Pondělí, 29. září 2008Aktuality
V polovině září proběhlo v Londýně setkání odborníků na problematiku diskriminace ve zdravotnictví. U kulatého stolu pořádaného organizací Equal Rights Trust se sešli právníci, lékaři, interkulturní mediátoři, výzkumníci a další akademici ze západní a střední Evropy i USA, aby si vyměnili své zkušenosti. David Zahumenský, který Ligu na setkání zastupoval, otevřel svým příspěvkem blok věnovaný diskriminaci osob s duševní nemocí.
Mezi další diskutovaná témata pak patřila například komunikace ve zdravotnictví, ošetření lékařem jiného pohlaví, darování orgánů nebo nepřípustnost ženské obřízky, která je stále praktikována také v některých komunitách západního světa.
Pátek, 12. září 2008Zprávy z médií
Praha – Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil představil návrh novely zákona o znalcích a tlumočnících, kterou chce zpřísnit dohled nad soudními znalci. Reaguje tak na množící se stížnosti na jejich práci, kdy se často objevují například protichůdné posudky, jako v kauze Kuřim. Současný zákon o soudních znalcích pochází z roku 1967 a je příliš obecný. Neumožňuje důkladnější kontrolu ani postihy. Novelu by měla vláda projednat ještě v září, potom půjde do parlamentu. Platit by mohla začít v roce 2010.
„Starý zákon, který je velmi obecný a vágní, je zpřesněn a jsou stanovena jasnější pravidla pro výkon funkce znalce a pro případný postih, pokud pochybí,“ řekl ČT Pospíšil, který počítá i se zpřísněním výběru soudních znalců. Více pozornosti by se mělo věnovat i dohledu na jejich práci. Pro jednotlivé odbornosti navíc budou podle soudkyně Mileny Opatrné unifikované požadavky. „Nemělo by se nám stávat, že znalci nebudou znát novely vyhlášek,“ dodala.
Pokuty v řádech desetitisíců
Mezi hlavní změny by patřilo posílení osobní odpovědnosti. Každý soudní znalec by musel mít vysokoškolské vzdělání, povinnou pětiletou praxi a docházel by na celoživotní vzdělávání. V případě pochybení by jim nově hrozila pokuta, o které by rozhodoval předseda krajského soudu. Podle Pospíšila by se jednalo o řády tisíců až desetitisíců. Na práci soudních znalců si stěžuje i ombudsman a lidé z Ligy lidských práv. Advokáti si podle nich často zadávají posudky na zakázku, aby vyšly ve prospěch obhajoby.
O nedostatek odborníků po zpřísnění podmínek se ministr nebojí: „Máme přes 50 odvětví. Ta klíčová jsou soudními znalci dostatečně pokryta. Naopak je v některých odvětvích například ekonomického charakteru z důvodu přeplněnosti odmítáme.“ Návrh znalcům a tlumočníkům také nově ukládá, aby se pojistili, a měli tak z čeho hradit škodu, kterou případně způsobí. Podle autorů novely bude ovšem nutné pečlivě rozlišit, zda znalec škodu způsobil úmyslně, nebo zda situaci zhodnotil nesprávně, protože jiné posouzení nebylo v jeho silách.
Podle kritiků je zákon příliš obecný
Problém je ale v trestních sporech, které vyžadují například posudek psychologů. Ten si může nechat zpracovat i obhájce žalovaného. Pak je ale běžné, že advokáti obíhají znalce a žádají posudek ve prospěch svého klienta. „To jsou posudky, které mnozí z nás odmítáme, protože často jsou to posudky, které jsou účelově manipulativní,“ říká soudní znalec z oboru psychologie Slavomil Hubálek. Na znalce, kteří advokátům vyhoví, bude ale i novelizovaný zákon krátký. Podle primáře Bohnické psychiatrické kliniky Jiřího Švarce je totiž zákon příliš obecný a nemůže mluvit o tom, jak má vypadat posudek v soudním lékařství, psychiatrii nebo sexuologii.
Článek vyšel dne 12.9. na www.ct24.cz, naleznete jej zde.
Pondělí, 1. září 2008Zprávy z médií
Soudní znalci nejsou objektivní, české zákony to však zatím neřeší. Ministerstvo spravedlnosti slibuje změnu.
Praha/ Ani za nejvážnější pochybení se zatím lékaři v Česku většinou nemusí bát trestu. I v případech, kdy si pacienti z banální operace odnesli trvalé následky nebo dokonce zemřeli, soudy u zdravotníků nesahají k příliš přísným trestům.
Důvod? Znalecké posudky většinou zní: nevinen. Stížností na neobjektivní znalecké posudky se hromadí, soudní lékaře ale nikdo netrestá. Na jejich rozhodnutí přitom závisí nejen osudy lékařů, ale především pacientů. Ministerstvo spravedlnosti konečně slibuje změnu.
„Lékařští soudní znalci jsou neobjektivní – a bohužel nejsou nestranní. Většinou se s lékaři znají, a tak jim často pomáhají vybruslit z problémů,“ říká právník David Zahumenský z Ligy lidských práv. „Není se ale čemu divit, současné zákony jsou naprosto nevyhovující, i nařízení z roku 1939 upravovalo znaleckou činnost lépe než teď,“ dodává Zahumenský. Znalec totiž sice může dostat napomenutí nebo být vyškrtnut ze seznamu, pořád ale neexistuje žádný kontrolní orgán, který by jeho činnost kontroloval, takže se žádné postihy prakticky neudělují.
„Poslali jsme řadu stížností na ministerstvo spravedlnosti, ale kvůli absenci kontroly znalců stát své pravomoci vůbec nevyužívá,“ vysvětluje advokátka Marie Cilínková. Situace by se dala řešit jedině radikální změnou systému. „Je třeba změnit zákony, zorganizovat vzdělání znalců a především zřídit dohled. Měly by se zvýšit i odměny, znalci teď mají často pocit, že to dělají z dobré vůle, a tak si leccos dovolí,“ dodává advokát Ondřej Dostál.
Ministerstvo slibuje změnu k lepšímu už na podzim. „O problému ve znalecké činnosti víme, nyní chystáme novelu zákonu, kam chceme zapracovat všechny připomínky. Situace by se tak měla zlepšit,“ tvrdí Jitka Vinke z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. „Definitivní podobu návrhu představíme veřejnosti už v polovině září,“ dodává.
„Lékařští soudní znalci jsou neobjektivní a bohužel nejsou nestranní. Většinou se s lékaři znají, a tak jim často pomáhají dostat se z problémů.“ David Záhumenský, Liga lidských práv.
Článek vyšel dne 1. 9. 2008 v Boleslavském deníku, Brněnském deníku, Českobudějovickém deníku, Havlíčkobrodském deníku, Hradeckém deníku, Moravskoslezském deníku, Olomouckém deníku, Plzeňském deníku, Pražském deníku (pod názvem Lékaři, kteří zaviní smrt pacienta, zůstávají bez trestu) a v Ústeckém deníku.
Čtvrtek, 24. července 2008Zprávy z médií
Praha/ Po běžném rentgenu cév se paní Lence zalila břišní dutina krví, na chvíli se zastavilo srdce a dodnes trpí trvalými fyzickými i psychickými následky.
Nejprve z toho byla obviňována lékařka, která špatně vpíchla kontrastní látku, až důsledný soudní znalec prokázal, že hlavní chyba byla v tom, že Lenku několik hodin po vyšetření nikdo nekontroloval. Lékařka měla štěstí, její posudek byl objektivní. V opačném případě by jí hrozila vysoká pokuta a možná i vězení. Jenže takových posudků je čím dál méně.
“Lékařští soudní znalci jsou neobjektivní, nejsou nestranní, většinou se s lékaři znají, a tak jim často pomáhají vybruslit z problémů,” říká právník David Zahumenský z Ligy lidských práv.
“Není se ale čemu divit, současné zákony jsou naprosto nevyhovující, i nařízení z roku 1939 upravovalo znaleckou činnost lépe než teď,” dodává Zahumenský. Znalec totiž může dostat napomenutí nebo být vyškrtnut ze seznamu, pořád ale neexistuje žádný kontrolní orgán, který by jeho činnost kontroloval.
“Poslali jsme řadu stížností na ministerstvo spravedlnosti, ale kvůli absenci kontroly znalců stát své pravomoci vůbec nevyužívá,” vysvětluje advokátka Marie Cilínková. Situace by se dala řešit jedině radikální změnou systému. “Je třeba změnit zákony, zorganizovat vzdělání znalců a především zřídit dohled. Měly by se zvýšit i odměny, znalci teď mají často pocit, že to dělají z dobré vůle, a tak si leccos dovolí,” říká advokát Ondřej Dostál.
Článek vyšel dne 24.7.2008 v Havlíčkobrodském, Moravskoslezském a Hradeckém deníku.
Středa, 23. července 2008Tiskové zprávy
Praha – 23. července 2008 – Občané mají problémy se znaleckými posudky. Na názoru znalce přitom často závisí výsledek soudního řízení. Lékaři se znaleckým razítkem rozhodují o tom, zda člověka zavřou na psychiatrii, jestli jej zbaví způsobilosti k právním úkonům, hodnotí i to, zda jiný lékař operaci provedl správně nebo pochybil. Stejně tak znalecký posudek ovlivní, jaké odškodné za pokaženou operaci u soudu dostanete.
Vliv znalců je veliký a soudy i policie na ně rádi přenášejí odpovědnost za otázky, které by měli řešit sami. Činnost znalců je přitom regulována nedostatečně, zákon z šedesátých let byl dosud novelizován jen jednou (přičemž se jednalo pouze o technickou novelu týkající se DPH). Nikdo nedohlíží na to, jestli mají znalci dostatečnou kvalifikaci a dále se vzdělávají. Znalci nejsou disciplinárně odpovědní a občan si tak nemá na nekvalitně provedený posudek kde stěžovat. Množí se také stížnosti na porušení objektivity a nestrannosti znalců.
Liga lidských práv na základě odborné literatury i zahraničních zdrojů vytvořila kritéria pro hodnocení znaleckých posudků a vyzvala občany i advokátní kanceláře, aby jí zaslali znalecké posudky, které jsou něčím výjimečné a ovlivnily lidské životy. Komise složená z odborníků z oblasti práva (advokátka JUDr. Marie Cilínková, advokát JUDr. Ondřej Dostál), medicíny (MUDr. David Marx) a etiky (Doc. PhDr. Jana Kutnohorská) pak hodnotila více než 20 posudků. Závěry jsou jednoznačné: znalci neuvádějí v posudcích, mají-li dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti, zda je jejich odborný názor na věc jediný možný, a často vůbec nevíme, z čeho vlastně vycházeli. Setkali jsme se posudkem plným gramatických chyb, jindy zase bylo příjmení znalce shodné s příjmením lékaře, jehož práci hodnotil – znalec se přitom nevyjádřil k tomu, jestli nemůže být podjatý nebo je to jen náhoda.
„Současná praxe je nevyhovující. I vládní nařízení z roku 1939 upravovalo znaleckou činnost lépe než současný zákon. Problémem je zejména absence disciplinární odpovědnosti znalce. Soud či ministerstvo spravedlnosti může znalce napomenout, či jej dokonce vyškrtnout ze seznamu, není však nikdo, kdo by objektivně činnost znalce hodnotil. Stát proto své pravomoci vůči znalcům v podstatě nevyužívá.“ Říká David Zahumenský, právník Ligy lidských práv, který poznatky z hodnocení znaleckých posudků shrnul do systémového doporučení. Jako pomůcku pro kultivaci činnosti znalců Liga vedle dalšího nabízí začlenění kritérií pro vypracování posudku do zákona.
Liga lidských práv zašle vypracovanou analýzu a doporučení Ministerstvu spravedlnosti i dalším subjektům. Navrhuje, aby činnost znalců byla kontrolována a nedostatky sankcionovány, aby soudy neustanovovaly znalce dříve, než shromáždí další důkazy, aby byl přijat etický kodex znalce a kritéria, která pomohou soudům i jednotlivcům znalecké posudky hodnotit. Znalci by měli být objektivní, nestranní a neměli by se dělit na ty, kteří straní lékařům či pojišťovně a na ty, kteří stojí na straně pacienta.
Bližší informace poskytne:
Mgr. David Zahumenský, právník, Liga lidských práv, 608 719 535, dzahumensky@llp.cz.
Poznámka pro editory:
Analýzu Problémy v činnosti soudních znalců z oboru zdravotnictví naleznete zde.
