Pondělí, 17. prosince 2012Tiskové zprávy
Liga lidských práv vyhlásila vítěze studentských soutěží Lidskoprávní diplomka a Lidskoprávní Moot Court. Lidskoprávní diplomkou roku 2012 se stala práce Tomasze Heczka, který se zabýval omezováním svobody projevu na internetu z důvodu ochrany autorských práv. V celostátním finále Lidskoprávního Moot Courtu pak uspěla dvojice budoucích právniček z Masarykovy univerzity Zuzana Kameníková a Tereza Doležalová.
Lidskoprávní diplomka
Stejně jako loni převzala záštitu nad soutěží o nejlepší závěrečnou studentskou práci věnovanou problematice lidských práv emeritní místopředsedkyně Ústavního soudu a senátorka Eliška Wagnerová, která se slavnostního vyhlášení osobně zúčastnila. Z osmnácti přihlášených prací z oborů práva, sociálních i přírodních věd byla oceněna trojice autorů. Cenu za první místo převzal Tomasz Heczko za práci „Omezení svobody projevu na Internetu z důvodu ochrany autorských práv“. Jako druhý se umístil Michal Hájek s prací „Lidskoprávní dopady medializace trestních případů“. A oceněna byla také práce Anny Smutné s názvem „Princip non-refoulement v mezinárodním právu a právu Evropské unie: srovnání“. Klíčovými kritérii, jimž hodnocení podléhalo, byly především inovativní přístup a praktický přesah práce.
Moot Court – simulovaný soudní proces
Další z akcí podporující vysokoškolské studenty byla soutěž týmů v simulovaném soudním řízení řešící možný zásah do lidských práv. Studenti od listopadu letošního roku měřili síly v obhajobě i obžalobě případu matky, která se domáhala práva na výchovu svého dítěte umístěného do ústavu. Do soutěže se zapojilo 29 týmů právnických fakult z Brna, Olomouce, Plzně a Prahy, přičemž do finálového kola měla každá z fakult možnost nominovat dvojici svých nejlepších týmů.
Samotné finále probíhalo na Nejvyšším správním soudě v Brně. Soudcovskému senátu předsedala soudkyně NSS Kateřina Šimáčková, kterou doplnili advokáti Lucie Atkins a David Zahumenský. Na soudce nejvíce zapůsobil výkon dvojice budoucích právniček z Masarykovy univerzity Zuzany Kameníkové a Terezy Doležalové. V kategorii nejlepšího písemného podání uspěl naopak tým studentek z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve složení Patrícia Poláčková, Andrea Bartošová, Romana Skácelová a Andrea Kneiflová. Ocenění za nejlepší řečnický výkon si odnesla Šárka Ošťádalová z Univerzity Karlovy v Praze.
Bližší informace poskytnou:
Kateřina Mášová, koordinátorka soutěže Lidskoprávní diplomka
e-mail: kmasova@llp.cz, tel.: 545 210 446
Marek Zemský, koordinátor soutěže Lidskoprávní Moot Court
e-mail: mzemsky@llp.cz, tel.: 545 210 446
Středa, 10. října 2012Tiskové zprávy
Nový projekt Hrdinou může být každý hledá ty, kteří se dokázali postavit bezpráví a nespravedlnosti, a mohou tak svým jednáním být inspirací pro druhé. Celorepublikový projekt Ligy lidských práv ve spolupráci s neziskovou organizací Nesehnutí startuje ve středu 10. října. Veřejnost může posílat své tipy na hrdiny či hrdinky až do konce listopadu, a to prostřednictvím webových stránek www.hrdinou.cz.
„Analýzy prokazují, že obyvatelé České republiky jsou málo informovaní, pasivní a rezignují na společensko-právní dění, a to zejména proto, že mají pocit, že nemohou veřejné dění ovlivnit,“ uvedla Lucie Hušková z Ligy lidských práv. „Cílem projektu je proto pozitivně motivovat veřejnost k zájmu o dění kolem nich, předat povědomí o jejich právech a ukázat cesty, jak lze úspěšně řešit porušování těchto práv,“ dodala. Projekt potrvá do října 2013.
Kdo je hrdina?
Projekt bude inspirovat veřejnost zejména na základě příběhů 101 lidí, kteří se nebáli a rozhodli se jednat. Součástí budou také putovní výstavy, odborná školení, diskuse, sociální spoty a vydání knihy. V závěru projektu bude slavnostně vyhlášen největší hrdina či hrdinka dneška.
„Tito lidé byli nebo jsou ve společenském dění angažovaní osobně, nikoli profesně. Jejich konání by mělo mít místní či celospolečenský dopad a přínos pro druhé,“ popsala Hušková několik z kritérií výběru hrdiny. A proti čemu se takový hrdina postavil? Proti porušení lidských práv, bezpráví, předsudkům, korupci, problémům v legislativě, postupům státních úřadů, zneužití práva či násilí.
Jděte proti proudu, vyzývají patroni
Projekt podporují také zvučná jména jako teolog Tomáš Halík, filozof Jan Sokol, novinář Jaroslav Spurný či hudební duo Čokovoko.
„Jsem přesvědčen, že projevy občanské zodpovědnosti a statečnosti, které jsou nezbytným předpokladem demokratické politické kultury, jsou i v naší době a v této společnosti častější, než si myslíme. Často je přehlížíme, protože představují provokativní a zavazující výzvu k následování, k podobnému chování. Mnozí lidé raději evidují skandály a pokleslé projevy, které slouží jako alibi: ‚Vždyť se tak chovají všichni, proč právě já bych se měl odlišovat!‘,“ uvedl Tomáš Halík.
„Tento projekt se vydal opačným směrem – chce nacházet a předkládat svědectví o tom, že je možné „jít proti proudu“ a ukazovat svým jednáním, že zlo nemusí a nesmí mít poslední slovo,“ dodal.
Nominovat hrdiny může i veřejnost
Do hledání hrdinů a hrdinek se může zapojit i veřejnost. Znáte někoho, kdo by mohl být takovým hrdinou? Není to váš soused, příbuzný, kamarád či dokonce vy sami? Na webových stránkách projektu www.hrdinou.cz mohou lidé ode dneška do konce listopadu nominovat svého vlastního hrdinu, o němž si myslí, že by mohl motivovat a inspirovat ostatní.
Bližší informace poskytne:
Lucie Hušková
Koordinátorka projektu
tel.: 734 158 280
e-mail: lhuskova@llp.cz
Projekt podpořily:
Čtvrtek, 24. května 2012Tiskové zprávy
Po loňském úspěchu soutěže Lidskoprávní diplomka vyhlašuje Liga lidských práv v roce 2012 její druhý ročník. Každý student/absolvent, který napsal a obhájil závěrečnou práci zaměřenou na lidská práva, může své dílo přihlásit, být ohodnocen odborníky a získat finanční odměnu. (Pokračování textu…)
Pondělí, 9. května 2011Aktuality
Předseda Ligy se v půlce dubna zúčastnil dvoudenního setkání nevládních organizací při Agentuře pro lidská práva ve Vídni. Liga se členem této platformy stala v loňském roce a připojila se tak k více než 200 organizacím z celé Evropy. “I když fungování EU je mnohdy přebyrokratizované, nemůžeme její existenci ignorovat. Proto jsme se rozhodli stát se součástí platformy, která nám umožní ovlivňovat podobu politiky EU v oblasti lidských práv,” uvedl David Zahumenský, předseda Ligy.
Samotné setkání se zaměřilo na dvě základní témata. Prvním z nich je přístup ke spravedlnosti pro oběti porušení lidských práv, protože státy v zájmu úspor omezují bezplatnou právní pomoc a zvyšují soudní poplatky. To se bohužel děje i v České republice. Návrh novely, která má zvýšit soudní poplatky právě projednávají poslanci. Naštěstí už se Lize podařilo prostřednictvím připomínek dopad návrhu zmírnit.
Druhým tématem setkání byla práva lidí se zdravotním postižením. “Koncem minulého roku EU jako celek přistoupila k Úmluvě o ochraně práv lidí se zdravotním postižením. Je nyní především na nás, zástupcích občanské společnosti, abychom upozorňovali, že peníze ze strukturálních fondů ve střední a východní Evropě mnohdy nejsou využívány k začleňování osob s postižením ale spíše k výstavbě nových ústavů,” říká David Zahumenský.
Čtvrtek, 7. ledna 2010Aktuality
Liga reagovala na výzvu ministerstva spravedlnosti a společně s brněnským Centrem pro lidská práva a demokratizaci a Ekologickým právním servisem přispěla do diskuse o tom, jak zefektivnit práci Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Reformní snahy vyvrcholí konferencí ve švýcarském Interlakenu konanou v únoru 2010, kde se sejdou členské země Rady Evropy s cílem přijmout opatření, jež by měla vyvést ESLP ze současné krize.
Rok 2009 Soud skončil s přibližně 150 tisíci nevyřízenými případy. Do této situace se Soud dostal kombinací dvou faktorů: rapidním nárůstem počtu stížností pramenícím z rozšiřování Rady Evropy v 90. letech. Tento nárůst zároveň nebyl doprovázený odpovídajícím nárůstem kapacity se s těmito stížnostmi vyrovnat. Důsledkem je pak skutečnost, že také stěžovatelé z České republiky jsou na rozhodnutí ve své věci nuceni čekat často i pět a více let.
Naše připomínky se opírají o východisko, že reforma má posílit možnost obyvatel smluvních států domoci se ochrany svých lidská práva a ne ji oslabit. Proto nepovažujeme za vhodné schválit například zpoplatnění podání stížnosti k Soudu, zavedení povinného zastoupení advokátem nebo povinného užívání úředního jazyka ve stížnosti. Státy by se naopak měly zaměřit na rozsáhlou informační kampaň o pravomocích soudu a jeho funkcích, navýšit rozpočet soudu, který je daleko menší než rozpočet lucemburského Evropského soudního dvora, a měly by vést diskusi o tom, jak sankcionovat stát, které rozsudky Soudu nerespektuje. Soud by měl administrativně zjednodušit vyřizování stížností, které jsou na základě stávající judikatury zjevně opodstatněné, a přeorientovat své zdroje na stížnosti projednávané senáty.
Celý text doporučení najdete zde.
