K současnému stavu faktického vyloučení romských dětí z přístupu ke kvalitnímu vzdělání přispělo několik faktorů. Jsou jimi obecná nechuť integrovat žáky, kteří se odlišují, mylná představa, že odlišný žák trpí v kolektivu ostatních žáků, používání nevhodných psychologických testů vedoucích k nepřímé diskriminaci při rozřazování dětí do příslušných tříd a škol či obecná neoblíbenost romské menšiny. Samotní romští rodiče pak mnohdy nemají vzhledem ke špatným zážitkům svých dětí s diskriminací i díky osobní zkušenosti zájem dávat své děti do běžných škol a tříd.

Kvalitní vzdělání je však jedinou zárukou toho, aby v České republice nevyrostla další generace Romů s omezeným přístupem na trh práce, následnou chudobou a závislostí na sociálních dávkách, problémy s bydlením, sociálním vyloučením a diskriminací. Liga je konsternována z dlouhodobé pasivity státu směrem k romským dětem, a to i ve srovnání s dalšími zeměmi střední a východní Evropy. Vedle závazků v oblasti lidských práv je bohužel nutno nadále opakovaně vysvětlovat, že vzdělaná Romka či Rom platící daně má přínos v každém racionálně nastaveném ekonomickém systému. Výzkumy maďarských ekonomů ukázaly, že přidaná hodnota pro státní rozpočet z jedné osoby, která zpravidla končí vzdělávání základní školou, by v případě dokončeného středního vzdělání byla až 70 000 Euro.

Liga proto navrhuje:

  1. změnit současný koncept speciálního vzdělávání na systém dodatečné podpory, který dovoluje individuální přístup ke každému žákovi a který v současnosti funguje například ve Skotsku,
  2. změnit financování škol tak, aby nedostávaly příplatky pouze na zdravotně postižené žáky, ale také na žáky sociálně znevýhodněné, tak jak je tomu např. na Slovensku, kde školy dostávají pro případy všech jakkoli znevýhodněných bez rozdílu 2,5 x více prostředků na jednoho žáka,
  3. pro posílení úspěchu integrace snížit maximální možný počet žáků ve třídě ze 30 na 15,
  4. motivovat romské rodiče k tomu, aby své děti dávali do mateřských školek, případně zavést poslední ročník mateřské školy jako povinný při zachování jeho bezplatnosti,
  5. bezpečným způsobem sbírat etnická data, aby bylo možné přesně měřit úspěchy při integraci romských dětí, včetně potřebné pravidelné kontroly a zavedení sankcí pro školy, které by romské děti nadále diskriminačně umísťovaly do segregovaných tříd,
  6. zavést používání takové diagnostiky žáků, která zohlední skutečné vzdělávací potřeby dětí.

Liga k problému zpracovala detailní systémová doporučení, která zaslala po uplynutí sto dní od nástupu vlády příslušným ministerstvům – toto systémové doporučení naleznete zde.

Ve spolupráci s Evropským centrem pro práva Romů pak aktuálně vydává publikaci Stigmata – segregovaná výuka Romů ve školách střední a východní Evropy, včetně aktuálních analýz české školské legislativy – ke stažení zde.

Kompletní informace k této tiskové zprávě ve formátu .pdf zde.

děti, diskriminace, inkluzivní vzdělávání, vzdělávání, žáci