Nekončíme! aneb potřebné systémové změny nastartovány

Po třech letech projektu máme výsledky. Vytvořili jsme unikátní produkty, které mohou pomoci v přípravě legislativy i praxe. Systémové doporučení k potřebným změnám bylo předáno zástupcům všech relevantních ministerstev i úřadu vlády. Štafeta byla předána, očekáváme výsledky.

Instand a Liga lidských práv realizovala v období od dubna 2012 do března 2014 projekt Modely podpory pro rozhodování lidí s mentálním postižením, č. CZ.1.04/5.1.01/77.00025, v rámci výzvy č. 77 OP LZZ, oblast podpory 5.1 – Mezinárodní spolupráce. V rámci něj se snažila o posun v oblasti opatrovnictví, podporovaného rozhodování a pojímání zásahů do svéprávnosti.

Během projektu byly realizovány studijní cesty do zahraničí, na základě kterých byla vytvořena komparativně-právní analýza. Následně i analýza nové právní úpravy zahrnující ale i práci s modely profesionálního opatrovnictví a podpůrcovství. K témuž vznikl samostatný produkt, popis těchto modelů v rámci prostředí ČR. Vedle těchto materiálů vznikly i dvě unikátní metodiky, jedna o opatrovnictví a jedna o podpůrcovství. Právě ty by měly být jakýmsi návodem k tomu, jak co nejlépe vykonávat činnost opatrovníka a podpůrce. Jejich součástí je i etický kodex opatrovníka a dokonce i návrh standardů kvality procesu výkonu opatrovnictví. Všechny výstupy projektu a další informace jsou ke stažení na webových stránkách realizátora projektu, organizace Instand a Ligy lidských práv.

Na závěr projektu byli v rámci workshopu u kulatého stolu seznámeni zástupci dotčených ministerstev s doporučením k systémovým změnám, které je třeba provést. Probíhala živá diskuze o tom, které konkrétní kroky je možno realizovat za stávající situace. Materiály k daným tématům byly předány všem zúčastněným.

Ačkoli projekt v březnu 2015 skončil, s naší snahou o změny nekončíme. Liga lidských práv bude i nadále působit v oblasti práv osob se zdravotním postižením, se zaměřeným mj. na otázky svéprávnosti, opatrovnictví i podpory. Instand bude i nadále pečovat o zkvalitnění sociální služeb, zejména podpory transformačních procesů.

 

esf-obrazek_201203141828127

Soudy musí vyřešit více než 35 tisíc případů lidí, kteří v minulosti přišli o svéprávnost

V posledních letech v Česku výrazně vzrostl počet lidí, o které se starali opatrovníci. Soudy omezily nebo úplně zbavily svéprávnosti více než 35 tisíc osob. Od ledna ale platí nový občanský zákoník, který posiluje práva duševně nemocných lidí. Už není možné je úplně zbavit svéprávnosti. Soudci proto musí během tří let znovu přezkoumat všechny případy postižených pacientů.

Reportáž Českého rozhlasu připravily Petra Benešová, Anna Maňourová a Michaela Vydrová.

Osoby, které byly zbavené svéprávnosti, vstoupili od 1. ledna podle právničky Ligy lidských práv Barbory Rittichové do statutu osob pouze omezených. I nadále ale budou mít v ruce starý rozsudek o zbavení práv. „Reálně to bude vypadat tak, že nebudou moci dělat žádné právní jednání, vyjma běžných každodenních záležitostí – nákupu potravin, jízdenek, drobných věcí pro domácnost a podobně,“ vysvětluje Rittichová.

  • Podrobnosti o soudních přezkoumáních zjišťovala Petra Benešovástáhnout audio

Nové podmínky omezení jsou podle ní daleko striktnější

„Omezit člověka nebude možné jen proto, že má duševní poruchu. Je tam vždycky třeba zvážit, jestli je tam opravdu natolik závažná újma, aby se toto opatření použilo. A zároveň nejde využít žádného jiného restriktivnějšího a mírného opatření,“ dodává právnička.

Případy lidí s omezenou svéprávností musí co nejdříve projednat soudy. Mají na to tři roky, popisuje prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník. „Od 1. ledna budou muset soudy znovu přezkoumat všechna rozhodnutí, takže během tří let musí být u každého takto omezeného či zbaveného člověka znovu rozhodnuto a musí být přesně stanoveno, v jakém rozsahu je omezen ve své svéprávnosti,“ vysvětluje.

Posoudit desítky tisíc případů prý nebude snadné

„Vždy budeme potřebovat znalecký posudek a nebude jednoduché ani přesně formulovat výroky, jak je kdo omezen ve své svéprávnosti,“ dodává Lichovník.

Jak velký objem práce to pro soudce bude, ilustruje Tomáš Lichovník na okresním soudu ve Žďáru nad Sázavou. „Je tam asi čtyři sta osob, které jsou omezeny nebo částečně zbaveny způsobilosti k právním úkonům, nově tedy svéprávnosti. A má-li se rozhodnout o všech těchto osobách, tak je to trochu víc než práce pro jednoho soudce na jeden rok bez toho, že by dělal cokoliv jiného,“ popisuje.

  • Rozhovor s panem Jaroslavem Červenkou, jednou z obětí, která byla soudem zbavena svéprávnosti, natočila Petra Benešová stáhnout audio

Posuzování jednoho případu o svéprávnosti podle dosavadní praxe a statistik Ligy Lidských práv trval zhruba jeden a půl roku. Doba se ale v extrémních případech vyšplhala i na čtyři roky. Bude tedy záležet na tom, jak se soudy ke svéprávnosti postaví.

Na novou situaci se už připravují také ústavy a léčebny. Mezi nimi je i Psychiatrická nemocnice Bohnice, říká její právník Tomáš Němeček. „Od 1. ledna zřizujeme v nemocnici soudní místnost, do které budou klienti postupně převáděni, aby je soudce viděl a mohl efektivně posoudit. Počítá se, že jich bude nejspíš docela hodně,“ uvádí.

Můžou postižení volit?

Posilováním práv duševně nemocných lidí se intenzivně zabývají i další evropské státy. Mezi právníky je často diskutovaným tématem, zda by postižení měli mít také volební právo. „Skutečně na to, ani na evropské úrovni, nejsou úplně jasné názory. Protože na jednu stranu to zní samozřejmě správně, že by soudy měly minimalizovat zásahy do občanských a politických práv,“ říká Němeček. „Druhá část namítá, že pokud soud po zralé úvaze dospěl k názoru, že člověk není schopen si obstarávat svoje záležitosti s částkami vyššími než například 1500 korun měsíčně, tak potom je otázka, jestli má zároveň volit poslance,“ dodává.

I český Ústavní soud v minulosti tlačil na to, aby soudy zvlášť rozhodovaly například o politických právech duševně nemocných a odlišily je od práv majetkových.

Vyjádřete se k problému opatrovnictví

Nový projekt, který podporuje rozhodování lidí s postižením a na němž se Liga podílí, odstartovaly úvodní semináře pořádané v minulém týdnu pro opatrovníky, poskytovatele sociálních služeb i rodinné příslušníky osob s mentálním postižením. Cílem seminářů bylo prodiskutovat aktuální problémy opatrovnictví a navrhnout náměty na novou právní úpravu.

Workshopů se zúčastnili zajímaví hosté, mimo jiné právník z legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti či zástupkyně Ministerstva práce a sociálních věcí a Sdružení pro podporu lidí s mentálním postižením, kteří promluvili o chystané legislativě, stavu lidských práv v souvislosti s opatrovnictvím a o zahraničních modelech fungování opatrovnictví a podpůrcovství.

Další postup bude vycházet z připomínek odborníků i veřejnosti

Součástí seminářů bylo sepsání připomínek ke stávající praxi opatrovníka formou dotazníku. Výsledky, které z dotazování vzniknou, budou důležitým podkladem pro práci na dalších aktivitách projektu, mimo jiné i analýzu zaměřenou na navržení modelu opatrovnictví a podpůrcovství.

Do připomínkování aktuálního stavu opatrovnictví se ale může zapojit i veřejnost. Pokud i vy máte zájem vyjádřit se, budeme rádi za vaše připomínky, které nám můžete sdělit v přiloženém dotazníku.

Dotazník naleznete zde.

Více informací o projektu si přečtete zde.

Případ odvolaných ředitelů na slánsku zdaleka nekončí

Jak jsme už naše čtenáře informovali, v polovině letošního června byli ze svých funkcí odvoláni mj. dva ředitelé velkých a dobře prosperujících sociálních ústavů v našem regionu, kteří se během svého působení v těchto ústavech zasloužili o postupnou integraci mentálně handicapovaných lidí do „normální“ společnosti. Místo toho, aby byli touto společností za odbornou, humánní a vysoce profesionální práci oceněni, byli odměněni vyhazovem a teprve dodatečně byly hledány zástupné problémy, proč se tak stalo.

Jestliže hejtman rozhodl tak, jak rozhodl, očekávalo by se, že na uvolněná místa těchto významných institucí bude okamžitě vyhlášeno výběrové řízení. Na místo odvolaného ředitele smečenského zařízení Mgr. Tomáš Sojky byl sice konkurz vyhlášen, ale předem se vědělo, že se do Smečna vrátí pan Petr Šala, který shodou okolností už na stejném postu kdysi působil a v roce 2006 byl odvolán s odůvodněním, že v jeho ústavu jsou porušována práva klientů a on nápravu nesjednal. Zato výběrové řízení na ředitele Domova Bellevue se už třetí měsíc připravuje a podle krajské mluvčí Berill Meschekové bude vyhlášeno možná po prázdninách – tedy v nedohlednu. Odvolanou ředitelku Mgr. Rumlovou prozatím zastupuje ředitelka ústavu ve Vraném paní Nataša Duková, která ovšem chráněnému bydlení příliš nakloněna není a nedá se proto počítat s tím, že by pokračovala v započatém trendu, běžném v tom větším zbytku Evropy. Pokud tedy byli Sojka s Rumlovou nahrazeni tímto způsobem, napadá mne jen přirovnání ke slonu, který šéfuje v krámu s porcelánem. Nehledě k tomu, že během prázdnin odcházejí z ústavu další zkušené síly, které zde budou chybět.

BEZVÝSLEDNÁ DODATEČNÁ KONTROLA A HLEDÁNÍ DŮVODŮ

Přestože vedení krajského úřadu provedlo následnou kontrolu domova Bellevue v Ledcích, její výsledek se rovnal prakticky nule, protože o ty toužebně hledané závažné závady a pochybení se přes veškerou snahu zkrátka nenašly. Přes tuto skutečnost se vedení kraje i nadále domnívá, že odvolání ředitelů je na místě a je připraveno klienty z chráněných bytů a domů přestěhovat znovu do některých z krajských zařízení. Toto rozhodnutí postihne především ty, kteří si zaslouží pozornost, lásku a porozumění. A to je na celé této kauze to nejsmutnější.

Jedním z opožděně udaných důvodů pro odvolání ředitelky byly i údajné stížnosti z řad zaměstnanců. Čtenáři Kladenského deníku se ve středu 12. srpna dočetli, že jednou stěžovatelkou je bývala pracovnice Domova Bellevue Ladislava L., která měla podle svých slov neshody s ředitelkou už delší dobu. Neshodly se na způsobu integrace a pí Ladislava nesouhlasila se stěhováním některých klientů do chráněného bydlení, protože podle ní nebyli dostatečně připraveni na opuštění ústavního zařízení. O způsobu vedení ústavu i o integraci lze jistě na určité úrovni diskutovat, ovšem v momentu, kdy se dočítám, že paní Ladislava pořídila nepříliš důstojné fotografie klientů ústavu, které nechala na památku kolegům „vyvěsit“ na internetu, začínám vážně pochybovat o její profesionalitě, protože tento přešlap nesvědčí o citlivém přístupu vůči svěřeným osobám a jsem přesvědčen, že by mohl být i důvodem k důtce, pokud ne k okamžitému ukončení pracovního poměru pro ztrátu důvěry. A to nemluvím o morálním kodexu!

OTEVŘENÝ DOPIS HEJTMANOVI

Podivné jednání hejtmana Ratha a jeho nebezpečné postoje vůči postiženým však nenechalo v klidu zástupce téměř třiceti neziskových organizaci a humanitárních společností (m.j. Liga lidských práv, Centrum advokacie duševně postižených, Společnost pro změnu – QUIP, Česká asociace pro psychické zdraví a dvě desítky dalších), kteří 14. července poslali hejtmanovi Středočeského kraje otevřený dopis, ve kterém vyjadřují hluboké znepokojení nad současnou politikou tohoto kraje v oblasti sociálních služeb, která ve svých důsledcích vede k návratu před rok 1989. Z vyhlášení Dr. Ratha je zřejmé, že snahou Středočeského kraje bude navrátit lidi s postižením, kteří byli díky transformačním krokům ubytováni v přirozeném prostředí ve městech, zpátky do ústavů, kde docházelo k ponižujícímu, krutému a nelidskému zacházení, do budov izolovaných od majoritní společnosti. Z otevřeného dopisu dále vyjímáme: „Lidé s postižením jsou rovnoprávní a není možné je žádným způsobem diskriminovat a izolovat. Transformace ústavů je krokem správným směrem, protože je velice sociální a začleňuje zpátky vyloučené osoby se zdravotním postižením. Ve společnosti se tak posilňuje vzájemná solidarita, úcta ke stáří, k nemoci a k postižení. Zkušenosti ze zemí, kde je transformace v pokročilejším stadiu, ukazují, že služby umožňující život v přirozeném prostředí jsou efektivnější a zároveň zvyšují kvalitu života svých uživatelů. Ekonomickou výhodnost transformace pobytových služeb dokazují i mezinárodní odborné studie.“ Dopis dále vyzývá hejtmana k zastavení kroků úřadu Středočeského kraje směřujících k potlačení transformačních snah a končí touto výzvou: „Vyzýváme Vás k naplnění sociálně-demokratických hodnot, ke kterým se ČSSD hlásí, jako jsou hodnoty humanitní demokracie, rovnosti všech lidí v důstojnosti, svobodě a právech, solidarity a sociální spravedlnosti. Pokud své jednání v tomto směru nechcete změnit, vyzýváme Vás, abyste z funkce hejtmana Středočeského kraje odstoupil.“

CO NA TO OPATROVNÍCI ?

Není mi známo, že by na výše zmíněný dopis hejtman odpověděl či dokonce odstoupil ze svého vysněného piedestalu, ale jelikož jsou v sázce osudy těch nejslabších a nejohroženějších, sešli se z iniciativy odvolané ředitelky Rumlové opatrovníci klientů, kterým hrozí další stěhování a přesuny, spolu s právníky – JUDr. Danou Kořínkovou z občanského sdružení QUIP a JUDr. Marošem Matiaškem z Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených. Přítomen byl i starosta obce Ledce pan Pazderka, jakožto opatrovník 31 klientů, jelikož mnozí klienti nemají příbuzné a opatrovníkem se stává obec, resp. její starosta. Role opatrovníka se proto často ujímají spřátelené osoby klientů, případně bývalí pracovníci z ústavů, kde klienti pobývali. Opatrovníci jsou důležitým článkem tohoto životně důležitého organismu a mají proto plné právo – ba dokonce povinnost – vzniklou situaci sledovat a v případě pochybení se v zájmu klientů ozvat! Schůzka měla opatrovníkům potvrdit, že je možné se kdykoli v zájmu klienta právně hájit a že mají podporu právníků. Opatrovníci vesměs souhlasili se společným postupem a sledováním dalších kroků zřizovatele a uvažují o založení Občanského sdružení opatrovníků Bellevue. Setkání opatrovníků budou každé 3 měsíce, v případě alarmu okamžitě. Na schůzkách se budou konzultovat a řešit všechny záležitosti týkající se poskytované služby a postupy v případě jakýchkoli problémů, např. systém kontroly a podávání stížností.

JDE O OSUDY LIDÍ

Schůzka více než třiceti opatrovníků prokázala, že situace se nemusí každému jevit černobíle a že to, co se jedněm klientům či opatrovníkům líbí, se nemusí zdát tím pravým ořechovým pro jiné. V každém případě však je třeba najít to nejlepší řešení pro umožnění důstojného života těm z nás, kterým nebylo dopřáno žít normální život. A o to jde!

Článek byl publikován dne 1. 9. 2009 ve Slánských listech.