Lidé vyberou největšího hrdinu, který se postavil bezpráví

Kdo se stane největším hrdinou, který bojoval proti bezpráví, nespravedlnosti, neférovému jednání? Ode dneška může veřejnost vybrat takového člověka v anketě Hrdinou může být každý na hrdinou.cz.

Ze 101 nominovaných osobnosti vybrala porota deset finalistů, o nichž nyní rozhodne veřejnost. „Finálová desítka příběhů je pestrá: Hrdinové se postavili nezákonným sterilizacím žen, diskriminaci na pracovišti, bojovali proti neférovému jednání úředníků a soudů, proti policejnímu násilí nebo korupci,“ upřesnil PR manažer projektu Martin Dutkiewič. Vybrat nejsilnější příběh lze až do konce září tohoto roku. Veřejnost se ale může inspirovat i další stovkou příběhů, které jsou k přečtení na webu www.hrdinou.cz. Sbírka těchto příběhů vyjde na podzim i v knižní podobě.

Kdo vybral finalisty?

Finálovou desítku hrdinů zvolil tým složený z předsedy Ligy lidských práv a advokáta Davida Zahumenského, novinářky a patronky projektu Ludmily Rakušanové, soudkyně Nejvyššího správního soudu Kateřiny Šimáčkové, římskokatolického kněze Zbigniewa Czendlika, Milana Štefance z Nesehnutí a hudebního dua a patronek projektu Čokovoko.

Součástí projektu jsou kromě ankety ještě veřejné diskuze, víkendové vzdělávací semináře a výstavy v sedmi městech České republiky – v dubnu v Ostravě, v květnu v Pardubicích, v červnu v Plzni, v červenci v Mladé Boleslavi, v srpnu v Jihlavě, v září ve Zlíně a v říjnu v Brně. „Hrdinou se může stát kdokoliv i díky našemu e-learningovému kurzu nebo on-line poradně,“ doplnil Dutkiewič.

Bližší informace poskytne:

Martin Dutkiewič, PR manažer projektu, tel.: 734 158 280, e-mail: mdutkiewic@llp.cz

Známe vítěze studentských soutěží

Liga lidských práv vyhlásila vítěze studentských soutěží Lidskoprávní diplomka a Lidskoprávní Moot Court. Lidskoprávní diplomkou roku 2012 se stala práce Tomasze Heczka, který se zabýval omezováním svobody projevu na internetu z důvodu ochrany autorských práv. V celostátním finále Lidskoprávního Moot Courtu pak uspěla dvojice budoucích právniček z Masarykovy univerzity Zuzana Kameníková a Tereza Doležalová.

 

Lidskoprávní diplomka

Stejně jako loni převzala záštitu nad soutěží o nejlepší závěrečnou studentskou práci věnovanou problematice lidských práv emeritní místopředsedkyně Ústavního soudu a senátorka Eliška Wagnerová, která se slavnostního vyhlášení osobně zúčastnila. Z osmnácti přihlášených prací z oborů práva, sociálních i přírodních věd byla oceněna trojice autorů. Cenu za první místo převzal Tomasz Heczko za práci „Omezení svobody projevu na Internetu z důvodu ochrany autorských práv“. Jako druhý se umístil Michal Hájek s prací „Lidskoprávní dopady medializace trestních případů“. A oceněna byla také práce Anny Smutné s názvem „Princip non-refoulement v mezinárodním právu a právu Evropské unie: srovnání“. Klíčovými kritérii, jimž hodnocení podléhalo, byly především inovativní přístup a praktický přesah práce.

 

Moot Court – simulovaný soudní proces

Další z akcí podporující vysokoškolské studenty byla soutěž týmů v simulovaném soudním řízení řešící možný zásah do lidských práv. Studenti od listopadu letošního roku měřili síly v obhajobě i obžalobě případu matky, která se domáhala práva na výchovu svého dítěte umístěného do ústavu. Do soutěže se zapojilo 29 týmů právnických fakult z Brna, Olomouce, Plzně a Prahy, přičemž do finálového kola měla každá z fakult možnost nominovat dvojici svých nejlepších týmů.

Samotné finále probíhalo na Nejvyšším správním soudě v Brně. Soudcovskému senátu předsedala soudkyně NSS Kateřina Šimáčková, kterou doplnili advokáti Lucie Atkins a David Zahumenský. Na soudce nejvíce zapůsobil výkon dvojice budoucích právniček z Masarykovy univerzity Zuzany Kameníkové a Terezy Doležalové. V kategorii nejlepšího písemného podání uspěl naopak tým studentek z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve složení Patrícia Poláčková, Andrea Bartošová, Romana Skácelová a Andrea Kneiflová. Ocenění za nejlepší řečnický výkon si odnesla Šárka Ošťádalová z Univerzity Karlovy v Praze.

 

Bližší informace poskytnou:

Kateřina Mášová, koordinátorka soutěže Lidskoprávní diplomka

e-mail: kmasova@llp.cz, tel.: 545 210 446

 

Marek Zemský, koordinátor soutěže Lidskoprávní Moot Court

e-mail: mzemsky@llp.cz, tel.: 545 210 446

Liga lidských práv hledá „obyčejné“ hrdiny a hrdinky

Nový projekt Hrdinou může být každý hledá ty, kteří se dokázali postavit bezpráví a nespravedlnosti, a mohou tak svým jednáním být inspirací pro druhé. Celorepublikový projekt Ligy lidských práv ve spolupráci s neziskovou organizací Nesehnutí startuje ve středu 10. října. Veřejnost může posílat své tipy na hrdiny či hrdinky až do konce listopadu, a to prostřednictvím webových stránek www.hrdinou.cz.

„Analýzy prokazují, že obyvatelé České republiky jsou málo informovaní, pasivní a rezignují na společensko-právní dění, a to zejména proto, že mají pocit, že nemohou veřejné dění ovlivnit,“ uvedla Lucie Hušková z Ligy lidských práv. „Cílem projektu je proto pozitivně motivovat veřejnost k zájmu o dění kolem nich, předat povědomí o jejich právech a ukázat cesty, jak lze úspěšně řešit porušování těchto práv,“ dodala. Projekt potrvá do října 2013.

Kdo je hrdina?

Projekt bude inspirovat veřejnost zejména na základě příběhů 101 lidí, kteří se nebáli a rozhodli se jednat. Součástí budou také putovní výstavy, odborná školení, diskuse, sociální spoty a vydání knihy. V závěru projektu bude slavnostně vyhlášen největší hrdina či hrdinka dneška.

„Tito lidé byli nebo jsou ve společenském dění angažovaní osobně, nikoli profesně. Jejich konání by mělo mít místní či celospolečenský dopad a přínos pro druhé,“ popsala Hušková několik z kritérií výběru hrdiny. A proti čemu se takový hrdina postavil? Proti porušení lidských práv, bezpráví, předsudkům, korupci, problémům v legislativě, postupům státních úřadů, zneužití práva či násilí.

Jděte proti proudu, vyzývají patroni

Projekt podporují také zvučná jména jako teolog Tomáš Halík, filozof Jan Sokol, novinář Jaroslav Spurný či hudební duo Čokovoko.

„Jsem přesvědčen, že projevy občanské zodpovědnosti a statečnosti, které jsou nezbytným předpokladem demokratické politické kultury, jsou i v naší době a v této společnosti častější, než si myslíme. Často je přehlížíme, protože představují provokativní a zavazující výzvu k následování, k podobnému chování. Mnozí lidé raději evidují skandály a pokleslé projevy, které slouží jako alibi: ‚Vždyť se tak chovají všichni, proč právě já bych se měl odlišovat!‘,“ uvedl Tomáš Halík.

„Tento projekt se vydal opačným směrem – chce nacházet a předkládat svědectví o tom, že je možné „jít proti proudu“ a ukazovat svým jednáním, že zlo nemusí a nesmí mít poslední slovo,“ dodal.

Nominovat hrdiny může i veřejnost

Do hledání hrdinů a hrdinek se může zapojit i veřejnost. Znáte někoho, kdo by mohl být takovým hrdinou? Není to váš soused, příbuzný, kamarád či dokonce vy sami? Na webových stránkách projektu www.hrdinou.cz mohou lidé ode dneška do konce listopadu nominovat svého vlastního hrdinu, o němž si myslí, že by mohl motivovat a inspirovat ostatní.

Bližší informace poskytne:

Lucie Hušková
Koordinátorka projektu
tel.: 734 158 280
e-mail: lhuskova@llp.cz

 

Projekt podpořily:

Jak se chrání lidská práva v EU?

Předseda Ligy se v půlce dubna zúčastnil dvoudenního setkání nevládních organizací při Agentuře pro lidská práva ve Vídni. Liga se členem této platformy stala v loňském roce a připojila se tak k více než 200 organizacím z celé Evropy. “I když fungování EU je mnohdy přebyrokratizované, nemůžeme její existenci ignorovat. Proto jsme se rozhodli stát se součástí platformy, která nám umožní ovlivňovat podobu politiky EU v oblasti lidských práv,” uvedl David Zahumenský, předseda Ligy.

Samotné setkání se zaměřilo na dvě základní témata. Prvním z nich je přístup ke spravedlnosti pro oběti porušení lidských práv, protože státy v zájmu úspor omezují bezplatnou právní pomoc a zvyšují soudní poplatky. To se bohužel děje i v České republice. Návrh novely, která má zvýšit soudní poplatky právě projednávají poslanci. Naštěstí už se Lize podařilo prostřednictvím připomínek dopad návrhu zmírnit.

Druhým tématem setkání byla práva lidí se zdravotním postižením. “Koncem minulého roku EU jako celek přistoupila k Úmluvě o ochraně práv lidí se zdravotním postižením. Je nyní především na nás, zástupcích občanské společnosti, abychom upozorňovali, že peníze ze strukturálních fondů ve střední a východní Evropě mnohdy nejsou využívány k začleňování osob s postižením ale spíše k výstavbě nových ústavů,” říká David Zahumenský.