Represivní přístup ze strany státu zůstává stejný jako před novelou.
Dnešní debata o senátním návrhu se točila hlavně kolem nezbytnosti a výhod očkování, nebezpečí zavlečení nemocí v souvislosti s uprchlickou krizí a chybějící odpovědnosti státu za nežádoucí účinky vakcín. Jen několik politiků mluvilo k věci, tedy že senátní novela se týkala zrušení povinnosti školek a organizátorů táborů přijímat jen řádně očkované děti – tedy zbytečné nepřímé sankce rodičů a zároveň nepřiměřeného přenášení povinností orgánů ochrany veřejného zdraví na školská zařízení.
Během projednávání zaznělo z úst poslanců spousta zajímavých výroků. Poslanec Leoš Heger prohlásil, že přijetí senátní novely by bylo radikální změnou, která by de facto způsobila nepovinnost očkování. To ovšem rozhodně není pravda.
“Zarazil nás také výrok poslance pediatra Jaroslava Krákory, který prohlásil, že minulý rok bylo provedeno přes 6 milionů vpichů vakcíny a hlášeno bylo pouze 613 případů nežádoucích účinků. Poslanec dovodil, že pravděpodobnost nežádoucího účinku je tedy 1:60 000. Není ovšem vůbec jasné, jak poslanec dospěl k tomu, že se očkuje takovéto množství vakcín, číslo je velice nadnesené. Při výpočtu, který měl upozornit na bezpečnost vakcinace, také poslanec nevzal v potaz, že dochází k výrazné podhlášenosti nežádoucích účinků, na kterou upozorňuje i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Jeho výroky přesně ilustrují přístup řady pediatrů, kteří se snaží výskyt nežádoucích účinků bagatelizovat,“ komentuje jednání právnička Ligy lidských práv Tereza Hrubá.
Padaly ovšem i kritické komentáře k problematice vakcinace. Poslanec Petr Bendl například zdůraznil, že nesouhlasí s povinným očkováním a uvedl, že nechápe, proč je třeba kojence očkovat proti žloutence typu B přenosné krví a pohlavním stykem. V této souvislosti také uvedl, že hexavakcína je zločin.
V poslanecké sněmovně dále zaznívalo, že novela zákona o ochraně veřejného zdraví se nesoustředila na očkování, nýbrž se týkala primárně problematiky hluku. Opakovaně se zdůrazňovalo, že legislativou v oblasti očkování se Ministerstvo zdravotnictví bude podrobněji zabývat. K tomu byla zřízena Komise pro problematiku očkování, jejíž členkami jsou i Tereza Hrubá z Ligy a Martina Suchánková ze Spolku ROZALIO.
Na činnost komise se výslovně odvolal i poslanec Heger. Uvedl, že komise pracuje velmi intenzivně a spěje ke konečnému stavu, kdy by byl očkovací kalendář přehodnocen. Tato komise se však sešla pouze od začátku června pouze dvakrát na dvě hodiny, z toho první schůzka byla převážně organizační. Druhá schůzka také nepřinesla žádné konkrétní návrhy změn. Rozhodně tedy nelze tvrdit, že by komise pracovala intenzivně, ani že by spěla k přehodnocení očkovacího kalendáře, jak uvádí bývalý ministr zdravotnictví Heger.
„Mnoho poslanců spoléhá na výsledky jednání, zatím však nemáme pocit, že by byla komise při svém počtu členů a četnosti schůzek „akceschopná“. Reporty z jednání komise vždy zveřejňujeme na našem webu, aby veřejnost i poslanci věděli o tom, jak jednotlivá jednání probíhají. Další jednání komise nás čeká 29. září,“ říká Tereza Hrubá.
Novelu zákona nyní čeká podpis prezidenta republiky. Pokud prezident novelu nevetuje, vstoupí v platnost. Pro školky a organizátory táborů se v podstatě nic zásadně nemění, sankce jim totiž v případě přijetí neočkovaného dítěte hrozily i před přijetím novely, jen jejich výše nebyla konkretizována. Poslanci jen promarnili šanci podpořit návrh, který by přispěl k tomu, abychom se s naší očkovací politikou zařadili mezi naprostou většinu států Evropy, které očkování pro přístup do školky nevyžadují.