Středa, 8. ledna 2014Zprávy z médií
Stále více lidí si stěžuje na policisty. Důvody jsou různé, od nevhodného chování při běžné dopravní kontrole až po podezření ze spáchání trestného činu. Policie loni prověřovala více než 2500 stížností, uspěla ale jen každá desátá.
Reportáž Českého rozhlasu připravili Květa Moravcová, Ondřej Houska, Ondřej Himmer a Jiří Hošek.
Pochybení ze strany policisty se neprokázalo – to je věta, kterou si v dopise od policie přečte většina stěžovatelů.
„Hlavní problém je to, že policie stížnosti nedostatečně prošetřuje. My jsme se setkávali a setkáváme se s případy, kdy na řádně odůvodněnou stížnost občana, který popíše dopodrobna, co se mu stalo, přijde jenom odpověď, že se to neprokázalo a že stížnost je nedůvodná,“ potvrzuje právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv.
Podle ní je kromě policie na vině i Generální inspekce bezpečnostních sborů, která má prohřešky policistů vyšetřovat.
„Generální inspekce bezpečnostních sborů vznikla na základě požadavků soudu ve Štrasburku, ale z našich poznatků vyplývá, že se nic nezměnilo a že stále k efektivnímu vyšetřování nedochází,“ dodává právnička.
Radka Sandorová z Generální inspekce bezpečnostních sborů ale oponuje. Zákon prý úřadu umožňuje vyšetřovat jen trestnou činnost policistů, nikoli kázeňské prohřešky.
„Pokud pošlete k nám na generální inspekci nějakou stížnost, my ji samozřejmě vyhodnotíme. A pakliže není zřejmé, že by to, na co si stěžujete, spadalo do roviny trestného činu, tak my ten podnět postupujeme do bezpečnostního sboru, kterého se to týká,“ vysvětluje.
Více stížností, méně těch odůvodněných
Na policisty si za loňských 11 měsíců stěžovalo víc lidí než za roky 2011 a 2012, policie řešila skoro 2570 případů.
„Proč lidé posílají více stížností, těžko říct. Pro nás je podstatné, že je nižší počet stížností, které jsou odůvodněné. Pokles si vysvětlujeme mimo jiné tím, že policisty permanentně školíme,“ říká Jana Macalíková z Policejního prezidia.
Pokud se ukáže, že stížnost byla opodstatněná, existuje několik možností. „V kázeňském řízení může být policista potrestán buď písemným napomenutím, nebo snížením základního tarifu, odnětím služební medaile, odnětím služební hodnosti, pokutou a podobnými tresty,“ dodává Macalíková.
Proti rozhodnutí o nedůvodné stížnosti je možné se odvolat k Policejnímu prezidiu, obrátit se na ombudsmana nebo na ministerstvo vnitra s požadavkem vyplacení odškodného.
Belgická policie se prý často uchyluje k násilí
Belgičané podali na své policisty rekordní počet stížností kvůli údajně nepřiměřenému násilí. Uvedl to zvláštní výbor, který řeší stížnosti na chování policie. Ta prý podle údajů z poslední dostupné statistiky použila neadekvátní násilí ve skoro 600 případů.
Údajné násilí je vůbec nejčastější stížností na činnost belgické policie. Celkem podali Belgičané skoro 2700 stížností. Policie na základě toho vyšetřovala 168 svých členů, necelá třetina z nich skutečně porušila předpisy.
Někteří lidé ale nejsou s prošetřováním údajných policejních přečinů spokojení. Založili proto zvláštní internetovou stránku, kam můžou občané anonymně nahlásit údajné policejní násilí. Každý týden se na stránku přihlásí v průměru čtyři lidé, kteří si na policisty stěžují.
Na Slovensku vzrostl počet obviněných policistů
Ze statistik Sekce kontroly a inspekce slovenského ministerstva vnitra vyplývá, že počet stížností na polici klesl meziročně o čtvrtinu. Slovenská inspekce řešila předloni přes 2900 stížností, opodstatněná byla ani ne každá desátá.
Policistům byla vytýkána hlavně neznalost nebo nesprávný výklad norem, případně nedisciplinovanost a nedbalost. Tresty byly většinou jen ve formě důtky. Propuštěn nebyl nikdo, 16 policistů se ale muselo smířit se snížením platu.
Inspekce řešila také přes 2400 trestních oznámení mířících na policisty, 135 mužů zákona nakonec obvinila. To je oproti předchozímu roku mírný nárůst.
Organizace, které Slovákům pomáhají v boji proti policistům překračujícím zákon, radí konflikt s policií co nejlépe zaznamenat. Třeba na mobilní telefon. Policista vystupuje jako veřejný činitel, a nemá tak právo na ochranu soukromí.
Sporný postup britské policie prošetřuje nezávislý orgán
Až 4500 podnětů od občanů dostává ročně britská Nezávislá komise pro stížnosti na policii. Ta prošetřuje nejzávažnější případy, kdy strážci zákona údajně pochybili nebo se dokonce dopustili trestného činu. Obracejí se na ni také lidé, kterým se nelíbí, jak s jejich stížností naložila místní policie.
Nezávislá komise má teď na starosti největší vyšetřování ve své desetileté historii. Týká se podezření na zneužití pravomocí policie, včetně falšování výpovědí, po největší fotbalové tragédii v britských dějinách. Kvůli neštěstí na stadionu Hillsborough musela zřídit úplně novou pobočku a ustavit speciální tým.
„Součástí naší práce je ujistit veřejnost, že policie své silné pravomoci používá přiměřeně a jen tehdy, kdy je to zapotřebí. Existence naší instituce je zásadní součástí důvěry lidí v práci policie. Čím víc veřejnost věří nám, tím víc věří samotné policii,“ uvádí šéfka Nezávislé komise Anne Owersová.
Dohled nad vyšetřováním má vždy jeden z celkem 12 komisionářů, kteří nikdy nepracovali pro policii. Stížnosti se týkají jen práce policistů v Anglii a Walesu. Komise může přijímat také stížnosti na daňové úřady nebo celníky.
Pátek, 3. ledna 2014Aktuality
Přinášíme první a zároveň pozitivní zprávu v tomto roce. Náš klient, s kterým policisté nelidsky zacházeli na policejní cele, dostal od státu zadostiučinění ve výši požadovaných 100.000 Kč a přes 5.000 Kč za utrpěnou škodu na zdraví. Muž uspěl se svou stížností na policejní brutalitu a následné nevyšetření jeho trestního oznámení u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který poprvé odsoudil Českou republiku za špatné zacházení ze strany policie.
Odškodnění muž obdržel na základě dohody o narovnání s Ministerstvem vnitra. Jedná se o jeden z mála případů, kdy se oběť nepřiměřeného a brutálního jednání policistů a následné nečinnosti státu domohla odškodnění. Klienta nejprve zastupovala Liga lidských práv, později jeho zastoupení převzal advokát David Netušil skrze Pro bono centrum.
Více informací o případu naleznete zde.
Čtvrtek, 12. prosince 2013Tiskové zprávy
Úkolem policie při blokádě v Národním parku Šumava před dvěma lety bylo nejprve posoudit zákonnost těžby. Pokud nezjistila, že kácení bylo v souladu se zákonem, měla poskytnout účastníkům blokády ochranu a zastavit jejich ohrožování a nikoliv proti nim zasahovat. K takovému závěru včera dospěl Krajský soud v Plzni, který dal za pravdu žalobci, přírodovědci Mojmíru Vlašínovi.
Podle soudce měla policie vyhodnotit při respektování uvedeného principu, že šlo o shromáždění. V případě, že pak docházelo k ohrožení života a zdraví účastníků, měla posoudit, zda to, co narušuje jejich bezpečí, je zákonnou činností. Soudce naznačil, že nebylo nic složitého zjistit, že kácení nebylo řádně povoleno – stačilo nahlédnout do příslušného zákona.
„Policie selhala v tom, že opakovaná upozornění účastníků blokády na nezákonnost těžby i jejich trestní oznámení ignorovala a chránila nezákonnou těžbu,“ uvádí k případu právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která žalobce na jednání zastupovala. Ministerstvo životního prostředí následně uložilo Správě Národního parku za škodlivé zásahy a zakázané činnosti v parku pokutu ve výši 250.000 Kč.
Poučení pro policii
Předseda senátu Alexandr Krysl své ústní odůvodnění rozsudku postavil na judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, která vychází z principu bezformálnosti shromáždění. To znamená, že pro posouzení, zda šlo o shromáždění, není důležitá forma, ale její smysl a časová a místní souvislost. V tomto případě forma shromáždění právě časově i místně reagovala na těžbu.
„Při zásazích proti pokojné demonstraci mě policisté zklamali svoji neprofesionalitou. Přesto, že jsem je opakovaně do protokolu upozorňoval, že kácení je ilegální, nebrali na to ohled. To, že se policisté neumí za svoji chybu omluvit, svědčí o tom, že nic nepochopili,“ řekl k rozsudku žalobce Mojmír Vlašín.
Soudce uvedl, že rozsudek je i poučením pro policii, jak se chovat v podobné situaci příště, neboť v této oblasti zatím není dost české judikatury. Policie nejspíš proti rozsudku podá kasační stížnost, takže jej bude znovu přezkoumávat Nejvyšší správní soud. Soud vyhotoví písemný rozsudek do měsíce a jeho doručením účastníkům nabude právní moci.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv a zástupkyně žalobce, tel. 607 005 043
Mojmír Vlašín, žalobce, tel. 602 404 285
Vratislav Vozník, mluvčí blokády, tel: 732719699
Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem – praktický manuál Ligy lidských práv určený široké veřejnosti. Obsahuje řadu užitečných informací o právech občanů a povinnostech policie. Manuál je k dispozici ke stažení zde.
Tématu lidských práv a policie se věnujeme také v EXTRA Ligových novinách a na webu ferovapolicie.cz.
Úterý, 30. července 2013Tiskové zprávy
Minulý týden Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl, že se Česká republika dopustila nelidského a ponižujícího zacházení vůči Vladimíru K. z Aše. Toho policisté bezdůvodně zavřeli do cely a bolestivým způsobem spoutali. Inspekce policie však byla nečinná a podezření ze špatného zacházení řádně neprošetřila. Tím Česká republika porušila Evropskou úmluvu o lidských právech.
Policisté pana Vladimíra zadrželi a chtěli jej zavřít do cely, tomu se ale muž začal slovně bránit, protože k tomu neviděl důvod. Policisté mu zkroutili ruku za záda, odvedli ho tam násilím a připoutali k úchytu ve stěně. Po krátké době mu připoutali i druhou ruku, spoutali nohy a nechali ho bolestivě viset za ruce. Podle pana Vladimíra ho policisté v cele bili pěstmi do hlavy, zad a hrudníku. Lékařská zpráva potvrdila zranění zápěstí, hrudníku, páteře a hlavy.
Přestože poškozený nebyl pasivní a podal ihned trestní oznámení a následně i podněty ke státnímu zastupitelství a ústavní stížnost, v České republice se nápravy nedomohl. Obrátil se tedy do Štrasburku s pomocí pro bono advokáta Davida Netušila, který zdarma převzal jeho zastoupení. Pan Vladimír si nárokuje 100 000 Kč za způsobenou újmu. Štrasburský soud však panu Vladimírovi zatím nepřiznal odškodnění, protože o něm probíhá soudní řízení před českým soudem a není vyloučeno ani mimosoudní jednání s vládou.
Řádné vyšetřování trestné činnosti policistů měla od roku 2012 zajistit nová Generální inspekce bezpečnostních sborů. „Podle našich poznatků se však nezměnilo personální obsazení ani metody nové inspekce a ta nadále kryje nepřiměřené násilí policistů. Mezi její metody patří nečinnost ve vyšetřování nebo předání trestního oznámení k vyřízení samotné policii, takže o nezávislém a efektivním vyšetřování policejního násilí zatím nemůže být řeč,“ komentuje současný stav Zuzana Candigliota, právní ředitelka Ligy lidských práv.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Candigliota, právní ředitelka Ligy lidských práv, tel.: 607 005 043
David Netušil, advokát, tel.: 602 602 874
Liga lidských práv se věnuje poradenství obětem policejního násilí, jejich zastupování a monitoringu Generální inspekce bezpečnostních sborů díky podpoře z Fondu Otakara Motejla spravovaného Nadací Open Society Fund Praha.
Právní zastoupení advokátem zprostředkovalo panu Vladimírovi Pro bono centrum, projekt Pro bono Aliance, který sdružuje advokáty poskytující bezplatnou právní pomoc neziskovým organizacím a jejich nemajetným klientům.
Popis a průběh případu pana Vladimíra K. si můžete přečíst zde.
Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva naleznete zde.
