Úterý, 20. května 2014Aktuality
Tři naši právníci se vydali 9. května do Ženevy na zasedání výboru pro hospodářská, sociální a kulturní práva OSN, aby přesvědčili mezinárodní experty o důležitosti apelu na českou vládu v oblasti dodržování lidských práv. Už před časem vydala Liga stínovou zprávu o stavu lidských práv v České republice, kterou jsme předložili právě OSN. V tomto dokumentu jsme kritizovali především umisťování znevýhodněných dětí do speciálních škol, porušování lidských práv v oblasti zdravotnictví a zacházení s dětmi v konfliktu se zákonem.
Kampaň s paní Hrazdírovou
Původně jsme s sebou chtěli vzít i naši klientku paní Hrazdírovou, která se léta potýkala s problémem zařazení svého autistického syna do běžné školy. Na naši cestu jsme dokonce vytvořili kampaň, v níž se podařilo od našich podporovatelů vybrat přes 4500 korun na cestovní náklady. Paní Hrazdírová se nakonec cesty kvůli nemoci neúčastnila, ale všichni dárci souhlasili s využitím darů na cestovní náklady našich právníků.
Slyšení u výboru
Na slyšení s našimi právníky byla nadprůměrná účast členů výboru (přišlo jich celkem devět – tedy polovina výboru, běžná účast na podobných setkáních je přitom výrazně nižší). Přítomní členové byly našim tématům nakloněni a měli řadu doplňujících otázek nejen k inkluzivnímu vzdělávání. Fotku ze zasedání výboru můžete vidět například na našem facebooku.
Po skončení našeho slyšení se členové výboru doptávali zástupců české vlády. V této fázi vznášeli členové výboru velice často dotazy na témata, která jsme jim přednesli. Záznam si můžete přehrát ve videoarchivu OSN. Stručně alespoň několik otázek, které položil výbor vládě k tématu inkluze:
– Navrhuje vláda zákon, který by zamezil a učinil nezákonnou jakoukoli segregaci na základě postižení?
– Co vláda dělá na poli inkluzivního vzdělání?
– Činí vláda nějaké kroky, aby zmírnila předsudky většinové společnosti k lidem s postižením?
– Existují stále speciální školy, či již byly zavřeny?
– Jaký je rozpočet na akční plány pro inkluzivní vzdělávání a boj se sociálním vyloučením?
Věříme, že jsme účastí na zasedání posílili naše námitky a námi zdůrazňovaná témata se objeví v doporučení OSN pro Českou republiku, které očekáváme koncem května.
Čtvrtek, 24. dubna 2014Zprávy z médií
Soudy musejí nechat u znalců znovu prověřit více než třicet tisíc lidí s omezenou právní způsobilostí. Pokud to do konce roku 2016 nestihnou, tak ti, co přezkumem neprojdou, se bez ohledu na svůj skutečný stav stanou od 1. ledna 2017 automaticky plně způsobilými. Nařizuje to nový občanský zákoník (NOZ). (Pokračování textu…)
Středa, 2. dubna 2014Tiskové zprávy
Rodiče dětí se zdravotním postižením, kterým kraj nepřizná nárok na asistenta pedagoga, se můžou bránit antidiskriminační žalobou. Vyplývá to ze stanoviska ombudsmanky Anny Šabatové k případu autistického žáka z Olomouce. Školák, který chodil od první třídy do běžné základní školy a učivo zvládal s podporou asistenta pedagoga, podle kraje na druhém stupni nárok na jeho podporu neměl. Aby mohl jejich syn zůstat na škole, dotovali rodiče plat asistenta z vlastní kapsy formou finančního daru škole. S žádostí o pomoc se obrátili na veřejnou ochránkyni práv, která ve svém stanovisku uvedla, že v jejich případě došlo k diskriminaci.
Příběh z Olomouce není jedinečný – naopak jde o dlouhodobý systémový problém, na který poslance upozornila kancelář veřejného ochránce práv už v lednu. I když stát musí zajistit, aby žáci se zdravotním postižením měli k asistentům přístup, právní úprava dosud neumožňovala rodičům, aby se tohoto práva přímo domáhali. „Rozhodování o tom, kdo a v jaké výši má na asistenta nárok probíhá mezi školou a krajem, žáci a rodiče jsou z tohoto rozhodnutí prakticky vyloučeni,“ vysvětluje situaci právnička Ligy Zuzana Durajová. Ombudsmanka to kritizuje a požaduje, aby se rodiče mohli odvolat v případě, že kraj nárok na asistenta nepřizná.
Česká vláda sice deklaruje, že má zájem na tom, aby se všechny děti vzdělávali společně a bez segregace, na druhou stranu však nedělá nic, aby odstranila praktické překážky. Systém financování školství dlouhodobě zvýhodňuje speciální školy, naopak školy, které se snaží podporovat inkluzivní vzdělávání, narážejí na nedostatek prostředků pro financování asistentů, či speciálních pomůcek. Podle Zuzany Durajové jde ze strany státu o diskriminaci dětí, které se vzdělávají v běžném školství. „Vylučování dětí z běžného kolektivu na základě diagnózy má dalekosáhlé následky pro ně i pro jejich vrstevníky. Děti se zdravotním postižením jsou na celý život stigmatizované svou zkušeností v segregovaném školství a ostatní děti zase přicházejí o příležitost vytvořit si pozitivní vztah k lidem, kteří jsou nějak odlišní,“ dodává Durajová.
Stanovisko Veřejné ochránkyně práv poprvé dává možnost, aby se rodiče proti diskriminující praxi bránili antidiskriminační žalobou. Při příležitosti dnešního Mezinárodního dne autismu je také třeba si připomínat překážky, které brání autistickým dětem v plném zapojení do společnosti. Je pravděpodobné, že jedna z nejzávažnějších bariér, tedy nerovný přístup ke vzdělání, bude v budoucnu díky postoji ombudsmanky odstraněna.
Bližší informace poskytne
Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv, tel.: 773 692 282
Středa, 19. února 2014Zprávy z médií
Některé soudy už podle nového občanského zákoníku posilují práva duševně nemocných lidí. Místo opatrovníků jim navrhují podpůrce, kteří je nebudou kontrolovat, ale naopak jim pomohou s těžkými situacemi na úřadech. Svého podpůrce má i muž ze Sokolovska, který byl dosud omezen ve svéprávnosti. Nově se rozhoduje sám. (Pokračování textu…)
Pondělí, 17. února 2014Zprávy z médií
Česko bojuje s nedostatkem soudních znalců v oboru psychiatrie. Posudky zpracovává jen zhruba pět stovek odborníků. Přitom od ledna musejí soudy kvůli novému občanskému zákoníku přezkoumat téměř třicet pět tisíc případů duševně nemocných lidí, kteří v minulosti byli omezeni nebo zcela zbaveni svéprávnosti.
Zprávu vydal Český rozhlas dne 15. února 2014, autorkou je Petra Benešová.
Problém se soudními znalci mají hlavně menší města.Jen pro srovnání: v Praze je v současné době 124 soudních znalců v oboru psychiatrie. Na celý Středočeský kraj připadá ale jen 28 znalců, na Jihočeský kraj pak 26.Vyjádření soudního znalce je přitom pro soudce klíčové a zčásti o něj opírá svoje rozhodnutí, když hodnotí svéprávnost člověka.
„Je určitě výhodou, že v nové právní úpravě už není výslovně stanoveno, že to musí být znalec z oboru zdravotnictví. Čili nově v případech svéprávnosti to jistě může být i psycholog,“ vysvětluje právnička Ligy lidských práv Barbora Rittichová, která řeší případy duševně nemocných lidí.
Soudy by podle nového občanského zákoníku měly duševně nemocné, kteří jsou nějakým způsobem omezeni ve svéprávnosti, přezkoumávat jednou za tři roky. Takový proces je ale velmi náročný a podle Barbory Rittichové by bylo do budoucna vhodnější, aby u některých případů nemusel být přímo znalecký posudek.„Jestli by bylo možné například i pouhé odborné vyjádření,“ dodává Barbora Rittichová.
Nový občanský zákoník posiluje práva duševně nemocných lidí, a tak soudy a znalci musejí navíc podrobněji zkoumat, jestli je člověk schopný například uzavřít manželství nebo se může starat o děti.
„V každém případu běžně stačí jeden posudek. Možná je na místě uvažovat, zda by nebylo vhodné z ekonomických důvodů ustanovovat znalce stejného, který dělal posudek předchozí, a pokládat mu také otázky v tom smyslu, jak se změnil zdravotní stav toho člověka,“ říká místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 8 Ilona Benešová.
Ceny znaleckých psychiatrických posudků se pak liší podle místa, kde vznikají.„Pokud bych mohla hovořit za hlavní město Prahu, tak posudky se pohybují od 6 do 10 tisíc korun,“ konkretizuje Ilona Benešová.Obvodní soud pro Prahu 8 tak musí od ledna řešit otázku svéprávnosti u zhruba tří set případů.
Kolik bude nakonec v jednotlivých řízeních potřeba znaleckých psychiatrických posudků, ukáže až praxe.„Vývoj soudní praxe ukáže, zda nadále vystačíme s jedním znaleckým posudkem, či zda tam bude muset být další, revizní znalecký posudek,“ popisuje prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník.Když se počet posudků navýší, znalci budou zahlceni žádostmi soudů. Řízení se tak mohou neúměrně protahovat.
Jedním z důvodů, proč znalci-psychiatři ubývají, je podle Komory soudních znalců i nízká odměna za náročnou práci, a naopak vysoká sankce za případnou chybu. Jak dodává její předseda Vladimír Vácha, je navíc v oboru psychiatrie odpovědnost velmi vysoká, protože znalci spolurozhodují o životech duševně nemocných lidí a ne všichni odborníci chtějí podstupovat takové riziko. „Stát si bohužel neváží pracovníků, kteří nejsou jeho zaměstnanci. Jedná se o osoby zcela nezávislé, které tuto činnost vykonávají zpravidla mimo své hlavní zaměstnání a za odměny, které nebyly 11 let valorizovány.“
