České nevládní organizace hájily lidská práva na půdě OSN

Česká republika se v tomto roce podrobuje univerzálnímu periodickému přezkumu dodržování lidských práv. Dnešním dnem končí jedna z jeho částí, během níž se v Ženevě na půdě OSN uskutečnilo setkání nevládních organizací se zástupci stálých misí členských států. Liga lidských práv upozornila na porušování práv pacientů, na nedostatky v oblasti porodnictví a psychiatrie v Česku.

Liga delegátům navrhla celkem deset doporučení, které státy OSN mohou převzít a na listopadovém setkání adresovat představitelům českého státu. Za nejzásadnější považujeme změny ve vzdělávání lékařů v oblasti práv pacientů a komunikace s nimi, vytvoření kvalitních standardů porodnické péče a umožnění plnohodnotného výkonu povolání porodních asistentek.

„Porod je pro mnoho žen jednou z nejdůležitějších událostí v jejich životě, proto apelujeme na přítomné státy, aby daly ČR doporučení. V této oblasti je vysoký standard ochrany nezbytný,“ shrnuje své vystoupení v OSN zástupkyně Ligy Sandra Pašková.

Za český občanský sektor na setkání vystoupili také zástupci organizací Open Socienty Fund Praha, Lumosu a Českého helsinského výboru.

Tzv. Univerzální periodický přezkum OSN je specifický mechanismus, který spočívá v dialogu mezi členskými státy a hodnocení dodržování lidských práv. Členské státy mají při přezkumu rovné postavení a mohou si vzájemně klást dotazy, komentovat fakta a udílet doporučení. Česká republika bude přezkumu podrobena již potřetí. V říjnu 2012 obdržela ČR celkem 136 doporučení, z nichž vláda sama přijala celkem 129 a zavázala se tím učinit kroky k jejich naplnění.

Bližší informace poskytne:

Sandra Pašková, právní asistentka, +420 733 524 316, sandra.paskova@llp.cz

Kurtování, ponížení a dryáky v psychiatrických léčebnách? Právníci chtějí speciální kontroly

Otřesné příběhy, které se údajně odehrály za zdmi psychiatrických léčeben v Česku, mají přesvědčit vládu, aby zřídila speciální kontrolní orgán. Hlasitě po něm volají odborníci, kteří sesbírali výpovědi bývalých pacientů. S jejich stížnostmi se server Lidovky.cz exkluzivně seznámil.

(Pokračování textu…)

Chcete odložit povinné očkování dítěte?

Klára DOLEŽALOVÁ, moderátorka:
Chcete odložit povinné očkování dítěte, nebo neočkovat vůbec? Najděte si jiného pediatra. To je běžná praxe u dětských lékařů na Plzeňsku. Paní Veronika chtěla první dávku hexavakcíny pouze odložit, lékařka ji prý přesto vyhodila z ordinace. Mladá rodina podala stížnost na lékařskou komoru. Kdo je v právu, zjišťovala Kateřina Lang.

paní Veronika, maminka:
My jsme měli konkrétně problém ten, že jsme ve třech měsících šli na preventivní prohlídku a paní doktorka počítala s tím, že už budeme automaticky očkovat, ale jelikož naše dcera byla opravdu malá, tak jsme se rozhodli, že odložíme.

Kateřina LANG, redaktorka:
A právě tady začal celý problém. I přesto, že podle zákona musí rodič stihnout naočkovat dítě do 18 měsíců věku, byla paní Veronika s tehdy tříměsíční dcerou prý doslova vyhozena z ordinace.

paní Veronika, maminka:
Chtěli jsem vydržet minimálně do půl roku, no a paní doktorka nám řekla, že to si bohužel musíme najít jinýho pediatra, že ona neodkládá, ani neposouvá očkování.

Kateřina LANG, redaktorka:
Rodina proto začala hledat nového pediatra. Podle manžela paní Veroniky to byl obrovský problém. Nikdo je totiž nechtěl přijmout.

manžel paní Veroniky:
Z dvaceti pediatrů jsem byl devatenácti odmítnut, že odkládat se nebude, až na poslední chvíli jsme našli paní doktorku ve Starým Plzenci, která byla jakoby svolná s tím, že nám odloží očkování.

Kateřina LANG, redaktorka:
Jenže podle právníků je odmítnutí péče ze strany pediatra v tomto případě nezákonné.

Zuzana CANDIGLIOTA, právní lídr Ligy lidských práv:
V případě, že rodič odmítne očkování nebo žádá odložení očkování, tak to rozhodně není důvodem, pro který pediatr může vyhodit toho pacienta z péče.

Kateřina LANG, redaktorka:
Bohužel rodina paní Veroniky není jediná, která podobný problém řeší. Stejně je na tom i tato maminka z Plas na Severním Plzeňsku. Žena se totiž rozhodla své dítě prozatím neočkovat vůbec. Reakce dětské lékařky ji prý šokovala.

Barbora KORUNKOVÁ, maminka, Plasy:
No, požádala nás, abysme odešli a že na nás zavolá sociálku. Máme nového pediatra a trvalo mi to asi tři měsíce, než jsem prostě obvolala různá pediatry a nakonec se teda někdo chytil a vzali nás.

Kateřina LANG, redaktorka:
A proč pediatři neočkované děti ve svých ordinacích nechtějí?

Jitka BEZDÍČKOVÁ, pediatrička, Plasy:
Protože já preferuju preventivní medicínu. Pokud budou odmítat trvale očkování, že teda nechtějí očkování a to dítě by bylo zdravý, tak bych asi chtěla, aby teda byli u pediatra, kterej s tím nemá problém.

Kateřina LANG, redaktorka:
Na druhou stranu i rodiče, kteří chtějí očkování odložit, neb neočkovat vůbec, mají ze zákona na pediatrickou péči nárok. Pokud je lékař odmítne, je třeba se obrátit na zdravotní pojišťovnu.

Marie MAŘÍKOVÁ, vedoucí podpůrné skupiny pro očkování:
Pojišťovna je povinná nalézt pediatra, který vezme do péče ať už očkují, nebo neočkují.

Kateřina LANG, redaktorka:
Kateřina Lang, Prima FTV.

Monitoring Zpráv FTV Prima vysílaných dne 16. 4. 2016.  

Liga lidských práv: Zdravotnictví potřebuje nezávislý monitoring

České zdravotnictví podle Ligy lidských práv potřebuje nezávislý monitoring zaměřený na práva pacientů, důstojné zacházení a respektování jejich svobodné volby. Dalo by se tak prý předejít některým případům s vážnými následky, případně se soudní dohrou. Jednou z možností je podle ligy větší zapojení a posílení pravomocí neziskových a nevládních organizací, například ve spolupráci s ombudsmanem.

(Pokračování textu…)

MUDr. Google léčí za vás

I v medicíně platí, že internet je dobrý sluha, ale špatný pán

Píchá vás v boku? Vidíte rozmazaně? Brní vás konečky prstů? Je pravděpodobné, že brzy umřete. Takový výhled vám zcela jistě nabídne minimálně jeden odkaz z deseti, pokud se po příčinách svých obtíží rozhodnete pátrat na internetu. Nepsaný virtuální zákon totiž zní – ať už jsou příznaky jakékoli, vždycky se najde katastrofický scénář. Pro lidi, kteří jim vyděšeně podléhají, existuje dokonce již nová diagnóza -kyberchondrie.
Možností, jak na internetu zabloudit, je opravdu dost, nedá se ale říci, že by jeho přínos pro naše zdraví byl negativní. Naopak. Stále více Čechů se díky dostupným informacím učí větší zodpovědnosti a partnerskému postoji vůči lékařům.

Pod vlastní kontrolou

Jednadvacetiletá studentka Dominika Moravčíková z Bratislavy lékařům příliš nedůvěřuje. Když ji před časem začaly trápit záchvaty bolestí hlavy a břicha, neměla chuť absolvovat řadu nejrůznějších vyšetření, rozhodla se proto vyzkoušet samoléčbu. Do internetového vyhledávače zadala své příznaky a po nějaké době se webovými stránkami a diskusními fóry proklikala ke své pravděpodobné diagnóze – hyperglykemii. „Myslím, že jsem to vyhodnotila správně,“ říká mladá žena dnes. „Rady, jak hyperglykemii předcházet, byly ale všude různé, takže jsem si na to musela přijít sama.“

Hyperglykemie je poměrně vážný zdravotní stav způsobený vysokou hladinou cukru v krvi. Často může jít o projev cukrovky, s níž lékaři neradí si zahrávat. Dominika však nepropadla obavám a z houštiny protichůdných doporučení si pro sebe nakonec vybrala řešení – úpravu stravy. Vynechala sladké, přidala zeleninu, ovoce a pohyb a její problémy časem zmizely. „S větším problémem bych samozřejmě šla k lékaři,“ shrnuje Dominika, „a prozatím mi internet nejen dostatečně poradil, ale také mi dal příjemný pocit, že stejná věc trápí víc lidí a nejsem v tom sama.“

Diabetologové by možná s takovým postupem nesouhlasili, jisté však je, že k webové samoléčbě se obrací čím dál více lidí. Podle amerických průzkumů využívá 84 procent uživatelů internet k vyhledávání informací o svém zdravotním stavu, a 65 procent dokonce hledá svou diagnózu výhradně on-line a vyhýbá se návštěvě lékaře.

Situace ve Spojených státech je samozřejmě specifická, řada nemocných volí samoléčbu, protože nemají dostatečné zdravotní pojištění. České statistiky neexistují a velkorysý systém státní péče i tradičně vysoká důvěra k lékařům samozřejmě snižují pravděpodobnost obcházení doktorů z ekonomických důvodů. Podle zkušeností zdravotníků se však internetové léčení rozmáhá i v Česku. „Pacienti jsou dnes samostatnější ve všech oblastech života. Už jenom slepě neposlouchají, ale přebírají větší odpovědnost za své zdraví a nespoléhají se pouze na jeden zdroj,“ vysvětluje Kateřina Červená z Ligy lidských práv, která provozuje třeba projekt Férová nemocnice zabývající se právy pacientů. Změnu podle ní způsobuje větší vzdělanost a přístup k informacím.

Podobný názor má i psycholožka Eliška Kodyšová, jež se věnuje výzkumu komunikace mezi lékaři a matkami v porodnicích, podle níž medicína na tyto společenské změny nereaguje dostatečně rychle: „Lidem v klasickém zdravotnictví chybí větší míra kontroly nad procesem léčby, kterou v alternativní medicíně, nebo dokonce v internetových návodech nacházejí.“

Zaplacená rada

Motivace k e-léčení je tedy logická, ovšem úspěch takového postupu pokaždé nejistý. Záleží na vážnosti obtíží a zdravém rozumu pacienta – na tom, jakým informacím uvěří a zda své pátrání chápe jen jako rozšíření možností, nebo jako náhradu klasické medicíny, což v komplikovanějších případech nelze doporučit.

Řada lékařů se se samostudiem pacientů nevyrovnává snadno. „Internet pro lékaře na jedné straně věci zjednodušuje, na druhé komplikuje,“ popisuje své zkušenosti známý onkolog Pavel Klener. „Je to ohromná věc pro získávání nejnovějších informací. Musíme však zápasit s údaji, které jsou na webu nesprávné. Často pacientům slibují okamžitý úspěch a my máme potom problém jim vysvětlit, že takhle jednoduché to není.“ Důvěryhodnost je základním dilematem internetu a netýká se zdaleka jen starého sporu o alternativní medicínu. V českém prostředí existují stránky jako Vitalia.cz, na něž se s trochou zdravého rozumu dá obrátit, ale také řada problematičtějších zdrojů. Spousta zdravotních informací například pochází od farmaceutických společností, jimž jde o prodej vlastních preparátů. Při hledání informací o antikoncepci tak například ženy narazí na portál s jednoduchým názvem Antikoncepce. cz, který je provozován společností Bayer (jeho slovenská obdoba Antikoncepcia. sk patří firmě Merck). Obě se zabývají výrobou hormonální antikoncepce a efekt je stejný jako číst si recept na správné pěstování zeleniny od výrobce hnojiv.

Obchodní zájmy zkrátka vládnou i v éře svobodných informací. Minulý měsíc se například na slovenských zpravodajských portálech objevil článek, který tvrdil, že chemoterapie podporuje rakovinu a skutečná léčba se ukrývá v přírodních produktech. Původně jej vydala soukromá tisková agentura SITA jako zaplacenou PR zprávu společnosti, která výživové doplňky prodává. Vzhledem k tomu, že se text odvolával na jednu studii, přebralo jej bezmyšlenkovitě několik slovenských médií jako objektivní.

Mluvit spolu

Kouzlo internetové ordinace láká pacienty všude na světě, v českém prostředí má ale fenomén ještě jednu příčinu: špatnou komunikaci ve zdravotnictví. I Pavel Klener přiznává, že svým způsobem posílají lékaři pacienty před obrazovky sami. „Řada kolegů si nenajde čas s pacienty promluvit, takže není divu, že hledají chybějící informace jinde,“ vysvětluje onkolog.

Biolog a teolog Marek Vácha, který vyučuje mladé mediky lékařské etice, dodává, že arogance a neochota jsou častější příčinou stížností na lékaře než odborná pochybení. „Znalosti a dovednosti máme stejné jako na Západě, možná i o něco málo lepší, v komunikaci ale těžce propadáme,“ přiznává Vácha. Situace se však podle něj pomalu mění k lepšímu také díky novým metodám výuky dnešních lékařů, k nimž patří analýza videozáznamů nebo nácvik různých situací s hercem.

Je to důležitý posun, protože právě partnerství a spolupráce mohou posílit výhody a snížit rizika internetové domácí léčby. Americká profesorka Lisa Neal Gualtieriová, autorka studie The Doctor as the Second Opinion and the Internet as the First upozorňuje, že medicínská gramotnost pacientů a diagnostické schopnosti domácího počítače mají svá omezení. Pokud má internet prospívat zdraví, musí se lékaři zapojit do tvorby důvěryhodných zdravotních stránek a zároveň se naučit přijímat výsledky pátrání pacientů na síti bez despektu a pracovat s nimi. Dnes se lidé před lékařem často o svých zjištěních stydí mluvit z obavy, že budou považováni za kyberchondriky. Pokud však chtějí z internetu vytěžit co nejvíce, měli by se podle Gualtieriové chovat úplně opačně a s lékařem diskutovat o informacích, jež si z webu přinesli. „Je to proces, který je nevratný,“ shrnuje Kateřina Červená z Ligy lidských práv. „Pacient už nebude chtít slyšet jenom – berte tyhle prášky. Bude chtít slyšet proč, nebo si to zjistí sám.“

(Zprávu vyšla 17. 6. 2013 v týdeníku RESPEKT, autorkou textu je Eva Mošpanová)