Matka se domáhá nahlédnutí do spisu OSPOD, i když jde o kolizní opatrovnictví

Liga lidských práv převzala případ matky, které OSPOD jako kolizní opatrovník odepřel nahlédnutí do spisu o jejím dítěti. Chceme poukázat na systémový problém, který spočívá v nekontrolovatelnosti práce OSPOD ve funkci kolizního opatrovníka v opatrovnických sporech. Ne vždy vykonává OSPOD tuto funkci profesionálně, efektivně a v zájmu dítěte. Už jen z důvodu kontroly by rodič měl mít právo nahlížet do spisu svého dítěte, pokud tím není nějak konkrétně ohrožen zájem dítěte, což musí být odůvodněná výjimka, ne pravidlo.

Orgány odmítly zpřístupnit spis pro údajné porušení rovnosti účastníků řízení

Matka z Brna se v červnu 2021 obrátila na OSPOD Úřadu městské části Brno-Bohunice s žádostí o nahlédnutí do spisu, který tento úřad jako kolizní opatrovník vede o jejím nezletilém synovi. Žádost podala z důvodu, aby zjistila zda spis obsahuje zápis jednání pracovnice OSPOD se zmocněnkyní matky a co tento zápis obsahuje. Úřad jí odpověděl, že po dobu výkonu kolizního opatrovnictví nelze umožnit nahlížení do spisu, a to ani rodičům nezletilých dětí, protože by to prý představovalo porušení zásady rovného postavení účastníků občanskoprávního řízení.

Proti tomu matka podala odvolání, ve kterém odkázala na platný zákon, který umožňuje odmítnout přístup do spisu pouze, pokud by to bylo v rozporu se zájmem dítěte. Poukázala na to, že OSPOD nijak nezdůvodnil, čím by byl ohrožen zájem dítěte jejím nahlédnutím do spisu. Odvolací orgán Magistrát města Brna odvolání zamítl s odůvodněním, že zájem dítěte spočívá v tom, že nezletilý nebude zkrácen na svém právu rovnosti účastníka řízení.

Soud nejprve žalobu odmítl, ale po zásahu Nejvyššího správního soudu ji musí projednat

Matka s postupem správních orgánů nesouhlasila, proto podala správní žalobu k soudu. Argumentovala tím, že nebylo odůvodněno, jaký konkrétní zájem dítěte by byl nahlédnutím matky do spisu ohrožen. Poukázala na to, že zákon o sociálně-právní ochraně dětí neuvádí, že by výkon kolizního opatrovnictví byl důvodem k odmítnutí přístupu rodičů do spisu. Stejný závěr zastává i veřejný ochránce práv. Také upozornila na to, že nahlédnutí do spisu představuje kontrolu výkonu činnosti kolizního opatrovníka.

Krajský soud v Brně žalobu odmítl, protože podle jeho názoru OSPOD ve funkci kolizního opatrovníka nemá vrchnostenské postavení, a proto nespadá do pravomoci správního soudnictví. Proti tomu matka podala kasační stížnost s odůvodněním, že rozhodování o právu nahlížet do spisu představuje rozhodování o právech a povinnostech a rozhodující orgán je ve vrchnostenském postavení.

Nejvyšší správní soud jí dal za pravdu a uvedl, že se lze ztotožnit se stěžovatelkou, že: „odmítnutím její žádosti nahlédnout do předmětného spisu bylo zasaženo do jejího práva coby zákonného zástupce nezletilého ověřovat (resp. „kontrolovat“), jakým způsobem OSPOD postupuje, případně zda nedochází k nepřiměřenému zásahu do soukromí její rodiny.“

Případ se tak vrátil k novému posouzení Krajskému soudu v Brně.

Podniknuté kroky:

  • červen 2021 – Úřad městské části Brno-Bohunice odmítl žádost matky o nahlédnutí do spisu dítěte, proti čemuž podala odvolání
  • srpen 2021 – Magistrát města Brna odvolání zamítl
  • říjen 2021 – Matka podala správní žalobu
  • únor 2022 – Krajský soud v Brně žalobu odmítl
  • duben 2022 – Proti odmítnutí žaloby byla podána kasační stížnost, ke které se vyjádřil žalovaný magistrát
  • listopad 2022 – Nejvyšší správní soud zrušil usnesení Krajského soudu v Brně a věc mu vrátil k dalšímu řízení
  • leden 2023 – Magistrát se vyjádřil k žalobě
  • duben 2023 – Na vyjádření bylo reagováno replikou

 

Náhledový obrázek od Nathan Dumlao – Unsplash