Článek byl publikován 13. ledna 2010 na www.halonoviny.cz a také v tištěné formě Haló novin.

Rozhovor Haló novin s Davidem Zahumenským, předsedou Ligy lidských práv.

Kdy a proč vznikla vaše organizace?

Liga lidských práv vznikla v srpnu 2002. Jedním z hlavních impulsů byla skutečnost, že v té době často zůstávaly různé formy násilí na občanech neřešeny. Jednalo se o násilí ze strany policie, domácí násilí, rasově motivované násilí. Zhruba od roku 2000 se pod záštitou Ekologického právního servisu formovala skupina mladých právníků a dalších odborníků, kteří se rozhodli zaměřit se právě na tyto společenské problémy. O dva roky později se pak rozhodli, že se osamostatní, a založili Ligu.

Má Liga něco společného s Ligou za lidská práva, jejíž bývalý výkonný tajemník Eduard Valášek v roce 1997 kvůli rasistickým útokům emigroval do Kanady?

O této organizaci ani panu Valáškovi jsem nikdy neslyšel a s Ligou lidských práv nemají nic společného. Název Liga lidských práv jsme zvolili v souladu s tradicí dalších organizací na ochranu lidských práv sdružených v Mezinárodní federaci lidských práv (FIDH). Tato federace, která byla založena v Paříži v roce 1922, sdružuje 155 organizací, které mají ve svém názvu velmi často slovo liga . My jsme členem této federace od roku 2004 a jsme jediným zástupcem FIDH ve střední a východní Evropě.

Čemu dalšímu se Liga ve svých aktivitách věnuje?

Liga lidských práv je organizací typu watch dog , tedy hlídacím psem hodnot, jakými jsou právní stát, demokracie a ochrana základních práv. Naší vizí je společnost, kde jsou v běžném životě dodržována lidská práva a v případě jejich porušení má jednotlivec možnost se účinně bránit. To je cíl, ke kterému směřujeme. Konkrétně pomáháme zdravotně i sociálně znevýhodněným dětem, aby mohly chodit do běžných škol, pokud je to jen trochu možné. Dbáme na to, aby se v českých zdravotnických zařízeních změnil přístup lékařů k pacientům. Věnujeme se také dodržování lidských práv lidí s mentálním postižením. Usilujeme o to, aby nezákonnosti spáchané policisty či strážníky byly řádně prošetřeny. Usilujeme o legislativní změny a reformy v oblasti zdravotnictví, školství a justice. Organizujeme také odborné semináře, konference a kulaté stoly se soudci, policisty, učiteli, lékaři a zástupci ministerstev.

S novým rokem vstoupil v platnost nový trestní zákoník. Liga tvrdí, že zůstává nástrojem proti svobodě slova. V čem konkrétně?

Oproti původním záměrům tvůrců trestního zákoníku zůstala na tlak politiků zachována skutková podstata pomluvy, která je ve vzrůstajícím počtu demokratických zemí z norem trestního práva odstraňována. Také stále více postkomunistických zemí, například Estonsko, Ukrajina, Gruzie či Bosna, řeší případy poškození dobrého jména před civilním soudem, namísto trestního stíhání, které je pro stát finančně nákladné. U nás nyní naopak došlo k rozšíření možnosti trestně stíhat novináře, blogery či jiné kritiky korupce a porušování zákona. Z iniciativy poslanců byla rozšířena skutková podstata křivého obvinění a zatímco dříve za něj bylo možné stíhat pouze člověka, který někoho lživě obvinil z trestného činu s úmyslem, aby mu bylo přivozeno trestní stíhání, nyní se již úmysl přivodit trestní stíhání prokazovat nemusí a postačí, že se jednalo o nepravdivé obvinění z trestného činu, například z korupce. Nebezpečnost této nové skutkové podstaty pro svobodu slova bude ale záviset především na tom, jak ji začnou v praxi aplikovat policisté, státní zástupci a soudci.

Co říkáte takzvanému náhubkovému zákonu?

Je smutné, že původně smysluplná iniciativa k posílení ochrany dětských obětí trestných činů byla našimi zákonodárci zvrácena do současné podoby omezující svobodu slova. V demokratické společnosti je úlohou médií informovat o protiprávní činnosti, které se dopouštějí politici či jiné mocné osoby. Věřím, že se v letošním roce podaří tuto normu alespoň výrazně zmírnit, ať již na základě novely nebo rozhodnutím Ústavního soudu.

Koncem loňského roku jste v Brně pořádali seminář s názvem Dvacet let svobodné justice: nedořešené otázky. Jak jste s ním spokojen?

Při příležitosti výročí dvaceti let od pádu minulého režimu jsme upozornili na dosud nevyřešené otázky nezávislosti soudů, problémy v jejich financování a výběru nových soudců. Pozvání na seminář přijali zástupci více než dvaceti soudních institucí z celé České republiky. Věřím, že se nám společně podařilo posunout diskusi o reformě soudnictví o krůček kupředu. Bude ale velmi obtížné prosadit změny, které by vliv vlády na nezávislost soudů a soudců oslabily. Zkušenosti z Maďarska nebo Slovenska zároveň ukazují, že změny je potřeba provádět postupně a že soudcovská samospráva sama o sobě neduhy justice nevyřeší.

Osobně se specializujete na lidská práva ve zdravotnictví. Jakých úspěchů se už dosáhlo?

Zrovna před několika dny jsme informovali o dvou soudních vítězstvích, kdy ženy za zákroky provedené bez jejich informovaného souhlasu dostaly finanční satisfakci ve výši 200 a 150 tisíc. Pomalu se tedy zvyšují částky, které soudy za porušení práva na svobodnou volbu a rozhodování o vlastním těle přiznávají. Roste také informovanost a sebevědomí našich občanů. V rámci poradny pro pacienty, kterou provozujeme na stránkách www.ferovanemocnice.cz, odpovídají naši právníci na několik desítek dotazů týdně. Informováním pacientů a komunikací s lékaři se nám postupně daří měnit přístup k nemocným, kteří nejsou jen nesvéprávným objektem v rukou zdravotníků, ale mají právo o své léčbě rozhodovat.

lékař, nemocnice, pacient, policie, právo, školství, učitel, zdravotnictví