Pátek, 21. června 2013Zprávy z médií
I v medicíně platí, že internet je dobrý sluha, ale špatný pán
Píchá vás v boku? Vidíte rozmazaně? Brní vás konečky prstů? Je pravděpodobné, že brzy umřete. Takový výhled vám zcela jistě nabídne minimálně jeden odkaz z deseti, pokud se po příčinách svých obtíží rozhodnete pátrat na internetu. Nepsaný virtuální zákon totiž zní – ať už jsou příznaky jakékoli, vždycky se najde katastrofický scénář. Pro lidi, kteří jim vyděšeně podléhají, existuje dokonce již nová diagnóza -kyberchondrie.
Možností, jak na internetu zabloudit, je opravdu dost, nedá se ale říci, že by jeho přínos pro naše zdraví byl negativní. Naopak. Stále více Čechů se díky dostupným informacím učí větší zodpovědnosti a partnerskému postoji vůči lékařům.
Pod vlastní kontrolou
Jednadvacetiletá studentka Dominika Moravčíková z Bratislavy lékařům příliš nedůvěřuje. Když ji před časem začaly trápit záchvaty bolestí hlavy a břicha, neměla chuť absolvovat řadu nejrůznějších vyšetření, rozhodla se proto vyzkoušet samoléčbu. Do internetového vyhledávače zadala své příznaky a po nějaké době se webovými stránkami a diskusními fóry proklikala ke své pravděpodobné diagnóze – hyperglykemii. „Myslím, že jsem to vyhodnotila správně,“ říká mladá žena dnes. „Rady, jak hyperglykemii předcházet, byly ale všude různé, takže jsem si na to musela přijít sama.“
Hyperglykemie je poměrně vážný zdravotní stav způsobený vysokou hladinou cukru v krvi. Často může jít o projev cukrovky, s níž lékaři neradí si zahrávat. Dominika však nepropadla obavám a z houštiny protichůdných doporučení si pro sebe nakonec vybrala řešení – úpravu stravy. Vynechala sladké, přidala zeleninu, ovoce a pohyb a její problémy časem zmizely. „S větším problémem bych samozřejmě šla k lékaři,“ shrnuje Dominika, „a prozatím mi internet nejen dostatečně poradil, ale také mi dal příjemný pocit, že stejná věc trápí víc lidí a nejsem v tom sama.“
Diabetologové by možná s takovým postupem nesouhlasili, jisté však je, že k webové samoléčbě se obrací čím dál více lidí. Podle amerických průzkumů využívá 84 procent uživatelů internet k vyhledávání informací o svém zdravotním stavu, a 65 procent dokonce hledá svou diagnózu výhradně on-line a vyhýbá se návštěvě lékaře.
Situace ve Spojených státech je samozřejmě specifická, řada nemocných volí samoléčbu, protože nemají dostatečné zdravotní pojištění. České statistiky neexistují a velkorysý systém státní péče i tradičně vysoká důvěra k lékařům samozřejmě snižují pravděpodobnost obcházení doktorů z ekonomických důvodů. Podle zkušeností zdravotníků se však internetové léčení rozmáhá i v Česku. „Pacienti jsou dnes samostatnější ve všech oblastech života. Už jenom slepě neposlouchají, ale přebírají větší odpovědnost za své zdraví a nespoléhají se pouze na jeden zdroj,“ vysvětluje Kateřina Červená z Ligy lidských práv, která provozuje třeba projekt Férová nemocnice zabývající se právy pacientů. Změnu podle ní způsobuje větší vzdělanost a přístup k informacím.
Podobný názor má i psycholožka Eliška Kodyšová, jež se věnuje výzkumu komunikace mezi lékaři a matkami v porodnicích, podle níž medicína na tyto společenské změny nereaguje dostatečně rychle: „Lidem v klasickém zdravotnictví chybí větší míra kontroly nad procesem léčby, kterou v alternativní medicíně, nebo dokonce v internetových návodech nacházejí.“
Zaplacená rada
Motivace k e-léčení je tedy logická, ovšem úspěch takového postupu pokaždé nejistý. Záleží na vážnosti obtíží a zdravém rozumu pacienta – na tom, jakým informacím uvěří a zda své pátrání chápe jen jako rozšíření možností, nebo jako náhradu klasické medicíny, což v komplikovanějších případech nelze doporučit.
Řada lékařů se se samostudiem pacientů nevyrovnává snadno. „Internet pro lékaře na jedné straně věci zjednodušuje, na druhé komplikuje,“ popisuje své zkušenosti známý onkolog Pavel Klener. „Je to ohromná věc pro získávání nejnovějších informací. Musíme však zápasit s údaji, které jsou na webu nesprávné. Často pacientům slibují okamžitý úspěch a my máme potom problém jim vysvětlit, že takhle jednoduché to není.“ Důvěryhodnost je základním dilematem internetu a netýká se zdaleka jen starého sporu o alternativní medicínu. V českém prostředí existují stránky jako Vitalia.cz, na něž se s trochou zdravého rozumu dá obrátit, ale také řada problematičtějších zdrojů. Spousta zdravotních informací například pochází od farmaceutických společností, jimž jde o prodej vlastních preparátů. Při hledání informací o antikoncepci tak například ženy narazí na portál s jednoduchým názvem Antikoncepce. cz, který je provozován společností Bayer (jeho slovenská obdoba Antikoncepcia. sk patří firmě Merck). Obě se zabývají výrobou hormonální antikoncepce a efekt je stejný jako číst si recept na správné pěstování zeleniny od výrobce hnojiv.
Obchodní zájmy zkrátka vládnou i v éře svobodných informací. Minulý měsíc se například na slovenských zpravodajských portálech objevil článek, který tvrdil, že chemoterapie podporuje rakovinu a skutečná léčba se ukrývá v přírodních produktech. Původně jej vydala soukromá tisková agentura SITA jako zaplacenou PR zprávu společnosti, která výživové doplňky prodává. Vzhledem k tomu, že se text odvolával na jednu studii, přebralo jej bezmyšlenkovitě několik slovenských médií jako objektivní.
Mluvit spolu
Kouzlo internetové ordinace láká pacienty všude na světě, v českém prostředí má ale fenomén ještě jednu příčinu: špatnou komunikaci ve zdravotnictví. I Pavel Klener přiznává, že svým způsobem posílají lékaři pacienty před obrazovky sami. „Řada kolegů si nenajde čas s pacienty promluvit, takže není divu, že hledají chybějící informace jinde,“ vysvětluje onkolog.
Biolog a teolog Marek Vácha, který vyučuje mladé mediky lékařské etice, dodává, že arogance a neochota jsou častější příčinou stížností na lékaře než odborná pochybení. „Znalosti a dovednosti máme stejné jako na Západě, možná i o něco málo lepší, v komunikaci ale těžce propadáme,“ přiznává Vácha. Situace se však podle něj pomalu mění k lepšímu také díky novým metodám výuky dnešních lékařů, k nimž patří analýza videozáznamů nebo nácvik různých situací s hercem.
Je to důležitý posun, protože právě partnerství a spolupráce mohou posílit výhody a snížit rizika internetové domácí léčby. Americká profesorka Lisa Neal Gualtieriová, autorka studie The Doctor as the Second Opinion and the Internet as the First upozorňuje, že medicínská gramotnost pacientů a diagnostické schopnosti domácího počítače mají svá omezení. Pokud má internet prospívat zdraví, musí se lékaři zapojit do tvorby důvěryhodných zdravotních stránek a zároveň se naučit přijímat výsledky pátrání pacientů na síti bez despektu a pracovat s nimi. Dnes se lidé před lékařem často o svých zjištěních stydí mluvit z obavy, že budou považováni za kyberchondriky. Pokud však chtějí z internetu vytěžit co nejvíce, měli by se podle Gualtieriové chovat úplně opačně a s lékařem diskutovat o informacích, jež si z webu přinesli. „Je to proces, který je nevratný,“ shrnuje Kateřina Červená z Ligy lidských práv. „Pacient už nebude chtít slyšet jenom – berte tyhle prášky. Bude chtít slyšet proč, nebo si to zjistí sám.“
(Zprávu vyšla 17. 6. 2013 v týdeníku RESPEKT, autorkou textu je Eva Mošpanová)
Pátek, 25. ledna 2013Tiskové zprávy
Krajský soud v Liberci zdvojnásobil odškodnění ženě, které lékaři odebrali vaječníky bez jejího souhlasu. Vyvolali tak u ní veškeré negativní následky, které jsou spojené s předčasným nástupem menopauzy. Žena měla původně dostat 150 tisíc korun, právníci Ligy ale argumentovali, že odškodnění dostatečně nezohledňuje závažnost celého případu a Nejvyšší soud jim dal loni na podzim za pravdu. Jako satisfakci za porušení informovaného souhlasu tak žena dostane celkem 300 tisíc korun.
Rozsudek Nejvyššího soudu je výjimečný v tom, že říká, že soudy musejí zohlednit preventivní působení odškodnění za porušení práv pacientů. „Pro pacienty je to dobrá zpráva, protože nyní soudy řekly, že odškodnění by mělo být takové, aby zdravotníky odrazovalo od toho nerespektovat svobodnou volbu pacienta,“ řekl advokát a předseda Ligy lidských práv David Zahumenský.
V zásadě tak mohou být v případě velkých nemocnic finanční sankce citelnější než u samostatných zdravotníků. Třistatisícové odškodnění již podle Ligy preventivní funkci plnit může. Lednový rozsudek krajského soudu ale ještě není pravomocný.
Žena podstoupila v roce 2006 operaci dělohy. Operatér se rozhodl vedle dělohy preventivně odstranit také vaječníky, přestože k tomu neměl souhlas pacientky. Po odebrání vaječníků nastoupila u ženy předčasná menopauza zahrnující řadu somatických a psychických obtíží.
Přestože soudy od počátku daly Lize za pravdu, pokud jde o skutkový průběh, zdráhaly se ženu férově odškodnit. Krajský soud jí nejprve přiznal pouhých 80 tisíc korun, vrchní soud finanční satisfakci zvýšil na 150 tisíc. To ale stále podle právníků Ligy nedostatečně zohledňovalo to, že k zákroku došlo ve velké krajské nemocnici.
Liga dlouhodobě usiluje o to, aby lidé mohli svobodně rozhodovat o otázkách svého zdraví. Proto ve vybraných případech poskytuje právní podporu těm, jejichž svobodná volba nebyla respektována. Zdravotníci mají povinnost pacienta řádně informovat, rozhodnutí je ale na něm.
Bližší informace poskytne:
David Zahumenský, advokát a předseda Ligy lidských práv, e-mail: dzahumensky@llp.cz, tel.: 608 719 535
Více informací k případu:
http://llp.cz/pripady/za-vyoperovani-zdraveho-organu-proti-vuli-pacientky-zaplati-lekar-300-tisic-korun/
Úterý, 12. října 2010Zprávy z médií
Zpráva byla zveřejněna dne 12. 10. 2010 na Rádiu Praha.
Česká nevládní organizace Liga lidských práv kritizovala Českou republiku ve Výboru OSN pro odstranění všech forem diskriminace žen, který tento týden zahájil v Ženevě 65. zasedání. Liga vládě vytýká, že stále nevyšetřila případy nedobrovolně sterilizovaných žen a nezajistila jejich řádné odškodnění. Také upozornila, že v Česku nadále ženy nemohou svobodně rozhodovat o místě porodu. ČTK to sdělila právnička ligy Kateřina Červená, která organizaci na zasedání zastupuje. Oficiální delegace české vlády bude mít slyšení ve výboru 14. října, kde bude obhajovat kroky, které kabinet k odstranění diskriminace žen podnikl. Hlavní kritika ligy se zaměřila na to, že vláda stále nevyšetřila případy sterilizovaných žen a nezajistila jejich řádné odškodnění. Upozornila také, že ženám, které nechtějí rodit v porodnicích, není umožněno rodit doma za pomoci porodních asistentek, nebo v porodních domech. Tyto ženy jsou tak ponechány bez jakékoliv zdravotnické péče, a nuceny tudíž podstupovat zbytečné riziko, kterému by bylo možné se vyhnout, kdyby u porodu mimo porodnici mohla asistovat vyškolená porodní asistentka, uvedla Kateřina Červená.
Ze zprávy o nerovnostech mezi pohlavími ve světě Global Gender Gap Report 2010, kterou ve švýcarském Davosu zveřejnilo Světové ekonomické fórum (WEF) si Česká republika v žebříčku rovnoprávného postavení žen ve společnosti polepšila z loňského 74. místa na průměrnou 65. příčku. Nejlépe hodnocené jsou Island, Norsko, Finsko a Švédsko. Tabulku zahrnující celkem 134 zemí uzavírá Jemen. Česko patří mezi 22 států, v nichž mají ženy a muži zcela rovný přístup ke vzdělání. Hluboce podprůměrná je ČR naopak v hodnocení mzdových rozdílů mezi muži a ženami.
Středa, 15. července 2009Tiskové zprávy
Lékař liberecké krajské nemocnice porušil zákon, když pacientce v roce 2006 při operaci dělohy odstranil zdravé vaječníky. Rozhodl tak Krajský soud v Liberci a za zásah do práva na ochranu osobnosti přiznal poškozené jen omluvu a osmdesát tisíc.
Znalecký posudek potvrdil, že v důsledku odstranění vaječníků došlo u pacientky k předčasnému nástupu menopauzy, s čímž je spojena řada fyzických a psychických obtíží. Z provedených předoperačních i následných vyšetření navíc vyplynulo, že vaječníky byly zdravé. Sám lékař v operačním protokolu žádný důvod pro jejich odstranění neuvedl. Paní K. požadovala za způsobenou újmu půl milionu korun.
Přiznaná finanční satisfakce je nepřiměřeně nízká, soudy bohužel stále nemají odvahu přiznat pacientce náhradu ve výši, která by skutečně zmírnila následky zásahu do jejích základních práv. „Částka by měla působit preventivně a vést zdravotnická zařízení k tomu, aby změnila svůj přístup a brala pacienty jako rovnocenné partnery, se kterými je potřeba komunikovat. Nemocnice v řadě případů hospodaří s miliardovými rozpočty a částka osmdesát tisíc tak může působit až směšně,“ zhodnotil rozsudek právník Ligy David Zahumenský.
Rozhodnutí je přesto pro pacienty zásadní. Soudkyně Jitka Kalfeřtová v něm jednoznačně potvrdila, že je zákrok provedený bez informovaného souhlasu pacienta nezákonný. „Není pochyb o tom, že odnětí tělesného orgánu, tím spíše orgánu dosud funkčního, představuje závažný zásah do tělesné integrity fyzické osoby. Proto by k takovému zásahu mělo dojít jen s jejím souhlasem, který bude vysloven po náležitém poučení o jeho možných následcích,“ vysvětluje soudkyně v rozsudku.
Lékař, který zákrok provedl, bude potrestán Českou lékařskou komorou. Ta dospěla k závěru, že svévolným odstraněním orgánu porušil etické normy lékařské profese. „Nejde mi v prvé řadě o peníze, ale chtěla bych, aby to lékařům neprošlo jen tak a něco podobného se nemuselo opakovat,“ uvedla k případu paní K., která se s pomocí právníků Ligy odvolala. Věc bude nyní posuzovat Vrchní soud v Praze.
Bližší informace:
David Zahumenský, Liga lidských práv, mobil: +420 608 719 535
Rozsudek je dostupný online zde: http://www.llp.czhttp://llp.cz/_files/file/pripady/Rozsudek_A_K_Krajsky_soud.pdf
Férová nemocnice je projekt Ligy lidských práv, který by měl zlepšit informovanost o právech i povinnostech pacientů a lékařů u nás, a poskytovat řadu informací o zdravotnickém právu. Na www.ferovanemocnice.cz mohou lidé bezplatně využít poradnu pro pacienty. Usilujeme také o rozvoj mimosoudního řešení sporů ve zdravotnictví.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
