Středa, 10. března 2004Tiskové zprávy
Zakládajícími členy Koalice je dvanáct organizací, které mají s péčí o děti a rodinu mnohaletou praxi. Koalice vznikla díky pocitu potřeby spolupráce na poli péče o dítě. Členové koalice považují tento krok za zásadní posun v této oblasti. Společnými silami chtějí dosáhnout cílů, které jsou jim společné, a jejichž prosazování samostatně nemá odpovídající efekt. Jednotícím mottem koalice je citát z Preambule Úmluvy o právech dítěte: „V zájmu plného a harmonického rozvoje osobnosti musí děti vyrůstat v rodinném prostředí, v atmosféře štěstí, lásky a porozumění.“
Současný stav péče o dítě a rodinu v nesnázích považují představitelé organizací koalice za alarmující. V České republice vyrůstá přibližně 20 000 dětí v ústavní péči. Další početná skupina dětí vyrůstá v dysfunkčních rodinách, kde nejčastějším řešením potíží bývá umístění dítěte v ústavním zařízení. Mnohé z těchto rodin bývají označovány jako „sociálně slabé“, aniž by jim byla poskytnuta včasná a účinná podpora a pomoc při řešení jejich problémů. Tento stav je, podle názoru koalice, způsoben nedostatečně rozvinutým a nedostatečně efektivním systémem péče o dítě a rodinu – zejména nedostatečnou součinností terénních sociálních a zdravotních služeb.
„Péče o opuštěné děti v České republice je neutěšená již od padesátých let. Porevoluční doba nepřinesla v podstatě žádné zlepšení. Dětem ústavní péče nepomáhá, spíše naopak, a nikdo z kompetentních orgánů nenavrhuje řešení. Koalice ‘Děti patří do rodiny‘ má ambici změnit přístup státu a každodenní praxi v této oblasti,“ říká jedna z mluvčích koalice Ing. Michaela Svobodová, ředitelka občanského sdružení DOM.
Koalice plánuje oslovit se svým záměrem další státní a nestátní organizace, politiky i širokou veřejnost. Informace o svých aktivitách bude koalice pravidelně zveřejňovat na internetových stránkách Zde je také smožnost veřejně se přihlásit k jejímu programovému prohlášení. Koalice je otevřena spolupráci s dalšími státními i nestátními organizacemi.
Pro více informací kontaktujte:
Kateřina Koronthályová,
EMC – PR konsultant,
251 091 211
Středa, 10. března 2004Tiskové zprávy
Východiska
V České republice vyrůstá v současné době přibližně 20 000 dětí v ústavní péči. V porovnání s ostatními evropskými státy je tato situace alarmující. Současný systém péče o dítě a rodinu v obtížných situacích selhává v mnoha směrech. Netvoří jednotný funkční celek, nýbrž soustavu vzájemně nekomunikujících subjektů (spolu s krajskými úřady je spravován pěti ministerstvy: MZ, MPSV, MS, MŠMT a MV). Systém je finančně náročný, neefektivní a koncepčně nevyhraněný. Jeho působení se často omezuje na administrativní, případně represivní metody. V důsledku této situace jsou tisíce dětí a mladistvých vychovávány v institucích. Život v instituci podle vědeckých studií u dětí prokazatelně způsobuje deprivaci a vytváření patologických sociálních návyků.
Základní cíle
1. Co nejvyšší počet dětí vyrůstá ve vlastní biologické rodině.
2. Významné zvýšení podílu náhradní rodinné péče v systému služeb pro děti bez rodinného zázemí.
3. Zkracování doby pobytu dětí mimo vlastní rodinu, zvláště pak ve všech typech institucionální péče.
Důležité podmínky pro dosažení cílů
Ustanovit jeden odpovědný úřad, který bude mít celou oblast ochrany práv dítěte ve své kompetenci (Ministerstvo pro rodinu nebo jiný výkonný státní úřad pro dítě a rodinu). Vytvořit národní strategii a koncepci péče o dítě a rodinu (vypracovanou kompetentními odborníky a s přihlédnutím k procesu začleňování do EU) a zakotvit tuto strategii v legislativě i v každodenní praxi.
Zavést moderní přístupy v oblasti sociálních služeb pro dítě a rodinu a definovat závazné standardy jejich kvality.
Rozvíjet náhradní rodinnou péči v jejích stávajících i nových formách tak, aby byla dostupná všem dětem vyrůstajícím mimo vlastní rodinu, a to bez rozdílu věku, etnické příslušnosti, zdravotního stavu či psychosociálních obtíží.
ČLENOVÉ KOALICE
Český helsinský výbor (Helena Kunstová), DOM (Michaela Svobodová), Fond ohrožených dětí (Marie Vodičková), Liga lidských práv (Radka Jelínková), Nadace Naše dítě (Zuzana Baudyšová), Nadace rozvoje občanské společnosti (Hana Šilhánová), Nadační fond Rozum a Cit (Jaroslava Máliková), Pod křídly (Emilie Smrčková), Středisko náhradní rodinné péče (Věduna Bubleová), Střep (Věra Bechyňová), Výbor dobré vůle (Milena Černá), Zdravotní a Sociální fakulta ČB univerzity (Jiří Kovařík)
Mluvčí:
Zuzana Baudyšová,
Michaela Svobodová,
Jiří Kovařík
KONTAKT:
Kontaktní adresa: DOM, Braunerova 22
180 00 Praha 8
Středa, 26. listopadu 2003Tiskové zprávy
Dnes, v úterý 25. listopadu, u příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách proběhl v Brně informační happening zaměřený na jednu z častých forem násilí na ženách – domácí násilí. Akce, na které se podílelo NESEHNUTÍ společně s Poradnou pro ženy v tísni (Liga lidských práv) a zařízením s krizovými lůžky Magdalenium, se tak stala součástí celorepublikové Kampaně proti domácímu násilí, která k dnešnímu dni vyvrcholila.
Součástí informačního happeningu, který se odehrál na ulici Česká, byl stánek s širokou nabídkou materiálů zaměřených na problematiku domácího násilí. Kromě letáků různých organizací pracujících s jeho oběťmi tu byly k dispozici materiály informující obecně o jevu domácího násilí. Nedílnou součástí byly i informační materiály k celorepublikové Kampani proti domácímu násilí.
Kolemjdoucí si na stánku také mohli zakoupit svíčky, které byly benefičně prodávány a jasně tak vyjádřit svůj odmítavý postoj k domácímu násilí. Zisk bude věnován na konto zařízení s krizovými lůžky pro oběti domácího násilí Magdalenium. Proč právě Magdalenium vysvětluje Kateřina Plesková z NESEHNUTÍ: „Stále tu chybí dostatečné ubytovací kapacity, kam by se mohly týrané ženy přechodně před agresorem ukrýt. Proto chceme alespoň symbolickou částkou tento azylový dům podpořit.“
Akce byla zahájena v 16:00 proslovem aktivistky NESEHNUTÍ Kristýny Rytířové. „Podle statistických údajů tři pětiny české populace znají případy násilí mezi partnery z doslechu, více než čtvrtina se s ním setkala přímo, tedy jako svědek, oběť nebo případně v roli násilníka. Odhaduje se, že každá pátá žena je obětí násilí ze strany svého partnera. Podle průzkumů v rodinách s domácím násilím vyrůstají děti v 84 % a útoky se odehrávají v přítomnosti dětí v 69% případů. Přičemž děti, jenž jsou svědky domácího násilí, trpí stejně jako děti, které jsou samy týrány. Tristní je také fakt, že tváří v tvář domácímu násilí je pouze každý druhý člověk ochoten poskytnout pomoc.“ upozornila Kristýna Rytířová. Poté byly svíčky zapáleny a byl z nich sestaven velký nápis „STOP NÁSILÍ“.
Kampaň vyhlásilo jedenáct neziskových organizací z různých regionů České republiky, které se v rámci své činnosti zabývají problematikou domácího násilí vůči ženám, ať již v oblasti přímé pomoci obětem násilí či prevence a poskytování informací. Jejím cílem je zvýšit informovanost o domácím násilí a zároveň posílit povědomí o nepřijatelnosti tohoto jevu. Kampaň chce ukázat, že domácí násilí nelze tolerovat, protože tolerance komplikuje situaci obětí a posiluje cyklus násilí. Kampaň se zároveň zaměřuje i na některá konkrétní témata, spojená s domácím násilím, ať už jde o změny v legislativě nebo o nutnost jasného odsouzení násilí. Kampaň probíhá na několika úrovních, její důležitou částí je mediální kampaň ve spolupráci s reklamními agenturami a Českou televizí, stejně tak důležité jsou však i aktivity jednotlivých neziskových organizací, zaměřující se především na zvýšení povědomí o domácím násilí.
Pojem domácí násilí zahrnuje fyzické, sexuální, psychické či ekonomické násilí, k nimž dochází mezi blízkými osobami, nejčastěji mezi partnery či bývalými partnery. Většinu obětí domácího násilí (až 95%) tvoří ženy.
Další informace:
+420 605 239 579 (Kateřina Plesková, NESEHNUTÍ Brno)
+420 737 834 345 (Martina Žáková, Poradna pro ženy v tísni, Liga lidských práv)
Neděle, 26. října 2003Tiskové zprávy
K podání stížnosti nás vedou předchozí rozhodnutí Evropského soudu týkající se případů policejního násilí. Evropský soud v nich stanovil poměrně přísná kritéria pro posuzování násilného jednání policejních orgánů a zejména pro kvalitu následného vyšetřování“(2), řekl k věci Vítězslav Dohnal, právník zastupující pana Jeonga v trestním řízení.
Pan Jeong se ve spolupráci s Ligou lidských práv pokoušel více než dva roky bezvýsledně dosáhnout řádného prošetření svého případu českými orgány činnými v trestním řízení. Spravedlnosti se nedočkal ani u Ústavního soudu, který se letos na jaře odmítl jeho případem zabývat a nesplnil tak svou úlohu ochránce základních lidských práv garantovaných ústavními zákony a mezinárodními závazky České republiky(3).
Podle Jiřího Kopala z Ligy lidských práv by odsuzující rozsudek a finanční kompenzace pro pana Jeonga v tomto konkrétním případě měly v budoucnu přispět rovněž k tomu, že se zodpovědné orgány začnou vážněji zabývat zlepšením systému vyšetřování a prevence policejního násilí. Rozsudkem by se Evropský soud zařadil k řadě mezinárodních institucí, které zejména v posledních třech letech vydaly jednoznačná doporučení o nutnosti změny neefektivního systému, který policistům zaručuje beztrestnost v případech hrubého porušování lidských práv.
poznámky:
1. Asistenta Karlovy univerzity Byeongju Jeong zadržela Policie bezdůvodně spolu s dalšími stovkami lidí ve Štěpánské ulici, když se vracel v pozdních večerních hodinách domů z práce. Násilí se vůči němu měli dopustit zejména policisté na místním oddělení Policie České republiky v Praze – Vokovicích ve dnech 27. – 28. září roku 2000.
2. K tomu viz např. rozhodnutí Labita proti Itálii z roku 2000, ve kterém uvedl, že má za to, že jestliže nějaká osoba hájitelným způsobem tvrdí, že byla ze strany policie nebo jiných srovnatelných státních orgánů vystavena zacházení, které je v rozporu s čl. 3 Úmluvy, pak toto ustanovení ve spojení s všeobecnou povinností, již smluvním státům ukládá čl. 1 Úmluvy – „přiznat každému, kdo podléhá jejich jurisdikci, práva a svobody uvedené v (…) Úmluv[ě]“ – implikuje požadavek vést účinné oficiální vyšetřování. Toto vyšetřování, stejně jako to, jež vyplývá z čl. 2 Úmluvy, musí být způsobilé vést k identifikaci a potrestání zodpovědných osob (v souvislosti s čl. 2 viz McCann a další proti Spojenému království, 1995, Kaya proti Turecku, 1986), Yasa proti Turecku, 1987). Kdyby tomu tak nebylo, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu by byl, nehledě na svůj zásadní význam, v praxi neúčinný a v některých případech by bylo možné, aby příslušníci státních orgánů téměř beztrestně pošlapávali práva těch, kteří podléhají jejich kontrole (viz. cit. Assenov).
1. Trestní oznámení podal pan Jeong v říjnu 2000. Případ byl poprvé odložen inspekcí v prosinci 2000. Po stížnosti právníka OPH státní zástupce odložení zrušil v dubnu 2001. Inspekce případ odložila podruhé v prosinci 2001, po další stížnosti právníka OPH státní zástupce opět odložení zrušil v lednu 2002. V červnu 2002 Inspekce případ již potřetí odložila. Stížnost právníka OPH státní zastupitelství s konečnou platností zamítlo usnesením č. 3 Zn 985/2002 ze dne 8. 11. 2002. Stížnost k Ústavnímu soudu byla podána 8. 1. 2003 a Ústavní soud o ní rozhodl 24. 4. 2003.
Středa, 15. října 2003Tiskové zprávy
V úterý 14. října uspořádaly brněnské neziskové organizace, zabývající se ochranou práv žen, tiskovou konferenci o probíhající celostátní Kampani proti domácímu násilí na ženách. Poradna pro ženy v tísni, NESEHNUTÍ Brno a azylový dům Magdalenium zde prezentovaly své aktivity v rámci této kampaně.
„Kampaň vyhlásilo jedenáct neziskových organizací z různých regionů České republiky, které se v rámci své činnosti zabývají problematikou domácího násilí vůči ženám, ať již v oblasti přímé pomoci obětem násilí či prevence a poskytování informací. Jejím cílem je zvýšit informovanost o domácím násilí a zároveň posílit povědomí o nepřijatelnosti tohoto jevu.“, říká Martina Žáková z Poradny pro ženy v tísni při Lize lidských práv. Kampaň chce ukázat, že domácí násilí nelze tolerovat, protože tolerance komplikuje situaci obětí a posiluje cyklus násilí. Kampaň se zároveň zaměří i na některá konkrétní témata, spojená s domácím násilím, ať už jde o změny v legislativě, nutnost jasného odsouzení násilí a jeho pachatele anebo o upozornění na fakt, že děti jako svědci domácího násilí trpí stejně jako děti, které jsou samy týrány. „Kampaň se uskuteční na několika úrovních, její důležitou částí je mediální kampaň ve spolupráci s reklamní agenturou a Českou televizí, stejně tak důležité jsou však i aktivity jednotlivých neziskových organizací, zaměřující se především na zvýšení povědomí o domácím násilí.“, dodává Žáková.
„Pojem domácí násilí zahrnuje fyzické, sexuální, psychické či ekonomické násilí, k nimž dochází mezi blízkými osobami, nejčastěji mezi partnery či bývalými partnery. Většinu obětí domácího násilí tvoří ženy, přičemž domácí násilí má většinou opakující se a stupňující charakter, kdy intenzita násilí zpravidla roste.“, upozorňuje Kateřina Plesková z NESEHNUTÍ Brno. Domácí násilí se objevuje ve všech sociálních skupinách, nezávisle na vzdělání, ekonomické situaci, rase či náboženství. Domácí násilí je specifické tím, že se odehrává „beze svědků“ a mezi osobami, které k sobě mají či měly blízký vztah. Navíc se jedná snad o jediný trestný čin či přestupek, v jehož případě pachatel neopouští “místo činu” neboť neočekává, že by za své chování mohl být odsouzen či potrestán.
Některé aktivity v rámci kampaně již v Brně proběhly, další se chystají. NESEHNUTÍ a Poradna pro ženy v tísni společně zorganizovali seminář pro studenty žurnalistiky Fakulty sociálních studií o způsobu prezentace této problematiky v médiích. NESEHNUTÍ také uspořádalo diskusní večer s videoprojekcí na téma domácího násilí a možností prevence a obrany proti tomuto jevu. Poradna pro ženy v tísni připravuje pro studenty Střední policejní školy v Brně brožuru, ve které budoucí policisty seznamuje se základními pojmy domácího násilí a s psychologií oběti a pachatele. Brožura bude dále obsahovat stručný přehled pravomocí policistů při zásahu v situaci domácího násilí. NESEHNUTÍ Brno dále připravuje na 25. listopadu (Mezinárodní den proti násilí na ženách) happening v centru Brna, který má na tento závažný problém upozornit širokou veřejnost. Právě v tento den by měla kampaň vyvrcholit různými akcemi po celé republice.
Úterý, 9. září 2003Tiskové zprávy
Podle Ligy lidských práv odporuje instalace kamer a odposlechů v zařízeních ústavní výchovy zejména právu na ochranu soukromí, které je zakotveno především v Listině základních práv a svobod a čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně základních práv a svobod (blíže viz právní analýzu na www.llp.cz). Ochrany zdraví a majetku dětí, zaměstnanců i dalších osob lze dosáhnout bez sledování audiovizuální technikou, o čemž svědčí i zkušenosti z jiných zemích Evropy.
Liga lidských práv považuje za nešťastné stanovisko ministryně školství JUDr. Buzkové, která se odvolává na ostudnou analýzu Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Tato analýza (viz www.llp.cz) výslovně popírá jakýkoliv rozdíl mezi dětským domovem na jedné straně a věznicí, nádražím či kasinem na straně druhé, čímž dává najevo pojetí náhradní péče o děti v ČR; v tomto pojetí jsou místa, ve kterých probíhá náhradní péče o děti, přirovnávána spíš k vězení a schodům v metru a nejsou vnímána jako prostory, ve kterých by se děti měly plnohodnotně rozvíjet. Především ale ředitel této instituce JUDr. Zachariáš tvrdí, že vzhledem k tomu, že žádný zákon nezakazuje nahrávání dětí v ústavu či kdekoliv jinde, je takové nahrávání a odposlech dovolen všude včetně ložnic, WC či koupelen. Takovým stanoviskem Ústav státu a práva nerespektuje základní zásadu právního státu – že veřejná moc může do práv a svobod občanů tedy i dětí zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích. Je s podivem, že instituce, která by měla být vrcholným stupněm vědeckého bádání v oblasti práva, popírá základní zásadu, bez jejíž znalosti neprojdou studenti právnických fakult ani první semestr.
kontakt:
Mgr. Radka Jelínková,
tel. 604 310 187
