Ústavní soud rozšířil možnosti získání výjimky z očkovací povinnosti
Ústavní soud dnes rozhodl, že rodičům, kterým jejich svědomí nedovoluje očkovat své dítě, hygienická stanice nesmí udělit pokutu. Ve svém předchozím rozhodnutí z roku 2011 řekl, že je možné udělit takovou výjimku pouze v případě náboženského přesvědčení rodičů. Dnešní rozhodnutí rozšiřuje tuto argumentaci i o výjimku z důvodu sekulární výhrady svědomí.
Dle soudu přitom není nutné, aby se přesvědčení rodičů zakládalo na objektivní pravdě nebo racionalitě. Musí být ovšem prokázáno, že přesvědčení rodičů je naléhavé, konzistentní a jejich tvrzení jsou přesvědčivá. Musejí být také zhodnoceny společenské dopady, které může v konkrétním případě akceptovaná sekulární výhrada svědomí mít. V případu našich klientů byly všechny podmínky pro udělení výjimky splněny a soud jim proto dal za pravdu.
Co znamená nález Ústavní soudu k očkování pro rodiče?
Ústavní soud ve svém rozhodnutí dále uvedl, že výhradu svědomí mohou uplatnit například rodiče, jejichž mladší dítě mělo vysoce nežádoucí reakci po očkování. I když se tím soud výslovně nezabýval, argumentace vyslovená soudem může být v individuálních případech uplatněna i při přístupu dětí do školky. Stále ovšem platí, že na přijetí neočkovaného dítěte do školky nemají rodiče právní nárok. Více informací o přístupu neočkovaných dětí do školky naleznete zde.
Více informací poskytnou:
Tereza Hrubá, právnička Ligy lidských práv, e-mail: tereza.hruba@llp.cz
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Více informací
Otevřený dopis k návrhu premiéra Sobotky jmenovat pana Murína ředitelem GIBS
Předseda vlády Bohuslav Sobotka
Úřad vlády České republiky
nábřeží Edvarda Beneše 4
118 01 Praha 1 – Malá Strana
Na vědomí členové vlády
V Brně dne 4. 12. 2015
Vážený pane předsedo vlády (a další členové vlády),
dnes v pátek 4. 12. 2015 média informovala o Vašem návrhu jmenovat ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) pana Michala Murína, dosavadního náměstka ředitele GIBS. At to s odůvodněním, že jde o racionální a uměřenou cestu, neboť pan Murín zajišťuje částečně kontinuitu, ale do značné míry i změnu, protože není zatížen složitými vztahy, které se uvnitř inspekce rozvinuly.
Podle našeho názoru ovšem existují vážné důvody k obavám, že pan Murín není vhodnou osobou do tak významné funkce:
1. O minulosti pana Murína nejsou veřejně dostupné prakticky žádné informace, kromě toho, že 30 let působil u policie na pozici vyšetřovatele, tedy včetně působení u policie dříve totalitního státu. Nejsou známy žádné informace o jeho minulosti a významných zásluhách, které by vzbuzovaly důvěru a očekávání, že svoji funkci bude nezávisle a nestranně vykonávat. U jeho předchůdce se prvotní obavy zcela naplnily. Jako kontrast lze zmínit jmenování důvěryhodných pánů Motejla a Varvařovského do funkce veřejného ochránce práv.
2. Naopak dlouholeté spojení pana Murína s policií, a tedy i osobní vazby na řadu policistů a bývalých kolegů budí nedůvěru ke schopnosti nezávislého a nestranného výkonu funkce. Lze připomenout kauzu bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho a jeho nezákonného trestního stíhání, která je příkladem rizika, které přináší osobní vazby mezi ředitelem GIBS a policií (ať již negativní vazby, jako v tomto případě, nebo vazby pozitivní, kdy naopak nedochází k vyšetřování trestné činnosti v policii).
3. Pan Murín byl do GIBS dosazen bývalým ředitelem GIBS Ivanem Bílkem, jehož působení v GIBS lze označit za jednu nezákonnost za druhou. Kromě kauzy Lessy lze zmínit kauzy Vidkun, šikanózní stíhání inspektora GIBS Petra Netušila, kauzu Meraki – nezákonné sledování inspektorů GIBS pomocí aplikace v telefonu, kauzy nevyšetřených případů policejního násilí a nekvalitně provedeného vyšetřování (viz například nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 860/15), neprofesionální akci GIBS „Balík“ ohrožující životy a zdraví vězňů i dozorců a mnoho dalšího. Liga lidských práv vydala v roce 2014 analýzu „Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu“, která pojednává o selhání GIBS při plnění svých úkolů. Činnost Ivana Bílka v GIBS mohla dosahovat závažnosti trestné činnosti a nyní by právě jeho nástupce mohl být odpovědný za jeho vyšetřování, nebo minimálně za spolupráci se státním zastupitelstvím ve vyšetřování. Je těžko představitelné, že tak bude ochotně činit osoba, která vděčí Ivanu Bílkovi za své dosazení do GIBS.
Generální inspekce si zaslouží ředitele, který bude zcela nezávislý na svém problematickém a neprofesionálním předchůdci, ale také nezávislý na policii. Netvrdíme, že pan Murín je osobnostně špatný člověk, ale pouze to, že s ohledem na předchozí tři body nesplňuje minimální potřebné předpoklady pro výkon této funkce.
Proto žádáme vládu, aby neschválila jmenování pana Michala Murína ředitelem GIBS a požadovala výběrové řízení a nalezení kvalitních a důvěryhodných kandidátů/kandidátek, kteří nemají osobní vazby na bezpečnostní sbory, ani na předchozího ředitele Ivana Bílka a u kterých je i s ohledem na jejich minulost zajištěn vysoký morální kredit, důvěra veřejnosti i příslušníků bezpečnostních sborů, kompetence a vysoký stupeň vzdělání.
Děkujeme za důkladné zvážení tohoto otevřeného dopisu, jehož cílem je přispět k důvěryhodnému, nezávislému a profesionálnímu výkonu činnosti GIBS.
S pozdravem
Za Ligu lidských práv:
Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, autorka analýzy „Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu“
e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz, tel. 607 005 043
Za Otevřenou společnost:
Martin Marek, manažer programu Policie jako služba veřejnosti
e-mail: martin.marek@osops.cz, tel. 731 018 608
Porody doma ve Štrasburku: střet emocí a faktů
Spor o domácí porody v Česku dospěl do finále – dnes jej ve Štrasburku projednával sedmnáctičlenný velký senát Evropského soudu pro lidská práva. Zatímco za české stěžovatelky zazněla fakta v podání kanadské výzkumnice Patricie Janssen, zástupci vlády nabídli opět spíše emoce a strašení mrtvými dětmi. Rozsudek lze očekávat v řádu měsíců.
Profesorka Patricia Janssen, která se přímo z pověření své vlády účastnila zavádění a evaluace asistovaných porodů doma v Kanadě, soudu vysvětlila, že z jejích i dalších výzkumů vyplývá, že porod doma je u nízkorizikových žen s péčí registrované porodní asistentky srovnatelně bezpečný jako porod v nemocnici, a je navíc spojen s méně invazivními zásahy do porodu.
Porodní asistentka má navíc dostatečné vybavení i schopnosti v případě nenadálé situace ženu nebo dítě stabilizovat stejným způsobem, jako probíhá v porodnici. Podle Janssen tak nedochází k prodlevám v péči, což je v přímém rozporu s argumenty zástupců vlády. S českou vládou se neshodla ani v tom, že porody doma jsou spojeny s vyššími náklady, naopak podle kanadské praxe přinášejí až poloviční úsporu, pokud sledujeme náklady do jednoho roku života dítěte.
Právní zástupkyně paní Dubské a právnička spolupracující s Ligou lidských práv Zuzana Candigliota ve své řeči zdůraznila, že porod doma je jako bezpečná volba podporován všemi mezinárodními odbornými organizacemi, např. Světovou zdravotnickou organizací. „Zákaz poskytování péče u porodu doma je v rozporu s mezinárodními úmluvami, které zakotvují právo na zdraví a zdravotní péči. Jeden z aspektů tohoto práva je i přijatelnost zdravotní péče pro její příjemkyně a právě to není v českém porodnictví splněno. Porod v nemocnici, kde dochází ke škodlivým praktikám, není pro některé ženy přijatelný. Chtějí rodit doma ovšem i z jiných důvodů – jednoduše proto, že domov považují nejen na základě pocitů, ale i na základě výzkumů za nejbezpečnější místo pro porod,“ vysvětluje Zuzana Candigliota.
Advokát paní Krejzové Richard Hořejší ve upozornil na monopol lékařů, který si nárokuje rozhodování o ženském těle a který znemožňuje alternativy a rozhodování žen. „Přístup české legislativy předem staví zájmy žen proti zájmům dětí, což je v rozporu s mezinárodními smlouvami a rozhodovací praxí štrasburského soudu,“ uvedl Hořejší a dodal, že znemožněním volby okolností a místa porodu stát fakticky vysílá signál ženám, že nejsou schopny takovou volbu bezpečně využít a ochránit své dítě. Celá kauza je tak podle něj mocenským sporem o podobu služeb v porodnictví, který již v západní Evropě a severní Americe proběhl a porod mimo porodnici umožnil bez dopadu na bezpečnost. Nyní, po pádu železné opony se tento spor pouze přesunul do východní Evropy.
Soudce evropského soudu zajímalo, proč v České republice nefungují porodní domy jako alternativa k porodům v nemocnic. Česká vláda se divila, že nikdo dosud o registraci porodního domu nepožádal. Ovšem zapomněla doplnit, že je to proto, že právní úprava vytvořená lékaři je nastavená tak, aby kvůli nesplnitelným podmínkám ani vznikat nemohly. Situace tak odpovídá argumentaci advokáta Hořejšího o monopolu lékařů v systému českého porodnictví.
K otázce, proč porodní domy v Česku vznikat nemohou, pořádá Liga lidských práv veřejnou diskuzi dne 11. 12. v Brně. Účast potvrdil i náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar.
Více informací poskytnou:
Zuzana Candigliota, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Richard Hořejší, tel. 724 919 279 , e-mail: richard.horejsi@wilsoncee.com