Středa, 19. března 2008Zprávy z médií
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Česká republika podle všeho dožene zpoždění, které má oproti ostatním členům Evropské unie v oblasti ochrany menšin. Takzvaný antidiskriminační zákon dnes prošel sněmovnou, norma má pomoci zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci či zdravotnické péči bez ohledu na věk, národnost, rasu, sexuální orientaci, zdravotní postižení, pohlaví, náboženství a světový názor. Pokud by Česká republika podobný zákon neměla, hrozila by jí žaloba a pokuta od Evropské komise. Na lince je nyní ředitel Ligy lidských práv Jiří Kopal. Dobrý den přeji.
Jiří KOPAL, ředitel Ligy lidských práv
——————–
Dobrý večer.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Pane Kopale, může podle vašeho názoru nový antidiskriminační zákon skutečně pomoci v boji s diskriminací nejrůznějšího druhu v České republice?
Jiří KOPAL, ředitel Ligy lidských práv
——————–
Tak pomoci může cokoli, ale my si myslíme jako právníci, že by bylo dobré, kdyby tam bylo více stupňů právní ochrany nebo i možností pro rozumné řešení sporů v oblasti diskriminace, a to se nepovedlo, tudíž jsme kritičtí k této normě.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Více stupňů právní ochrany, to je co?
Jiří KOPAL, ředitel Ligy lidských práv
——————–
To znamená, že by bylo možné, aby osoby měly přístup k bezplatné právní pomoci v případech diskriminace, měly by přístup k mediaci tak, aby se některé spory vyřešily jednodušší cestou a nikoliv u soudů, poté, aby existovala možnost, že i nevládní organizace mohou pomoci v případech, kde se oběti diskriminace bojí vlastně něco s věcí dělat, zasáhnout a pomoci podat žalobu a vlastně v tom současném návrhu, který prošel, zdá se dneska, se změnou, která byla ze strany poslanců navržena, dochází i k oslabení důkazní situace toho poškozeného diskriminací, a to by už dokonce mohlo být závažnější porušení směrnic evropských, protože ty říkají, že by se přijetím antidiskriminačního zákona nemělo dojít k oslabení současné situace, což tady tou pozměňovací, vlastně tímto pozměňovacím návrhem zřejmě došlo. Tudíž ty stupně právní ochrany jsou dost důležité, aby ta norma byla právě použitelná v praxi a na to se ptáte, pokud ten nástroj bude použitelný a já si myslím, že moc nebude.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Říká pro tuto chvíli ředitel Ligy lidských práv Jiří Kopal. Pane Kopale, zůstaňte, prosím, na lince. Do vysílání teď zvu ministryni pro lidská práva a národnostní menšiny Džamilu Stehlíkovou. Dobrý večer.
Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny
——————–
Dobrý večer.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Jak vy sama jste spokojena s podobou toho zákona tak, jak prošel dnes sněmovnou?
Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny
——————–
No, je to první krok, myslím si, že to je krok prvním směrem, správným směrem a nikdo nebrání tomu, abychom po čase vrátili se k této předloze, vyhodnotili praktické zkušenosti, který získáme a eventuálně učinili další úpravy. Myslím si, že tento zákon, já se omlouvám, já jsem na demonstraci k podpoře Tibetu, tento krok týkající se ať už přenosu důkazního břemene nebo akce popularis neoslabují stávající úpravu, naopak my si myslíme uvádí nový návrh v soulad s naším stávajícím právním řádem, neboť co se týče důkazního břemene, je v souladu s nedávným nálezem Ústavního soudu.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Paní ministryně, podle některých sociálních demokratů vznikl vlastně zákon, který proti diskriminaci nebude chránit dostatečně, že prý jde o bezzubou verzi. Kdyby záleželo na vás, šla byste v některých ohledech ještě dál?
Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny
——————–
Pokud by to záleželo jenom na mě, tak v podstatě ten úplně původní návrh, s kterým jsme vstupovali do legislativního procesu, byl širší, nicméně museli jsme brát v potaz i nález Legislativní rady vlády, která poukázala na určité právní nesrovnalosti a v podstatě ta norma, jak byla přijata, je, bych řekla, možná o něco hubenější /nesrozumitelné/ …
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Naopak …
Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny
——————–
… jednak směrnice a jednak zavádí vlastně novou žalobu, obecnou žalobu proti diskriminaci, což je jako klíčový a doposud neexistuje právní ochrana před diskriminací.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Naopak ve sněmovně se objevil ale i jiný názor. Podle některých poslanců je tento antidiskriminační zákon nadbytečný, protože mnoho pravidel v něm obsažených český právní řád již obsahuje, to si myslí třeba ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Není ten zákon nadbytečný?
Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny
——————–
Nikoliv ten zákon není nadbytečný, protože v současné době už třeba zákoník práce nebo zákon o zaměstnanosti odkazují na antidiskriminační zákon a pokud bychom nepřijali zákon, který obsahuje samotnou definici diskriminace, tak vlastně ji nemáme, takže já si myslím, že naopak přijetí tohoto zákona je potřebné nejenom z hlediska ochrany občanů před diskriminací a splnění závazků vůči Evropské unie, ale i z hlediska koherence našeho právního řádu vnitřní soudržnosti.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Říká ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková. Já vám děkuji za rozhovor. Na druhé lince nás stále poslouchá ředitel Ligy lidských práv Jiří Kopal. Pane Kopale, nestane se antidiskriminační zákon jen kusem papíru, na který nebude brán valný ohled?
Jiří KOPAL, ředitel Ligy lidských práv
——————–
Tak to musí zajistit občané, kteří se nebudou bát v případě, že se budou cítit oběťmi diskriminace, se obracet na soudy a důležité bude, jestli si budou věřit, že právě ustojí, jak se říká, to právní, to důkazní břemeno u soudu právě s touto změnou, která během vlastně projednávání v Poslanecké sněmovně nastala.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Nebude ale skutečně velmi obtížné dokazovat, že člověk byl vystaven diskriminaci?
Jiří KOPAL, ředitel Ligy lidských práv
——————–
Já si myslím, že už je tu docela zajímavá judikatura třeba u té etnické diskriminace Romů na diskotékách, ve službách a tak dále. Kde se nejvíc toho obávám, jsou pracovní věci, kde často, jak třebas upozorňují i jiné nevládní organizace jako třebas Ekologický právní servis, která se zabývá ochranou zaměstnanců třebas před nadnárodními řetězci, tak je škoda, že se oslabují zbytečně práva občanů tam, kde třeba stát už nemá sílu zasáhnout, protože má třebas menší pravomoce než ty nadnárodní společnosti, co se týče těchto věcí zaměstnávání a špatných podmínek diskriminace. A ti zaměstnanci si velice rozmyslí, jestli budou schopni zaplatit advokáta, unést důkazní břemeno a pak nést náklady celého řízení a soudit se ohledně nějaké diskriminace a tudíž, i když samozřejmě máme v současnosti trendy, že nezaměstnanost není takový problém, je to něco, co by nevadilo, kdyby existovalo v právním řádu jako určitá potencionální ochrana do budoucna pro lidi, kteří opravdu se stanou oběťmi diskriminace. Tak to se obávám, že trochu zbytečně poslanci připravili část občanů o možnost opravdu v praxi naplnit ta ustanovení, která po nás Evropská unie chce naplnit do praxe.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Pane Kopale, velmi stručně jednou větou na závěr, jakožto právník z oblasti lidských práv, slibujete si od tohoto antidiskriminačního zákona nějakou zásadní změnu v ochraně menšin?
Jiří KOPAL, ředitel Ligy lidských práv
——————–
Ne.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Tak to bylo jedním slovem. Děkuji za rozhovor, to byl ředitel Ligy lidských práv Jiří Kopal. Na shledanou.
Jiří KOPAL, ředitel Ligy lidských práv
——————–
Na shledanou.
Textový záznam rozhlasové diskuze na ČRo1 – Radižurnálu ze dne 19.3.2008.
