Středa, 10. prosince 2008Tiskové zprávy
– 10. prosince 2008 –
Naprostá většina obyvatel považuje úsilí v otázce dodržování práv lidí za důležité.
Česká republika by podle veřejného mínění měla věnovat větší pozornost ochraně sociálních práv, včetně práva na lékařskou péči, vzdělání či práci.
Téměř dvě třetiny občanů považují za správné, aby se Česká republika zapojovala i do mezinárodních aktivit na ochranu lidských práv.
Reprezentativní výzkumné šetření společnosti Factum Invenio a nevládních organizací Amnesty International, Člověk v tísni, o.p.s., Liga lidských práv a Multikulturní centrum Praha ve spolupráci s Informačním centrem OSN bylo zrealizováno ke dni 60. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv 10. prosince 2008. Výzkumu se zúčastnilo 501 občanů České republiky starších 15 let. Sběr dat probíhal v období od 27. listopadu do 30. prosince 2008 a byl proveden metodou řízených telefonických rozhovorů (CATI – Computer Assisted Telephone Interview).
Naprostá většina (95 %) obyvatel České republiky považuje za důležité, aby ve společnosti bylo aktivně usilováno o dodržování lidských práv. S vyšším věkem obyvatel roste i míra, s jakou lidé vnímají potřebu lidská práva chránit. Zatímco ve skupině mladých lidí ve věku 18-29 považuje ochranu lidských práv za důležitou sedm lidí z deseti (72 %), mezi nejstaršími obyvateli je o tom přesvědčeno již devět lidí z deseti (85 %).
„Šedesát let, jež uplynuly od přijetí základního dokumentu mezinárodního systému ochrany lidských práv, je jistě důvodem k oslavě, ale ještě více k reflexi dodržování lidských práv v současném světě. Zájem občanů České republiky o toto téma nejen doma, ale i v zahraničí, svědčí o univerzalitě lidských práv i o tom, že si lidé uvědomují, že ochrana vlastních práv je úzce spojena s ochranou práv každého člověka kdekoli na světě,“ uvedl Michal Broža, zástupce Informačního centra OSN v Praze.
Lidé dále považují za důležité, aby se česká společnost angažovala i v projektech na ochranu práv lidí v zahraničí. Pozitivně se vůči mezinárodnímu zapojení naší země vyjádřily dvě třetiny (64 %) Čechů a Moravanů. Nejvíce zahraniční aktivity podporují mladí lidé od 18-29 let a lidé se středoškolským vzděláním s maturitou. „Pozitivní vnímání ochrany lidských práv v zahraničí je jistě výsledkem dobré práce neziskových organizací, ale i schopnosti těchto organizací prezentovat svůj úspěch v médiích. V listopadu vznikla platforma českých neziskových organizací, působících v oblasti podpory lidských práv za hranicemi České republiky, pod názvem DEMAS. Slibujeme si od ní zviditelnění práce českých neziskových organizací jak v českém prostředí, tak i v evropských strukturách,“ komentuje výsledky průzkumu Radka Bzonková, vedoucí projektů na podporu lidských práv ve východní Evropě, společnosti Člověk v tísni.
„Věříme, že si výsledků výzkumu všimne také česká vláda. Zájem veřejnosti by měla vnímat jako apel, aby v čase svého předsednictví EU vyvíjela důrazný tlak na dodržování lidských práv za hranicemi Evropy,“ uvedl Jiří Kopal, předseda Ligy lidských práv.
Výzkum se také zaměřil na to, jak lidé hodnotí stav lidských práv a míru jejich dodržování v České republice. Výsledky naznačují, že veřejnost v této otázce není jednotná. Zatímco polovina lidí (48 %) je se stavem lidských práv v naší zemi spokojena, druhá polovina (48 %) tento názor nesdílí a vyjádřila se negativně. Nespokojenost roste ve společnosti především s ohledem na věk občanů. Více než třetina (36 %) občanů starších 60 let se domnívá, že práva na ochranu osobnosti v naší zemi nejsou dodržována. „Ostatně jistý pocit obav mezi nejstarší generací obyvatel České republiky dokládá i rozsáhlý výzkum společností Factum Invenio A.GEneration, který byl zrealizován v první polovině tohoto roku. Tento průzkum nám odhalil, že více než 61 % obyvatel starších 50 let se přímo nebo ve svém okolí setkala s diskriminací kvůli věku,“ upozorňuje Radka Dvořáková ze společnosti Factum Invenio.
V oblasti ochrany konkrétních práv staví do centra pozornosti přibližně polovina Čechů a Moravanů potřebu věnovat větší pozornost právům na lékařskou péči, na vzdělání, na osobní bezpečnost a právu na práci a sociální zabezpečení. Mezi dalšími akcentovanými právy, o která je třeba usilovat, byla práva na zdravé životní prostředí, svobodu myšlení a svědomí, právo na svobodu vyjadřování a sdružování a právo na ochranu proti diskriminaci. Výše zmíněná práva zmínila vždy přibližně čtvrtina lidí.
„Nízká priorita ochrany proti diskriminaci a především ochrany menšin nás samozřejmě netěší. V této souvislosti je si však třeba uvědomit, že práva s prioritou největší, jako přístup k lékařské péči, jsou zároveň oblastmi, které považují i samotní zástupci menšin za velmi důležité,“ uvedl Jakob Hurrle výkonný ředitel Multikulturního centra Praha.
„V průběhu 60 let od přijetí deklarace učinila naše země velký pokrok. To ale není výmluvou pro to, abychom zavírali oči před problémy, které je třeba řešit. Výsledky výzkumu tedy bereme jako důležité podklady pro naši práci,“ uzavřela Dáša van der Horst, ředitelka české pobočky Amnesty International.
Čtvrtek, 4. prosince 2008Tiskové zprávy
Brno – 4. prosince 2008 – Ve dnech 5. – 12. prosince se u příležitosti 60. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv uskuteční v Brně šestý ročník festivalu Týden lidských práv. K jeho uspořádání se tentokrát spojily tři brněnské neziskové organizace: NESEHNUTÍ, Amnesty International a Liga lidských práv. Součástí Týdne lidských práv bude pět veřejných besed, panelové diskuse, literární večery, vernisáže a interaktivní workshop. Program doplní setkání s dětmi z uprchlického tábora v Zastávce u Brna. Celý festival pak zakončí večírek v rytmu španělského a orientálního tance. Množstvím akcí, jejich pestrostí i zastoupenými tématy lze brněnský festival v rámci České republiky považovat za jedinečný.
Na 10. prosince připadá Organizací spojených národů vyhlášený Mezinárodní den lidských práv. Datum přijetí Všeobecné deklarace lidských práv je již tradičně příležitostí k akci nazvané Maratón psaní dopisů, skrze kterou si neziskové organizace v Brně významný den připomínají. Psaní dopisů bude probíhat po celý den v ulicích města a na Fakultě sociálních studií MU. „Brno se tak připojí k celosvětové kampani, v jejímž rámci veřejnost posílá dopisy diktátorům a dalším autoritám, zodpovědným za mučení a útlak, a vyzývá je k respektování lidských práv,“ vysvětluje smysl akce Martina Jahodová z Amnesty International.
Významu lidských práv v mezinárodním kontextu jsou věnovány dvě panelové diskuse, z nichž jedna se zaměří na aktuální otázky spojené s českým předsednictvím Evropské unie. „Česká republika získává předsednictvím v Evropské unii důležitou pozici při prosazování ochrany lidských práv prostřednictvím dialogu se zeměmi mimo EU, jako jsou Čína nebo arabské země, kde jsou tato práva stále výrazně porušována. Očekáváme, že reprezentanti České republiky budou v tomto období klást důraz na dodržování lidských práv také v těchto zemích,” říká předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal.
Aktuálním mezinárodním otázkám je věnována úterní diskuse o složité situaci v oblasti jižního Kavkazu a čtvrteční vernisáž fotografií nazvaná Mizející Čína. Zatímco situaci na jižním Kavkaze přiblíží představitel gruzínské komunity v ČR, o čínské problematice bude v rámci zahájení výstavy hovořit ředitelka kanceláře Amnesty International, která si ze svého ročního pobytu v Číně přivezla mnoho zkušeností.
Týden lidských práv však neopomíjí ani aktuální domácí témata, proto poskytuje prostor k diskusi o plánované výstavbě radarové základy USA v ČR či diskuzi o budoucnosti sociálních služeb v České republice. Návštěvníci se dále mohou netradiční formou seznámit s právy pacientů u lékaře a v nemocnici. Poslední den festivalu se věnuje také palčivému českému problému, jakým je segregace romských dětí v systému základního vzdělávání, o níž budou diskutovat ředitelka Muzea romské kultury, zástupkyně Ligy lidských práv a asistent pedagoga. Lidská práva budou také stěžejní náplní kulturních akcí, konaných v rámci Týdne. Život obyčejných lidí v Sovětském svazu v době Stalinovy éry připomene literární čtení novinářky a překladatelky Petrušky Šustrové. Naváže na ni komponovaný večer ukázek literární tvorby českých politických vězňů.
Jako součást festivalu jsou připraveny doprovodné akce pro uprchlíky. Na základě iniciativy studentů a učitelů gymnázia v Brně – Řečkovicích, se v jeho prostorách uskuteční mikulášská besídka pro děti z Kazachstánu, Běloruska, Angoly, Čečenska a dalších zemí. Výtvarná dílna určená těmto dětem pak proběhne přímo v uprchlickém táboře Zastávka.
„Smyslem festivalu je ukázat, že lidská práva nejsou jen abstraktním souslovím v mezinárodních dokumentech či klackem, který používá řada států k prosazování své mocenské politiky. Volání po dodržování lidských práv se ozývá od konkrétních lidí, reflektuje reálné problémy a je třeba mu naslouchat, ať už přichází z ČR či z druhého konce světa,“ vysvětluje poslání festivalu Týden lidských práv Milan Štefanec z NESEHNUTÍ.
Po celou dobu konání akcí budou mít návštěvníci festivalu možnost připojit svůj podpis k dopisům na podporu obětí porušování lidských práv. Vstup na všechny akce je zdarma.
Bližší informace poskytne:
Milan Štefanec, NESEHNUTÍ, 605 239 579
Martina Jahodová, Amnesty International Brno, 774 353 234
Jiří Kopal, Liga lidských práv, 776 234 446
Středa, 19. listopadu 2008Tiskové zprávy
Brno – 19. listopadu 2008 – Vlády nám už řadu let slibují nový zdravotnický zákon, který by lépe zakotvil práva pacientů. Dnes by měla vláda na svém odloženém zasedání projednat zákon o zdravotních službách a také tři další zákony, které tvoří první část reformy zdravotnictví. Právě na dnešním jednání vlády by se mělo ukázat, zda se ministru Julínkovi podaří prosadit alespoň její část.
Přestože v navrhovaném zákoně o zdravotních službách chybí to, co ODS před volbami slibovala, tedy možnost rodičů být ve zdravotnickém zařízení společně se svým hospitalizovaným dítětem, přináší reforma pacientům řadu pozitivních změn. Jednou z nich je například právo na „názor druhého lékaře“ v případě, že pacient není s navrhovaným postupem spokojen. Reforma by měla přinést nemocným nově také možnost rozhodovat pomocí takzvaného „dříve vysloveného přání“ o tom, jak s ním bude zacházeno v případě, že se dostane do stavu, kdy si lékaři nebudou moci vyžádat jeho souhlas se zákrokem.
„Ani lepší právní úprava však nevyřeší všechny současné problémy. Občanům České republiky bohužel stále chybí dostatek informací o tom, jaká mají práva a možnosti je uplatnit. Zdravotnická zařízení se také často z obavy ze soudního sporu vyhýbají otevřené komunikaci s pacientem a jakékoli případné pochybení se snaží ututlat a zakrýt. Lidé by se tedy o svá práva měli více zajímat a trvat na jejich respektování.“ Uvedl David Zahumenský, právník Ligy lidských práv. Liga v této souvislosti upozorňuje na potřebu zaměřit se na dialog mezi pacientem a lékařem a posílit pozici pacienta v tomto dialogu. S cílem dát pacientům více informací o jejich právech Liga spustila internetové stránky www.ferovanemocnice.cz, které mají pacientům i lékařům jejich práva a povinnosti přiblížit.
Informace o právech pacientů u nás naleznete na www.ferovanemocnice.cz
Více informací o společném pobytu rodičů s nemocnými dětmi ve zdravotnických zařízeních naleznete na blogu Férové nemocnice:
http://www.ferovanemocnice.cz/pravni-blog/
Další informace poskytne:
David Zahumenský, právník Ligy a koordinátor projektu, tel. 608 719 535, e-mail: dzahumensky(at)llp.cz
Férová nemocnice je projekt Ligy lidských práv, který by měl zlepšit informovanost o právech i povinnostech pacientů a lékařů u nás, a poskytovat řadu informací o zdravotnickém právu. Na www.ferovanemocnice.cz mohou lidé diskutovat o problémech, se kterými se setkali, nebo bezplatně využít poradnu pro pacienty. V právním blogu dostanou prostor advokáti a experti na zdravotnické právo, aby zde přispěli svým komentářem či glosou.
Projekt byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Středa, 5. listopadu 2008Tiskové zprávy
Brno – 5. listopadu 2008 – Ve věci protiprávní sterilizace paní Ivety Červeňákové dnes Vrchní soud v Olomouci potvrdil, že Městská nemocnice v Ostravě postupovala nezákonně, odškodnění však oběti nepřiznal. Podle Vrchního soudu v Olomouci nemá kvůli tříleté promlčecí lhůtě paní Červeňáková na finanční odškodnění nárok. Za trvalou fyzickou i psychickou újmu by tedy žena měla obdržet od Městské nemocnice v Ostravě pouze omluvu.
Krajský soud v Ostravě v říjnu loňského roku rozhodl, že Ivetě Červeňákové, kterou lékaři bez jejího souhlasu sterilizovali, náleží odškodné za způsobenou fyzickou a psychickou újmu ve výši půl milionu korun a omluva. Soudce Otakar Pochmon označil zásah, provedený na matce dvou dětí, která se od doby zásahu čtyřikrát neúspěšně pokusila o umělé oplodnění, za nezvratitelný. K nezákonnému zákroku došlo v červenci 1997 v Městské nemocnici v Ostravě. Nemocnice se proti rozsudku odvolala. Vrchní soud v Olomouci dnes rozhodnutí Krajského soudu potvrdil, nárok paní Červeňákové na odškodnění však označil za promlčený. A to i přesto, že Nejvyšší soud v roce 2003 a opakovaně v roce 2007 rozhodl, že nárok na finanční odškodnění za zásah do ochrany osobnosti se nepromlčuje.
Liga na pravděpodobný výsledek u Vrchního soudu v Olomouci upozorňovala od počátku. Michaela Kopalová, právnička Ligy lidských práv, která Ivetu Červeňákovou v případu zastupuje říká, že „Nejvyšší soud rozhodl v minulosti v obdobných případech vícekrát, že se tento nárok v rámci ochrany osobnosti nepromlčuje. Proto nezbývá než podat dovolání a věřit, že nejvyšší stupně hierarchie českých soudů budou ctít jak svoje vlastní dřívější rozsudky, tak principy právní jistoty a legitimního očekávání v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.“ Jedině tak nebude mít případ finále na mezinárodní úrovni ve Štrasburku.
Další informace k případu:
7. července 1997 porodila císařským řezem paní Červeňáková, roz. Holubová, své druhé dítě, dceru Kristýnu. Zároveň s císařským řezem byla paní Červeňákové provedena sterilizace. Ačkoli bylo dopředu známo, že musí dojít k porodu císařským řezem, lékaři nedodrželi zákonný postup udělení souhlasu se sterilizací. „Souhlas“ si lékaři vyžádali, až když byla paní Červeňáková pod vlivem narkózy. V době zákroku jí bylo 19 let.
Bližší informace o případu poskytne:
Michaela Kopalová, právní zástupkyně paní Červeňákové, mobil: 737 951 323
David Zahumenský, právník Ligy lidských práv, mobil: 608 719 535
Pondělí, 3. listopadu 2008Tiskové zprávy
Brno – 3. listopadu 2008 – Ve středu 5. 11. ve 13 hodin se v budově Vrchního soudu v Olomouci na adrese Masarykova 1 v místnosti č. 108 bude rozhodovat o odvolání Městské nemocnice v Ostravě proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ve věci protiprávní sterilizace paní Ivety Červeňákové.
Důležité informace k případu:
Krajský soud v Ostravě dne 12. 10. 2007 rozhodl, že Ivetě Červeňákové, kterou lékaři bez jejího řádného souhlasu sterilizovali, náleží odškodné za způsobenou fyzickou a psychickou újmu ve výši půl milionu korun a omluva. Soudce Otakar Pochmon označil zásah, provedený na matce dvou dětí, která se od doby zásahu čtyřikrát neúspěšně pokusila o umělé oplodnění, za nezvratitelný. K nezákonnému zákroku došlo v červenci 1997 v Městské nemocnici v Ostravě.
7. července 1997 porodila císařským řezem paní Červeňáková, roz. Holubová, své druhé dítě, dceru Kristýnu. Zároveň s císařským řezem byla paní Červeňákové provedena sterilizace. Ačkoli bylo dopředu známo, že musí dojít k porodu císařským řezem, lékaři nedodrželi zákonný postup udělení souhlasu se sterilizací. „Souhlas“ si lékaři vyžádali, až když byla paní Červeňáková pod vlivem narkózy. V době zákroku jí bylo 19 let.
Jak uvedla Liga lidských práv již ve společné tiskové zprávě s Mezinárodní federací lidských práv (FIDH) z 9. prosince 2007, přiznání odškodnění je v tomto případě ohroženo překvapivým vývojem judikatury Nejvyššího soudu. Navzdory ustálené judikatuře senátu Nejvyššího soudu, který poprvé v roce 2003 a opakovaně v roce 2007 rozhodl, že nárok na finanční odškodnění za zásah do ochrany osobnosti se nepromlčuje, se kolegium Nejvyššího soudu v rozporu s principem právní jistoty rozhodlo, že na počátku roku 2008 zveřejní ve svojí „zelené sbírce“ nejdůležitějších rozhodnutí nikoli jeden z vlastních rozsudků, nýbrž rozsudek nižší soudní instance – Vrchního soudu v Olomouci. Podle rozsudku tohoto soudu se tento nárok promlčuje. To znamená, že senát „tří P.“ (soudci Pavlík, Puškinová a Podolka) Nejvyššího soudu je tímto novým rozhodnutím kolegia nucen rozhodovat do budoucna v rozporu se svojí vlastní judikaturou, která vzbudila u řady žalobců – v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva – legitimní očekávání. Vzhledem k rozhodnutí kolegia Nejvyššího soudu budou zřejmě muset být tyto případy, včetně případů protiprávních sterilizací, v nichž nebudou naplněna „legitimní očekávání na finanční odškodnění za zásahy do ochrany osobnosti“ vyplývající z judikatury jeho vlastního specializovaného senátu, předloženy k posouzení Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Bližší informace o případu poskytne:
David Zahumenský, právník Ligy lidských práv, mobil: 608 719 535
Michaela Kopalová, právní zástupkyně paní Červeňákové, mobil: 737 951 323
