Čtvrtek, 21. ledna 2016Aktuality
Ústavní soud včera poprvé potvrdil, že je možné rodičům udělit výjimku z očkovací povinnosti svých dětí na základě jejich výhrady svědomí. Již v roce 2011 uznal tuto výjimku z důvodu náboženského přesvědčení rodičů. Ovšem v minulém roce plénum Ústavního soudu shledalo, že povinné očkování jako takové je v souladu s Ústavou. Co tedy z nového i předchozích rozhodnutí vyplývá?
- Očkování zůstává povinné v tom smyslu, že sice není vynutitelné proti vůli rodičů, ale je možné za jeho nesplnění uložit rodičům pokutu a nepřijmout dítě, které není řádně očkované, do mateřské školy či dětské skupiny. Rodiče tedy dosud mohli svoje dítě nenaočkovat z jakýchkoli důvodů, ale museli počítat s možností sankcí.
- I nadále tedy platí, že kvůli neočkování dítěte může Krajská hygienická stanice s rodiči zahájit správní řízení pro přestupek. Ovšem nově se mohou rodiče odvolávat nejen na své náboženské přesvědčení, ale také mohou uplatnit výhradu svědomí, která má jiný než náboženský nebo spirituální charakter.
- Výhrada svědomí může mít různé důvody. V případě stěžovatelů, s kterým se můžete seznámit zde, hrála mimo jiné roli skutečnost, že matka pracuje jako terapeutka autistických dětí a měla osobní zkušenost s tím, že se řadě dětí spustil autismus po očkování. Proto jí její svědomí nedovolilo své dítě nechat očkovat. Běžné jsou případy, kdy rodiče mají předchozí negativní zkušenosti s očkováním a mají proto obavy dítě naočkovat nebo v očkování pokračovat. Také dochází k tomu, že zdravotní stav dítěte není v pořádku, ale lékař neuznal zdravotní kontraindikaci, přesto se rodiče obávají očkovat. Například tyto případy by mohly spadat pod výhradu svědomí.
- V projednávaném případě se jednalo o výjimku z uložení sankce ve formě pokuty, ovšem podle našeho názoru se výjimka z důvodu svědomí může vztáhnout i na přístup dítěte do mateřské školy. Ústavní soud uvedl, že v případě, kdy jsou dány důvody pro výjimku, nesmí orgány veřejné moci povinnost ani jinak vynucovat. Veřejná ochránkyně práv považuje za sankci i odepření přístupu do mateřské školy. Již nyní některé mateřské školy uznávají výjimku z povinnosti očkování, a to nejen na základě Ústavním soudem dříve vyložené náboženské výjimky z povinného očkování, ale též na základě rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, který uznal, že výjimku lze udělit i pro přístup do mateřské školy.
Podle Ústavního soudu může být uznána výjimka z důvodu svědomí rodičů, pouze pokud jsou zároveň splněna tato čtyři kritéria:
> ústavní relevance tvrzení obsažených ve výhradě svědomí
– rodič se dovolává konkrétních svých ústavně zaručených práv, nejen svobody svědomí, ale též např. rodičovských práv, nedotknutelnosti osoby aj.,
> naléhavost důvodů, o které rodič opírá svou výhradu svědomí
– může jít např. o subjektivní přesvědčení, že očkování může trvale poškodit zdraví dítěte,
> konzistentnost a přesvědčivost tvrzení
– přesvědčivost je založena na hodnotách dané osoby, které mají být jednoznačné a srozumitelné, ovšem nevyžaduje se, aby přesvědčení dané osoby bylo objektivně pravdivé, konzistentnost vyžaduje, aby osoba své přesvědčení ospravedlňovala již od prvních fází řízení,
> společenské dopady, jež může konkrétní výhrada svědomí mít
– zohlední se žádoucí míra proočkovanosti obyvatelstva proti přenosným nemocem tak, aby se výjimka nezměnila v pravidlo.
Středa, 20. ledna 2016Tiskové zprávy
Ústavní soud dnes rozhodl, že rodičům, kterým jejich svědomí nedovoluje očkovat své dítě, hygienická stanice nesmí udělit pokutu. Ve svém předchozím rozhodnutí z roku 2011 řekl, že je možné udělit takovou výjimku pouze v případě náboženského přesvědčení rodičů. Dnešní rozhodnutí rozšiřuje tuto argumentaci i o výjimku z důvodu sekulární výhrady svědomí.
Dle soudu přitom není nutné, aby se přesvědčení rodičů zakládalo na objektivní pravdě nebo racionalitě. Musí být ovšem prokázáno, že přesvědčení rodičů je naléhavé, konzistentní a jejich tvrzení jsou přesvědčivá. Musejí být také zhodnoceny společenské dopady, které může v konkrétním případě akceptovaná sekulární výhrada svědomí mít. V případu našich klientů byly všechny podmínky pro udělení výjimky splněny a soud jim proto dal za pravdu.
Ústavní soud ve svém rozhodnutí dále uvedl, že výhradu svědomí mohou uplatnit například rodiče, jejichž mladší dítě mělo vysoce nežádoucí reakci po očkování. I když se tím soud výslovně nezabýval, argumentace vyslovená soudem může být v individuálních případech uplatněna i při přístupu dětí do školky. Stále ovšem platí, že na přijetí neočkovaného dítěte do školky nemají rodiče právní nárok. Více informací o přístupu neočkovaných dětí do školky naleznete zde.
Více informací poskytnou:
Tereza Hrubá, právnička Ligy lidských práv, e-mail: tereza.hruba@llp.cz
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Více informací
Pondělí, 5. října 2015Aktuality
Po více než ročním projednávání byla poslaneckou sněmovnou přijata novela zákona o ochraně veřejného zdraví. Poslanecká sněmovna nakonec nepřijala senátní pozměňovací návrh, který by rušil povinnost mateřských školek, organizátorů táborů a dalších institucí přijímat jen řádně očkované děti a s tím spojené sankce. Tato povinnost a sankce tedy zůstávají. K úplnému schválení novely zákona už chybí jen podpis prezidenta.
Je třeba však zdůraznit, že v oblasti očkování se nic zásadního nemění oproti stávající právní úpravě. Častější kontroly ze strany krajských hygienických stanic a ředitelek MŠ jsou způsobeny rozvířením debaty o očkování, nikoli právními změnami.
Schválené znění novely naleznete zde.
Přijetím novely dojde k několika změnám, které se týkají následujících oblastí:
-
Přístup dětí do školek a dětských skupin – upravené ustanovení § 50 zákona
Novelou byly konkretizovány subjekty, na které se vztahuje povinnost přijímat jen očkované děti. Na jesle, dětské skupiny a školky se povinnost vztahovala i před novelou zákona. Novelou se povinnost rozšířila pro fyzické osoby pečující o děti do tří let ve své provozovně. Povinnost přijímat do péče jen očkované děti tedy neplatí pro chůvy, které nemají vlastní provozovnu. Povinnost také neplatí pro neregistrované dětské spolky a kluby pečující o děti od tří let.
Novela rovněž uvádí, že z povinnosti přijímat jen očkované děti existuje výjimka pro zařízení, do nichž je docházka povinná. V důvodové zprávě (na str. 113) se uvádí, že tato výjimka platí například pro poslední ročník mateřské školy. Ministerstvo zdravotnictví při tvorbě novely počítalo s možností povinné předškolní docházky, kterou připravuje Ministerstvo školství.
-
Výjimka pro neočkované děti z důvodu trvalé kontraindikace zůstává beze změny
Výjimkou pro vstup neočkovaného dítěte do školky je trvalá kontraindikace, což platilo i před novelou. V tomto ohledu se tedy nic nemění. Ustanovení však nelze vykládat doslovně. Na to upozornil i Ústavní soud v rozhodnutí Pl. ÚS 16/14 (odst. 93 a násl.). Jako trvalou kontraindikaci je nutné brát i případy, kdy je zjištěn takový zdravotní stav dítěte, který brání podání očkovací látky. Může se jednat i o kontraindikaci dočasnou nebo v potvrzení lékaře slovo kontraindikace vůbec být nemusí, ale musí z něj vyplývat, že zdravotní stav dítěte brání podání očkovací látky.
-
Sankce pro školky – nové ustanovení § 92k zákona
Za porušení povinnosti přijmout jen řádně očkované dítě hrozila školkám pokuta i dle stávající právní úpravy. Novela zákona pouze konkretizovala sankci pro případ přijetí neočkovaného dítěte. Dříve bylo teoreticky možné uložit pokutu na základě ustanovení § 92 do výše dvou, resp. tří milionů korun. Tyto vysoké sankce však byly stanoveny obecně pro porušení jakéhokoli ustanovení zákona a nebyly nijak konkretizovány. Nikdo nepředpokládal, že by takto vysoké sankce připadaly v úvahu v souvislosti s trestáním školek. Novelou došlo k přesnějšímu vymezení sankcí, a to na 500.000,- Kč.
Stále však platí, že pokuta nesmí být likvidační. Jelikož půlmilionová pokuta by pro většinu zařízení jistě likvidační byla, opět se jedná pouze o teoretickou výši pokuty, která by v praxi nemohla být udělena. Sankce v tomto případě má tedy působit zastrašujícím dojmem, aby odradila ředitelky, které chtějí rodičům nekompletně očkovaných dětí vyjít vstříc.
Novela zákona však nemá vliv na platnost stávající judikatury, která umožňuje ředitelkám přijmout dítě na základě výjimky z důvodu svědomí, myšlení a náboženského přesvědčení. Více se o této problematice dočtete v článku „Jak si nenechat vyhodit neočkované dítě z mateřské školy“.
-
Přijetí dětí na zotavovací akce a školy v přírodě – nové ustanovení § 92d
Ani v této oblasti se situace příliš nemění. I před novelou zákona totiž platilo, že dítě, které nebylo řádně očkováno, nesmí být přijato na školu v přírodě a zotavovací akci.
Zotavovací akcí je pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost. Zotavovací akcí tedy může být tábor nebo školní lyžařský výcvik.
Pokud se jedná o školu v přírodě, nezohledňuje se délka pobytu ani počet vyslaných dětí. I kdyby byl pobyt kratší než pět dní, pokud je pojmenován „škola v přírodě“, dítě nemůže být přijato. Je tedy celkem absurdní, že je rozdíl v zákonných podmínkách pro lyžařský výcvik a školu v přírodě. I zde je však možné udělit výjimku z důvodu svědomí, myšlení a náboženského přesvědčení.
Novelou bylo stejně jako u školek a dětských skupin vytvořeno zvláštní ustanovení (§ 92d), které specifikuje sankci za porušení povinnosti přijímat jen řádně očkované děti na školy v přírodě a zotavovací a akce. Pokud škola nebo pořadatel povinnost poruší, hrozí jim pokuta až do 30.000,- Kč.
Co je dále nového v oblasti očkování?
Novela sama o sobě nepřináší zásadní změny v oblasti očkování, pouze upřesňuje povinnosti a sankce. Její schválení také nemá vliv na možné udělení výjimky z důvodu svědomí, myšlení a náboženského vyznání.
Zájem veřejnosti o problematiku však přispěl k tomu, že Ministerstvo zdravotnictví vydalo stanovisko, které říká, že řádně očkovaným dítětem pro přijetí do školky nebo na školu v přírodě se rozumí dítě, které bylo očkováno hexavakcínou ve schématu 2+1 a má jednu dávku MMR vakcíny.
Díky zájmu veřejnosti a tlaku na zákonodárce se také podařilo přimět Ministerstvo zdravotnictví, aby se právní úpravou očkování dále zabývalo. K tomu byla zřízena Komise pro problematiku očkování. Zápisy z jednání komise sepsané právničkou Ligy lidských práv a autorkou tohoto článku si můžete přečíst zde a zde.
Ministerstvo také připravilo novelu vyhlášky, která upravuje očkovací kalendář. Znění novely zatím nebylo zveřejněno, ale mělo by se týkat stanovení horní hranice první dávky MMR vakcíny a odsunutí druhé dávky do pozdějšího věku. Dle připravované novely má od roku 2016 platit, že první dávku bude třeba aplikovat do 18. měsíce věku dítěte, druhá dávka bude aplikována v sedmi letech dítěte.
Středa, 16. září 2015Aktuality
Represivní přístup ze strany státu zůstává stejný jako před novelou.
Dnešní debata o senátním návrhu se točila hlavně kolem nezbytnosti a výhod očkování, nebezpečí zavlečení nemocí v souvislosti s uprchlickou krizí a chybějící odpovědnosti státu za nežádoucí účinky vakcín. Jen několik politiků mluvilo k věci, tedy že senátní novela se týkala zrušení povinnosti školek a organizátorů táborů přijímat jen řádně očkované děti – tedy zbytečné nepřímé sankce rodičů a zároveň nepřiměřeného přenášení povinností orgánů ochrany veřejného zdraví na školská zařízení.
Během projednávání zaznělo z úst poslanců spousta zajímavých výroků. Poslanec Leoš Heger prohlásil, že přijetí senátní novely by bylo radikální změnou, která by de facto způsobila nepovinnost očkování. To ovšem rozhodně není pravda.
“Zarazil nás také výrok poslance pediatra Jaroslava Krákory, který prohlásil, že minulý rok bylo provedeno přes 6 milionů vpichů vakcíny a hlášeno bylo pouze 613 případů nežádoucích účinků. Poslanec dovodil, že pravděpodobnost nežádoucího účinku je tedy 1:60 000. Není ovšem vůbec jasné, jak poslanec dospěl k tomu, že se očkuje takovéto množství vakcín, číslo je velice nadnesené. Při výpočtu, který měl upozornit na bezpečnost vakcinace, také poslanec nevzal v potaz, že dochází k výrazné podhlášenosti nežádoucích účinků, na kterou upozorňuje i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Jeho výroky přesně ilustrují přístup řady pediatrů, kteří se snaží výskyt nežádoucích účinků bagatelizovat,“ komentuje jednání právnička Ligy lidských práv Tereza Hrubá.
Padaly ovšem i kritické komentáře k problematice vakcinace. Poslanec Petr Bendl například zdůraznil, že nesouhlasí s povinným očkováním a uvedl, že nechápe, proč je třeba kojence očkovat proti žloutence typu B přenosné krví a pohlavním stykem. V této souvislosti také uvedl, že hexavakcína je zločin.
V poslanecké sněmovně dále zaznívalo, že novela zákona o ochraně veřejného zdraví se nesoustředila na očkování, nýbrž se týkala primárně problematiky hluku. Opakovaně se zdůrazňovalo, že legislativou v oblasti očkování se Ministerstvo zdravotnictví bude podrobněji zabývat. K tomu byla zřízena Komise pro problematiku očkování, jejíž členkami jsou i Tereza Hrubá z Ligy a Martina Suchánková ze Spolku ROZALIO.
Na činnost komise se výslovně odvolal i poslanec Heger. Uvedl, že komise pracuje velmi intenzivně a spěje ke konečnému stavu, kdy by byl očkovací kalendář přehodnocen. Tato komise se však sešla pouze od začátku června pouze dvakrát na dvě hodiny, z toho první schůzka byla převážně organizační. Druhá schůzka také nepřinesla žádné konkrétní návrhy změn. Rozhodně tedy nelze tvrdit, že by komise pracovala intenzivně, ani že by spěla k přehodnocení očkovacího kalendáře, jak uvádí bývalý ministr zdravotnictví Heger.
„Mnoho poslanců spoléhá na výsledky jednání, zatím však nemáme pocit, že by byla komise při svém počtu členů a četnosti schůzek „akceschopná“. Reporty z jednání komise vždy zveřejňujeme na našem webu, aby veřejnost i poslanci věděli o tom, jak jednotlivá jednání probíhají. Další jednání komise nás čeká 29. září,“ říká Tereza Hrubá.
Novelu zákona nyní čeká podpis prezidenta republiky. Pokud prezident novelu nevetuje, vstoupí v platnost. Pro školky a organizátory táborů se v podstatě nic zásadně nemění, sankce jim totiž v případě přijetí neočkovaného dítěte hrozily i před přijetím novely, jen jejich výše nebyla konkretizována. Poslanci jen promarnili šanci podpořit návrh, který by přispěl k tomu, abychom se s naší očkovací politikou zařadili mezi naprostou většinu států Evropy, které očkování pro přístup do školky nevyžadují.
Úterý, 30. června 2015Aktuality
Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,
do dolní komory míří ze Senátu novela zákona o ochraně veřejného zdraví s pozměňovacími návrhy. Jednou z navrhovaných změn, kterou doporučil i Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu, je zrušení omezení přístupu neúplně očkovaných dětí do kolektivu. Přijetí tohoto pozměňovacího návrhu Senátem Liga lidských práv velmi uvítala. Byli bychom rádi, pokud by i poslanci podpořili pozměňovací návrh, respektive body 1., 4., 11., 12. a 13. přílohy k 157. usnesení Senátu, které se týkají přístupu do dětských kolektivů.
Dovolte mi prosím ve stručnosti uvést, k jakým změnám by došlo v případě přijetí pozměňovacího návrhu:
- Očkování zůstane nadále povinné. Na povinnosti očkovat v souladu s českým očkovacím kalendářem se tedy přijetím pozměňovacího návrhu nic nemění. Sankce pro rodiče zůstávají nezměněny.
- Zruší se podmínka přijmout pouze řádně očkované dítě do školky a na tábor. Bude vyžadováno pouze potvrzení o tom, kterým očkováním a kdy se dítě podrobilo.
Jaké jsou důvody pro zrušení podmínky přijmout do školky a na tábor pouze řádně očkované dítě?
- Většina dětí, které nemají kompletně splněn očkovací kalendář a nemohou proto do kolektivu, očkovány jsou, ovšem v šetrnějším schématu (např. hexavakcínou ve schématu 2+1 – které ostatně doporučuje i výrobce vakcíny, pentavakcínou – bez hepatitidy B, která se mezi dětmi nepřenáší a proti které malé děti nedoporučil očkovat ani Státní zdravotní ústav). Stát tedy často hází klacky pod nohy rodičům, kteří svému dítěti věnují náležitou péči a o jeho zdraví projevují velký zájem.
- Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že se nejedná o sankci, nýbrž o nutné epidemiologické opatření. Pokud by se jednalo o nutné opatření k udržení vysokého standardu ochrany veřejného zdraví, jistě bychom nebyli v Evropě výjimkou s tímto přístupem. Očkování se nevyžaduje pro vstup do školky a na tábory téměř nikde v Evropě – ani na Slovensku, v Polsku, ve Slovinsku, tedy v zemích kde je očkování povinné!
- Očkování zaměstnanců dětských zařízení vyžadováno není. Dítě tedy v mateřské škole nebo na táboře naprosto běžně tráví čas s osobami, které nejsou před nemocí chráněny a mohou jej nakazit infekční nemocí.
- Neočkované dítě bude moci být přijato do školky v momentě, kdy začne platit povinná předškolní docházka. Dnes tedy pětileté děti nesmí do kolektivu, aby nedošlo k ohrožení veřejného zdraví, a po změně školského zákona již k ohrožení zdraví docházet nebude? Očkování není vyžadováno pro přístup do základní školy a družiny, kde děti tráví celý den společně, proto se jeví jako zbytečné podmiňovat očkováním přístup do školky.
- Zákazem přístupu neočkovaných dětí do kolektivu stát přenáší svoji odpovědnost na třetí osoby, které s očkováním nemají nic společného. Velmi výstižně tuto problematiku shrnuje přední imunolog prof. MUDr. Jiří Beran, Csc., který říká: „Stát, který neumí vysvětlit lidem, jak je očkování důležité, by se neměl hojit pokutou na vedoucím Junáka.“ [1]
- Je třeba zdůraznit, že represe rodiče k očkování nepřimějí, naopak je tento systém ještě více odradí. K zvýšení důvěry v očkování je třeba, aby Ministerstvo zdravotnictví zpracovalo kvalitní edukační program, ne aby „utahovalo šrouby“.
- Případné neočkování se stává luxusem pro ty, kteří si to mohou dovolit. Tato sankce vede k tomu, že rodič musí zůstat s dítětem doma a nemůže nastoupit zpět do práce, může dítě umístit pouze do soukromé školky, která je ochotna udělit výjimku na základě výhrady svědomí nebo do školky lesní, zaplatit si individuální hlídání dítěte nebo vozit dítě do jedné ze sousedních zemí. Ano, zní to jako kuriozita, ale rodiče z příhraničních oblastí to opravdu dělají. Ani u jednoho z našich sousedů se totiž očkování k přístupu do kolektivu nevyžaduje. Všechny z uvedených možností jsou však finančně nákladné a zatěžují rozpočet rodiny.
- Výše uvedené argumenty vzal v úvahu i Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu a zrušení represivního přístupu vůči školkám a organizátorům táborů během rozpravy podpořili i lékaři z řad senátorů, například prof. MUDr. Jan Žaloudík, Csc., doc. MUDr. Peter Koliba, CSc. nebo bývalý Rektor Univerzity Karlovy, fyziolog prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc. Výbor pro zdravotnictví, ani uvedení odborníci by jistě nepodpořili návrh, který by vedl k ohrožení veřejného zdraví.
Zvažte tedy prosím podporu senátního pozměňovacího návrhu, díky kterému by byly zrušeny tyto zbytečné sankce, které poškozují jak rodiče, tak i děti a které nemají medicínské zdůvodnění.
Budeme rádi, když se na nás v případě jakýchkoli dotazů obrátíte.
S úctou
Tereza Hrubá
právnička / lawyer
Liga lidských práv / League of Human Rights
Burešova 6
602 00 Brno, Czech Republic
[1] „Co změnit při očkování dětí“ v MF DNES z 25. 4. 2015
