NSS: Odpírání informací Generální inspekcí bude znovu přezkoumáno

Nejvyšší správní soud (NSS) vrátil Městskému soudu v Praze zpět k projednání kauzu odmítnutí informací, které po Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) žádala Liga lidských práv. Původní rozsudek postrádal potřebné odůvodnění odpírání informací a ztotožnil se pouze s argumentací jedné ze stran sporu – GIBS.

Liga lidských práv žádala v polovině roku 2013 GIBS o sdělení jmen příslušníků GIBS, jejich funkcí a sdělení výše jejich odměn. Dále požádala o anonymizované výstupy GIBS v oblasti vyšetřování podezření z nelidského a ponižujícího zacházení ze strany policie. Inspekce však informace odmítla poskytnout s odkazem na ochranu soukromí a nutnost utajování svých příslušníků. Svoje výstupy z šetření neposkytla s poukazem na údajnou přílišnou obecnost žádosti.

Žádost o informace dle zákona 106/1999 (o svobodném přístupu k informacím) je přitom jediným způsobem, jak se veřejnost může dozvědět informace o činnosti GIBS. Identitu příslušníků GIBS jsme chtěli vědět z toho důvodu, abychom zjistili, zda zde nadále pracují dřívější příslušníci Inspekce policie, kteří zametali případy policejního násilí pod koberec,“ vysvětluje advokátka Zuzana Candigliota. V ligovém případě Kummer proti České republice Evropský soud pro lidská práva shledal, že inspekce kryla případ nelidského zacházení.

Liga v řízení poukazovala, že není důvod poskytnout alespoň informace o vedoucích poboček GIBS, ale i ty inspekce utajuje. Poskytla informace pouze o 9 pracovnících z celkových téměř 300. Nejvyšší správní soud uvedl, že takto rozsáhlé odepření informace nebylo řádně zdůvodněno ani GIBS, ani městským soudem.

Více informací poskytne:

Jindřich Jílek, právník Ligy lidských práv, tel.: 777 964 599, e-mail: jjilek@llp.cz

Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, tel.: 607 005 043, e-mail: zcandigliota@llp.cz

Řetěz máme, ale starý

Policejní inspektoři by neměli myslet jako policajti

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) se utrhla ze řetězu. Tak lze tlumočit závěr analýzy Ligy lidských práv, jež upozorňuje na to, že inspekce v některých případech kryje policejní brutalitu a v jiných zneužívá svou pravomoc k likvidaci některých policistů. Jde o velmi vážné obvinění, jež postihuje samotné základy právního státu. Analýza vzbudila velkou pozornost a zabývala se jí i poslanecká komise pro kontrolu GIBS. Politici uvažují o výměně vedení instituce, která dohlíží na to, aby policisté nebo dozorci ve vězení dodržovali při své práci zákony. Je situace opravdu tak vážná? (Pokračování textu…)

Výměna vedení Generální inspekce je nevyhnutelná

Při příležitosti Mezinárodního dne proti policejní brutalitě vydává Liga lidských práv analýzu monitorující dvouleté působení Generální inspekce bezpečnostních sborů. Vyplývá z ní, že její ředitel Ivan Bílek a jím dosazené vedení naprosto selhali při plnění úkolů inspekce a měli by být co nejrychleji vyměněni. Autorka analýzy a právnička Ligy Zuzana Candigliota zároveň na doporučení poslanců podává trestní oznámení pro podezření ze zneužívání pravomoci při činnosti GIBS.

Závažné nedostatky ve fungování zpolitizované inspekce popsala Liga lidských práv již koncem minulého roku ve stínové výroční zprávě GIBS. „Spočívají v úmyslné nečinnosti a nevyšetřování případů policejního násilí a naopak ve zneužívání inspekce proti nepohodlným policistům,“ říká Candigliota. Nezákonné praktiky inspekce, jako je vydírání, potvrdilo několik policistů na semináři v Senátu v prosinci minulého roku (zápis z jednání). V minulých dnech vyšlo navíc najevo, že náměstek inspekce Brunclík se měl podílet na kriminalizaci a likvidaci policisty Rudolfa Setváka, který se měl před lety stát ředitelem inspekce a teď byl soudem osvobozen.

Ze dnes zveřejněné analýzy a systémového doporučení Ligy lidských práv primárně vyplývá neudržitelnost dalšího setrvání vedení inspekce ve funkci a nutnost jmenovat do jejího čela nové důvěryhodné lídry, kteří vytvoří novou vnitřní kulturu inspekce. „Analýza také poukazuje na selhání kontrolních mechanismů: některých státních zástupců, kteří kryjí nezákonnou činnost GIBS, i Stálé komise pro kontrolu činnosti GIBS, kterou nyní vede poslanec Klučka, známý ředitele Bílka,“ dodává Candigliota.

Liga lidských práv má také poznatky o zneužívání statisícových odměn uvnitř inspekce a další nekalé nakládání s majetkem a finančními zdroji inspekce. Zuzana Candigliota s těmito podezřeními seznámila některé poslance a na jejich doporučení podává trestní oznámení.

Přílohy tiskové zprávy:

Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu

Tuto analýzu se systémovými doporučeními vydáváme po dvou letech fungování Generální inspekce bezpečnostních sborů. Zaměřili jsme se zejména na její personální obsazení, kontrolu její činnosti, efektivní vyšetřování špatného zacházení a obecně na její transparentnost, důvěryhodnost a preventivní funkci. Navazujeme tím na své již sedm let staré systémové doporučení Kritéria pro zřízení a činnost nezávislého orgánu pro šetření porušení zákona ze strany policistů a strážníků, ve kterém jsme analyzovali kritéria Evropského soudu pro lidská práva pro nezávislé vyšetřování policie, prosazovali vznik nezávislého vyšetřování orgánu a navrhli, jak by měl tento orgán vypadat.

Zásah na Andělu potvrzuje nutnost nezávislé kontroly strážníků

Záznam akce pražských strážníků, který včera a dnes obletěl česká média, dokazuje, že městská policie neváhá použít nepřiměřené násilí nejen proti bezdomovcům, ale i běžným všímavým občanům. Rozhodně přitom nejde o ojedinělý incident a přestupkům ze strany strážníků nahrává i skutečnost, že jsou prakticky nekontrolovatelní. Podle Ligy lidských práv by měl trestnou činnost, ale i kázeňské delikty strážníků prošetřovat nezávislý důvěryhodný orgán.

Liga v minulosti upozornila na případ bezdůvodného napadení spícího bezdomovce strážníky v Olomouci. O zneužití pravomoci pražských strážníků ví své například i John Bok ze spolku Šalamoun, který měl konflikt se strážníky poté, co se zastal romské rodiny, kterou s rasistickými narážkami strážníci perlustrovali. Bok byl následně obviněn a odsouzen z napadení strážníka a teprve minulý měsíc mu dal zapravdu Nejvyšší soud. Na střet s pražskými strážníky nezapomene ani pan Ž., kterému způsobili škrcením krevní výron v oku a který po mnoha letech vysoudil osmisettisícové odškodnění.

Problém s prohřešky strážníků městské policie spočívá v tom, že neexistuje účinný kontrolní mechanismus, který by dohlížel na zákonnost jejich činnosti. Při drobných prohřešcích se strážníci zodpovídají svému zřizovateli, tedy představitelům měst a obcí. „Jenže v případech, kdy je přístup strážníků zakotven v politickém programu vedení obce, jako je tomu často právě u šikany bezdomovců, těžko za to bude starosta strážníky trestat,“ říká právnička Ligy Zuzana Candigliota

Aby jednání strážníka bylo šetřeno policií jako trestný čin, musí dojít k závažnému důsledku, zejména na zdraví občana. Ani zde však podle Candiglioty není zaručeno objektivní vyšetřování ze strany policistů, kteří se strážníky každodenně spolupracují a jsou do jisté míry podjatí.

Liga lidských práv spolu s Centrem ProPolice/Otevřená společnost proto při přijímání nového zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů navrhovaly, aby se působnost nové inspekce vztahovala i na vyšetřování trestné činnosti strážníků. Tento dílčí návrh byl ale zamítnut. Přitom by bylo potřeba, aby nejen trestnou činnost, ale i kázeňské delikty strážníků prošetřoval nezávislý důvěryhodný orgán.

Bližší informace poskytne:

Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 777 893 871

David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535

Liga lidských práv vydala pro občany praktický manuál – Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem. Obsahuje řadu užitečných informací o právech občanů a povinnostech policistů a strážníků. Publikace obsahuje i vzory stížností či trestních oznámení na policisty či strážníky.

Tématu lidských práv a policie jsme se věnovali také v EXTRA Ligových novinách.