Úterý, 12. října 2010Tiskové zprávy
Zástupkyně Ligy vystoupila včera odpoledne v Ženevě ve Výboru OSN pro odstranění všech forem diskriminace žen. Liga kritizuje Českou republiku zejména za její postoj v otázkách neoprávněných sterilizací a řešení domácího násilí. Dále upozornila na to, že v České republice stále není ženám umožňováno svobodně rozhodovat o místě porodu.
Výbor je zvláštním orgánem OSN, který kontroluje, jak státy plní své závazky vyplývající z Úmluvy pro odstranění všech forem diskriminace žen. Státy, které úmluvu podepsaly, mají povinnost v pravidelných intervalech zasílat Výboru zprávu o dodržování svých závazků. Výbor však vedle oficiálních představitelů vlády naslouchá také neziskovým organizacím, které tak mají možnost upozornit OSN na porušování lidských práv ve svých zemích.
Během dnešních rozhovorů Liga kritizovala českou vládu za to, že stále nevyšetřila případy sterilizovaných žen a nezajistila jejich řádné odškodnění. Dále upozornila na to, že ženám, které nechtějí rodit v porodnicích, je není umožněno rodit za pomocí porodních asistentek nebo v porodních domech. „Tyto ženy jsou tak ponechány bez jakékoliv zdravotnické péče a nuceny tak podstupovat zbytečné riziko, kterému se by bylo možno vyhnout, kdyby u porodu mohla asistovat vyškolená porodní asistentka.“ Říká právnička Kateřina Červená, která Ligu před Výborem zastupuje.
Společně s Ligou ve výboru za Českou republiku vystoupily zástupkyně České ženské lobby a Evropského centra pro práva Romů, které kritizovaly např. nulové zastoupení žen v české vládě nebo nedostatek zařízení pečující o děti, či chybějící nabídku alternativních úvazků, které v konečném důsledku vedou k nízké zaměstnanosti žen s dětmi.
Oficiální vládní delegace České republiky se s Výborem setká ve čtvrtek 14. října na zasedání, při kterém bude muset pod palbou otázek obhajovat kroky, které vláda pro odstranění diskriminace žen přijala.
Bližší informace poskytne:
Kateřina Červená, právnička Ligy lidských práv: +420 777 18 99 26, kcervena@llp.cz
Sobota, 9. října 2010Tiskové zprávy
V neděli 10. října oslaví celý svět Den duševního zdraví. Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených (MDAC) by při této příležitosti rádi upozornili na fakt, že v České republice lidé s duševním postižením stále naráží na sociální i legislativní bariéry, které jim brání v plnohodnotném životě. Hluboce zakořeněné předsudky a často i negativní mediální obraz zapříčiňují, že se o právech lidí s duševním postižením na veřejnosti nemluví.
Na to, že jsou lidé s duševním postižením masivně zbavování způsobilosti k právním úkonům poukazuje Liga ve spolupráci s MDAC již řadu let. Také ústavní soud potvrdil, že lidí bez způsobilosti k právním úkonům je v České republice až 25 000, což rozhodně není zanedbatelné číslo. Tito lidé jsou v často velice formálním řízení zbavováni nejen možnosti činit právní úkony, ale v důsledku rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům automaticky ztrácejí možnost volit, uzavřít manželství, či vychovávat děti.
Navíc, velké procento z nich je následně na základě souhlasu jejich opatrovníka či opatrovnice umístěno do psychiatrických léčeben nebo ústavů sociální péče bez možnosti se umístění bránit. Z důvodu nedostatečně rozvinuté sítě komunitních sociálních služeb, v zařízeních zůstávají desítky let v plné závislosti na opatrovnících a ošetřovatelích bez výhledu na samostatný život ve společnosti.
Řadu problémů měla řešit Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, která zaručuje práva všem lidem bez ohledu na jejich nemoc nebo postižení. Česká republika úmluvu ratifikovala před více než rokem a tím se zavázala respektovat základní zásady, kterými jsou zákaz diskriminace z důvodu postižení nebo přijetí všech přiměřených úprav k tomu, aby lidé s postižením mohli své práva vykonávat tak jako všichni ostatní. Navíc musí stát změnit řadu starých zákonů, které jsou s úmluvou v rozporu.
Změnu měl přinést nový Občanský zákoník, který měl opustit starý předlistopadový model zbavování způsobilosti k právním úkonům a nahradit ho konceptem tzv. podporovaného rozhodování po vzoru našich západních sousedů. Vzhledem k politickým rozkolům však zákon stále nebyl přijat a tisíce lidí tak zůstávají bez možnosti samostatně o sobě rozhodovat, zvolit si místo bydlení nebo se bránit proti bezpráví.
„Je potřeba změnit ještě hodně zákonů, aby byla lidem s postižením navrácena jejich základní lidská práva. Nejdůležitější a zřejmě i nejtěžší je však změnit pohled lidí od psychiatrů, přes soudce až po laickou veřejnost tak, aby se na lidi s duševním postižením začali dívat jako na rovnocenné členy společnosti,“ říká k tomu Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv a MDAC.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Durajová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 692 282; 545 210 446, email: zdurajova@mdac.info
Barbora Rittichová, právníčka MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228; 545 210 446, email: brittichova@mdac.info
Středa, 6. října 2010Tiskové zprávy
V polovině července vydal Nejvyšší správní soud rozhodnutí, podle něhož nemůže hygiena pokutovat rodiče za to, že svoje děti neočkují. Povinnost totiž není stanovena zákonem, ale pouhou vyhláškou, což k trestání rodičů nestačí. Rozhodnutí soudu však bylo některými právníky zpochybňováno a vyzývali hygienické stanice, aby neočkující rodiče trestaly i nadále. To se stalo i manželům Kučerovým* , Ministerstvo zdravotnictví, k němuž se odvolali, však sankci uloženou hygienickou stanicí zrušilo. Také správní soudy nyní začaly další uložené pokuty rušit.
Manželé Kučerovi nechali nejprve svoji dceru očkovat proti TBC, ale kvůli její časté nemocnosti a nízkým váhovým přírůstkům se z obav o její zdraví rozhodli v dalším očkování nepokračovat. Svoje rozhodnutí sami sdělili hygienické stanici v Českých Budějovicích, která s nimi zahájila řízení o přestupku. Během řízení se manželé Kučerovi dozvěděli o novém rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a vyzvali hygienickou stanici, aby na jeho základě řízení zastavila. To však hygienická stanice odmítla s poukazem na to, že soudní rozhodnutí není obecně právně závazné a představuje jen možné vodítko. Rodiče obvinila z přestupku, ale uložila jim jen mírnou sankci.
Proti rozhodnutí hygienické stanice se manželé Kučerovi odvolali k Ministerstvu zdravotnictví, které jim dalo za pravdu a minulý měsíc řízení definitivně zastavilo. Ministerstvo ve svém rozhodnutí pečlivě a podrobně zdůvodnilo, proč je třeba rozsudek respektovat nejen v konkrétním projednávaném případě, ale i v ostatních srovnatelných případech odmítání očkování. Odkázalo na názor Ústavního soudu, že výklad jednou učiněný soudem by obecně měl být východiskem pro rozhodování následujících případů stejného druhu.
Se závěry Nejvyššího správního soudu se ztotožnily i správní soudy. Začaly tak rušit starší rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, které potvrzovaly pokuty udělené hygienickými stanicemi za neočkování. Městský soud v Praze už stihl rozhodnout hned ve dvou případech. Rodina z Prahy tak nemusí platit 12.000 Kč a rodina z Tišnova 10.000 Kč.
„Přístup ministerstva i soudů potvrdil, že rodičům, kteří požadují individuální přístup k očkování svých dětí, za současného stavu pokuty nehrozí,“ komentuje vývoj právnička Ligy Zuzana Candigliota. Na druhou stranu lze očekávat ze strany ministerstva snahu o změnu zákona. „Věříme, že případná novela zákona o ochraně veřejného zdraví nebude založena jen na represi. Mohlo by se buď uvažovat o dobrovolnosti očkování, jako je tomu v Německu nebo Rakousku, nebo alespoň o začlenění širšího rozsahu výjimek z očkování, jak v minulosti navrhoval veřejný ochránce práv,“ dodává směrem k budoucí právní úpravě právnička Ligy.
Další informace poskytnou:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, 777 893 871
David Zahumenský, právník a předseda Ligy lidských práv, 608 719 535
Rozhodnutí hygienické stanice k případu manželů Kučerových.
Rozhodnutí ministerstva zdravotnictví k případu manželů Kučerových.
Rozsudky Městského soudu v Praze naleznete zde a zde.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu.
*Příjmení manželů bylo na jejich žádost změněno.
Úterý, 21. září 2010Tiskové zprávy
Čtyřiapadesátiletý živnostník pan Vladimír podal trestní oznámení na policisty, kteří jej podle jeho tvrzení napadli prvního května tohoto roku na služebně v Aši a způsobili mu četná zranění. Přestože jde o závažné obvinění, prověřování případu karlovarskou policejní inspekcí od počátku probíhalo podezřele jednostranným způsobem. Nyní inspekce celou věc odložila s tím, že se o žádný trestný čin nejedná. Napadený muž byl navíc pokutován za to, že prokopl dveře policejní cely, a to i přes to, že jednal v sebeobraně. Poškozeného nyní v trestním řízení zastupuje Liga lidských práv, která proti odložení podala stížnost.
O případu pana Vladimíra informovala média ihned po jeho napadení (podrobný popis případu naleznete pod tiskovou zprávou). Po propuštění z policejní služebny, kde byl napaden, měl podle lékařských zpráv poraněnou hlavu, pohmožděný hrudník, podvrtnutou krční páteř a na rukou pohmožděniny od pout. O měsíc později jej pak na ulici pronásledovali kolegové násilných policistů, kteří mu vyhrožovali další újmou na zdraví a uráželi jej.
Vyšetřování případu karlovarskou policejní inspekcí od samého počátku rozhodně nelze označit za objektivní. I když pan Vladimír nahlásil čin ještě v den napadení, vyšetřovatel s výslechem policistů zcela nepochopitelně otálel tři měsíce. Policisté tedy měli dostatek času připravit si věrohodnou verzi události, i přes to jejich výpovědi obsahují závažné rozpory. Podobných nesrovnalostí nalezla právnička Ligy ve spise celou řadu.
„Spoutání poškozeného na policejní cele, se zcela jistě nemohlo odehrát tak, jak jej policisté popsali. Pan Vladimír měl být podle jejich výpovědi připoután s rukama za zády k zadní stěně cely a zároveň kopat do vstupních dveří. Jenže ty jsou podle situačního plánku, který je součástí spisu, vzdáleny asi 2,5 metru od kovového oka. Tam při své výšce zhruba 170 cm pan Vladimír opravdu dosáhnout nemohl.“ vysvětluje právnička Ligy Zuzana Candigliota, která jménem poškozeného opakovaně navrhovala provedení rekonstrukce na místě činu a vyhotovení znaleckého posudku na věrohodnost oběti. To ale inspekce jako nadbytečné odmítla.
Mezitím znalec z oboru soudního lékařství Zdeňek Šňupárek vypracoval znalecký posudek, který měl podle všeho od počátku policisty „krýt“. Znalec například vůbec neměl nezbytné podklady pro jeho zpracování – záznamy o výslechu policistů a lékařské zprávy o následném léčení poškozeného. Přesto došel k jednoznačnému závěru, že verze policistů je na rozdíl od verze poškozeného důvěryhodná, zranění si poškozený prý mohl způsobit sám a léčení by nemělo přesáhnout 7 dní. Podle policejního vyšetřovatele, kterého Liga oslovila, aby se k posudku vyjádřil, znalec použil jen selektivní údaje a nevyhodnotil rozpory ve výpovědích policistů, posudek je navíc zkreslený a neúplný. Právnička Ligy okamžitě navrhla provedení revizního znaleckého posudku a dalších důkazů. Přesto nyní inspekce usnesením rozhodla, že se vlastně žádný trestný čin nestal.
„Přístup inspekce k vyšetřování případu znovu potvrzuje, že Česká republika nemá nezávislý orgán, který by šetřil závažná pochybení policistů. Inspekce policie, která je složena pouze z bývalých policistů, se zde podle všeho nesnaží věci objasnit, ale spíše podezření z policejního násilí ututlat.“ uvádí Candigliota. Liga lidských práv se jménem poškozeného obrací na státního zástupce, aby usnesení inspekce zrušil. Zároveň se obrací na ústav soudního lékařství, aby zhotovil revizní znalecký posudek.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, mobil: +420 604 118 050
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, mobil: +420 608 719 535
Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem – manuál Ligy lidských práv
Liga lidských práv vydala pro občany praktický manuál – Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem. Obsahuje řadu užitečných informací o právech občanů a povinnostech policie. Publikace obsahuje i vzory stížností či trestních oznámení na policisty či strážníky.
Tématu lidských práv a policie se věnujeme i v nejnovějším čísle EXTRA Ligových novin.
Podrobné informace k případu pana Vladimíra:
Když se 1. 5. 2010 v ranních hodinách vracel pan Vladimír z baru svých přátel, nejdříve jej zastavili strážníci a chtěli po něm bez udání důvodu občanský průkaz. Ten u sebe neměl, proto se jej rozhodli odvézt na služebnu státní policie. Předvedení muže strážníci až následně zdůvodnili tím, že měl údajně močit na budovu Infocentra. To ale pan Vladimír popírá s tím, že kolem této budovy ten večer vůbec neprocházel. Následně trval na zajištění záznamů z městských kamer, které by to potvrdily. Tento jeho návrh byl odbyt s tím, že kamery byly údajně v daném čase a místě „nefunkční“.
Na služebně policisté muže nutili, aby se podrobil testu na alkohol. Pan Vladimír požadavku vyhověl, přesto se zajímal, proč to musí podstupovat a proč policisté raději nekontrolují opilce, kteří poškozují majetek. To patrně policisty podráždilo a rozhodli se jej zavřít na celu a připoutat jej ke kovovému oku, přestože je takový postup v rozporu se stanovisky veřejného ochránce práv. Připoutali jej ale bolestivým způsobem za ruce, kde měl dříve frakturu, proto začal pan Vladimír bolestí křičet a pak i kopat do dveří cely, aby mu policisté pouta sundali. Na to měl policista Jiří Bulant opakovaně reagovat tak, že muži uštědřil rány pěstí do hlavy a do zad a kopance do těla. Jednou ho měl i srazit na zem, kleknout si mu na hrudník a pěstmi ho bít do hlavy. Jeho kolegové Šustr a Poor tomu měli přihlížet a proti násilí svého kolegy nezasáhnout. Po několika hodinách na cele byl pan Vladimír propuštěn a následně vyhledal lékařskou pomoc.
Tím ovšem policejní šikana neskončila. Na základě záznamu policie s panem Vladimírem zahájila řízení přestupková komise města Aše. Ta ho vinila celkem ze tří přestupků – údajného močení na veřejnosti, poškození dveří cely a slovního urážení policistů. Nakonec byl uznán vinným z prvních dvou přestupků, proti čemuž se odvolal.
Pátek, 27. srpna 2010Tiskové zprávy
Brno – 27. srpna – Vždy, když se svěřujeme do lékařské péče, existuje jisté riziko, že se náš zdravotní stav místo očekávaného zlepšení zásadně zhorší, a to i přes to, že nedojde k žádnému pochybení ze strany lékařů. I chyba, za níž není zjevně nikdo odpovědný, však může mít hluboké sociální dopady na život poškozeného pacienta i jeho blízkých. Liga lidských práv v těchto dnech vydala analýzu, která se právě problematikou odškodňování v případech, kdy za újmu pacienta nemůže lékař ani nemocnice, podrobně zabývá. Součástí analýzy jsou i návrhy, jak tento problém v České republice uspokojivě vyřešit.
Stovky případů ročně
Dlouhodobá, případně trvalá pracovní neschopnost, nebo smrt živitele rodiny v důsledku zdravotnického zákroku postihuje podle odhadů Ligy stovky pacientů ročně. Kromě případů, kdy je zřejmé, že odpovědnost nenese zdravotnické zařízení, dochází ještě častěji k situacím, kdy je odpovědnost zdravotníků za způsobenou škodu velmi sporná. Pokud se v takovém případě pacient pustí do soudního sporu, musí se připravit na nákladný a často velmi dlouhý proces s nejistým výsledkem.
„Tématu odškodňování se věnujeme dlouhodobě. V rámci poradny pro pacienty se na nás obrací spousta lidí, části z nich se však nedá za stávajících podmínek pomoci ani soudní ani žádnou jinou cestou. Zabývali jsme se tím, jak tento problém řeší v ostatních zemích, a naše poznatky prezentujeme v Systémovém doporučení č. 9. Považujeme za důležité, aby změna systému odškodňování pacientů u nás proběhla co nejdříve,“ říká předseda Ligy lidských práv David Zahumenský.
Nefunkční zákon
Zákon o péči o zdraví lidu stanoví, že pacient má nárok na příspěvek od státu, dojde-li k pochybení při výkonu zdravotnické služby a pacient neuspěje v řízení o náhradu škody. Podle informací ministerstva zdravotnictví však tímto způsobem nikdy k žádnému odškodnění nedošlo. Nacházíme se tedy v situaci, kdy máme nevyužívaný zákon bez prováděcích nařízení, který většinou není znám ani odborné veřejnosti, natož laikům.
Dva způsoby jak problém řešit
Systémové doporučení Ligy by mělo být podkladem pro odbornou diskuzi o možných řešeních tohoto problému. Nabízí se varianta upravit stávající zákon do použitelné podoby, rozšířit povědomí veřejnosti o něm a uvést jej do života. Druhou možností je vytvořit systém zcela nový, postavený např. na rakouském modelu, kde existují speciální odškodňovací fondy financované z poplatků, které pacienti zaplatí za pobyt v nemocnici.
Výhody pro všechny
Ze zkušeností Ligy vyplývá, že celá řada poškozených pacientů neusiluje primárně o to „vysoudit“ na nemocnici co nejvíce. Mnozí z nich by dali přednost vstřícnému a otevřenému jednání a v případě, že by bylo odškodnění vyplaceno rychle, spokojili by se s daleko menší finanční částkou a už by se nepouštěli do nejistého, dlouhotrvajícího a nákladného soudního sporu, čímž by se výrazně ulevilo také lékařům a zdravotnickým zařízením. Zavedením systému odškodňovacích fondů je ale možné dosáhnout také úspor, zejména, pokud by se získané informace dále využily při řízení kvality péče.
Systémové doporučení Ligy lidských práv č. 9 – Odškodňování pacientů v případech, kdy za způsobenou újmu zdravotnické zařízení neodpovídá, si můžete stáhnout zde.
Téma odškodňování pacientů vám přiblíží také šestnáctiminutový dokument:
1. část
2. část
Dotazy zodpoví a další informace poskytne:
David Zahumenský, odborník na medicínské právo a předseda Ligy lidských práv
tel. 608 719 535
email: dzahumensky@llp.cz
Pátek, 30. července 2010Tiskové zprávy
Rodičům, kteří se rozhodnou své děti neočkovat nebo očkování odložit, už nehrozí pokuta. Minulou středu o tom rozhodl Nejvyšší správní soud (NSS). Soud přijal argumentaci Ligy lidských práv, která upozornila na fakt, že vyhláška o očkování proti infekčním nemocem odporuje článku 4 Listiny základních práv a svobod. Končí tak mnohdy značně necitlivá praxe úředníků hygienických stanic, kteří ukládali rodinám až dvacetitisícové pokuty za neočkování či odložení vakcinace dítěte, a to i v případech, kdy rodiče s očkováním přestali kvůli značným vedlejším účinkům.
Rodiče, které Liga před Nejvyšším správním soudem zastupovala, se po negativních reakcích svého dítěte na hexavakcínu rozhodli v očkování s výjimkou tetanu nepokračovat. Hygienická stanice jim za to uložila pokutu osm tisíc korun. Stát jim teď bude muset peníze vrátit. „Rozhodnutí NSS tak částečně uzavřelo kapitolu totalitního přístupu zákazů a příkazů a dává českým rodičům více svobody, ale také odpovědnosti při rozhodování o zdraví svých dětí,“ komentuje verdikt soudu předseda Ligy David Zahumenský. Soud zároveň jasně řekl, že samo ministerstvo zdravotnictví nemůže rozhodovat o tom, jakým očkováním se mají děti podrobit. Očkování musejí být stanovena zákonem, čemuž by měla předcházet dostatečná odborná a veřejná diskuse.
Povinné očkování sehrálo historicky kladnou roli při kontrole a snížení výskytu řady nemocí. Zkušenosti z mnoha starších členských států EU, například z Rakouska, Německa, Švýcarska nebo Velké Británie, ale ukazují, že vhodně zvolenou informační kampaní je možné dosáhnout vysoké proočkovanosti i bez represe namířené vůči rodinám. Odpadá zde přitom nejen narušování důvěry mezi rodiči a pediatry, kteří hygienikům neočkování dítěte hlásí, ale rodiče jsou také transparentněji informováni o přínosech a rizicích spojených s očkováním. „Ze zkušeností Ligy vyplývá, že čeští lékaři se často nesprávně domnívají, že rodiče nemusejí o rizicích spojených s očkováním informovat, nebo tato rizika bagatelizují,“ uvádí Zahumenský.
I když rodiče již není možné pokutovat za to, že se očkovací vyhláškou neřídí, některé nepřímé sankce stále zůstávají v platnosti. Dítě, které nebylo řádně naočkováno, nesmí být přijato do mateřské školy a nemůže ani na tábor, školu v přírodě či lyžařský výcvik. „Takto přísné opatření, které brání dětem v přístupu ke vzdělávání a dalším aktivitám, považujeme za nepřiměřené. I kdyby dítěti chybělo byť jen jedno očkování, proti němuž se třeba ani jinde v Evropě neočkuje, a kdyby všechny ostatní děti naočkovány byly, přesto se toto dítě například školy v přírodě účastnit nesmí. To nemá ve vyspělých zemích obdoby.“ uvádí právnička Ligy Zuzana Candigliota.
Rozhodnutí NSS tak otvírá diskusi o tom, jakým způsobem má český stát zajistit podmínky pro ochranu zdraví dětí. Změnu nevyhovujícího systému by měla přinést dlouho očekávaná reforma zdravotnictví. Podle Ligy, která se problematikou povinného očkování dlouhodobě zabývá a nyní zpracovává analýzu přístupů k očkování dětí v Evropě, je nutné, aby nový ministr zdravotnictví dokončil přijetí připravené vyhlášky o zrušení plošného očkování proti tuberkulóze, po kterém odborníci dlouhodobě volají. Dále je třeba zamezit trestání rodin, které očkování ze zdravotních důvodů odmítají, a nastavit systém očkování tak, aby byla v co největší míře respektována svobodná volba rodičů v otázkách zdraví jejich dětí.
Další informace poskytnou:
Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv
tel.: 777 893 871
David Zahumenský
právník a předseda Ligy lidských práv
tel.: 608 719 535
Rozsudek Nejvyššího správního soudu je k dispozici zde.
Informace k případu, kdy v roce 2008 došlo k pokusu rodiče z Brna odkládající očkování kriminalizovat najdete zde.
Informace k případu, kdy zcela absurdně uloženou pokutu zrušilo samo ministerstvo jsou zde.
