„Férová škola“ pro pedagogy

Projekt „Férová škola“ pokračuje v první polovině února dalšími semináři určenými zejména výchovným poradcům, metodikům prevence, učitelům výchovy k občanství, ale také dalším zájemcům z řad pedagogické veřejnosti. Semináře nabízí účastníkům nejen seznámení se s právním výkladem pojmu diskriminace, ale obeznámí je také s možnostmi implementace tohoto tématu do školního vzdělávacího programu a školní výuky.
Školitelé by měli pomoci pedagogickým pracovníkům lépe se zorientovat v oblasti diskriminace. Poskytnou jim také návod, jak vědomosti a dovednosti týkající se tohoto tématu předat prostřednictvím připravených aktivit žákům tak, aby u nich byly utvářeny a rozvíjeny potřebné klíčové kompetence. Forma zpracování doporučujících metodických materiálů „Férové školy“ je založena především na vlastních prožitcích žáků a modelových situacích.
Semináře připravila Liga lidských práv ve spolupráci s katedrou Sociální pedagogiky a Kabinetem multikulturní výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, v jejíchž prostorách se konají.

Diskriminace romských dětí ve školách: jak změnit praxi po zdrcujícím rozsudku štrasburského soudu?

Liga lidských práv přivítala argumenty Evropského soudu pro lidská práva v rozhodnutí ve věci D.H. proti České republice. Soud prohlásil umísťování romských dětí do oddělených škol a tříd za diskriminaci odporující závazkům Česka vyplývajícím z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Soud ve vyčerpávajícím odůvodnění autoritativně potvrdil právní i faktické argumenty, které Liga uváděla mnohokrát v minulosti české vládě. Ta tak mohla zavčas tomuto rozsudku zabránit.
Navzdory významnému rozhodnutí v konkrétním případě 18 dětí z konce devadesátých let je již teď nasnadě, že bez komplexního přístupu na úrovni jednotlivých základních škol a regionů nebude v praxi problém segregace ve školství uspokojivě vyřešen kvůli vážnému zanedbání situace ani v následujícím období. Liga lidských práv se ani v případě diskriminace romských dětí nezaměřuje jen na kritiku, nýbrž stejně jako v jiných oblastech, kde stát zcela zásadně selhává, sama přichází s kreativními řešeními. Proto pilotně na úrovni Jihomoravského kraje bez ohledu na výsledek soudního sporu na mezinárodní úrovni začala v minulém roce realizovat projekt začleňování romských dětí do běžných tříd a škol. K tomuto tématu pak pořádá i sérii kulatých stolů s řediteli běžných i speciálních škol na jižní Moravě a průběžně konzultuje možnosti zlepšení současné situace na základě zahraničních příkladů dobré praxe s experty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity i ministerstva školství. Vedle toho vzdělává ředitele, pedagogy i pracovníky České školní inspekce v oblasti diskriminace.
Liga také vyvinula ve spolupráci s pedagogickými experty certifikát Férová škola. Tento certifikát může v budoucnosti získat pouze taková základní škola, která splňuje kritéria rovného zacházení, integrace a dodržování lidských práv žáků, včetně všech dětí, kteří se nějakým způsobem odlišují. Splnění podmínek certifikátu ze strany většiny základních škol by mohlo být zásadním krokem k odstranění převládající diskriminace romských dětí. Je ovšem třeba zdůraznit, že se certifikát Ligy zaměřuje na integraci všech dětí, které se nějakým způsobem z pohledu majority odlišují, nikoli jen romských.
Liga se vzhledem k naléhavosti problému opakovaně snažila otázku převládající diskriminace Romů v základním školství začlenit do vládní zprávy o lidských právech, zejména pak v posledních dvou letech. Vláda však odmítala tuto věc do svých zpráv – narozdíl od nezávislých mezinárodních institucí – zařadit. Dlouhodobá cenzura a odmítání problému se tak vládě nevyplatily a Česká republika v tomto ohledu zaznamenala díky významnému rozhodnutí značnou mezinárodní ostudu. Stejně jako státy na jihu Spojených států v případě slavného rozsudku Brown v. Board of Education, kterým Nejvyšší soud USA odstartoval v padesátých letech rasovou desegregaci, bude Česká republika v budoucnosti díky „ostravskému rozsudku Evropského soudu“ mezinárodně známá jako území, kde byla léta popírána a neřešena diskriminace romských dětí v základním školství. Připomeňme, že v minulých měsících tuto otázku bagatelizovala i ministryně specializovaná na lidská práva ze strany, která se snažila získat část veřejnosti na svou stranu svým zaměřením na ochranu lidských práv. V oblastech nejzávažnějšího, hromadného a dlouhodobého porušování lidských práv, kde je důsledná ochrana spojena se ztrátou politických bodů – odškodnění sterilizovaných romských žen, skončení segregace romských dětí – ovšem tato strana od počátku spoluvládnutí, stejně jako její koaliční partneři a vláda předešlá, zatím selhává. Liga tímto apeluje na vládní představitele odpovědné za situaci v oblasti lidských práv, aby nepodceňovali situace na něž dlouhodobě preventivně upozorňují nevládní organizace na vnitrostátní úrovni a tím zavčas zabránili mezinárodním soudním skandálům a zejména porušování lidských práv nejbezbranějších skupin obyvatel.

Liga vydala v tomto roce k problematice v češtině:
– dvě systémová doporučení (policy papers)
http://www.llp.cz/cz/systemova-doporuceni/systemove-doporuceni-c-2-p2

http://www.llp.cz/cz/systemova-doporuceni/systemove-doporuceni-c-4-p4

– odbornou publikaci Stigmata – segregovaná výuka Romů ve školách střední a východní Evropy ve spolupráci s Evropským centrem pro práva Romů
http://www.llp.cz/cz/publikace/manualy-a-studie/stigmata-p13

– příručku pro ředitele základních škol s názvem Férová škola nediskriminuje
http://www.llp.cz/cz/publikace/prava-v-souvislostech/ferova-skola-nediskriminuje-p105

– zjednodušené „patero“ základních problémů vycházející z výše uvedených dokumentů, které Liga zpracovala pro členy Rady vlády pro záležitosti romské komunity v srpnu tohoto roku naleznete v příloze
Aktivity Ligy v této oblasti byly podpořeny nadací NROS z prostředků Evropské unie a českou vzdělávací společností Tutor. Záštitu nad kulatými stoly s názvem „Férová škola“ pro ředitele škol převzalo velvyslanectví USA v Praze.

1. červen: Mezinárodní den dětí. I romských?

K současnému stavu faktického vyloučení romských dětí z přístupu ke kvalitnímu vzdělání přispělo několik faktorů. Jsou jimi obecná nechuť integrovat žáky, kteří se odlišují, mylná představa, že odlišný žák trpí v kolektivu ostatních žáků, používání nevhodných psychologických testů vedoucích k nepřímé diskriminaci při rozřazování dětí do příslušných tříd a škol či obecná neoblíbenost romské menšiny. Samotní romští rodiče pak mnohdy nemají vzhledem ke špatným zážitkům svých dětí s diskriminací i díky osobní zkušenosti zájem dávat své děti do běžných škol a tříd.

Kvalitní vzdělání je však jedinou zárukou toho, aby v České republice nevyrostla další generace Romů s omezeným přístupem na trh práce, následnou chudobou a závislostí na sociálních dávkách, problémy s bydlením, sociálním vyloučením a diskriminací. Liga je konsternována z dlouhodobé pasivity státu směrem k romským dětem, a to i ve srovnání s dalšími zeměmi střední a východní Evropy. Vedle závazků v oblasti lidských práv je bohužel nutno nadále opakovaně vysvětlovat, že vzdělaná Romka či Rom platící daně má přínos v každém racionálně nastaveném ekonomickém systému. Výzkumy maďarských ekonomů ukázaly, že přidaná hodnota pro státní rozpočet z jedné osoby, která zpravidla končí vzdělávání základní školou, by v případě dokončeného středního vzdělání byla až 70 000 Euro.

Liga proto navrhuje:

  1. změnit současný koncept speciálního vzdělávání na systém dodatečné podpory, který dovoluje individuální přístup ke každému žákovi a který v současnosti funguje například ve Skotsku,
  2. změnit financování škol tak, aby nedostávaly příplatky pouze na zdravotně postižené žáky, ale také na žáky sociálně znevýhodněné, tak jak je tomu např. na Slovensku, kde školy dostávají pro případy všech jakkoli znevýhodněných bez rozdílu 2,5 x více prostředků na jednoho žáka,
  3. pro posílení úspěchu integrace snížit maximální možný počet žáků ve třídě ze 30 na 15,
  4. motivovat romské rodiče k tomu, aby své děti dávali do mateřských školek, případně zavést poslední ročník mateřské školy jako povinný při zachování jeho bezplatnosti,
  5. bezpečným způsobem sbírat etnická data, aby bylo možné přesně měřit úspěchy při integraci romských dětí, včetně potřebné pravidelné kontroly a zavedení sankcí pro školy, které by romské děti nadále diskriminačně umísťovaly do segregovaných tříd,
  6. zavést používání takové diagnostiky žáků, která zohlední skutečné vzdělávací potřeby dětí.

Liga k problému zpracovala detailní systémová doporučení, která zaslala po uplynutí sto dní od nástupu vlády příslušným ministerstvům – toto systémové doporučení naleznete zde.

Ve spolupráci s Evropským centrem pro práva Romů pak aktuálně vydává publikaci Stigmata – segregovaná výuka Romů ve školách střední a východní Evropy, včetně aktuálních analýz české školské legislativy – ke stažení zde.

Kompletní informace k této tiskové zprávě ve formátu .pdf zde.