Neděle, 4. října 2009Zprávy z médií
Reportáž byla zveřejněna dne 4. 10. 2009 na ČT1v pořadu 168 hodin a naleznete ji zde.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
——————–
Mají za úkol pomáhat a chránit. Někdy přitom zemře nevinný člověk. Poslední takový případ se stal minulou sobotu krátce po půlnoci. Policisté v autě pronásledovali neukázněného řidiče a srazili přitom 2 lidi. Mladá dívka zemřela, muž je stále v nemocnici. Seznam smrtelných omylů policie sestavila Barbora Straňáková.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Klasická filmová scéna, padouch před spravedlností unikne, protože policista v posledním okamžiku zabrzdí, aby ochránil nevinného. Realita ale někdy dopadne jinak. Krnov, sobota 26. září. 2 lidi na cestě domů srazilo v noci na osvětleném přechodu neoznačené policejní auto.
Pavla TUŠKOVÁ, mluvčí bruntálské policie
——————–
Do prostoru mezi pronásledovaným a pronásledujícím vozidlem vstoupili zpoza křoví na přechod pro chodce 2 osoby.
kamarád zraněného
——————–
Pochybuji, že měli maják, protože každý člověk, když vidí maják, jde z cesty pryč.
Pavla TUŠKOVÁ, mluvčí bruntálské policie
——————–
Po celou dobu pronásledování policisté používali modrý magnetický maják a akustickou signalizaci.
známý zraněného
——————–
Kdyby policisté houkali a měli na střeše maják, tak při takové brzdné dráze a při tak obrovském nárazu by se maják utrhl.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Takže, policejní verze. Policisté v neoznačeném autě chodce do poslední chvíle neviděli. Vyšetřovatelé zatím tají, jakou rychlostí při pronásledování jeli. Předpokládejme, že při honičce řidiče se rychlost vyšplhala třeba na 90 kilometrů v hodině. Křoví je ale od místa srážky vzdálené 5 metrů. I laika proto napadne vlezlá myšlenka. Jak se tak rychle pár z křoví mohl pod kola dostat?
známý zraněného
——————–
Nesmysl, nesmysl absolutní. 2 lidé nevyběhnou z křoví, když byli na přechodu téměř u konce, na druhé straně jako.
Martina LÍDLOVÁ, mluvčí policejní inspekce
——————–
Vzhledem k probíhajícímu šetření my k této nehodě nemůžeme sdělovat bližší informace.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Třiadvacetiletá dívka srážku s policejním vozem nepřežila. Třicetiletý muž leží na jednotce intenzivní péče ve stabilizovaném stavu. Žádná sláva to ale není.
bratr zraněného
——————–
Už i otevřel oči, takže už dýchá sám ode dneška, se mi zdá. Akorát necítí levou ruku.
Tomáš OBORNÝ, mluvčí ostravské nemocnice
——————–
Postoupil operační zákrok. Momentálně je při vědomí. Je ovšem potřeba zdůraznit, že zranění, která utrpěl, jsou opravdu velice vážná.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Je paradoxní, že v republice, kde se pravidlům silničního provozu učí i děti, je policie občas poruší a s takovými následky. Policejní omyl, tedy zásah, při kterém újmu utrpí i nevinný kolemjdoucí, se v Česku nepřihodil poprvé.
Zuzana CANDIGLIOTA, právnička Ligy lidských práv
——————–
Určitě se tomu nelze vyhnout, ale jde o to, aby, když se něco takového stane, aby to policie nějakým způsobem vyhodnotila, aby se poučila ze svých chyb.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Trestem za zmaření nevinného života je většinou obvinění konkrétního strážce zákona. Nejčastěji za ublížení na zdraví s následkem smrti, tedy maximálně pětiletý trest. Celá policie se většinou z chyb nepoučí s tím, že podobným případům prostě zabránit nelze. Policisté na českých silnicích usmrtili od roku 2004 nejmíň 5 náhodných chodců. Například v září 2005 srazili sedmaosmdesátiletého muže v Praze na Vinohradech. Zraněním podlehl v nemocnici.
Václav VLK, advokát
——————–
Policie je silová složka, bezpečnostní složka a používá běžně násilí. Patří to k jejímu oprávnění, násilí ve slova smyslu oprávnění jezdit rychle, používat zbraně, vlamovat se do bytů. To znamená, že logicky občas způsobí i škodu. Děje se to naprosto normálně v běžné míře, která je Čechám odpovídající a je odpovídající i evropskému průměru.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Nevinné oběti si policisté připisují i jinde, a to když tasí zbraň. Takových případů jsou desítky. V červenci 2001 například dopravní policista z Mělníka omylem při pronásledování odcizeného auta zastřelil šestačtyřicetiletou ženu.
Stanislav GIBSON, sdružení majitelů zbraní, Lex
——————–
Vy se dozvídáte o věcech, kdy dochází k nějakým excesům, k nějakým tragédiím, ale už nevíte o tom, kolikrát se to podařilo, to vozidlo zastavit, toho pachatele z toho dostat ven.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Právě pachatelé jsou v rubrice tasit a pálit další samostatnou kapitolou. Policista by měl umět vyhodnotit situaci a to se ne vždycky daří. Střelba při honičce v autech ne vždy končí happyendem v podobě dopadení živého a zdravého pachatele. Nejznámější případ se stal před 15 lety ve Františkových Lázních. Policista zahrozil varovným výstřelem řidiči, který se snažil ujet silniční kontrole. Druhým výstřelem ho zastavil. Nadobro.
Stanislav GIBSON, sdružení majitelů zbraní, Lex
——————–
Když se loupí, vraždí, krade, tak se holt taky střílí, to jsou spojitý nádoby.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Jenže to je pro nevinné oběti a jejich rodiny slabou útěchou. Navíc na rozdíl třeba od USA se v Česku odškodnění pro pozůstalé často pohybuje ve směšných řádech desítek tisíc korun a rodina oběti na něj u soudu čeká i několik let. Za usmrcení čtyřletého chlapce, kterého policista srazil v roce 2002 na okraji Havlíčkova Brodu, dostala jeho matka 62 tisíc.
Václav VLK, advokát
——————–
Problémem je rychlost odškodnění a výše toho odškodnění. To znamená, ten stát se sice k tomu staví pozitivně tak, že přiznává to odškodnění, ale místo aby přispěchal s nějakou nabídkou, pomocnou rukou hned, tak to trvá měsíce a někdy i roky.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Nevinné oběti ale počítá často i sama policie. Letošní září si do černé kroniky připsalo život mladého kriminalisty, který v autě honil recidivistu. Zbraně použili strážci zákona až ve chvíli, kdy do jejich vozu začal kriminálník najíždět. Při následné střelbě přišel policista o život. Spravedlnost dokáže být slepá. Střílet slepými ale policisté nemůžou, proto by měli tasit i řídit s očima dokořán. Nevinný život za žádného zatčeného grázla nestojí.
Pátek, 11. září 2009Zprávy z médií
Článek byl zveřejněn dne 11. 9. 2009 na www.blisty.cz a naleznete jej zde.
Prohlášení koalice Společně do školy k informacím vydaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Koalice NNO „Společně do školy“ nesouhlasí s informacemi, které zveřejnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR na svých webových stránkách v příspěvku: Reakce MŠMT na nepravdivá obvinění ze strany Jana Stejskala, uvedeném dne 7.9.2009.
Ministerstvo zde zároveň vyzývá jednotlivé organizace sdružené v této koalici, aby se k prohlášením Jana Stejskala vyjádřily. Jako členové koalice „Společně do školy“ k reakci MŠMT uvádíme následující:
Členské organizace prohlašují, že Jan Stejskal nevznesl směrem k MŠMT žádná „nepravdivá obvinění“ a rozhodně nešíří ?zavádějící informace?; koordinátor pouze – s vědomím a souhlasem ostatních členských organizací ? prohlásil, že opatření realizovaná MŠMT ve vztahu k dětem z romské menšiny téměř dva roky po rozsudku ESLP ve věci D. H. a ostatní proti ČR nelze považovat za dostatečná. S tímto stanoviskem se koalice Společně do školy plně ztotožňuje.
Výše uvedené tvrzení je napadnutelné tím méně, že mu odpovídají i aktuální oficiální data: dle zveřejněného šetření Ústavu pro informace ve vzdělávání navštěvuje plných 27% romských dětí školy, určené žákům s diagnózou lehkého mentálního postižení.
Prohlašujeme dále, že plně podporujeme tvrzení Jana Stejskala, podle nějž koalice podnikla již několikrát (konkrétně 11.5., 29.6. a 10.7. 2009) písemnou žádostí iniciativu, která měla vést k osobní schůzce s ministryní Kopicovou. Na setkání se měla tematizovat naléhavá antidiskriminační opatření ve vztahu k dětem z romské minority, navrhovaná opatření podle nás mohla mít okamžitý pozitivní dopad. Paní ministryně setkání opakovaně odmítla a zástupci koalice dosud neměli příležitost jí vypracovaná opatření předat a tato s ní prodiskutovat.
Paní ministryně nás odkázala na náměstkyni Kláru Laurenčíkovou, se kterou naopak komunikujeme velice úzce a navázané spolupráce si vážíme. Považujeme však za klíčové, aby opatřením, které MŠMT ve vztahu k dětem z romské menšiny realizuje či koncipuje, vyjádřila jasnou podporu samotná paní ministryně, neboť pouze ona může dodat tématu potřebnou politickou váhu. Tento postoj by jasně signalizoval podporu nejvyššího vedení, což je důležitým znamením nejen pro všechny zainteresované strany, ale i pro širokou veřejnost.
A konečně prohlašujeme, že Jan Stejskal za ostatní členy koalice „Společně do školy“ při prezentaci poslání a záměrů koalice v médiích nevystupuje neoprávněně. Je odborníkem v dané problematice a současně také koordinátorem reprezentativní koalice, je tedy oprávněn prezentovat její cíle, postupy, závěry či návrhy v médiích; tyto jsou vždy s předstihem konzultovány s ostatními členy koalice.
Závěrem vyslovujeme naději na účinnou a smysluplnou spolupráci s MŠMT. Konstruktivní a věcná debata o antidiskriminačních opatřeních je ve vztahu k dětem z romské menšiny mimořádně naléhavá – uvítáme, pokud ji budeme moci vést přímo s paní ministryní.
Za koalici NNO „Společně do školy“
Anna Šabatová
Český helsinský výbor
www.helcom.cz
Veronika Vaňková
IQ Roma servis
www.iqrs.cz
Lenka Felcmanová
Step by Step ČR
www.sbscr.cz
Gwendolyn Albert
Peacework
www.peacework.org
Jindra Pařízková
Amnesty International ČR
www.amnesty.cz
Simona Wachsbergerová
Drom, romské středisko
www.drom.cz
Pavel Košák
Člověk v tísni
www.clovekvtisni.cz
Stanislav Daniel
ERRC
www.errc.org
Lucie Obrovská
Liga lidských práv
www.llp.cz
Šárka Hofmannová
Romodrom
www.romodrom.cz
Štěpán Ripka
OSF Praha
www.osf.cz
Kumar Wishwanathan
Vzájemné soužití
www.vzajemnesouziti.cz
Úterý, 1. září 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 1. 9. 2009 na www.vlada.cz a naleznete jej zde.
Tisková konference se uskuteční dne 1. 9. od 11.00 hod. ve sborovně Základní školy Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí. Ministr spolu s ambasadorkou kampaně Ester Janečkovou poskytnou další informace ke kampani STOP násilí na dětech.
Tiskové konference se dále zúčastní MUDr. Eva Vaníčková, CSc., poradkyně ministra, Mgr. Gabriela Hrabaňová, ředitelka Kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, JUDr. Jiří Kubeša, starosta Valašského Meziříčí a Mgr. Otto Medek, ředitel ZŠ Masarykova.
V úterý 1. září ministr Michael Kocáb odstartuje u příležitosti zahájení školního roku žáků prvních tříd na základní škole Masarykova ve Valašském Meziříčí druhou etapu vládní kampaně STOP násilí na dětech. Ministr přivítá děti a pobeseduje s rodiči na téma Výchova a vzdělávání dětí.
Ministr pedagogům představí publikace vydané v rámci vládní kampaně STOP násilí na dětech – Slabikář násilí páchaného na dětech a Interpersonální násilí na dětech. Slabikář je určen neziskovým organizacím, které pracují s dětmi a hrají tak významnou roli v oblasti včasné detekce a identifikace dětských obětí násilí. Publikace o formách interpersonálního násilí na dětech je zaměřena na odbornou veřejnost a bude v průběhu září rozeslána na všechny školy, orgány sociálně-právní ochrany dětí, soudy, okresní policejní ředitelství, praktickým lékařům, lékařům pro děti a dorost, praktickým pedopsychiatům, dětským psychologům a pedagogicko – psychologickým poradnám. Cílem publikace je sjednocení pohledu všech profesí na interpersonální násilí na dětech, které je podmínkou pro poskytnutí pomoci ohroženým dětem.
Žáci prvních tříd od ministra obdrží rozvrhy hodin, které odkazují na internetové stránky kampaně, na nichž se nejen děti dozví více informací. K 1. září bude navíc představena stránka určená výhradně pro děti.
Dětem ministr připomene vyhlášenou soutěž dětské kresby Děti proti násilí. Výstava vítězných obrázků proběhne v druhé polovině listopadu v souvislosti s oslavami Světového dne prevence týrání dětí.
„Valašské Meziříčí jsme zvolili také proto, že zde odmítli smutný trend segregovat děti z různých sociálních prostředí. Výzkum MŠMT dokázal, že ve školách v blízkosti sociálně vyloučených lokalit existují nerovné vzdělanostní šance romských a neromských dětí. Stále přetrvává stav, kdy jsou na území Česka romské děti vzdělávány mimo hlavní vzdělávací proud, důsledkem čehož vyrůstá nová generace osob, kterým je znemožňován rovný start do života pouze na základě jejich sociálního znevýhodnění. Za tuto situaci je Česká republika kritizována mezinárodními organizacemi. Již před více než dvěma léty obdržela také rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který protiprávní segregaci potvrdil.
Ministerstvo školství se vydalo cestou změn v přístupu škol. Motivuje je k vytvoření inkluzivního programu, pracuje se na standardu kvalitní školy a pedagoga. Za zmínku stojí i projekt iniciativy Step By Step, Začít spolu v České republice nebo projekt Ligy lidských práv ´Férová škola´, jehož hlavním cílem je přispět k vybudování a zaručení takového systému základního vzdělávání, ze kterého nebude nikdo vyřazován mimo hlavní proud kvůli sociálnímu znevýhodnění. Certifikát Férové školy uděluje Liga lidských práv takovým školám, které projeví zájem jej získat a které naplní stanovené standardy zejména v oblasti dodržování lidských práv a zákazu diskriminace,“ řekl k tomu ministr Kocáb.
Úterý, 25. srpna 2009Aktuality
Skutečnost, na kterou již několik let poukazujeme, a sice segregační praxe českého školství vůči romským dětem, byla bohužel znovu potvrzena nejnovějším výzkumem Ústavu pro informace ve vzdělávání. Na reprezentativním vzorku škol byl proveden výzkum, který dokazuje, že šance romských dětí v českém školství se ani zdaleka nerovnají šancím neromských dětí. (Shrnutí výsledků výzkumu) Romské děti jsou stále nadměrně zařazovány do škol, kde je úroveň výuky na úrovni bývalých zvláštních škol.
Takzvaně nestandardní školy poskytující žákům vzdělání, které k dobrému uplatnění na trhu práce nestačí, navštěvuje až třetina školou povinných romských dětí, zatímco neromských dětí jsou v těchto školách pouhá dvě procenta. Ministerstvo školství přitom dosud nepodniklo žádné účinné kroky, které by nabízely řešení tohoto trvalého a pro společnost zásadního problému nebo vedly ke zlepšení stávající situace.
Podle právníků Ligy, kteří segregaci romských žáků dlouhodobě sledují a řeší, spočívá problém mimo jiné také v nedůsledných kontrolách České školní inspekce. Ta by měla dohlížet na to, zda si základní školy při přijímání žáků nepočínají diskriminačně. Česká školní inspekce však praktiky škol uplatňovaných vůči romským žákům nesleduje ani nehodnotí. Její kontroly se zaměřují na zcela jiné oblasti. Vyplývá to mj. z inspekčních zpráv, které byly právníkům Ligy poskytnuty na několika školách. Přehlížení tohoto problému Českou školní inspekcí je zarážející zejména necelé dva roky poté, co byla Česká republika za segregaci romských žáků odsouzena Evropským soudem pro lidská práva.
Koalice Společně do školy, jejímž členem je také Liga, v současné době jedná o případné spolupráci s vedením České školní inspekce. Cílem jednání je otevřít oblast rovných příležitostí také pro práci Inspekce, která by měla své kontroly na školách zaměřit i na to, v jaké míře a jakým způsobem splňují předpoklad rovných příležitostí pro všechny vzdělávané děti.
Kromě toho koalice nabídla ministerstvu ke zvážení další opatření vedoucí k nápravě segregačních praktik, které znemožňují řadě romských dětí získat hodnotnější vzdělání. Na podpoře integrace ve vzdělávání spolupracuje koalice Společně do školy také s osobnostmi známými z veřejného života.
Pondělí, 24. srpna 2009Aktuality
V sobotu 25. července 2009 lidé po celém světě různými způsoby vyjádřili nesouhlas s povolebním děním v Íránské islámské republice, spojeným s masivním zatýkáním odpůrců režimu a prezidenta Mahmúda Ahmadínedžáda. Také v Praze proběhla demonstrace před íránským velvyslanectvím, uspořádaná Amnesty International, při které účastníci psali jména zatčených Íránců křídou na ulici před budovou ambasády.
Podle Amnesty International měli v této formě protestu zájemci pokračovat ještě následujících 20 dní, přičemž celá akce byla podle jejich slov konzultována jak s pražským magistrátem, tak s Policií ČR. Přesto když v pondělí 27. července jedna aktivistka chtěla s psaním začít, městská policie její počínání vyhodnotila jako přestupek znečištění veřejného prostranství podle § 47 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a udělila jí pokutu ve výši 1000 Kč.
Podle Ligy lidských práv je takové jednání městské policie v rozporu se zákonem a zavání politickým podtextem. Nehledě na nejednotnost postupu strážníků, kdy podobné formy protestu nebyly dříve ani později sankcionovány, nenaplnil dívčin skutek znaky, které musí mít každý přestupek. Pro spáchání zmíněného přestupku totiž nestačí jen faktické znečištění veřejného prostranství, ale – tak jako u všech přestupků – musí dojít primárně k ohrožení nebo porušení zájmu společnosti. Jaký veřejný zájem by ale mohl být v tomto případě v sázce? Není naopak zájmem každé demokratické společnosti podpora šíření demokracie a ochrany základních lidských práv a svobod i v ostatních státech? Vedle toho psaní křídou nepředstavuje žádný radikální, nežádoucí a nevratný zásah do veřejného pořádku, pokud není spojeno s jiným protiprávním jednáním (například se zablokováním silnice). V opačném případě bychom totiž mohli rovnou postihovat i malé děti, respektive jejich rodiče, které si křídou kreslí na ulici před domem.
Popsaný postup městské policie proto znamenal nepřípustný (a patrně účelový) zásah do základního práva na svobodu projevu, který by se v demokratickém právním státě neměl ani objevovat, ani tolerovat.
