Čtvrtek, 18. února 2010Tiskové zprávy
Rozehnání několika desítek příznivců Dělnické strany policií, které se včera odpoledne odehrálo před Nejvyšším správním soudem v Brně, proběhlo bez zákonného důvodu, tedy protiprávně. Nejedná se však o ojedinělý případ, policie stejným způsobem v minulosti porušila zákon i v případech účastníků shromáždění ideově zcela odlišných skupin.
Podle informací uveřejněných ve většině médií se v případě příznivců Dělnické strany jednalo o shromáždění „nepovolené“, což se oficiálně uvádí jako důvod pro jeho rozpuštění. Termín „nepovolené shromáždění“ se však v našem právním řádu vůbec nevyskytuje. Existuje pouze shromáždění neoznámené. Nicméně ani skutečnost, že někdo shromáždění svolal a předem jej neoznámil, není důvodem pro jeho rozpuštění. Svolavateli je pouze možné udělit pokutu. Pokud akce vznikne spontánně, pak zpravidla ani žádný organizátor neexistuje.
Aby mohlo být shromáždění legálně rozpuštěno, musí nastat některý z důvodů uvedených v zákoně, například pokud dochází k násilnostem, rozněcování nenávisti vůči některé skupině obyvatel, nebo se akce koná na místě, kde je ohroženo zdraví účastníků. Julie Zelená z Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje ale Lize potvrdila, že žádný z těchto důvodů nenastal a žádné projevy nesnášenlivosti nebyly zaznamenány. Důvodem pro rozpuštění shromáždění bylo tedy jen to, že nebylo oznámeno.
„Takový postup policie je třeba chápat jako ohrožování výkonu základních lidských práv a svobod všech občanů, nejen extrémistů. Avšak i extrémista nebo přívrženec již zrušené Dělnické strany má právo veřejně vyjádřit nesouhlas s rozsudkem a právo se k tomuto účelu svobodně shromažďovat, pokud nenastane zákonný důvod k zákazu.“ Uvádí k zásahu policie právnička Ligy Zuzana Candigliota. Stejný nezákonný a nepřiměřený postup vůči neoznámenému shromáždění policie uplatnila i v případě protestu anarchistů proti pochodu neonacistů 28. října 2009 v Otrokovicích nebo v případě příznivců squattingu 12. září 2009 v Praze.
Jaké může mít nezákonný postup policie právní důsledky? Kterýkoli účastník rozpuštěného shromáždění může do 15 dnů podat u soudu námitky. Soud pak rozhodne, zda shromáždění bylo nebo nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem.
„V tomto případě se jednalo o nesprávný úřední postup, který zasáhl do práv účastníků. Ti se pak mohou po státu domáhat omluvy, případně i přiměřeného finančního zadostiučinění. Státu by se tedy nepochybně více vyplatilo, kdyby policisté dodržovali zákon, respektovali práva občanů a nezasahovali zbytečně tam, kde to není nutné.“ Dodává právnička.
Liga je přesvědčena o tom, že je nutné, aby policie zakročila vždy, pokud na demonstraci probíhají výzvy k násilí vůči menšinám nebo jiné projevy rasismu a xenofobie. Není ale možné, aby policie nerespektovala základní práva a svobody, které jsou zaručeny všem.
Bližší informace:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, mobil: +420 604 118 050
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, mobil: +420 608 719 535
Čtvrtek, 4. února 2010Aktuality
Rostoucí důraz na lokální řešení místních problémů a na schopnost policie navazovat užitečné vazby s představiteli samosprávy, s občany a dalšími partnery na místní úrovni vyvolal zásadní změnu policejní legislativy v loňském roce.
Centrum Pro Police právě vydalo publikaci, která v kontextu „community policing“ (zajišťování bezpečnosti a prosazování práva na místní úrovni) nový policejní zákon zhodnocuje. Na analýze se významnou měrou autorsky podílela také Liga.
Primárně se jedná o text opřený o platné zákony; není však výhradně určen jen právním teoretikům, ale komukoli, kdo se na místní úrovni zabývá otázkami bezpečnosti a veřejného pořádku. Věříme, že může být užitečnou pomůckou jak pro policisty, strážníky a představitele samospráv, tak i pro ostatní občany, kterým leží na srdci bezpečnost místa, ve kterém žijí.
Text volně navazuje na starší analýzu “možností vzájemného ‚pozitivního‘ kontaktu mezi Policií České republiky a ostatními subjekty, zejména obcemi a fyzickými osobami“, kterou pro potřeby Otevřené společnosti, o.p.s. zpracovala Liga lidských práv na přelomu let 2003 a 2004.
Text analýzy ke stažení najdete zde.
Středa, 13. ledna 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován 13. ledna 2010 na www.halonoviny.cz a také v tištěné formě Haló novin.
Rozhovor Haló novin s Davidem Zahumenským, předsedou Ligy lidských práv.
Kdy a proč vznikla vaše organizace?
Liga lidských práv vznikla v srpnu 2002. Jedním z hlavních impulsů byla skutečnost, že v té době často zůstávaly různé formy násilí na občanech neřešeny. Jednalo se o násilí ze strany policie, domácí násilí, rasově motivované násilí. Zhruba od roku 2000 se pod záštitou Ekologického právního servisu formovala skupina mladých právníků a dalších odborníků, kteří se rozhodli zaměřit se právě na tyto společenské problémy. O dva roky později se pak rozhodli, že se osamostatní, a založili Ligu.
Má Liga něco společného s Ligou za lidská práva, jejíž bývalý výkonný tajemník Eduard Valášek v roce 1997 kvůli rasistickým útokům emigroval do Kanady?
O této organizaci ani panu Valáškovi jsem nikdy neslyšel a s Ligou lidských práv nemají nic společného. Název Liga lidských práv jsme zvolili v souladu s tradicí dalších organizací na ochranu lidských práv sdružených v Mezinárodní federaci lidských práv (FIDH). Tato federace, která byla založena v Paříži v roce 1922, sdružuje 155 organizací, které mají ve svém názvu velmi často slovo liga . My jsme členem této federace od roku 2004 a jsme jediným zástupcem FIDH ve střední a východní Evropě.
Čemu dalšímu se Liga ve svých aktivitách věnuje?
Liga lidských práv je organizací typu watch dog , tedy hlídacím psem hodnot, jakými jsou právní stát, demokracie a ochrana základních práv. Naší vizí je společnost, kde jsou v běžném životě dodržována lidská práva a v případě jejich porušení má jednotlivec možnost se účinně bránit. To je cíl, ke kterému směřujeme. Konkrétně pomáháme zdravotně i sociálně znevýhodněným dětem, aby mohly chodit do běžných škol, pokud je to jen trochu možné. Dbáme na to, aby se v českých zdravotnických zařízeních změnil přístup lékařů k pacientům. Věnujeme se také dodržování lidských práv lidí s mentálním postižením. Usilujeme o to, aby nezákonnosti spáchané policisty či strážníky byly řádně prošetřeny. Usilujeme o legislativní změny a reformy v oblasti zdravotnictví, školství a justice. Organizujeme také odborné semináře, konference a kulaté stoly se soudci, policisty, učiteli, lékaři a zástupci ministerstev.
S novým rokem vstoupil v platnost nový trestní zákoník. Liga tvrdí, že zůstává nástrojem proti svobodě slova. V čem konkrétně?
Oproti původním záměrům tvůrců trestního zákoníku zůstala na tlak politiků zachována skutková podstata pomluvy, která je ve vzrůstajícím počtu demokratických zemí z norem trestního práva odstraňována. Také stále více postkomunistických zemí, například Estonsko, Ukrajina, Gruzie či Bosna, řeší případy poškození dobrého jména před civilním soudem, namísto trestního stíhání, které je pro stát finančně nákladné. U nás nyní naopak došlo k rozšíření možnosti trestně stíhat novináře, blogery či jiné kritiky korupce a porušování zákona. Z iniciativy poslanců byla rozšířena skutková podstata křivého obvinění a zatímco dříve za něj bylo možné stíhat pouze člověka, který někoho lživě obvinil z trestného činu s úmyslem, aby mu bylo přivozeno trestní stíhání, nyní se již úmysl přivodit trestní stíhání prokazovat nemusí a postačí, že se jednalo o nepravdivé obvinění z trestného činu, například z korupce. Nebezpečnost této nové skutkové podstaty pro svobodu slova bude ale záviset především na tom, jak ji začnou v praxi aplikovat policisté, státní zástupci a soudci.
Co říkáte takzvanému náhubkovému zákonu?
Je smutné, že původně smysluplná iniciativa k posílení ochrany dětských obětí trestných činů byla našimi zákonodárci zvrácena do současné podoby omezující svobodu slova. V demokratické společnosti je úlohou médií informovat o protiprávní činnosti, které se dopouštějí politici či jiné mocné osoby. Věřím, že se v letošním roce podaří tuto normu alespoň výrazně zmírnit, ať již na základě novely nebo rozhodnutím Ústavního soudu.
Koncem loňského roku jste v Brně pořádali seminář s názvem Dvacet let svobodné justice: nedořešené otázky. Jak jste s ním spokojen?
Při příležitosti výročí dvaceti let od pádu minulého režimu jsme upozornili na dosud nevyřešené otázky nezávislosti soudů, problémy v jejich financování a výběru nových soudců. Pozvání na seminář přijali zástupci více než dvaceti soudních institucí z celé České republiky. Věřím, že se nám společně podařilo posunout diskusi o reformě soudnictví o krůček kupředu. Bude ale velmi obtížné prosadit změny, které by vliv vlády na nezávislost soudů a soudců oslabily. Zkušenosti z Maďarska nebo Slovenska zároveň ukazují, že změny je potřeba provádět postupně a že soudcovská samospráva sama o sobě neduhy justice nevyřeší.
Osobně se specializujete na lidská práva ve zdravotnictví. Jakých úspěchů se už dosáhlo?
Zrovna před několika dny jsme informovali o dvou soudních vítězstvích, kdy ženy za zákroky provedené bez jejich informovaného souhlasu dostaly finanční satisfakci ve výši 200 a 150 tisíc. Pomalu se tedy zvyšují částky, které soudy za porušení práva na svobodnou volbu a rozhodování o vlastním těle přiznávají. Roste také informovanost a sebevědomí našich občanů. V rámci poradny pro pacienty, kterou provozujeme na stránkách www.ferovanemocnice.cz, odpovídají naši právníci na několik desítek dotazů týdně. Informováním pacientů a komunikací s lékaři se nám postupně daří měnit přístup k nemocným, kteří nejsou jen nesvéprávným objektem v rukou zdravotníků, ale mají právo o své léčbě rozhodovat.
Pondělí, 23. listopadu 2009Aktuality
Od 7. do 12. prosince 2009 bude v Brně probíhat již sedmý ročník festivalu Týden lidských práv.
Liga lidských práv připravila pro tento festival tři praktické workshopy.
V pondělí 7. prosince od 15:00
ZAJIŠŤUJE ČESKÉ ŠKOLSTVÍ PRÁVO NA VZDĚLÁNÍ VŠEM DĚTEM?
Pedagogická fakulta MU, Poříčí 31, katedra sociální pedagogiky, místnost 408
Workshop a beseda s právničkou a koordinátorkou projektu Férová škola Lucií Obrovskou a pedagožkou projektu Monikou Tannenbergerovou nabídne nahlédnutí do problematiky integrace dnešního školství.
V pondělí 7. prosince od 17:00
PRÁVNÍ MINIMUM PŘI KONTAKTU S POLICIÍ
Klub Desert, Rooseveltova 11
Interaktivní workshop, na kterém se od právniček Ligy Zuzany Candiglioty a Kristýny Foukalové dozvíte, jaká máte práva při kontaktu s policií a co si k vám policista/ka či strážník/ice městské policie může dovolit a co už ne.
Ve středu 9. prosince od 16:40
JAK BÝT PACIENTEM V ČR a neztratit lidskou důstojnost
Právnická fakulta MU, Veveří 70, místnost 025
Do teorie a praxe medicínského práva vás uvedou naše tři právničky Michaela Kopalová, Kateřina Červená a Zuzana Candigliota. Přijďte se přesvědčit, že práva pacientů jsou více než jen regulační poplatky.
Nabitý program festivalu, na jehož přípravě se podílí vedle Ligy řada dalších zajímavých organizací najdete zde.
