Středa, 13. ledna 2010Zprávy z médií
„Vždycky jsem byla pro dát všem dětem rovnou šanci.“
Radka Renzová začala jako uklízečka a dotáhla to na ředitelku školy. Její přístup je ovšem dost nekonvenční.
Bývala prý moc zlobivá. „Parta byla pro mě všechno, utíkala jsem z domova. Měla jsem štěstí, že tehdy nebyly ještě v kurzu drogy – určitě bych je zkusila,“ přiznává. „Naši chtěli, abych se přihlásila na vysokou, tak jsem předstírala, že jedu na přijímačky, ale nedostavila jsem se k nim. Bylo mi všechno jedno, protože jsem byla strašně zamilovaná.
Otěhotněla jsem, a když byly Matouškovi tři roky, s jeho otcem jsem se rozešla. Naši, přestože jsem se jim toho předtím tolik navyváděla, mě ale nenechali na holičkách.“
Radka pracovala jako školnice a uklízečka v hudební škole ve Svitavách. Pak dojížděla do pedagogické školy v Litomyšli. Ve třetím ročníku jí kamarádka dohodila místo učitelky v sídlištní škole.
Tam jí připadalo, že učitelé přistupují k dětem málo citlivě.
Líčí: „Představte si učitele, který pranýřuje žáčka kvůli tomu, že mu chybí penál.
Jenže dítě ten penál nemá proto, že mu jej rodiče nekoupili.
A učitel na to nepřijde včas, anebo ho to nezajímá!“
Po čase začala studovat dálkově vysokou pedagogickou školu.
Úspěšně ji dokončila, ale k studiu měla výhrady: „Leccos z toho, co jsme se museli nabiflovat, nám pak bylo v praxi k ničemu, a naopak k tomu, co by člověk měl znát, si musel najít cestu sám.“ Naštěstí se už na vysoké seznámila s ředitelkou malotřídky v Lačnově a ta jí nabídla místo. Malá školička s malým počtem žáků Radce seděla. „Máme tu možnost každé dítě dobře poznat a individuálně se mu věnovat. Paní ředitelka byla vstřícná, dost mě toho naučila,“ říká Radka. Škola v Lačnově, který je teď součástí Svitav, se nachází blízko domu se sociálně znevýhodněnými rodinami, a tak do ní chodí i romské děti. Radka zastává názor, že děti s jakoukoli nevýhodou je potřeba integrovat mezi ostatní. „Je nesmysl je poslat do zvláštní školy, když mají na víc,“ tvrdí.
Když jednou jela z fakulty domů, dala se ve vlaku do řeči se spolucestujícím. Z hovoru záhy vyplynulo, že studují stejnou školu a že oběma leží na srdci děti s problémy. Dnes oba, Radka i Jiří, učí v lačnovské škole, kde Radka od roku 2005 i řediteluje. „Sehraný pedagogický tým je základ dobré školy,“ zdůrazňuje Radka.
Žáci jsou rozděleni do dvou tříd, do první chodí prvňáci až třeťáci, do druhé čtvrťáci a páťáci. „Penzum učiva je stejné jako na jiných školách. Důležité je, aby dítě zvládlo vše, co vzhledem ke svým schopnostem zvládnout může,“ vysvětluje Radka. Před vynucováním poslušnosti se tu děti vychovávají k zodpovědnosti vůči sobě samému. „Měly by vědět: Když si špatně zavážu tkaničku u bot, mohu si na ni šlápnout a rozbiju si nos. Nebo když budu nepořádná a něco ztratím, bude mi to scházet. Jestliže tohle dítě pochopí, rozkazy jsou zbytečné.“ Děti se učí také komunikovat, férově jednat a umět se vžít do kůže druhého.
Radka je nejen výjimečnou učitelkou, ale i výjimečnou mámou. K Matoušovi u nich doma přibyl Maxík z druhého, tentokrát šťastného manželství, a dvě romské holčičky Vaneska a Kristýnka, které si manželé Renzovi vzali do pěstounské péče. „Samozřejmě se bojím, aby pro svou pleť v životě netrpěly, ale manžel říká, že bez nás by trpěly ještě víc. Jsme tu, abychom jim dali lásku, sebeúctu, naučili je poradit si se životem. Ale nebojím se toho, že nás jednou zklamou. Vždyť kdo víc se nazlobil rodiče než já! A vidíte, dostala jsem se z toho!“
Kde se učí férově
Škola ve Svitavách-Lačnově je jednou ze čtyř škol v České republice, kterým Liga lidských práv udělila 6. 10. 2009 titul Férová škola. Titul se uděluje za úspěchy v integraci znevýhodněných dětí, především romských, a dětí s handicapem.
Čtvrtek, 7. ledna 2010Zprávy z médií
Článek byl zveřejněn dne 7. 1. 2010 na www.ceskenoviny.cz a naleznete jej zde, v obdobné podobě také na www.lidovky.cz, www.ct24.cz, denik.cz, www.novinky.cz, www.tn.cz, www.tyden.cz a v deníku Metro, Právo a Hospodářské noviny.
Praha – Dvě z žen, které po zákrocích provedených lékaři bez jejich svolení již nemohou mít děti, budou mít na základě rozhodnutí vrchního soudu v Praze nárok na odškodnění v řádu stovek tisíc korun.
ČTK to dnes oznámil David Záhumenský z Ligy lidských práv, která pacienty stěžující si na porušení práv zastupuje. Podle některých aktivistů prodělaly sterilizaci bez souhlasu v ČR desítky žen, zejména Romek; přesné statistiky se však nevedou.
Ženě ze severních Čech podle Záhumenského soud přiznal nárok na odškodnění ve výši 200.000 korun; podle předchozího rozhodnutí příslušného krajského soudu přitom měla mít nárok pouze na čtvrtinu této částky.
Na odškodnění ve výši 150.000 korun má právo další žena, které lékaři bez jejího souhlasu odebrali vaječníky; vrchní soud tak zdvojnásobil částku určenou soudem nižší instance.
Podle Ligy lidských práv lékaři zřejmě ženám nechtěli ublížit. Jednu se snažili uchránit před rizikem spojeným s porodem dalšího dítěte, u druhé snížit riziko rakoviny. Nenabídli však pacientkám možná řešení a autoritativně rozhodli za ně.
„Takový přístup nemá v moderní medicíně co dělat,“ uvedl Záhumenský. „Lékaři se musí naučit respektovat svobodnou volbu pacientů a jejich další práva,“ míní. Podle něj pacienti již vědí, že nemocnice mohou žalovat a vysoudit si za jejich pochybení vysoké částky.
Liga lidských práv pacienty o jejich právech informuje prostřednictvím internetových stránek speciálního projektu Férová nemocnice. Lidé mohou využít bezplatné poradenské služby; projekt usiluje o mimosoudní řešení sporů ve zdravotnictví.
V minulosti některé ženy se stížnostmi na nezákonně provedené sterilizace přitom neuspěly. Loni v říjnu Ústavní soud odmítl stížnost Heleny Ferenčíkové, která od vítkovické nemocnice vysoudila omluvu, nikoliv však požadované milionové odškodnění. Důvodem bylo promlčení nároku. Předtím již v únoru soud odmítl i stížnost Ivety Červeňákové.
Vláda premiéra Jana Fischera loni v listopadu vyjádřila politování nad sterilizacemi převážně romských žen. Podle ministra pro lidská práva a menšiny Michaela Kocába by podobným případům měla zabránit chystaná opatření. Zdravotnická zařízení by se při provádění sterilizací měla ujistit, že ženy se zákrokem vyslovily informovaný souhlas. Ministerstvo zdravotnictví by tuto otázku mělo zařadit do programu odborného fóra pro tvorbu standardů péče.
Čtvrtek, 7. ledna 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 7. 1. 2010 v časopise Moderní obec.
Těší se vaše dítě do školy? Cítí se tam dobře? Zažívá pocit radosti z úspěchu? Pokud ano, je to ta nejlepší zpráva pro rodiče, ale i učitele dané školy. Spokojený bude jistě také zřizovatel školy.
Naše škola v obci Kanice, v krásném prostředí na okraji Moravského krasu, je úplná základní škola, kterou navštěvuje 120 žáků (z nich 67 na 1. stupni) z Kanic a okolních sídel, ba i z nedalekého Brna. Se speciálními vzdělávacími potřebami máme 41 dětí včetně 8 žáků integrovaných.
Věříme, že naše škola poskytuje dětem příjemné, podnětné, tvůrčí a bezpečné prostředí. Náš školní vzdělávací program jsme nazvali Otevřená škola, protože chceme být otevřeni všemu novému a všem bez rozdílu. Upřednostňujeme individuální péči o žáky a provádíme individuální reedukaci, nabízíme pomoc v dyslektických kroužcích a pořádáme řadu školních i mimoškolních aktivit, do nichž zapojujeme všechny děti bez ohledu na jejich specifika. Osvědčilo se připravovat žáky, ale i učitelský kolektiv na příchod nového žáka. Spolupracujeme s pedagogickými centry, pedagogicko–psychologickými poradnami a dalšími odborníky. Velmi dobré vztahy máme s rodiči žáků i s naším zřizovatelem – obcí Kanice. Nejenže nás plně podporuje, ale některé aktivity pro žáky dokonce pořádá se školou.
Loni v říjnu byla naše práce oceněna udělením certifikátu Férová škola. Ten je postaven na třech základních principech: * dodržování lidských práv; * zabránění diskriminaci žáků a rodičů; * podpora integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na školách.
Když jsme se roce 2008 zúčastnili semináře, který pro učitele výchovy k občanství pořádala brněnská Liga lidských práv, uvědomili jsme si, že na certifikát by mohla dosáhnout i naše škola, a požádali jsme o zařazení do programu.
Předpokladem úspěchu je odborně vzdělaný pedagogický sbor a jeho lidský přístup ke všem dětem, tedy i k těm se zdravotním postižením nebo speciálními vzdělávacími potřebami. Ačkoliv se často hovoří o významu celoživotního vzdělávání učitelů, peněz na ně se nedostává. Přesto se snažíme toto vzdělávání co nejvíce podporovat.
Důležité je vytvořit pozitivní vnitřní prostředí pro přijetí každého dítěte a umožnit mu plnohodnotné zapojení do školního i mimoškolního života. Nezbytnou součástí kvalitní práce školy je bezpečné prostředí i odpovídající materiální a technické podmínky. Kéž by každý zřizovatel mohl akceptovat požadavky »své« školy, která nejlépe zná potřeby žáků i prostředí, v němž se učí!
Panují-li na škole pěkné vztahy mezi žáky navzájem, mezi žáky a učiteli i ostatními zaměstnanci, snáze se potom vyřeší nemálo problémů. Férovost přece nepatří pouze ke sportu, ale především do běžného každodenního života.
Čtvrtek, 7. ledna 2010Tiskové zprávy
Začátek nového roku přinesl dvě významná soudní vítězství. Klientky Ligy byly za zásahy do svého těla provedené bez informovaného souhlasu odškodněny částkami 150 a 200 tisíc. Přiznané částky jsou snad prvním náznakem, že soudy začínají brát práva pacientů o něco více vážně.
Česká vláda se koncem listopadu loňského roku konečně omluvila ženám, které byly sterilizovány, aniž by si to přály. Dnes nabylo právní moci také rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který ženě ze severních Čech za nezákonnou sterilizaci přiznal odškodnění ve výši dvě stě tisíc korun. Napravil tak ostudný verdikt krajského soudu, který původně klientce za protiprávní sterilizaci přisoudil jen padesát tisíc.
Od 4. ledna je pravomocné také odškodnění pro ženu, které lékaři bez jejího souhlasu odebrali vaječníky. Vyvolali tak u ní veškeré negativní následky, které jsou spojené s předčasným nástupem menopauzy. Za tento zákrok jí vrchní soud nakonec přiznal sto padesát tisíc, čímž zvýšil původně přiznanou částku na téměř dvojnásobek.
Ústavní soud opakovaně upozorňuje na to, že nepřiznávání dostatečné satisfakce za zásah do lidského těla se rovná odepření spravedlnosti. Přesto se české soudy učí poskytovat finanční kompenzace, které mohou alespoň zmírnit újmu způsobenou zásahem do lidské důstojnosti, jen velmi pomalu.
V obou případech zdravotníci pravděpodobně nejednali s úmyslem ženám ublížit. Chtěli je uchránit před rizikem spojeným s porodem dalšího dítěte, respektive snížit riziko rakoviny. Ale namísto, aby ženám nabídli možná řešení a nechali je svobodně si z nich zvolit, autoritativně rozhodli za ně. „Takový přístup nemá v moderní medicíně co dělat. Lékaři se musí naučit respektovat svobodnou volbu pacientů a jejich další práva. V opačném případě musí počítat s tím, že se pacienti obrátí na soudy. A ty se pomalu učí přiznávat odškodnění, která nejsou zanedbatelná ani pro velké nemocnice.“ Komentuje rozsudky předseda Ligy David Zahumenský.
Už v roce 2007 Liga dosáhla toho, že Krajský soud v Ostravě v případu paní Ivety Červeňákové přiznal za protiprávní sterilizaci půl milionové odškodnění. Přestože vrchní soud následně prohlásil nárok na odškodnění za promlčený, Liga se domnívá, že v takto závažných případech nezákonných zásahů do těla člověka by se spravedlivá výše finanční satisfakce měla 500 tisícům alespoň přiblížit.
Bližší informace poskytne:
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, mobil: +420 608 719 535
Rozsudek odvolacího soudu v případě paní K. je dostupný online zde.
Tisková zprávy Ligy vydaná po rozsudku soudu I. stupně je dostupná zde.
Férová nemocnice je projekt Ligy lidských práv, který by měl zlepšit informovanost o právech i povinnostech pacientů a lékařů u nás, a poskytovat srozumitelné informace o zdravotnickém právu. Na www.ferovanemocnice.cz mohou lidé bezplatně využít poradnu pro pacienty. Usilujeme také o rozvoj mimosoudního řešení sporů ve zdravotnictví.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Čtvrtek, 3. prosince 2009Aktuality
Sociální znevýhodnění žáka je velmi významným faktorem, který ovlivňuje jeho šance ve vzdělávání. To je skutečnost, kterou potvrdila na tiskové konferenci koalice Společně do školy, konané ve středu 25. listopadu, ministryně školství Miroslava Kopicová.
Současně uvedla, že integrace romských dětí, které jsou ve velké míře sociálně znevýhodněné, je jedním z prioritních témat v současném zaměření práce celého resortu.
Jsme rádi, že se koalici nevládních organizací Společně do školy, jejímž členem je také Liga lidských práv, po náročném vyjednávání podařilo přimět ministerstvo, aby na téma rovných šancí ve vzdělávání začalo klást náležitý důraz. Paní ministryně na tiskové konferenci koalici Společně do školy podpořila a současně uvedla nejvýznamnější opatření, která bude ministerstvo prosazovat, aby zamezilo přetrvávající segregaci ve školství.
Počátkem roku 2010, v období zápisů do prvních tříd, chce například ministerstvo apelovat na ředitele škol, aby více motivovali ke vzdělání romské děti a děti jiných menšin. Ministerstvo také připravilo Národní akční plán inkluzívního vzdělávání, který by měl být hlavním nástrojem změny v dalším období. Ministryně přislíbila neziskovým organizacím možnost připomínkování tohoto materiálu. Věříme, že bude součástí změny k lepšímu.
Tiskovou konferenci můžete shlédnout zde.
