Myšlení se nezmění ze dne na den

Rozhovor Haló novin s Davidem Zahumenským, předsedou Ligy lidských práv

Naposledy jsme spolu hovořili v lednu 2010. Jaké bylo toto období, co považujete za největší úspěchy?

Jednou z nejzranitelnějších skupin naší společnosti jsou lidé s postižením. Mám proto radost, že v několika případech se nám podařilo alespoň dílčím způsobem přispět ke zlepšení životní situace těchto klientů. Před rokem Ústavní soud v naší věci prohlásil, že masivní a automatické zbavování volebního práva u každého, kdo je zbaven způsobilosti k právním úkonům, je neudržitelné. Soud sice nezrušil zákonnou volební překážku, prohlásil ale, že by se mělo v každém individuálním případě posuzovat, zda je daný člověk s postižením schopný volit, nebo není.

Letos jsme po několika letech završili také případ klientky, která byla zcela zbytečně zbavena způsobilosti k právním úkonům. Již dříve jsme dosáhli částečného navrácení »svéprávnosti«, nedávno pak soudy vydaly verdikt, podle kterého má stát za vlastní pochybení v tomto případě klientku odškodnit částkou 200 tisíc korun.

Za velký úspěch považuji i natočení filmu »Školy na férovku«. Na příkladech z praxe se divák může přesvědčit o tom, že je možné poskytnout kvalitní vzdělání i dětem, které se od většiny odlišují barvou pleti nebo jiným handicapem.

A naopak, jakým úskalím Liga lidských práv čelila?

Jako většina neziskových organizací i my pravidelně bojujeme s tím, abychom získali finance a mohli se věnovat tématům, která považujeme za důležitá. Více než dva roky se nám nedařilo intenzivněji se zaměřit na problém nedostatečné podpory rodin v nouzi a nadměrné umisťování dětí do ústavů. Z důvodu ekonomické krize a úsporných opatření se přitom může jednat o stále více rodin. Na druhou stranu se nám přece jenom podařilo převzít zastupování několika případů a v několika již slavíme úspěchy. Od října minulého roku se tomuto tématu jedna z našich právniček věnuje systematicky alespoň na část úvazku.

Každá organizace se mění a vyvíjí. Jak se za dobu vašeho působení změnila Liga?

Věřím, že se nám stále více daří bořit mýtus o tom, že v neziskovém sektoru nejde o výsledky. Třítýdenní stipendijní pobyt v USA, kde jsem díky prestižnímu IVLP programu mohl poznat, jak neziskové organizace fungují za oceánem, mě utvrdil v pohledu, že zaměření na efektivitu je zásadní. Těší mě samozřejmě nadstandardní vztahy, které v našem kolektivu máme, zároveň ale pracujeme na zlepšování vnitřních procesů a vůbec na tom, abychom fungovali více jako firma.
Zároveň věřím, že se nám podařilo udělat další krok v cestě k tomu, aby se Liga stala dobře fungující institucí, která bude mít v naší společnosti své pevně dané místo. S cílem zajistit kontinuitu našich činností, přes výpadky projektového financování, jsme rozvinuli klub »Lidi Ligy«, který představuje platformu našich finančních a ideových podporovatelů. Díky tomu, že se více obracíme na běžné lidi, musíme být přirozeně také transparentnější a srozumitelnější. A to jsou výzvy, kterým stojí za to se postavit.

Jsou v plánu nějaké nové projekty? Jak budou pokračovat ty současné?

Velmi často vyplývají nedostatky při ochraně základních práv spíše z myšlení lidí než pouze ze špatných zákonů. Změny myšlení ale není možné dosáhnout ze dne na den. Proto chceme pokračovat v práci na tématech, kterým se věnujeme dlouhodobě. Vedle poradenství pro pacienty a jejich zastupování v nejzávažnějších případech se chceme zaměřit i na kontrolu činnosti farmaceutických korporací, které mají mnohdy dost prostředků na to, aby si právo ohýbaly, jak se jim to právě hodí. Na podzim bychom chtěli spustit nové webové stránky pro oběti policejní svévole a také pro ty, kteří se potýkají s průtahy v soudních řízeních nebo jiným nesprávným úředním postupem.

Osobně se specializujete na lidská práva ve zdravotnictví. Jakých úspěchů se už dosáhlo?

V Lize jsme dosáhli celé řady soudních rozhodnutí, která nabourávají zažitou nerovnováhu ve vztahu mezi pacientem a lékařem. Ještě před pěti lety nebylo úplně běžné, aby si pacient vyžádal kopii své zdravotní karty, po našem precedentu z roku 2006 a následné změně legislativy je to již norma. Na druhou stranu zdravotnictví je právě tou oblastí, kde změna zákonů nestačí. Během školení v komunikaci, kterých jsme v minulém roce pro zdravotníky několik zorganizovali, se ukazuje, že lékaři jsou sice odborníci ve své specializaci, někteří se ale brání tomu, že by měli každému pacientovi na úvod podat ruku. Těžko se pak můžeme divit, že takoví lékaři chtějí sami rozhodovat o tom, co je pro nás jako pacienty nejlepší a nechtějí nás do takového rozhodování zapojit.

Jste právník, proč jste si vybral práci právě v neziskovém sektoru?

Od okamžiku, kdy jsem se s Ligou lidských práv v roce 2003 potkal poprvé ještě jako student na letní Škole lidských práv v Brně, pro mě byla práce v Lize zcela přirozenou volbou. Jsem přesvědčený o tom, že kvalita života se neodvíjí jen od materiálních hledisek, ale že k ní patří i respektování důstojnosti a základních práv a svobod druhých. Lidé, se kterými jsem se v Lize po mém příchodu setkal, mi pomohli utvrdit se v tomto pohledu a jsem rád, že nyní se mohu jako předseda snažit sám inspirovat ostatní. Vzhledem k tomu, že demokracie je u nás přece jen ještě poměrně mladá a ochrana lidských práv a aktivní účast ve veřejném životě nemá dosud svou tradici, je stále na čem pracovat. Krom toho mě práce, kterou dělám, opravdu baví.

Článek byl publikován dne 5.9.2011 v deníku Haló noviny.

Autorem článku je Zbyšek Kupský, Haló noviny.

Školy již nemohou odmítnout žáka kvůli nedostatečným podmínkám

Prvním školním dnem vcházejí v platnost novelizace vyhlášek 72/2005 Sb. a 73/2005 Sb. týkajících se škol v České republice. Ty do českého školství přinesou několik zásadních změn. Školy tak již nebudou moci například samostatně rozhodovat o nepřijetí žáka či jeho přeřazení.

Novelizace vyhlášek je výsledkem dlouhodobého procesu, který dostal impuls v roce 2007. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku tehdy kritizoval Českou republiku za to, že diskriminuje Romy v přístupu ke vzdělání. Dosud totiž mnoho českých škol zařazovalo romské žáky do takzvaných speciálních škol, což odůvodňovali nedostatečnými podmínkami a možnostmi pro jejich vzdělávání. Analogicky tak přistupovaly mnohé školy k žákům zdravotně znevýhodněným či postiženým.

Nové právní dokumenty proto upravují zejména podmínky pro přijímání žáků do základních škol. „Ustanovení, které tento postup dříve umožňovalo, bylo zrušeno. Jediným důvodem pro odmítnutí žáka tedy zůstává kapacitní naplněnost školy,“ uvedla právnička Ligy lidských práv Iva Pikalová.

Školy musí rodiče žáků informovat
Školy dále nebudou moci samovolně přeřazovat žáky do škol, tříd, studijních skupin zařízených pro žáky se zdravotním postižením nebo do speciálních vzdělávacích programů. Ode dneška je totiž nutné o přesunu dostatečně informovat a poučit rodiče žáka, kteří pak mají právo s přeřazením souhlasit či jej odmítnout.

Dříve školy nebyly povinny rodičům podávat informace a důvody k přeřazení jejich dítěte. V takových případech stačil pouze jejich souhlas. „Neinformovaný souhlas rodičů o přeřazení jejich dítěte byl dalším bodem kritiky štrasburského soudu. Rodiče totiž často podepsali papír, z něhož nebylo jasné, co pro dítě a jeho vzdělání znamená,“ vysvětlila Pikalová.

Speciální školy budou sloužit pouze žákům s postižením
Důležitou novinkou je také úprava struktury tříd ve speciálních školách. Podle nových vyhlášek již školy nemohou doplnit třídu nebo studijní skupinu zřízenou pro žáky se zdravotním postižením žáky zdravými. Nová právní úprava totiž umožňuje zaplnit takovou třídu pouze žáky s jiným typem handicapu či zdravotním znevýhodněním, a to jen ze čtvrtiny celkového počtu žáků.

Bližší informace poskytne:

Iva Pikalová, právnička Ligy lidských práv, tel.: 777 621 227, mail: ipikalova@llp.cz

Ústav, nebo rodina? Je přece jasné, co je pro dítě lepší

Autorkou článku je Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv. Publikováno v Mladé frontě dnes dne 26. 8. 2011.
V Evropě jsme mezi posledními, kdo ještě zavírá děti do tří let do ústavů. Slovensko, Maďarsko i Polsko už takové praktiky zakázaly. Přesto si ústavy stále hýčkáme.

Ne nadarmo obsahuje Úmluva o právech dítěte ustanovení, že zájmy dětí musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti, jež se dětí týká. Nebavme se proto o tom, kdo dělá práci dobře či špatně, kdo si ji ulehčuje a kdo ne. O to nejde. I kdyby sociální pracovník či pracovník v kojeneckém ústavu odváděl nejlepší práci na světě, nenahradí dítěti rodinu.

Zdravotničtí pracovníci zůstanou zdravotnickými pracovníky, nebudou rodiči, kteří poskytnou lásku, zázemí a domov. Proto pojďme cestou podpory rodiny dítěte, ať už pomocí služby doprovázení či poskytnutím rodinného asistenta. V případech, kdy se rodiče nemohou o dítě postarat kvůli jeho zdravotnímu postižení, využijme profesionálních pěstounů.

Že to jde, ukázali manželé Hláskovi, kteří zachraňují miminka před ústavem. Odměnou jim je dobrý pocit, že dítě nepromarní zásadní chvíle života a od začátku pocítí lásku a teplo rodiny. Do budoucna je stát podpoří i čase, kdy žádné miminko mít nebudou. Myslí na to novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jež brzy půjde do vlády. Pokud projde, vzroste naděje dětí, kterým aktuálně hrozí ústavní péče, že dětství prožijí v rodině.

Zrušení kojeneckých ústavů je jen začátek.

K efektivní reformě péče o ohrožené děti je třeba převést podministerstvo práce a sociálních věcí i ústavy pro starší děti, jež spadají pod ministerstvo školství. Pouze tak se zbavíme nešvaru, že levá ruka neví, co dělá pravá. A až se v roce 2018 budeme zpovídat OSN o plnění uložených doporučení, mohli bychom se pochlubit velkým úspěchem.

Liga navázala spolupráci s krajem Vysočina

Zástupci Ligy lidských práv úspěšně zahájili spolupráci s krajem Vysočina. Společný projekt zaměřený na zaměstnávání lidí s postižením odstartovaly právničky Zuzana Durajová a Denisa Slašťanová školením z legislativy. Vybraní úředníci budou v následujících měsících sledovat příklady dobré praxe v zahraničí, aby mohli zavést i v České republice nový přístup k zaměstnávání lidí, kteří přecházejí z ústavů do komunity v rámci transformace sociálních služeb.
Zaujal vás projekt? Podívejte se na aktualitu věnovanou návštěvě chráněné dílny v městečku Stod.

Liga lidských práv získala prestižní cenu Nadace ERSTE za sociální integraci

Projekt Férová škola obdržel ocenění nadace ERSTE na slavnostním udílení cen v Barrandovských ateliérech. Férová škola obstála v konkurenci více než 1700 projektů z dvanácti zemí střední a jihovýchodní Evropy a dostala se mezi třicítku finalistů. K hlavním kritériím hodnocení patřil počet zapojených příjemců, efektivita a integrační dopad. Férová škola podporuje rovné příležitosti ve vzdělávání bez ohledu na zdravotní či sociální handicap.

Nadace ERSTE od roku 2007 oceňuje organizace ve veřejném a neziskovém sektoru podporující sociální integraci s důrazem na respektování lidských práv a kulturní rozmanitosti. V roce 2010 se mezi přihlášené projekty zařadila i Férová škola Ligy lidských práv, která byla nadací v červnu 2011 společně s třiceti dalšími projekty oceněna.

Právnicko-pedagogický tým Férové školy si prestižní ceny velmi váží. „Pocit, že i jiní lidé vidí v naší práci smysl, je skvělý. Zároveň pro nás znamená velkou motivaci, abychom nepolevovali v úsilí otevřít školy všem dětem bez rozdílu,” uvedla koordinátorka projektu Férová škola Iva Pikalová. Projekt Férová škola podporuje inkluzivní vzdělávání mimo jiné i udělováním certifikátu Férová škola těm zařízením, jež přistupují k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami bez diskriminace.

Bližší informace poskytne:

Iva Pikalová, právnička Ligy lidských práv, tel. 777 621 227, email: ipikalova@llp.cz

David Zahumenský, právník a předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535, email: dzahumensky@llp.cz

http://www.ferovaskola.cz