Otevřený dopis k návrhu premiéra Sobotky jmenovat pana Murína ředitelem GIBS

 

 

Předseda vlády Bohuslav Sobotka
Úřad vlády České republiky
nábřeží Edvarda Beneše 4
118 01 Praha 1 – Malá Strana

 

Na vědomí členové vlády

V Brně dne 4. 12. 2015

Vážený pane předsedo vlády (a další členové vlády),

dnes v pátek 4. 12. 2015 média informovala o Vašem návrhu jmenovat ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) pana Michala Murína, dosavadního náměstka ředitele GIBS. At to s odůvodněním, že jde o racionální a uměřenou cestu, neboť pan Murín zajišťuje částečně kontinuitu, ale do značné míry i změnu, protože není zatížen složitými vztahy, které se uvnitř inspekce rozvinuly.

Podle našeho názoru ovšem existují vážné důvody k obavám, že pan Murín není vhodnou osobou do tak významné funkce:

1.   O minulosti pana Murína nejsou veřejně dostupné prakticky žádné informace, kromě toho, že 30 let působil u policie na pozici vyšetřovatele, tedy včetně působení u policie dříve totalitního státu. Nejsou známy žádné informace o jeho minulosti a významných zásluhách, které by vzbuzovaly důvěru a očekávání, že svoji funkci bude nezávisle a nestranně vykonávat. U jeho předchůdce se prvotní obavy zcela naplnily. Jako kontrast lze zmínit jmenování důvěryhodných pánů Motejla a Varvařovského do funkce veřejného ochránce práv.

2.   Naopak dlouholeté spojení pana Murína s policií, a tedy i osobní vazby na řadu policistů a bývalých kolegů budí nedůvěru ke schopnosti nezávislého a nestranného výkonu funkce. Lze připomenout kauzu bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho a jeho nezákonného trestního stíhání, která je příkladem rizika, které přináší osobní vazby mezi ředitelem GIBS a policií (ať již negativní vazby, jako v tomto případě, nebo vazby pozitivní, kdy naopak nedochází k vyšetřování trestné činnosti v policii).

3.   Pan Murín byl do GIBS dosazen bývalým ředitelem GIBS Ivanem Bílkem, jehož působení v GIBS lze označit za jednu nezákonnost za druhou. Kromě kauzy Lessy lze zmínit kauzy Vidkun, šikanózní stíhání inspektora GIBS Petra Netušila, kauzu Meraki – nezákonné sledování inspektorů GIBS pomocí aplikace v telefonu, kauzy nevyšetřených případů policejního násilí a nekvalitně provedeného vyšetřování (viz například nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 860/15), neprofesionální akci GIBS „Balík“ ohrožující životy a zdraví vězňů i dozorců a mnoho dalšího. Liga lidských práv vydala v roce 2014 analýzu „Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu“, která pojednává o selhání GIBS při plnění svých úkolů. Činnost Ivana Bílka v GIBS mohla dosahovat závažnosti trestné činnosti a nyní by právě jeho nástupce mohl být odpovědný za jeho vyšetřování, nebo minimálně za spolupráci se státním zastupitelstvím ve vyšetřování. Je těžko představitelné, že tak bude ochotně činit osoba, která vděčí Ivanu Bílkovi za své dosazení do GIBS.

Generální inspekce si zaslouží ředitele, který bude zcela nezávislý na svém problematickém a neprofesionálním předchůdci, ale také nezávislý na policiiNetvrdíme, že pan Murín je osobnostně špatný člověk, ale pouze to, že s ohledem na předchozí tři body nesplňuje minimální potřebné předpoklady pro výkon této funkce.

Proto žádáme vládu, aby neschválila jmenování pana Michala Murína ředitelem GIBS a požadovala výběrové řízení a nalezení kvalitních a důvěryhodných kandidátů/kandidátek, kteří nemají osobní vazby na bezpečnostní sbory, ani na předchozího ředitele Ivana Bílka a u kterých je i s ohledem na jejich minulost zajištěn vysoký morální kredit, důvěra veřejnosti i příslušníků bezpečnostních sborů, kompetence a vysoký stupeň vzdělání.

Děkujeme za důkladné zvážení tohoto otevřeného dopisu, jehož cílem je přispět k důvěryhodnému, nezávislému a profesionálnímu výkonu činnosti GIBS.

 

S pozdravem

Za Ligu lidských práv:

Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, autorka analýzy „Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu“
e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz, tel. 607 005 043

Za Otevřenou společnost:

Martin Marek, manažer programu Policie jako služba veřejnosti
e-mail: martin.marek@osops.cz, tel. 731 018 608

 

GIBS potřebuje reformu, výměna ředitele nestačí

Výměna Ivana Bílka by měla být doprovázena celkovou obnovou instituce, aby GIBS fungoval transparantně a bez skrytých vazeb. V tom musí pomoci především samotní politici.

Zprávu vydal Deník Referendum.

Generální inspekce ozbrojených sborů (GIBS) měla být nezávislou institucí, která bude spravedlivě měřit těm policistům, u nichž je podezření, že porušili zákon. Měla nahradit inspekci ministra vnitra, která vyšetřovala policisty v rámci resortu a jejíž výsledky byly tristní. Nepovedlo se. Neprošla totiž žádnou reformou, která by stála za zmínku.

GIBS se stala formálně nezávislou, nicméně celý dosavadní „systém“, založený na klientelistických a politických vazbách, zůstal nenarušen. Místo ředitele je pochopitelně součástí tohoto systému, Bílek sám je ostatně vnímán jako „muž Ivana Langera“. Také personální obsazení, zvyklosti a způsob práce zůstaly stejné.

U některých případů se zdálo neuvěřitelné, co všechno policistům prošlo, GIBS vyvolávala pochybnosti o rovnosti občanů před zákonem, stejně jako před ní inspekce ministra vnitra. A politické strany si v GIBS udržují vliv. To kvůli možnosti ovlivňovat kauzy, které se jich týkají, jak se jeví i z olomouckého případu.

Klientelistický systém

Zde čelí obvinění olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD), šéf odboru olomoucké hospodářské kriminality Radek Petrůj, náměstek olomouckého policejního ředitele Karel Kadlec a podnikatel Ivan Kyselý, který je blízkým přítelem exministra vnitra Ivana Langra (ODS). I u něj policie dělala prohlídku a zabavila některé věci, v kauze ale zatím vystupuje jako svědek.

Tento případ vyšetřovala GIBS už před třemi lety na základě anonymu, ale odložila jej. Proto nyní na této záležitosti pracuje Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).

Například Liga lidských práv (LLP) podala v březnu 2014 trestní oznámení na GIBS kvůli podezření, že úmyslně nevyšetřuje některé případy policejního násilí či že je zneužívána proti nepohodlným policistům.

Jako příklad uvedla příběh muže z Aše, kterého policisté zbili v cele a kterému dal za pravdu až Evropský soud pro lidská práva. Nebo to, že náměstek inspekce Dušan Brunclík se měl podílet na kriminalizaci a likvidaci policisty Rudolfa Setváka.

„Naše analýza také poukazuje na selhání kontrolních mechanismů: některých státních zástupců, kteří kryjí nezákonnou činnost GIBS, i Stálé komise pro kontrolu činnosti GIBS, kterou nyní vede poslanec Václav Klučka, známý ředitele Bílka,“ uvedla loni právnička ligy Zuzana Candigliota.

Liga má prý i poznatky o zneužívání statisícových odměn uvnitř inspekce a dalším nekalém nakládání s majetkem a finančními zdroji inspekce. Liga již dříve tvrdila, že Bílek i lidé jím dosazení naprosto selhali a měli by být co nejrychleji vyměněni.

Odcházející ředitel inspekce Ivan Bílek skutečně GIBS neproměnil v moderní instituci. Otázkou ovšem je, zda se mu to ve stávajícím „systému“ povést mohlo, či dokonce, jestli se to může povést jakémukoli novému řediteli.

Když se premiér Bohuslav Sobotka v úterý vyjadřoval k hledání nového šéfa inspekce, zdůraznil, že by ji měla vést silná osobnost, která bude schopna odolávat politickým a ekonomickým tlakům (zájmům byznysu). Copak o to, úmysl je to úctyhodný, pouhá výměna ředitele je však jen dalším provizorním řešením.

Je třeba nahradit stávající vyšetřovatele novými, protože (minimálně někteří z nich) mají úzké vazby na policii, politiku i byznys nebo se nechají lehce zastrašit. Je třeba změnit způsob práce a především způsob uvažování inspektorů.

Podezřelý pro ně musí být podezřelým a nikoli předem nevinným občanem jenom proto, že je policistou, jako tomu nejspíš bylo v nejednom případě. Nebo proto, že jde o známého některého z politiků, či z toho důvodu, že za ním stojí některá z místních karikatur podnikatele, která měla již dávno zdobit některou z cel nápravného zařízení.

Politici musejí pomoci

V moci ředitele ovšem není vytvořit prakticky novou GIBS od základů, v tom mu musejí pomoci politici. Buď zrušením stávající instituce a postavením nové od základů (schválením příslušných zákonů) nebo nezasahováním do ředitelovi snahy o nový začátek – třeba i masivními personálními změnami.

Tomu samozřejmě musí předcházet výběr takového ředitele, který si bude nutnosti těchto změn vědom a bude mít dost odvahy je provést. Tento výběr je také v rukou politiků, především premiéra.

Předseda vlády je sice přímým nadřízeným ředitele GIBS, ale evidentně nemá k ruce odborníky, kteří by se chodem této instituce soustavně zabývali, včetně kontroly, a naplňovali tak jeho povinnosti a kompetence vůči této instituci. I to je třeba změnit s tím, že také tito lidé musejí být osobnostmi, které nepodlehnou politickým a ekonomickým tlakům.

Je možná i ta varianta, že za Bílkovým odchodem jsou na prvním místě politické tlaky, veřejné i ty z pozadí. Jako příčina jeho odchodu se udává olomoucká kauza a vzájemné zatýkání s ÚOOZ, ale za něco takového či obdobného mohl být Bílek odvolán či vyzván k rezignaci prakticky kdykoli. Proč tedy k tomu došlo právě teď?

Jak připomněl poslanec Ivan Gabal (za KDU-ČSL) ze sněmovní komise: Chovanec do médií sdělil, že Bílek měl odejít už dávno, přitom mu jako ministrovu vnitra do fungování GIBS už drahnou dobu nic není. Od Chovance jde bezesporu o otevřený politický tlak. Stejně tak od Andreje Babiše, který kritizoval GIBS jako celek. Jaký asi zájem tito dva politici v GIBS mají?

Zajímavý je i postřeh, že Bílkovou kritikou zároveň „nenápadně“ kritizovali i jeho nadřízeného, tedy Bohuslava Sobotku, který GIBS zatím nevěnoval mnoho pozornosti.

Zdá se, že instituce, která má vyšetřovat trestnou činnost policistů, se z mátožného stavu nevymotá ani s novým ředitelem. Jaký je stav společnosti a stav politiky, takový je i stav institucí. Tedy mizerný.

GIBS by měla kontrolovat komise odborníků, zaznělo v Senátu

Současná kontrola Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) nefunguje a měla by ji zajišťovat nezávislá komise odborníků nadaná pravomocemi, shodla se většina účastníků dnešního semináře v Senátu na téma „Funguje kontrola Generální inspekce bezpečnostních sborů“?

Seminář zorganizoval senátor Václav Láska (SZ) ve spolupráci s Ligou lidských práv. Jako řečníci dále vystoupili poslankyně Helena Válková a Jana Lorencová (ANO), ředitel GIBS Ivan Bílek, ústavní právník a pracovník Úřadu Vlády Jan Kudrna a Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou.

„Diskuze ukázala, že systém vnější kontroly GIBS postavený na sněmovní kontrolní komisi, je nefunkční. Poslancům v této komisi k důsledné kontrole chybí zákonná oprávnění a nezřídka i odborné znalosti. Řešením by mohla být speciální kontrolní skupina, volená zákonodárným sborem, na jejíž členy budou kladeny nároky na odbornost. Budou vázáni zákonnou mlčenlivostí, ale také vybaveni oprávněními, která jim důslednou kontrolu umožní,“ uvedl senátor Václav Láska.

Současná poslanecká komise pro kontrolu GIBS prakticky žádné pravomoci ke kontrole nemá, jak potvrdila její členka a místopředsedkyně Jana Lorencová. Komise nemůže nahlížet do spisů inspekce a musí se spolehnout na to, co jim GIBS sama předloží. Upozornila rovněž na praktiky uvnitř komise, například že se projednávané věci projednávají v utajovaném režimu a poslankyně tak nemůže veřejnost informovat o její činnosti. Dále i přes její žádost nebyly pořizovány zvukové záznamy z jednání komise a neexistují tak důkazy o výpovědích poškozených policistů před komisí.

Poslankyně Helena Válková informovala o tom, že v rámci hnutí ANO byla zpracována kritická analýza ke GIBS a její kontrole se závěrem, že ve skutečnosti žádná kontrola neexistuje.

S tímto závěrem se ztotožňuje i advokátka Zuzana Candigliota: „Z naší činnosti vyplývá, že ať už si osoba stěžuje na protiprávní činnost GIBS ke státnímu zástupci, k poslanecké kontrolní komisi nebo k předsedovi vlády, který je nadřízeným ředitele GIBS, žádná z cest nevede k jejímu důkladnému a odbornému prošetření.“

Bližší informace poskytnou:

Václav Láska, senátor, e-mail: vaclav.laska@vaclavlaska.cz, tel. 602 379 574

Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, e-mail: zcandigliota@llp.cz, tel. 607 005 043

Liga lidských práv se věnuje zastupování případů policejního násilí a monitoringu Generální inspekce bezpečnostních sborů díky podpoře z Fondu Otakara Motejla spravovaného Nadací Open Society Fund Praha.

Na problematické postupy GIBS Liga upozorňuje například v posledním čísle svých Extra ligových novin.

Dětem v Česku stále chybí účinný monitorovací a stížnostní mechanismus

Česká republika nenaplňuje ani po 24 letech od ratifikace Úmluvy o právech dítěte povinnost zajistit účinný stížnostní mechanismus dostupný dětem. Nejpalčivější je situace u dětí umístěných v ústavních zařízeních. Současné mechanismy jsou podle Ligy lidských práv a dalších nevládních organizací nastaveny nevhodně, a nejsou proto dětmi využívány. Právní postavení a ochrana dětí v ústavní péči je podle nich třeba posílit, například zřízením instituce dětského ombudsmana.

Liga lidských práv uspořádala v pátek 24. dubna v Praze kulatý stůl, jehož cílem bylo v kontextu obnovené debaty o zřízení úřadu dětského ombudsmana definovat principy, na kterých by měl být postaven stížnostní a monitorovací mechanismus pro děti.

Dětský ombudsman funguje v Polsku, Slovinsku, Chorvatsku nebo v Bosně a Hercegovině

Peter Guráň, člen Výboru OSN pro práva dítěte, na úvod zdůraznil, že zajištění vzniku specializovaného, nezávislého monitorovacího a stížnostního orgánu pro děti je mezinárodním závazkem České republiky: K zriadeniu takéhoto mechanizmu sa Česká republika počas jednania Výboru vyslovene zaviazala. Na Slovensku bol práve v posledných dňoch vládou schválený návrh zákona, v ktorom je zakotvené zriadenie a fungovanie nezávislého špecializovaného Komisára pre práva detí, a to vo forme, ktorá je v plnej miere v súlade s požiadavkami Výboru. Je prekvapujúce, že je Česká republika v tomto ohľade nečinná, aj keď už tento mechanizmus funguje v štyridsiatich krajinách  sveta, okrem iných taktiež v Poľsku, Slovinsku, Chorvátsku, alebo v Bosne a Hercegovine.“ 

Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv dále vysvětluje: Na první pohled se zdá, že stížnostní mechanismy pro děti existují. Jsou ale nastaveny tak, že se děti budou na příslušné orgány samy obracet. To je však do značné míry mylná představa, především u dětí v ústavní péči, ať už z důvodu jejich věku, závislosti na péči ústavu či nedostatku důvěry v tyto orgány. Navíc v současnosti není dostatečně zajištěna ani ochrana stěžujících si dětí. I nástroje řešení zjištěných problémů, které mají kontrolní a monitorovací mechanismy k dispozici, jsou spíše omezené. Existující stížnostní mechanismy nesplňují ani základní požadavky Výboru, především požadavek přístupnosti, dostupnosti a efektivity.

Inspekce navštěvují zařízení jen jednou za deset let

Zástupci organizace Vteřina poté na kulatém stole představili znepokojující statistiky týkající se monitorování práv dětí v zařízeních. V některých zařízeních nebyla Česká školní inspekce až šestnáct let. Situace se velmi liší napříč kraji, ale průměrná frekvence posledních návštěv zařízení je skutečně alarmující, nejčastěji je kolem desíti až třinácti let. U jedné pětiny zařízení navíc nikdy žádná inspekční zpráva vydána nebyla. I probíhající návštěvy jsou však spíše formálního charakteru a nejsou zaměřeny na práva dítěte. Navíc se stává, že při inspekční návštěvě figurují na pozici přizvaných osob ředitelé jiných školských zařízení, kteří jsou již z povahy věci ve střetu zájmu,“ vysvětluje Michal Ďorď z organizace Vteřina poté.

Jednou z překážek je neochota ministerstva školství

Účastníci Kulatého stolu se shodli na potřebě posílení právního postavení a ochrany dětí v ústavní péči, a to jak prostřednictvím zřízení instituce dětského ombudsmana, tak prostřednictvím standardů kvality, které byly nedávno schváleny ve formě metodického pokynu, avšak v dohledné době by měly být zakotveny ve formě vyhlášky.

Velmi litujeme, že se kulatého stolu navzdory pozvánkám nezúčastnil zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. To přitom jako gestor všech školských zařízení pro děti hraje v dané problematice naprosto klíčovou úlohu. Zatím se nám zdá, že jednou z hlavních překážek zlepšení situace je právě neochota ministerstva školství se na řešení problému podílet,“ dodává Kamila Holoubková z Ligy lidských práv.

 

Bližší informace poskytnou:

Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv, e-mail: ahofschneiderova@llp.cz, tel. +420 734 158 282

Michal Ďorď, PR a advocacy officer Vteřiny poté, e-mail: dordmichal@gmail.com, tel. +420 737 371 699