Nejvyšší soud dal šanci na odškodnění chlapci, který ochrnul po povinném očkování

Úterý, 7. září 2021Tiskové zprávy

Dnes už 6letý Honzík, kterému ochrnula polovina tváře po povinném očkování v kojeneckém věku, má díky Nejvyššímu soudu šanci na spravedlivou náhradu újmy. Nejvyšší soud odmítl argumentaci Obvodního soudu pro Prahu 2 a Městského soudu v Praze, že v českém právním řádu chybí úprava odpovědnosti státu za újmu způsobenou povinným očkováním. Rozsudky nižších soudů zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Chlapec byl očkován druhou dávkou hexavakcíny a újma mu vznikla v roce 2015. Jenže ještě předtím byl přijat nový občanský zákoník, který z toho starého již nepřevzal objektivní odpovědnost poskytovatelů zdravotních služeb za újmu způsobenou očkováním. Vzniklo tak právní vakuum, během kterého žádný subjekt nebyl výslovně za újmu odpovědný až do roku 2020, kdy byl přijat zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Zároveň ale od roku 2001 je součástí ústavního pořádku Úmluva o biomedicíně, která zakotvuje právo každého, kdo utrpí újmu způsobenou zákrokem, na spravedlivou náhradu škody.

Nejvyšší soud ve složení soudců Roberta Waltra, Martiny Vršanské a Petra Vojtka v rozsudku uvedl: „Dovolací soud pokládá za nepřijatelné, nespravedlivé a diskriminující, aby se poškozeným, u nichž vznikla újma do 31. 12. 2013 a poté od 8. 4. 2020, náhrady újmy na zdraví dostalo, zatímco újma vzniklá v mezidobí mezi těmito daty by odškodněna nebyla, a to jen proto, že zákonodárce opomněl jejich nároky upravit. Dovolací soud se proto zabýval otázkou, zda a na základě čeho lze dovodit odpovědnost žalované za újmu způsobenou povinným očkováním od 1. 1. 2014 do 7. 4. 2020.“

Odpovědnost státu pak Nejvyšší soud dovodil právě z Úmluvy o biomedicíně a z výkladu překlenujícího mezeru v zákoně, a to tak, že se na případ Honzíka použije zákon o odpovědnosti státu účinný od roku 2020.

Případ se tak vrací zpět k Obvodnímu soudu pro Prahu 2, který se bude zabývat důvodností uplatněného nároku dle později přijatého odškodňovacího zákona. Nezletilý Honzík ale zatím rozhodně nemá vyhráno, a to ze dvou důvodů:

  • Ministerstvo zdravotnictví i navzdory stanovisku ošetřujících lékařů nezletilého popírá souvislost újmy s očkováním a
  • zákon také drasticky omezuje případy, které mají být odškodněny, o čemž jsme informovali zde.

Zdravotní újma nezletilého Honzíka je trvalá, ochrnutí poloviny tváře mu zabraňuje dovírat oko, které se tak musí několikrát denně vykapávat a je náchylné na infekce. Dále má chlapec potíže při jídle a při vyslovování.

Za to, že osoby poškozené povinným očkováním v letech 2014-2020 byly až do dnešního rozhodnutí Nejvyššího soudu vyloučeny z nároku odškodnění, je odpovědný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který byl v čele ministerstva od konce roku 2017 do září 2020. Z důvodové zprávy k zákonu vyplývá, že o tomto lidskoprávním deficitu zákona ministerstvo vědělo, přesto ho ignorovalo.

Popis celého případu naleznete zde.

Více informací poskytne: Zuzana Candigliota@llp.cz

Žádáme Ústavní soud o přezkum plošného zákazu otců u porodu

Čtvrtek, 16. dubna 2020Tiskové zprávy

Včera jsme za desítku rodičovských párů nebo nastávajících rodičů podali hromadnou ústavní stížnost proti mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví, která zakazují přítomnost rodičkou zvoleného doprovodu u porodu, nejčastěji otce dítěte. Ministerstvo pro svá rozhodnutí nemá žádné podklady a pouze přebírá požadavky, které si diktuje skupinka vlivných porodníků. Ministerstvo sice včera večer plošný zákaz doprovodu u porodu zrušilo, respektive jej s účinností od 16. 4. 2020 nahradilo podmínkami pro výjimku ze zákazu, nicméně opět jde částečně o nepřiměřené opatření. Budeme proto trvat na tom, aby všechny zákazy byly přezkoumány soudem, jak zaručuje Listina základních práv a svobod.

V ústavní stížnosti namítáme, že mimořádnými opatřeními došlo k zásahu do těchto práv:

  • Do práva rodiček na ochranu před nelidským a ponižujícím zacházením ze strany personálu, kterou jí může zajistit právě doprovod. Tuto problematiku srozumitelně vysvětluje advokátka Adéla Hořejší v rozhovoru „Otec u porodu je kontrola. Porodnice zneužívají své moci“. Větší výskyt porodnického násilí zaznamenáváme i my, například jde o případ ženy, kterou personál násilím přinutil rodit v poloze na zádech namísto jí preferované polohy. Pro sběr porodních svědectví vznikla i facebooková událost.
  • Do práva obou rodičů na respektování soukromého a rodinného života a do jejich rodičovských práv.

Upozorňujeme na to, že i když je potřeba vzít v potaz zájem na ochranu zdraví rodiček, dětí a personálu, tohoto cíle lze dosáhnout i jinými způsoby než plošným zákazem přítomnosti doprovodu u porodu. Navíc do práva na zdraví rodiček a novorozenců zasahuje samotný zákaz doprovodu u porodu, protože na základě studií to vede k častějším komplikacím, na což kromě nás upozorňovala řada organizací ve svých otevřených dopisech (Unie porodních asistentek, organizace sdružující duly, Česká ženská lobby).

Zákaz byl navíc ministerstvem učiněn bez jakýchkoli odborných podkladů. Na naši žádost o informace, na základě jakých podkladů ministerstvo zakázalo přítomnost doprovodu u porodu, nás ministerstvo odbylo jen obecným sdělením, že je „takřka notorietou, že šlo o reakci na aktuální nepříznivou epidemiologickou situaci stran šíření nového koronaviru a onemocnění COVID-19 v České republice a snahu minimalizovat rizika pro zdravotníky a další pacienty.“ Odpověď neobsahovala žádné konkrétní odborné podklady nebo stanoviska. „Slovo koronavirus se pro ministerstvo stalo odůvodněním jakéhokoliv zásahu do lidských práv a svobod bez ohledu na přiměřenost a odůvodněnost. Určující je, jaké zájmy mají osoby napojené na ministerstvo.“ komentuje přístup ministerstva právnička Ligy Zuzana Candigliota.

Za nepřiměřený považujeme i současný zmírněný zákaz, protože znemožňuje rodičce vybrat si jako doprovod i jinou zdravou osobu než partnera nebo osobu společně žijící v domácnosti, tedy například i jinou blízkou osobu nebo profesionálku, jako je soukromá porodní asistentka nebo vyškolená dula. Podle Světové zdravotnické organizace má být respektováno právo rodičky na doprovod k porodu dle vlastní volby.

S ohledem na zrušení mimořádného opatření, které zcela zakazovalo přítomnost doprovodu u porodu, a jeho nahrazení novým mírnějším opatřením, budeme ústavní stížnost doplňovat a navrhovat, aby Ústavní soud přezkoumal zpětně již zrušené plošné zákazy. Listina základních práv a svobod zaručuje právo na přezkum rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod a Městský soud v Praze přezkum ve správním soudnictví odmítl, proto jsme se obrátili s hromadnou stížností rovnou na Ústavní soud. Navrhovatelé, kteří neuspěli u Městského soudu v Praze, podali kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Bližší informace poskytne:

Zuzana Candigliota, právnička Ligy a advokátka, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz

Chlapce, který ochrnul po povinném očkování, stát odmítá odškodnit

Pondělí, 24. února 2020Otevřené případy

Čtyřměsíční Honzík z Jihomoravského kraje v roce 2015 ochrnul po druhé dávce hexavakcíny na polovinu tvářičky. Odborní lékaři shledali, že jde o postižení v důsledku očkování a že i přes léčbu a rehabilitaci nelze očekávat zlepšení. Ministerstvo zdravotnictví ale žádost rodiny o mimosoudní odškodnění odmítlo. Za doživotní újmu podle něj nenese nikdo odpovědnost. S tím se rodiče nechtěli smířit a s pomocí Ligy lidských práv podali v roce 2017 proti státu žalobu o náhradu újmy.

Chlapeček byl zcela zdravý, když byl ve věku 4 měsíců očkován druhou dávkou hexavakcíny. Na druhý den si jeho matka všimla nepatrného nedovírání očička, po týdnu mu ochrnula celá polovina tvářičky. Vzhledem k tomu, že podle odborných lékařů jde o důsledek očkování, rodiče chtějí pro svého synka spravedlivou kompenzaci trvalých následků, ale také kompenzaci za vynaložené náklady související s dosavadní léčbou.

„Podle starého občanského zákoníku nesl odpovědnost za nežádoucí účinky očkování lékař, i když při aplikaci vakcíny nepochybil. Nový občanský zákoník tuto tzv. objektivní odpovědnost zrušil, ale zároveň nebyla výslovně přenesena na stát, čímž vznikla nepřijatelná situace, že se k odpovědnosti nehlásí nikdo. Domníváme se, že odpovědnost státu vyplývá z obecných právních ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti, z práva na ochranu zdraví i z mezinárodních úmluv. Stát očkování nařizuje jako povinné bez možnosti volby, tak také musí nést odpovědnost za jím způsobené negativní důsledky,“ uvádí k případu advokátka Zuzana Candigliota, která rodinu zastupuje.

Ústavní soud už od roku 2015 volal po tom, aby byl v Česku přijat zákon o odpovědnosti státu za újmu na zdraví vzniklou povinným očkováním. Návrh zákona předložila vláda až na jaře 2019. Zákon č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, byl přijat o rok později na jaře 2020, ovšem v problematickém znění. S ohledem na dobu účinnosti tohoto zákona se možnost odškodnění na Honzíka nevztahovala.

Ministerstvo nejprve prosadilo výklad, že stát odpovědnost nenese

Přesně tím Ministerstvo zdravotnictví ve sporu argumentovalo – že se na případ nový odškodňovací zákon nevztahuje a že odpovědnost nelze dovodit ani z jiných právních předpisů. V reakci na to jsme soudu předložili odborný článek Spravedlivá náhrada újmy způsobené veřejným očkováním, který dovozuje odpovědnost státu v těchto případech.

Kromě toho ministerstvo popíralo i příčinnou souvislost mezi obrnou lícního nervu a aplikací hexavakcíny. Na podporu tohoto tvrzení předložilo vyjádření Romana Prymuly za Českou vakcinologickou společnost ČLS JEP, ve kterém bylo uvedeno, že příčinná souvislost je „naprosto nepravděpodobná a prakticky ji můžeme téměř vyloučit“. Za nezletilého jsme předložili odborné vyjádření zpracované jeho ambulantním neurologem , který za vysoce pravděpodobnou příčinu újmy na zdraví nezletilého shledává očkování hexavakcínou z důvodu nejen časové souvislosti, ale i vyloučení jiných příčin. Neurolog také vyvrátil závěry České vakcinologické společnosti zahraničním odborným článkem, který obrnu lícního nervu uvádí jako vzácnou komplikaci u očkování proti hepatitidě B, což je složka hexavakcíny.

Soudkyně Jana Hercíková žalobu nezletilého zamítla s tím, že neexistuje právní úprava, která by vymezovala odpovědnost státu za újmu na zdraví způsobenou povinným očkováním a že není úkolem soudem vyplňovat legislativní mezeru. Její rozsudek potvrdil odvolací soud. Rodiče ještě zkusili poslat osobní dopis tehdejšímu ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi a požádali ho o schůzku a vyslechnutí, přezkoumání jejich žádosti o odškodnění nezletilého a o iniciování změny zákona. Ten jim ve své odpovědi pouze formálně vyjádřil soucit, ale schůzku i přezkum žádosti odmítl a změnu zákona také.

Až Nejvyšší soud dovodil odpovědnost státu

Až Nejvyšší soud tyto rozsudky zrušil jako odporující Úmluvě o biomedicíně a legislativní mezeru překlenul výkladem, že je třeba na případ chlapce aplikovat nový odškodňovací zákon. S interpretací práva ve prospěch osob poškozených očkováním na zdraví však nesouhlasilo ministerstvo a podalo proti rozsudku Nejvyššího soudu dovolání, ve kterém absurdně argumentovalo porušením ústavně zaručeného práva státu (!) na spravedlivý proces a vlastnit majetek. Ústavní stížnost byla obratem odmítnuta a věc se tak vrátila k projednání Obvodnímu soudu pro Prahu 2, který bude provádět dokazování.

Za nemravným a nelidským postojem ministerstva, že ve prospěch poškozených očkováním nesmí být použit nový odškodňovací zákon, a jeho agresivním prosazováním včetně ústavní stížnosti stojí úřední osoby Jan Bačina (v pozici ředitele právního odboru) a Denisa Kopková (v pozici zástupce ředitele právního odboru). Je nepochopitelné, že podle nich by odškodnění chlapce porušilo ústavně zaručená práva ministerstva, resp. státu, ale zásah do ústavně zaručených práv chlapce nevnímají. Z pohledu Ligy lidských práv je ostudou, že ministerstvo nehledá spravedlivé řešení, ale prosazuje výklad, který je zjevně, slovy občanského zákoníku, v rozporu s dobrými mravy a urážející obyčejné lidské cítění.

 

Podniknuté kroky

  • červen 2016 – Rodiče chlapce požádali stát o náhradu újmy a zdraví ve výši 2 miliony korun.
  • prosinec 2016 – Ministerstvo zdravotnictví žádost o mimosoudní vyrovnání odmítlo.
  • březen 2017 – Rodiče chlapce podali s pomocí Ligy lidských práv žalobu o náhradu újmy na zdraví.
  • listopad 2017 – Vyjádření Ministerstva zdravotnictví k žalobě.
  • březen 2018 – Liga lidských práv předložila soudu odborný článek prof. JUDr. Ivo Telce, CSc. „Spravedlivá náhrada újmy způsobené veřejným očkováním“.
  • duben 2019 – Obvodní soud pro Prahu 2 (soudkyně Jana Hercíková) žalobu zamítl s odůvodněním, že neexistuje právní úprava, která by vymezovala odpovědnost státu za újmu na zdraví způsobenou povinným očkováním.
  • září 2019 – Rodiče chlapce podali s pomocí Ligy lidských práv odvolání k Městskému soudu v Praze.
  • únor 2020 – Městský soud v Praze (soudci Vladimír Fučík, Eliška Mrázková a Pavel Vlach) potvrdil rozsudek Obvodního soudu a našemu klientovi pouze zrušil povinnost uhradit protistraně náklady řízení.
  • červen 2020 – Za nezletilého bylo podáno dovolání k Nejvyššímu soudu.
  • srpen 2021 – Nejvyšší soud (soudci Robert Walter, Martina Vršinská a Petr Vojtek) svým rozsudkem oba předchozí rozsudky zrušil a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení
  • prosinec 2021 – Ministerstvo zdravotnictví podalo proti rozsudku Nejvyššího soudu ústavní stížnost, která byla obratem odmítnuta.
  • leden 2022 – Případ převzal jiný soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Ivo Krýsa, který se nejprve dotázal na možnost nového mimosoudního posouzení nároku a přerušení řízení, což bylo oběma stranami odmítnuto. Následně zadal zpracování znaleckého posudku Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

Tiskové zprávy k případu a mediální ohlasy

Právní pomoc Honzikovi můžete podpořit v kampani Ligy lidských práv

+function(w, d, s, u, a, b) { w['DarujmeObject'] = u; w[u] = w[u] || function () { (w[u].q = w[u].q || []).push(arguments) }; a = d.createElement(s); b = d.getElementsByTagName(s)[0]; a.async = 1; a.src = "https:\/\/www.darujme.cz\/assets\/scripts\/widget.js"; b.parentNode.insertBefore(a, b); }(window, document, 'script', 'Darujme'); Darujme(1, "7utinub7nlz06jg0", 'render', "https:\/\/www.darujme.cz\/widget?token=7utinub7nlz06jg0", "270px");

Přemrštěná pokuta porodní asistentce byla prozatím zrušena

Čtvrtek, 6. prosince 2018Tiskové zprávy

Ministerstvo zdravotnictví zrušilo medializované rozhodnutí o pokutě 120.000 Kč porodní asistentce Johance Kubaňové za to, že měla poskytovat péči při porodech doma. Věc se vrátila Krajskému úřadu Středočeského kraje k novému projednání. Ministerstvo shledalo vady jak v dokazování, tak i v právním hodnocení. Podle ministerstva nemůže být odborná první pomoc protiprávním jednáním.

Krajský úřad porodní asistentce vytýkal ve svém rozhodnutí z června 2018 zejména poskytování zdravotních služeb, které nebyly uvedeny v oprávnění o poskytování zdravotních služeb – vedení fyziologického porodu ve vlastním sociálním prostředí klientek. Na námitku porodní asistentky, že poskytovala odbornou první pomoc a neodkladnou péči, úřad uvedl, že o první pomoc nejde v případě, kdy je pomoc dosažitelná obvyklým způsobem, ale rodička ji odmítá (odvoz do nemocnice, přivolání záchranné služby).

Obviněná porodní asistentka podala prostřednictvím Ligy lidských práv rozsáhlé odvolání, jehož hlavním argumentem bylo to, že péči poskytovala odborně, s pomocí potřebného vybavení a při respektování práv ženy a dítěte na zdravotní péči a etických principů a svého svědomí. Svou péčí zvyšovala bezpečí porodů. Taková péče nemůže být protiprávním jednáním.

Právní odbor ministerstva se ve svém rozhodnutí z listopadu 2018 neztotožnil s argumentací krajského úřadu. Podle ministerstva je vedení fyziologického porodu činnosti, pro niž jsou porodní asistentky odborně kvalifikovány a za stanovených podmínek i oprávněny. Poskytnutí odborné první pomoci v mezích odborností poskytovatele zdravotní služby nemůže být podle ministerstva protiprávním jednáním, a tedy ani přestupkem.

Podle ministerstva se krajský úřad nevypořádal s tím, zda obviněná překročila rámec odborné první pomoci a jaké zdravotní služby u porodů vůbec poskytovala. Krajský úřad nezjistil řádně skutkový stav, nevyslechl všechny svědky, ale také se v rozporu s judikaturou správních soudů nezabýval majetkovými a osobními poměry obviněné a tím, zda uložená pokuta pro ni nemá likvidační charakter.

Johanka Kubaňová k řízení uvádí: „Žena má svobodu volby místa porodu. Nemohu ji tedy nutit jít rodit do zdravotnického zařízení. Kdybych odešla od rodící ženy a u porodu s odmítnutím mé asistence pak nastaly komplikace, mohla bych čelit trestněprávnímu řízení za neposkytnutí péče a první pomoci. Ale ani etika mi nedovoluje opustit rodící ženu. Jsem přece porodní asistentka vyškolená právě k asistenci u porodu.“

Poskytování péče porodními asistentkami u porodů ve vlastním sociálním prostředí je v západních evropských zemích legální a výzkumy potvrzují, že je tento typ péče u žen s nízkým rizikem srovnatelně bezpečný pro dítě jako porod v nemocnici, ale je významně zdravotně výhodnější pro matky. Veřejnost vytvořila na podporu porodní asistentce web http://podporajohance.cza na její právní zastupování vybrala téměř 120 tis. Kč. Johanka Kubaňová zároveň před dvěma roky podala žalobu kvůli tomu, že jí správní orgány bez zákonného důvodu omezily oprávnění k poskytování zdravotních služeb tak, aby nemohla poskytovat péči u porodů.

Více informací poskytne:

Zuzana Candigliota, advokátka a právnička Ligy lidských práv, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz

Ministr převzal petici k porodům a diskutoval s ambasadorkami změn v porodnictví

Čtvrtek, 6. září 2018Aktuality

Dnes jsme předali ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi „Petici za práva rodiček, zdraví a bezpečí při porodu“ s více než 5.000 podpisy. Následně s ministrem proběhla diskuze na téma porodních domů, do které se kromě právničky Ligy lidských práv a iniciátorky petice Zuzany Candigliota přišly zapojit také Markéta Pavlíková, biostatistička, Marie Vnoučková, porodní asistentka, Kateřina Hájková Klíčová, ředitelka Unie porodních asistentek, a Eliška Vlasta Kupšovská, provozovatelka webu ambulantniporod.cz a mapy porodních asistentek.

Setkání proběhlo jako reakce na nedávné vyjádření ministra na facebooku, že nepodporuje vznik porodních domů z důvodu negativního postoje „odborné veřejnosti“. Ministr se takto vyjádřil v souvislosti s projednáváním podnětu k porodním domům na jednání vlády, který zpracovala právnička Zuzana Candigliota v rámci Pracovní skupiny pro porodnictví při Radě vlády pro rovnost žen a mužů. Podnět přitom nepožadoval zřizování porodních domů, ale revizi současné právní úpravy, která brání vzniku porodních domů a obsahuje na základě tlaku lékařů nesplnitelné požadavky.

Účastnice schůzky vysvětlovaly panu ministrovi, kdo je to porodní asistentka a jaké má kompetence, co je to kontinuální péče porodní asistentky a její výhody, co je to porodní dům, jak funguje a jaké má výsledky v zahraničí. Hlavní slovo měla Markéta Pavlíková, která ministra seznámila s výsledky vědeckých studií a zahraniční praxí. Zuzana Candigliota ministrovi vysvětlila, v čem spatřuje vady současné vyhláškové úpravy porodního domu – omezení základních práv rodiček, dětí a porodních asistentek pouhou vyhláškou a přijetí úpravy bez přizvání porodních asistentek.

Pan ministr měl řadu dotazů, např. co je špatně na současné právní úpravě, proč ženám nestačí možnost ambulantního porodu, proč mají některé organizace porodních asistentek jiné názory aj. Také informoval, že podnět k porodním domům byl schválen a že se ministerstvo bude provádět analýzu k porodním domům. To byla překvapivá informace, protože podle dostupných informací na webu Úřadu vlády byl naopak materiál stažen z programu jednání.

Schůzku uzavřela právnička Ligy tím, že systém porodní péče je založen na představě lékařů, co je pro ně optimální, a pokud se to některým ženám nelíbí, tak jim lékaři a stát brání zajistit si jiný typ péče, i kdyby si péči chtěly uhradit ze svého. Tím jsou trestány a je to také v rozporu s deklarovaným cílem bezpečí rodiček a dětí.

Podklady, které byly předány ministrovi: