ÚS vyhověl blokádníkům kácení na Šumavě. Liga vybízí policii a GIBS k systémovým změnám

Ústavní soud dnes vyhověl části stěžovatelů – účastníků blokády na Šumavě, které policie měla podrobit dušení, škrcení, způsobení bolesti a poranění. Podle soudu bylo u dvou z pěti stěžovatelů postupem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), Krajského státního zastupitelství v Plzni a Vrchního státního zastupitelství v Praze porušeno jejich právo na účinné vyšetřování nelidského a ponižujícího zacházení. Ústavní soud kritizoval i to, že zásah policistů vůči stěžovatelům nebyl natočen na kameru, přestože byl přítomen policejní kameraman. Liga lidských práv, která stěžovatelům zajistila právní pomoc, vybízí k systémovým změnám, které by podobným případům do budoucna zabránily.

Jednalo se již o druhou stížnost proti nedostatečnému vyšetřování špatného zacházení s účastníky blokády na Šumavě. Již v prvním nálezu (sp. zn. I. ÚS 1042/15) Ústavní soud konstatoval porušení práva na účinné vyšetřování a tehdy také zakázal Generální inspekci bezpečnostních sborů pokračovat v tomto porušování práv stěžovatele. Tentokrát už Ústavní soud zakazující výrok nepřipojil, protože je podle něj vysoce nepravděpodobné, že by další vyšetřování přineslo nové skutečnosti. Místo toho odkázal úspěšné stěžovatele na řízení o náhradu nemajetkové újmy proti státu.

Ústavní soud kritizuje policii za chybějící videozáznamy policejních zákroků

Ústavní soud několikrát zopakoval, že klíčové zákroky policie nebyly zachyceny na kameru, i když byl policejní kameraman přítomen a nic nenasvědčovalo tomu, že by nějaké zvláštní okolnosti v pořízení či pokračování záznamu bránily. To podle Ústavního soudu vzbuzuje pochybnosti o přiměřenosti zákroku policie. Policie tímto postupem také prakticky znemožňuje státu prokázat, že byl zásah přiměřený a v souladu se zákonem. Ústavní soud připomíná, že v těchto situacích je to stát, který musí prokázat, že ke špatnému zacházení nedošlo.

„Není to poprvé, co vrcholné soudy kritizují chybějící videozáznamy z klíčových okamžiků policejních zásahů. Například podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v kauze squatu Milada působí podezřele a vyvolává přinejmenším určité pochybnosti, pokud se podstatná část zákroku na záznam policie nedostane.“ uvádí advokátka stěžovatelů a právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Dřívější veřejný ochránce práv Otakar Motejl už v roce 2006 při prošetřování policejního zásahu proti účastníkům akce CzechTek 2005 upozorňoval na nezájem příslušníků policie zachycovat svá překročení zákonnosti a na to, že když se „něco děje“, tak kamera raději zamíří jinam.

Liga požaduje systémové řešení

Podle Ligy lidských práv měla být už dávno do postupů policie zapracována doporučení ombudsmana a soudů k pořizování videozáznamů při policejních zákrocích. Zejména pak při těch typech zákroků, u kterých policie opakovaně čelí obvinění z nepřiměřených postupů (zásahy proti aktivistům). Pokud záznamy rozhodných okamžiků nejsou bezdůvodně pořízeny, měla by za to konkrétní osoba nést odpovědnost. Častým problémem je také skrývání služebního čísla policistů ve snaze vyhnout se identifikaci a odpovědnosti, za což by podle Ligy rovněž měla být vyvozovány právní důsledky.

Liga lidských práv rovněž požaduje po GIBS a jejím novém řediteli, od kterého se očekává profesionalizace a napravení pověsti GIBS, aby vyhodnotila svůj postup a přijala taková opatření, aby její postupy v případě podezření z nelidského a ponižujícího zacházení odpovídaly požadavkům na účinné vyšetřování a aby tyto případy posílala před trestní soudy.

„V případech znásilnění je to často také „tvrzení proti tvrzení“, ale případ jde před nezávislý soud, který zhodnotí všechny důkazy, věrohodnost svědků a rozhodne buď o odsouzení nebo zproštění viny obžalovaného. Stejně by se mělo postupovat i v případech policejního násilí a ne tak, že GIBS kryje policii a případ rovnou sama zarazí, takže se nemá šanci dostat k soudu.“ uvádí advokátka Zuzana Candigliota. Stěžovatel Jan Skalík upozornil na to, že po prvním rozhodnutí Ústavního soudu byl při výslechu dotazován na nesmysly typu, zda na blokádu přijel autem nebo vlakem, ale podrobný průběh policejního zásahu vyšetřovatelku GIBS příliš nezajímal.

Podle Skalíka lze očekávat, že podobné případy, jako byla blokáda na Šumavě, budou přibývat s ohledem na stále častější ekologické problémy a nechuť části veřejnosti k těmto problémům jen přihlížet a s ohledem na jejich požadavky na efektivní kroky k ochraně životního prostředí. Proto by si přál, aby jeho případ byl impulsem k přijetí takových změn, aby se podobné jednání policie už neopakovalo. Úspěšní stěžovatelé zváží možnost domáhat se odškodnění, jak jim naznačil Ústavní soud, v takovém případě by získané peníze darovali ekologickým organizacím.

Bližší informace poskytne:

Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv a advokátka, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz

Snaha o odvolání ředitele GIBS Murína je na místě

V médiích se objevila zpráva, že předseda vlády v demisi Andrej Babiš tlačí na odchod ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michala Murína. Liga lidských práv odvolání Murína podporuje a sama Liga k tomu Andreje Babiše vyzvala, neboť inspekce nepracuje dobře, nemá důvěru veřejnosti, ani policistů, a jeho práce je kritizována i Ústavním soudem.

Za Ligu lidských práv jsem zaslala Andreji Babišovi všechny podklady o špatné práci GIBS a vyzvala jsem jej k odvolání ředitele, nebo v lepším případě k podniknutí kroků ke zrušení této instituce, která je nereformovatelná a neplní svou funkci,“ uvádí právnička Ligy lidských práv a advokátka Zuzana Candigliota. Liga lidských práv své analýzy a podklady o GIBS zasílala i předchozímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, ale ten nijak nereagoval a zbavoval se své odpovědnosti za nekvalitní práci GIBS.

Hlavní výtky Ligy vůči práci GIBS jsou neplnění povinnosti řádně vyšetřovat policejní násilí, netransparentnost a nezákonné odpírání informacíveřejnosti nebo přístupu do spisu poškozeným a šikana některých policistů i vlastních příslušníků. Liga monitorovala činnost GIBS od jejího vzniku hlavně kvůli jejímu hlavnímu úkolu účinně vyšetřovat policejní násilí a k její činnosti vydala několik publikací: analýzu Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu, satirickou stínovou výroční zprávunebo tematické číslo EXTRA ligových novin.

Také Ústavní soud v několika případech shledal závažná pochybení GIBS při vyšetřování nelidského a ponižujícího zacházení ze strany policistů (např. zde a zde). Podle Ústavního soudu je nezávislost GIBS pro vyšetřování těchto případů „čistě iluzorní“, pokud je personálně obsazena bývalými příslušníky sborů, které má vyšetřovat (odst. 64 nálezu sp. zn. I ÚS 1042/15).

Špatnou práci GIBS od jejího počátku nastavil dřívější ředitel Ivan Bílek za podpory poslankyně Černochové (ODS) a poslance Klučky (ČSSD) v komisi na kontrolu GIBS. Bílek si při svém odchodu vybral svého následovníka Murína, který jde v jeho šlépějích a nijak důvěru veřejnosti, advokátů, policistů v GIBS nezvýšil,“ vysvětluje Candigliota. Podle právničky přichází do úvahy dvě řešení současného nevyhovujícího stavu:

1) Buď nekompetentní orgán zrušit a nahradit standardním vyšetřováním policie a státního zastupitelství a v případě vyšetřování policejního násilí, u kterého se vyžaduje nezávislost, zavést funkční model vyšetřování se zapojením nezávislých a důvěryhodných osob bez policejní minulosti, jak požaduje Ústavní soud.

2) Nebo se pokusit změnit fungování tohoto orgánu zevnitř a vypsat transparentní otevřené výběrové řízení, do kterého by se mohli přihlásit nezávislí a zkušení odborníci v oblasti trestního práva bez vazeb na policii. Tato varianta je ale spojena s odchodem současného ředitele.

Bližší informace poskytne:

Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv a advokátka, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz

Otevřený dopis k návrhu premiéra Sobotky jmenovat pana Murína ředitelem GIBS

 

 

Předseda vlády Bohuslav Sobotka
Úřad vlády České republiky
nábřeží Edvarda Beneše 4
118 01 Praha 1 – Malá Strana

 

Na vědomí členové vlády

V Brně dne 4. 12. 2015

Vážený pane předsedo vlády (a další členové vlády),

dnes v pátek 4. 12. 2015 média informovala o Vašem návrhu jmenovat ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) pana Michala Murína, dosavadního náměstka ředitele GIBS. At to s odůvodněním, že jde o racionální a uměřenou cestu, neboť pan Murín zajišťuje částečně kontinuitu, ale do značné míry i změnu, protože není zatížen složitými vztahy, které se uvnitř inspekce rozvinuly.

Podle našeho názoru ovšem existují vážné důvody k obavám, že pan Murín není vhodnou osobou do tak významné funkce:

1.   O minulosti pana Murína nejsou veřejně dostupné prakticky žádné informace, kromě toho, že 30 let působil u policie na pozici vyšetřovatele, tedy včetně působení u policie dříve totalitního státu. Nejsou známy žádné informace o jeho minulosti a významných zásluhách, které by vzbuzovaly důvěru a očekávání, že svoji funkci bude nezávisle a nestranně vykonávat. U jeho předchůdce se prvotní obavy zcela naplnily. Jako kontrast lze zmínit jmenování důvěryhodných pánů Motejla a Varvařovského do funkce veřejného ochránce práv.

2.   Naopak dlouholeté spojení pana Murína s policií, a tedy i osobní vazby na řadu policistů a bývalých kolegů budí nedůvěru ke schopnosti nezávislého a nestranného výkonu funkce. Lze připomenout kauzu bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho a jeho nezákonného trestního stíhání, která je příkladem rizika, které přináší osobní vazby mezi ředitelem GIBS a policií (ať již negativní vazby, jako v tomto případě, nebo vazby pozitivní, kdy naopak nedochází k vyšetřování trestné činnosti v policii).

3.   Pan Murín byl do GIBS dosazen bývalým ředitelem GIBS Ivanem Bílkem, jehož působení v GIBS lze označit za jednu nezákonnost za druhou. Kromě kauzy Lessy lze zmínit kauzy Vidkun, šikanózní stíhání inspektora GIBS Petra Netušila, kauzu Meraki – nezákonné sledování inspektorů GIBS pomocí aplikace v telefonu, kauzy nevyšetřených případů policejního násilí a nekvalitně provedeného vyšetřování (viz například nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 860/15), neprofesionální akci GIBS „Balík“ ohrožující životy a zdraví vězňů i dozorců a mnoho dalšího. Liga lidských práv vydala v roce 2014 analýzu „Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu“, která pojednává o selhání GIBS při plnění svých úkolů. Činnost Ivana Bílka v GIBS mohla dosahovat závažnosti trestné činnosti a nyní by právě jeho nástupce mohl být odpovědný za jeho vyšetřování, nebo minimálně za spolupráci se státním zastupitelstvím ve vyšetřování. Je těžko představitelné, že tak bude ochotně činit osoba, která vděčí Ivanu Bílkovi za své dosazení do GIBS.

Generální inspekce si zaslouží ředitele, který bude zcela nezávislý na svém problematickém a neprofesionálním předchůdci, ale také nezávislý na policiiNetvrdíme, že pan Murín je osobnostně špatný člověk, ale pouze to, že s ohledem na předchozí tři body nesplňuje minimální potřebné předpoklady pro výkon této funkce.

Proto žádáme vládu, aby neschválila jmenování pana Michala Murína ředitelem GIBS a požadovala výběrové řízení a nalezení kvalitních a důvěryhodných kandidátů/kandidátek, kteří nemají osobní vazby na bezpečnostní sbory, ani na předchozího ředitele Ivana Bílka a u kterých je i s ohledem na jejich minulost zajištěn vysoký morální kredit, důvěra veřejnosti i příslušníků bezpečnostních sborů, kompetence a vysoký stupeň vzdělání.

Děkujeme za důkladné zvážení tohoto otevřeného dopisu, jehož cílem je přispět k důvěryhodnému, nezávislému a profesionálnímu výkonu činnosti GIBS.

 

S pozdravem

Za Ligu lidských práv:

Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, autorka analýzy „Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu“
e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz, tel. 607 005 043

Za Otevřenou společnost:

Martin Marek, manažer programu Policie jako služba veřejnosti
e-mail: martin.marek@osops.cz, tel. 731 018 608

 

GIBS potřebuje reformu, výměna ředitele nestačí

Výměna Ivana Bílka by měla být doprovázena celkovou obnovou instituce, aby GIBS fungoval transparantně a bez skrytých vazeb. V tom musí pomoci především samotní politici.

Zprávu vydal Deník Referendum.

Generální inspekce ozbrojených sborů (GIBS) měla být nezávislou institucí, která bude spravedlivě měřit těm policistům, u nichž je podezření, že porušili zákon. Měla nahradit inspekci ministra vnitra, která vyšetřovala policisty v rámci resortu a jejíž výsledky byly tristní. Nepovedlo se. Neprošla totiž žádnou reformou, která by stála za zmínku.

GIBS se stala formálně nezávislou, nicméně celý dosavadní „systém“, založený na klientelistických a politických vazbách, zůstal nenarušen. Místo ředitele je pochopitelně součástí tohoto systému, Bílek sám je ostatně vnímán jako „muž Ivana Langera“. Také personální obsazení, zvyklosti a způsob práce zůstaly stejné.

U některých případů se zdálo neuvěřitelné, co všechno policistům prošlo, GIBS vyvolávala pochybnosti o rovnosti občanů před zákonem, stejně jako před ní inspekce ministra vnitra. A politické strany si v GIBS udržují vliv. To kvůli možnosti ovlivňovat kauzy, které se jich týkají, jak se jeví i z olomouckého případu.

Klientelistický systém

Zde čelí obvinění olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD), šéf odboru olomoucké hospodářské kriminality Radek Petrůj, náměstek olomouckého policejního ředitele Karel Kadlec a podnikatel Ivan Kyselý, který je blízkým přítelem exministra vnitra Ivana Langra (ODS). I u něj policie dělala prohlídku a zabavila některé věci, v kauze ale zatím vystupuje jako svědek.

Tento případ vyšetřovala GIBS už před třemi lety na základě anonymu, ale odložila jej. Proto nyní na této záležitosti pracuje Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).

Například Liga lidských práv (LLP) podala v březnu 2014 trestní oznámení na GIBS kvůli podezření, že úmyslně nevyšetřuje některé případy policejního násilí či že je zneužívána proti nepohodlným policistům.

Jako příklad uvedla příběh muže z Aše, kterého policisté zbili v cele a kterému dal za pravdu až Evropský soud pro lidská práva. Nebo to, že náměstek inspekce Dušan Brunclík se měl podílet na kriminalizaci a likvidaci policisty Rudolfa Setváka.

„Naše analýza také poukazuje na selhání kontrolních mechanismů: některých státních zástupců, kteří kryjí nezákonnou činnost GIBS, i Stálé komise pro kontrolu činnosti GIBS, kterou nyní vede poslanec Václav Klučka, známý ředitele Bílka,“ uvedla loni právnička ligy Zuzana Candigliota.

Liga má prý i poznatky o zneužívání statisícových odměn uvnitř inspekce a dalším nekalém nakládání s majetkem a finančními zdroji inspekce. Liga již dříve tvrdila, že Bílek i lidé jím dosazení naprosto selhali a měli by být co nejrychleji vyměněni.

Odcházející ředitel inspekce Ivan Bílek skutečně GIBS neproměnil v moderní instituci. Otázkou ovšem je, zda se mu to ve stávajícím „systému“ povést mohlo, či dokonce, jestli se to může povést jakémukoli novému řediteli.

Když se premiér Bohuslav Sobotka v úterý vyjadřoval k hledání nového šéfa inspekce, zdůraznil, že by ji měla vést silná osobnost, která bude schopna odolávat politickým a ekonomickým tlakům (zájmům byznysu). Copak o to, úmysl je to úctyhodný, pouhá výměna ředitele je však jen dalším provizorním řešením.

Je třeba nahradit stávající vyšetřovatele novými, protože (minimálně někteří z nich) mají úzké vazby na policii, politiku i byznys nebo se nechají lehce zastrašit. Je třeba změnit způsob práce a především způsob uvažování inspektorů.

Podezřelý pro ně musí být podezřelým a nikoli předem nevinným občanem jenom proto, že je policistou, jako tomu nejspíš bylo v nejednom případě. Nebo proto, že jde o známého některého z politiků, či z toho důvodu, že za ním stojí některá z místních karikatur podnikatele, která měla již dávno zdobit některou z cel nápravného zařízení.

Politici musejí pomoci

V moci ředitele ovšem není vytvořit prakticky novou GIBS od základů, v tom mu musejí pomoci politici. Buď zrušením stávající instituce a postavením nové od základů (schválením příslušných zákonů) nebo nezasahováním do ředitelovi snahy o nový začátek – třeba i masivními personálními změnami.

Tomu samozřejmě musí předcházet výběr takového ředitele, který si bude nutnosti těchto změn vědom a bude mít dost odvahy je provést. Tento výběr je také v rukou politiků, především premiéra.

Předseda vlády je sice přímým nadřízeným ředitele GIBS, ale evidentně nemá k ruce odborníky, kteří by se chodem této instituce soustavně zabývali, včetně kontroly, a naplňovali tak jeho povinnosti a kompetence vůči této instituci. I to je třeba změnit s tím, že také tito lidé musejí být osobnostmi, které nepodlehnou politickým a ekonomickým tlakům.

Je možná i ta varianta, že za Bílkovým odchodem jsou na prvním místě politické tlaky, veřejné i ty z pozadí. Jako příčina jeho odchodu se udává olomoucká kauza a vzájemné zatýkání s ÚOOZ, ale za něco takového či obdobného mohl být Bílek odvolán či vyzván k rezignaci prakticky kdykoli. Proč tedy k tomu došlo právě teď?

Jak připomněl poslanec Ivan Gabal (za KDU-ČSL) ze sněmovní komise: Chovanec do médií sdělil, že Bílek měl odejít už dávno, přitom mu jako ministrovu vnitra do fungování GIBS už drahnou dobu nic není. Od Chovance jde bezesporu o otevřený politický tlak. Stejně tak od Andreje Babiše, který kritizoval GIBS jako celek. Jaký asi zájem tito dva politici v GIBS mají?

Zajímavý je i postřeh, že Bílkovou kritikou zároveň „nenápadně“ kritizovali i jeho nadřízeného, tedy Bohuslava Sobotku, který GIBS zatím nevěnoval mnoho pozornosti.

Zdá se, že instituce, která má vyšetřovat trestnou činnost policistů, se z mátožného stavu nevymotá ani s novým ředitelem. Jaký je stav společnosti a stav politiky, takový je i stav institucí. Tedy mizerný.