Umí české školy vyučovat multikulturní výchovu?

Podle rámcového vzdělávacího programu, který školy musely zakomponovat do svého vzdělávacího systému již před rokem a půl, by měla být posílena výchovná úloha školy. Učitelé mají vybavit děti například sociálními kompetencemi či kompetencemi k řešení problémů. V rámci nového školského systému byla zavedena takzvaná průřezová témata, která se tematicky dotýkají několika vyučovaných předmětů zároveň, a měla by se tak prolínat celým vzděláváním. Školy mají jejich prostřednictvím děti formovat v rozhodné, tolerantní a zodpovědné osobnosti.
K průřezovým tématům, která by měla být využívána ve všech předmětech, patří osobnostní a sociální výchova, multikulturní výchova, výchova demokratického občana, mediální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a environmentální výchova. Ze všech výše uvedených témat se české školy nejčastěji zaměřují na environmentální problematiku, tedy ochranu životního prostředí, zatímco multikulturní výchova, jejímž smyslem je především tolerance vůči jinakosti, zatím zůstává v pozadí. Liga lidských práv v současné době provádí výzkum, jehož výsledky by měly ukázat, jakým způsobem školy vyučují multikulturní výchovu, jaký smysl v ní spatřují a které metody přitom považují za nejefektivnější.
První výsledky výzkumu ukazují, že pro školy je změna, jakou byl přechod z klasických učebních osnov na školní vzdělávací program, velmi obtížná. Snadná a přínosná byla doposud jen pro školy, které již před vznikem Rámcového vzdělávacího programu učily „moderně“ a používaly alternativní učební metody. Řada škol se s jeho vytvořením potýkala velmi dlouho a kantoři se cítí za práci, kterou na něm odvedli, neodměněni. Požadavek celé koncepční změny vzdělávacího systému totiž, jak se ukázalo, vyžaduje aktivitu nejen od pedagogů, ale i odbornou a materiální podporu ministerstva školství.
Výzkum dále ukázal, že školy mají problém s tím, jak téma multikultury ve výuce prezentovat, a často jim uniká také samotný její smysl. Velká část českých škol vnímá multikulturu převážně jako vyučovací předmět, jehož prostřednictvím se děti mají seznámit s cizími kulturami. Je škoda, že takto zajímavé a přínosné téma podává většina pedagogů klasickou frontální metodou, která se ve vyspělých zemích s kvalitním vzdělávacím systémem již dávno nepoužívá. Mezi českými základními školami existují však i výjimky, které se snaží obohatit výuku o modernější metody – například projektové dny, skupinovou výuku nebo využití zážitkové pedagogiky.
Školám, které mají s realizací výuky tohoto průřezového tématu problémy nebo by rády získaly další informace ohledně multikulturní výchovy, inkluzivního vzdělávání či školské legislativy, nabízí Liga lidských práv odborné konzultace.
Bližší informace a inspiraci pro učitele lze najít také na www.ferovaskola.cz.

„Férovost“ škol usilujících o Certifikát zatím zkoumá odborná komise

V průběhu měsíce září a počátkem října se na devíti školách podařilo již naplno rozběhnout proces související s udělením certifikátu Férová škola. Koordinátorka projektu Lucie Obrovská, která jako zástupkyně certifikační komise komunikuje s řediteli a pedagogy, zatím zjišťuje, do jaké míry jsou školy na udělení Certifikátu připraveny a zda mohou prokázat naplnění Základních zásad Certifikátu. Součástí procesu certifikace se totiž může stát jen škola, která tyto zásady dodržuje.
Právnička a pedagožka Lucie Obrovská při svých návštěvách analyzuje úroveň školních vzdělávacích programů a zařazení inkluzivních, antidiskriminačních a multikulturních zásad do výuky všech žáků bez ohledu na jejich věk. Zjišťuje rovněž, kde by školy měly zapracovat na zlepšení a poskytuje jim bezplatné konzultace.
Liga lidských práv nabízí ředitelům a učitelům také vzdělávací semináře s právní a pedagogickou problematikou. Týkají se zejména tématu diskriminace ve školství, předsudků a stereotypů, vyučování multikulturní výchovy nebo zvládání problémových situací ve třídě. Šesti břeclavským základním školám hradí tyto semináře Agentura pro sociální začleňování, s níž nyní Liga lidských práv uzavřela lokální partnerství.

Jaké možnosti vzdělání mají u nás romské děti?

Debata se konala 28. března 2007 v Galerii Langhans. Hosty byli Michal Čermák z Ligy lidských práv, Zuzana Kaprová a Marie Ruchová z ministerstva školství, Jana Straková z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy a dlouholetý streetworker Kumar Vishwanathan. Debatu moderoval Martin Veselovský a nenechalo si ji ujít přibližně sedmdesát posluchačů.
Moderovaná diskuse hledala odpovědi na otázky, zda v Česku dochází k předčasné segregaci romských dětí do zvláštních škol a proč a jak tomu lze bránit.
Byl probírán i nový školský zákon a příklady dobré praxe. Kumar Vishwanathan, bývalý učitel fyziky, spolu s diváky litoval faktu, že naše české děti se učitelé často nesnaží získat pro předmět, jako je fyzika či matematika, a vzbudit v nich zájem, ale snaží se pouze naučit objem učiva podle osnov i za cenu toho, že se děti předmětu bojí a nemají jej rády. Praxe v Indii je zcela opačná. Třeba se jí také časem přiučíme…

Text je součástí článku Debaty podpořené z Matra KAP grantu, který vyšel dne 30.6.2008 v Lidových novinách.

Zvláštní školy Romům škodí

Ministerstvo školství chce, aby v “běžných” školách studovalo více dětí z menšin

PRAHA Bývalé zvláštní školy, které se nyní jmenují praktické, jsou stále plné převážně romských dětí. V Česku je stále ještě jen velmi málo “normálních” základních škol, které by se snažily začlenit děti z jiného sociálního, kulturního či národnostního prostředí.
A to by chtělo ministerstvo školství změnit. Připravuje proto několik opatření, která by měla systém umísťování – převážně romských -dětí do praktických škol upřesnit a zpřísnit.
Podle ministra školství Ondřeje Lišky je velmi důležité, aby v jedné třídě byly děti z různých sociálních skupin. “Naší prioritou je, aby vzdělávání bylo přístupné pro všechny bez rozdílu. Aby byl každý žák vzděláván v souladu se svými možnostmi a schopnostmi a dostal šanci na rozvinutí svého potenciálu,” řekl Liška s tím, že by mělo být vzdělávání schopné reagovat na potřeby komunit z odlišného kulturního a sociálního prostředí a lidí se zdravotním postižením.
Děti, které dokončí tyto bývalé zvláštní školy, je sice absolvují s nějakým uspokojivým výsledkem, nicméně na středních školách pak bývají neúspěšné a končí je hned v počátku. Pokud by vychodily základní školu, kde by byly mezi ostatními dětmi, měly by větší šanci uspět i na dalších školách.
“Různé složení třídy je velmi přínosné. Výsledky průzkumů ukazují, že brzká selekce vede k nerovnosti ve vzdělávání a má negativní dopad na dosažené výsledky znevýhodněných žáků,” dodal ministr.
Přestože je všeobecně známé, že praktické školy jsou z velké části zaplněné hlavně dětmi Romů, žádné statistiky, kolik jich ve skutečnosti opravdu na tyto školy chodí a kolik jich je na běžných základních školách, neexistují.
I to chce ministerstvo školství změnit. Na školách chce udělat velký průzkum a jeho výsledky pak zveřejní do konce roku. “Všichni se bojí takovouto statistiku udělat jen proto, že by mohla být brána rasisticky. Jenomže to, že tyto děti do těchto škol chodí, je skutečnost,” řekl náměstek ministra školství Dušan Lužný. Zatím poslední vlastní průzkum udělala v roce 2005 Liga lidských práv. Z toho vyplynulo, že ve zvláštních školách bylo 75 procent romských dětí a že se stále učí podle speciálně upravených programů.
Problém je však v tom, že většina těchto dětí ve skutečnosti speciální programy nepotřebuje. “Jejich rodiče ale často chtějí, aby studovaly zvláštní školy, protože je vystudovali i oni. Musejí si uvědomit, že tím dětem škodí, protože je svým způsobem připravují o slibnou budoucnost,” uvedl předseda sdružení Dženo Ivan Veselý.
Podle něj je velká vina i na straně základních škol a učitelů. Právě oni mají stále problém s tím, jak s dětmi z komunit mluvit a pracovat. “Osvěta je důležitá i pro pedagogy,” myslí si Veselý.

Děti, jež dokončí “zvláštní” školy, bývají na středních školách neúspěšné a končí je hned na počátku

Článek vyšel dne 6.6.2008 v Lidových novinách.

Certifikát Férová škola by měl pomoci zvýšit kvalitu vzdělávání znevýhodněných dětí

Praha – 4. června 2008 – Certifikát Férová škola je nástroj, kterým se Liga lidských práv snaží zlepšit podmínky v oblasti lidských práv, diskriminace a inkluzivního vzdělávání v českém základním školství. Liga jej vytvořila spolu s renomovanými odborníky v oblasti pedagogiky na základě zkušeností ze zahraničí. Liga lidských práv chce prostřednictvím Certifikátu zajistit, aby šanci zařadit se do hlavního vzdělávacího proudu a plně rozvinout své schopnosti dostalo větší množství dětí. Certifikát bude udělován pod záštitou ministra školství těm základním školám, které nabízejí individuální přístup a rovné příležitosti pro všechny děti, snaží se integrovat žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a dodržují lidská práva. „Naší prioritou je, aby vzdělávání bylo přístupné pro všechny bez rozdílu, aby každý žák byl vzděláván v souladu se svými možnostmi a schopnostmi a dostal šanci na rozvinutí svého potenciálu. Vzdělávání by mělo být schopné reagovat na potřeby měnící se společnosti, tzn. i potřeby komunit z odlišného kulturního a sociálního prostředí a lidí se zdravotním znevýhodněním či postižením.“ Říká ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška a dodává: „Různé složení třídy v oblasti sociální i kognitivní je velmi přínosné. Výsledky výzkumů ukazují, že brzká selekce vede k nerovnosti ve vzdělávání a má negativní dopad na dosažené výsledky znevýhodněných žáků.“ Také proto Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolupracuje s Ligou lidských práv a podporuje certifikát Férová škola. Liga lidských práv se prvky rasové segregace v českém základním školství zabývá od roku 2003. V roce 2005 v návaznosti na účinnost novelizovaného školského zákona, který přinesl zrušení zvláštních a speciálních škol, provedla Liga ve spolupráci s maďarskou mezinárodní organizací ERRC (Evropské centrum pro práva Romů) výzkum na českých základních školách. Ten potvrdil, že 75% dětí v základních školách, které vznikly ze škol zvláštních a stále učí podle speciálně upraveného programu, jsou Romové. Certifikát Férová škola by měl pomoci tento fenomén zvrátit. Ředitelům i pedagogům základních škol nabízí způsob, jak školu otevřít moderním trendům a zvýšit kvalitu vzdělávání zdravotně, mentálně, sociálně či etnicky znevýhodněných dětí.
Certifikát je určen základním školám, které jsou pro integraci znevýhodněných žáků klíčové. Liga lidských práv chce zabránit tomu, aby na počátku své vzdělávací dráhy byly stovky dětí diagnostikovány jako mentálně postižené a odsouzeny k navštěvování základní školy s upraveným vzdělávacím programem. „Děti s různým nadáním a z různého sociálního prostředí by se měly vzdělávat dohromady, aby se od sebe učily a vzájemně se obohacovaly. Takové vzdělávání podporuje rozvoj každého jedince, obzvlášť pak těch, kterým by jinak hrozilo sociální vyloučení. Což má pozitivní dopad na celou společnost, protože každý ekonomicky aktivní občan je pro stát přínosem, neboť platí daně a nepobírá dávky.“ Podotýká ředitel Ligy lidských práv Jan Vodák.
Komise, která bude o udělení Certifikátu rozhodovat, bude pracovat jednak s podklady, které od školy dostane předem, a pak se do školy podívá v rámci certifikační návštěvy. Zajímat se bude o kurikulum školy, rozhodování a správní uvažování ředitele. Jak odůvodňuje svá rozhodnutí, jak probíhá rozhodování v životě školy, přijímání žáka, přechod žáka z nebo na jinou školu, zápis žáků a tak dále. Bude se dívat, jaké zájmové aktivity nabízí škola svým žákům, jak se vypořádala s určitou integrační situací, pokud nějakou řešila, nebo jak zajišťuje, že se do budoucna s integrační situací vypořádá. Komise si udělá celkový obrázek o té škole, prohlédne si jednotlivé třídy. Ale bude pouze na řediteli, co všechno komisi ukáže. Pokud škola přistoupí na podmínky certifikace, zavazuje se také k tomu, že kdykoliv v průběhu platnosti certifikátu, což jsou dva roky, umožní komisi v souvislosti s dodržováním standardů namátkovou kontrolu. Tím chce Liga zajistit, aby kvalita neklesala.

Bližší Informace o projektu poskytne:
Lucie Obrovská, právnička a koordinátorka projektu, lobrovska@llp.cz, +420 777 253 985

Přesné znění podmínek pro obdržení Certifikátu a další informace naleznete na
www.ferovaskola.cz.