Čtvrtek, 11. prosince 2014Tiskové zprávy
Stížnost dvou rodiček na český stát, který jim neumožnil rodit doma s péčí asistentky, dnes Evropský soud pro lidská práva zamítnul. Podle něj mu v této věci nepřísluší hodnotit legislativu jednotlivých zemí, která je navíc v rámci Evropy nejednotná. Ve věcném odůvodnění dal ale stěžovatelkám v mnohém za pravdu a ty se proto rozhodly využít poslední možnost – obrátit se na velký senát soudu.
Podle soudu v Evropě neexistuje jednotný názor na domácí porody a systém péče o novorozence – argumentoval tím, že domácí porody jsou zakotveny v legislativě jen poloviny evropských zemí. „Zapomněl ale na Dánsko a Norsko. A když vezmeme v potaz i Slovinsko a Estonsko, kde se legislativa právě vytváří a Španělsko s Finskem, které domácí porody tolerují, je pohled na mapu Evropy velmi výmluvný. Domácí porody jsou mimo zákon jen v zemích bývalého východního bloku,„ říká biostatistička Markéta Pavlíková.
Po věcné stránce dává naopak rozsudek za pravdu oběma ženám. Podmínky pro svobodnou volbu rodiček jsou stávajícím stavem narušovány. „Soud také uznal, že porod mimo porodnice je co do rizik srovnatelný s porodem v porodnici, pokud se jedná o nízkorizikovou rodičku, které asistuje kvalifikovaná porodní asistentka a je státem zajištěna návazná péče,“ řekl advokát Richard Hořejší.
Podle soudu by měl stát neustále zohledňovat vývoj vědeckých poznatků a práva. Doporučení britské státní instituce NICE z počátku letošního prosince konstatuje, že až pro 45 procnet žen a jejich dětí je prospěšnější rodit mimo zdravotnická zařízení. „Ze statistik i studií jasně vyplývá, že ženy i děti v péči porodních asistentek mají nejméně zdravotních následků: poranění, operativních porodů, nástřihů hráze. Ty jsou při běžné nemocniční péči mnohem četnější,“ říká Pavlíková.
S nesouhlasným stanoviskem k rozsudku vystoupil belgický soudce Lemmens, podle něhož není otázka porodů doma pojímána jako odborná, ale jde o boj o moc, při kterém čeští lékaři neváhají používat nátlakové metody. „Povšiml si, že i pracovní skupina k porodnictví při Ministerstvu zdravotnictví byla „vyčištěna“ od jiných než lékařských názorů,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
Liga lidských práv se věnuje právům rodiček na webu www.ferovanemocnice.cz, kde bude nadále ženy informovat o dalším postupu a o tom, jak přispět ke změně a jak se domáhat svých práv.
Legenda:
státy modře – porod doma je za určitých podmínek výslovně povolen
státy světlemodře – legislativu povolující porod doma právě připravují
státy zeleně – porody doma tolerují, ale právně neupravují
Zdroj: Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Dubská a Krejzová proti ČR (oddíl 4, bod 60 a 61) a zpráva European Perinatal Health Report 2010 organizace Europeristat.
Překlad stěžejních částí
rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva k oběma případům naleznete
zde (za přeložení děkujeme Tereze Foukalové a Petře Ali Dolákové).
Čtvrtek, 11. prosince 2014Tiskové zprávy
Evropský soud pro lidská práva shledal pochybení České republiky, když odebrala zdravého novorozence rodině po té, co s ním matka opustila v den porodu nemocnici. Stát je soudním rozhodnutím donutil vrátit se zpět. Podle soudu šlo o zbytečně drastické opatření v tak citlivé době života rodiny.
Soud uvedl, že „I když může v některých případech vzniknout naléhavá potřeba chránit zdraví dítěte, zásah do rodinného života rodiny stěžovatelky způsobený předběžným opatřením nemůže být chápán jako nezbytný v demokratické společnosti,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
Paní Eva porodila v roce 2007 v nemocnici v Hořovicích zdravé dítě a ještě v den porodu s ním odešla do domácí péče. Lékaři s tím však nesouhlasili a na základě jejich podnětu o údajném ohrožení dítěte a za podpory sociálních pracovníků soud dítě předběžným opatřením odebral. Rodiče neměli žádnou možnost se k věci vyjádřit a matka se s dítětem za doprovodu policie musela vrátit do nemocnice, kde nedobrovolně setrvali další dva dny.
Evropský soud dal svým rozhodnutím České republice najevo, že musí respektovat rodiče a jejich volbu péče o zdravého novorozence
Podle soudu nelze novorozence rodičům odebrat pouze na základě převažujícího názoru české lékařské praxe o nutnosti hospitalizace. Světová zdravotnická organizace zastává opačný názor – že zdravé dítě nemusí být po porodu v nemocnici a že domácí péče má svoje výhody.
Soud kritizoval také to, že český právní řád neumožňuje rodičům rozhodnutí soudu o odebrání dítěte v takovém případě napadnout a domoci se zadostiučinění, i když se ukáže, že odebrání dítěte bylo nedůvodné.
Bližší informace poskytnou:
Radka Korbelová Dohnalová
tel. 604 310 187
e-mail: korbelova.dohnalova@akkt.cz
Zuzana Candigliota
tel. 607 005 043
e-mail: zcandigliota@llp.cz
Další informace:
- Překlad rozsudku Evropského soudu pro lidská práva najdete zde.
- Popis případu paní Evy naleznete zde.
- Doporučení Světové zdravotnické organizace k hospitalizaci dítěte po porodu (10.4.1 Duration of stay in health facility) naleznete zde.
- Článek biostatističky Markéty Pavlíkové k problematickým postupům v českém porodnictví včetně problematiky poporodní hospitalizace a ambulantního porodu naleznete zde.
Pondělí, 8. září 2014Tiskové zprávy
Ústavní soud minulé úterý ulehčil dokazování neplatnosti smluv v případech, kdy člověk jednal v duševní poruše. To pomůže lidem se zdravotním postižením ochránit se před následky velmi špatných rozhodnutí, které učinili, aniž by si z důvodu duševní poruchy uvědomovali následky svého rozhodnutí.
Podle ústavního soudu člověku s duševní poruchou postačí prokázat, že s vysokou mírou pravděpodobnosti trpěl v době, kdy uzavíral smlouvu, poruchou, v jejímž důsledku nerozuměl důsledkům smlouvy, nebo nebyl schopen se ovládnout. V této situaci se ocitají z různých důvodů typicky lidé s mentálním postižením, psychiatrickými nemocemi nebo starší lidé trpící demencí či Alzheimerovou chorobou. Tyto skupiny se můžou stát lehkou obětí různých podvodníků či manipulátorů, můžou uzavřít smlouvy na něčí příkaz, nebo si podpisy vůbec nepamatovat.
Doposud bylo velmi těžké takto uzavřené smlouvy zneplatnit, protože dotčený člověk musel složitě prokazovat, že s téměř 100% jistotou byla smlouva uzavřena v duševní poruše, která ho činila k rozhodnutí nezpůsobilým. To bylo mnohdy takřka nemožné, a rodiny i státní orgány se tak uchylovaly raději preventivně k omezování svéprávnosti.
Stěžovatel rozhodnutí Ústavního soudu vítá, protože mu jeho slovy „dává naději, že jedno rozhodnutí, které si ale pro svoji nemoc vůbec nepamatuji, mi nezničí celý můj život“. Radka Korbelová Dohnalová, advokátka zastupující případ před Ústavním soudem, k tomu dodává: „ Samozřejmě je nutné mít vždy na paměti i dobrou víru druhé strany, která smlouvu s člověkem se zdravotním postižením uzavírá. To zdůraznil i Ústavní soud. Soudy ale nemůžou od lidí s postižením požadovat zpětně stoprocentní prokázání vlivu duševní poruchy na rozhodování, to je prostě nepřiměřené“.
Podle Maroše Matiaška, advokáta spolupracujícího s Ligou lidských práv, jde o důležité rozhodnutí i pro praxi omezování svéprávnosti: „Ústavní soud dal lidem s postižením a jejich rodinám šanci ochránit se před špatným rozhodnutím bez toho, aby se přistupovalo k omezování svéprávnosti“.
Pro více informací kontaktujte:
– Maroše Matiaška, advokáta spolupracujícího s Ligou lidských práv, tel. 608 130 205, email mmatiasko@llp.cz, www.llp.cz
– Radku Korbelovou Dohnalovou, advokátku, tel. 604 310 187, e-mail korbelova.dohnalova@akkt.cz, www.akkt.cz
Poznámky:
1) Tiskovou zprávu Ústavního soudu naleznete pod tímto odkazem: http://www.usoud.cz/aktualne/?tx_ttnews[tt_news]=2614&cHash=e72a027a75ebbb4c5a140daff12f4d37
2) Nález Ústavního soudu je umístěn ve formátu pdf zde: http://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/I._US_173_13_an.pdf
Pondělí, 1. září 2014Tiskové zprávy
Liga lidských práv a Instand kritizují nově připravovanou novelu občanského zákoníku, která by znamenala oslabení práv osob se zdravotním postižením. Těmito snahami stát nerespektuje doporučení neziskových organizací a příklady dobré praxe ze zahraničí. Analýza, kterou právě vydává LLP a Instand v rámci projektu Modely podpory pro rozhodování lidí s mentálním postižením, určuje směr, kterým by se ministerstvo mělo vydat pro maximální respektování práv osob s postižením.
Například soudcům se podařilo do návrhů změn prosadit prodloužení maximální doby, po kterou může být člověk omezen ve svéprávnosti ze tří na pět let. Navrhované opatření je jednoznačně krokem zpět. Před účinností nového občanského zákoníku nebyla stanovena žádná lhůta pro pravidelný přezkum zásahů do svéprávnosti, což bylo dlouhodobě kritizováno. Nastavení tříleté lhůty pro opětovné řízení bylo prvním krokem na cestě k úplnému odstranění institutu omezení svéprávnosti.
Opravdové problémy však v navrhované novele zůstávají zcela neřešeny. Jako příklad zde uvádíme tyto tři:
1) Rodiny s opatrovníkem mohou svévolně umístit svého příbuzného do uzavřeného ústavu, i když to jeho zdravotní stav nevyžaduje.
2) Zástupce z členů domácnosti nemůže disponovat s částkou vyšší než je životní minimum. Toto pravidlo zcela znemožňuje potřebnou pomoc a podporu příbuzného.
3) Naprostá nejasnost dále panuje v právu osoby s omezenou svéprávností sepsat závěť. Každý notář si nová ustanovení vykládá po svém a je potřeba aby zákon v tomto určil jasná pravidla.
„Opravdové problémy, na které upozorňují neziskové organizace, zůstaly v novém návrhu zcela neřešeny. Navrhované změny jsou evidentní reakcí na stížnosti přetížených soudců, kteří si těmito úpravami chtějí snížit množství agendy. Místo toho, aby stát zvýšil počty pracovníků soudů, rozhodl se jednoduše zmenšit ochranu práv osob s postižením“, říká Barbora Rittichová, právnička Ligy lidských práv a autorka analýzy.
Analýza, kterou právě vydává LLP a Instand, obsahuje doporučení k potřebným změnám legislativy a k efektivnějšímu využívání nových alternativ k omezení svéprávnosti. V analýze jsou představeny možné koncepce profesionálního opatrovnictví a podpůrcovství. Čtenáři se mohou seznámit s různými modely tzv. opatrovnického úřadu, mohou se dozvědět, kdo by mohl být profesionálním opatrovníkem nebo podpůrcem. Analýza byla vydána v rámci projektu Modely podpory pro rozhodování lidí s mentálním postižením, který je financován z ESF, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.00025.
Pro více informací kontaktujte Barboru Rittichovou (LLP) na telefonním čísle 773 621 228 a emailu brittichova@llp.cz, nebo Václava Štrunce (Instand) na telefonu 739 511 765 a emailu strunc@instand.cz
Poznámky:
1) Analýzu o možnostech vytvoření profesionálních opatrovníků a podpůrců naleznete v příloze této tiskové zprávy a na webových stránkách: https://llp.cz/publikace/analyza-moznosti-vytvoreni-institutu-profesionalniho-opatrovnika-a-podpurce-v-cr/
2) Zprávu ministerstva spravedlnosti o připravovaných změnách v novém občanském zákoníku a odkaz na jejich konkrétní znění: http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=337646
Pátek, 29. srpna 2014Tiskové zprávy
Instand a Liga lidských práv vydali analýzu možnosti vytvoření institutu profesionálního opatrovníka a podpůrce v právním prostředí ČR.
V rámci projektu Modely podpory pro rozhodování lidí s mentálním postižením, který je financován z ESF, byla vytvořena unikátní analýza řešící postavení osob se zdravotním postižením. V rámci analýzy se autoři snaží inspirovat ze zahraniční legislativy i praxe a doporučují některé vhodné změny k aplikaci v ČR. Analýza se zaměřuje na novou právní úpravu svéprávnosti, jejího omezování i alternativ k němu. Součástí analýzy jsou i navrhovaného změny za účelem zefektivnění právních nástrojů využívaných osobami s postižením.
Dále se dokument zaměřuje na možné koncepce profesionálního opatrovnictví a podpůrcovství. Čtenáři se mohou seznámit s různými modely tzv. opatrovnického úřadu, mohou se dozvědět, kdo by mohl být profesionálním opatrovníkem nebo podpůrcem. V budoucnu by mělo být možné obracet se nejen na úřad obce, ale i na organizaci, která poskytuje službu profesionálního opatrovnictví či podpůrcovství s žádostí o pomoc a podporu.
Poznatky zachycené v analýze budou vyzkoušeny v Karlovarském kraji, kde již probíhá testování praxe profesionálních opatrovníků.
„Seznamuji se s opatrovankyněmi. Jsou báječné, i přesto, jak měly těžký život, jsou pozitivně naladěné. Podala jsem návrh na změnu opatrovníka místo současného Domova a spolupracuji při přípravách k odchodu opatrovankyň z instituce s týmem vedeným krajem. Vše se vyvíjí dobře,“ říká paní Eva Beránková, profesionální opatrovnice.
Česká republika v tuto dobu prožívá významné změny v oblasti statusu osob se zdravotním postižením. Aktuálně se řeší novelizace nového občanského zákoníku, stejně tak se již delší dobu pracuje na novém zákoně o opatrovnictví. Materiály, které obsahuje analýza, byly nabídnuty Ministerstvu spravedlnosti ČR k možnému využití pro přípravu obsahu opatrovnického zákona.
Pro více informací kontaktujte Barboru Rittichovou (LLP) na telefonním čísle 773 621 228 a emailu brittichova@llp.cz, nebo Václava Štrunce (Instand) na telefonu 739 511 765 a emailu strunc@instand.cz
Poznámky:
1) Analýzu naleznete v příloze tiskové zprávy, nebo pod odkazem: https://llp.cz/publikace/analyza-moznosti-vytvoreni-institutu-profesionalniho-opatrovnika-a-podpurce-v-cr/
2) Analýza byla vydána v rámci projektu Modely podpory pro rozhodování lidí s mentálním postižením, který je financován z ESF, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.00025.
Úterý, 12. srpna 2014Tiskové zprávy
Již více než půl roku mají osoby s postižením právo na soudní přezkum jejich nedobrovolného držení v zařízeních sociálních služeb. Liga lidských práv provedla průzkum, ze kterého vyplývá, že nová legislativa zatím nepomohla jedinému člověku.
Od 1. ledna 2014 je účinná nová právní úprava zakotvující ochranu pro osoby s postižením, které jsou nedobrovolně drženy v zařízení sociálních služeb. Nově mají tito lidé právo na soudní přezkoumání jejich pobytu v těchto institucích. Jak bylo zjištěno z dotazování okresních soudů, zatím žádné soudní rozhodnutí nepomohlo nikomu ven z ústavu.
Dotazováno bylo 86 okresních soudů, z nichž 84 poskytlo informace. Výsledky ukázaly, že v době od 1. ledna 2014 do 1. června 2014 se nové detenční řízení konalo jen u 4 soudů, z toho ve 3 případech nebylo stěžovateli vyhověno a jedno řízení nadále probíhá.
„Důvodem této situace je zejména nekvalitní právní úprava, ve které chybí jasná pravidla. Chybí informace o tom, kdo musí učinit oznámení soudu a v jaké lhůtě. Zcela nedostatečné je i vymezení podmínek, za kterých je přípustné omezení osobní svobody,“ uvedla právnička Ligy lidských práv Barbora Rittichová.
Liga lidských práv se dlouhodobě snaží upozorňovat na porušování práv osob se zdravotním postižením. Například v případu pana Červenky, který je v současné době projednáván Evropským soudem pro lidská práva. V obdobných kauzách dalších evropských zemí soudy rozhodly ve prospěch osob s postižením a deklarovaly tak právo na soudní přezkum jejich držení (např. případ Stanev proti Bulharsku).
V současné době probíhá jednání pracovní skupiny na Ministerstvu práce a sociálních věcí, která se snaží o reformu právní úpravy tak, aby práva osob nebyla porušována. „I když je možno sledovat snahy o zlepšení legislativy a řešení problému, klienti ani poskytovatelé sociálních služeb o nových možnostech nevědí, a proto je téměř nevyužívají. Právě sociální služby by přitom měly situace osob držených v zařízeních aktivně soudům hlásit“ dodala Rittichová.
Více informací poskytne:
Barbora Rittichová, právnička Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228, e-mail: brittichova@llp.cz
