Lobovali jsme u OSN v Ženevě za práva dětí

Tři naši právníci se vydali 9. května do Ženevy na zasedání výboru pro hospodářská, sociální a kulturní práva OSN, aby přesvědčili mezinárodní experty o důležitosti apelu na českou vládu v oblasti dodržování lidských práv. Už před časem vydala Liga stínovou zprávu o stavu lidských práv v České republice, kterou jsme předložili právě OSN. V tomto dokumentu jsme kritizovali především umisťování znevýhodněných dětí do speciálních škol, porušování lidských práv v oblasti zdravotnictví a zacházení s dětmi v konfliktu se zákonem.

Kampaň s paní Hrazdírovou

Původně jsme s sebou chtěli vzít i naši klientku paní Hrazdírovou, která se léta potýkala s problémem zařazení svého autistického syna do běžné školy. Na naši cestu jsme dokonce vytvořili kampaň, v níž se podařilo od našich podporovatelů vybrat přes 4500 korun na cestovní náklady. Paní Hrazdírová se nakonec cesty kvůli nemoci neúčastnila, ale všichni dárci souhlasili s využitím darů na cestovní náklady našich právníků.

Slyšení u výboru

Na slyšení s našimi právníky byla nadprůměrná účast členů výboru (přišlo jich celkem devět – tedy polovina výboru, běžná účast na podobných setkáních je přitom výrazně nižší). Přítomní členové byly našim tématům nakloněni a měli řadu doplňujících otázek nejen k inkluzivnímu vzdělávání. Fotku ze zasedání výboru můžete vidět například na našem facebooku.

Po skončení našeho slyšení se členové výboru doptávali zástupců české vlády. V této fázi vznášeli členové výboru velice často dotazy na témata, která jsme jim přednesli. Záznam si můžete přehrát ve videoarchivu OSN. Stručně alespoň několik otázek, které položil výbor vládě k tématu inkluze:

– Navrhuje vláda zákon, který by zamezil a učinil nezákonnou jakoukoli segregaci na základě postižení?

– Co vláda dělá na poli inkluzivního vzdělání?

– Činí vláda nějaké kroky, aby zmírnila předsudky většinové společnosti k lidem s postižením?

– Existují stále speciální školy, či již byly zavřeny?

– Jaký je rozpočet na akční plány pro inkluzivní vzdělávání a boj se sociálním vyloučením?

Věříme, že jsme účastí na zasedání posílili naše námitky a námi zdůrazňovaná témata se objeví v doporučení OSN pro Českou republiku, které očekáváme koncem května.

Prohlášení k budoucnosti Evropského soudu pro lidská práva

Ve dnech 7. – 8. dubna se v norském Oslu potkají akademičtí pracovníci, zaměstnanci Rady Evropy, zástupce států a evropské nevládní organizace, aby diskutovali na konferenci věnované budoucnosti Evropského soudu pro lidská práva. Při této příležitosti se Liga připojila k prohlášení nevládních organizací z východní a střední Evropy, ve kterém vyslovují obavy o další fungování ESLP. Vyzýváme účastníky konference, aby se nečinili kroky, které by mohli zhoršit postavení našeho nejefektivnějšího mechanismu ochrany lidských práv.

Dvě zprávy k výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva

Podali jsme alternativní zprávu k Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva. Tento Výbor bude na přelomu dubna a května projednávat druhou pravidelnou zprávu České republiky o naplňování Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Výstupem pak budou doporučení Výboru České republice.

My jsme se v alternativní zprávě soustředili především na práva dětí mladších 15 let v trestním řízení a zdravotnictví (očkování, domácí porody a přetíženost lékařů ve veřejných nemocnicích).

Výbor vyzýváme, aby konstatoval, že součástí práva dětí na zvláštní ochranu je i právo podezřelých dětí na trestní řízení (přizpůsobené věku dítěte). Tedy především takové řízení, v němž každé podezření nutně nemusí být řešeno před soudem (což se u nás v současnosti děje u dětí mladších 15 let). A řízení, v němž jsou dětem poskytnuty dostatečné záruky před špatným zacházením (například ze strany orgánů činných v trestním řízení), zejména pak povinně zajišťovaná právní pomoc.

Společně s organizacemi ERRC a MDAC jsme stejnému výboru zaslali ještě další zprávu, v níž jsme mimo jiné kritizovali neschopnost státu zajistit rovný přístup ke vzdělání pro všechny děti.

The European Roma Rights Centre and League of Human Rights invite applications for a gender research fellowship

The European Roma Rights Centre (ERRC) and the League of Human Rights invite applications for the position of the Gender Research Fellow. In 2014, the Gender Fellowship focuses on the particular issue of involuntary sterilisation of Romani women and women with disabilities in the Czech Republic. We are looking for researchers and activists with robust experience in conducting gender-specific, collaborative and action-oriented qualitative research. The ERRC specifically encourages researchers and activists from the Romani, Sinti and Travellers communities to apply for the Fellowship.

 

Deadline for applications: 15 April 2014

 

Information about the fellowship

The Fellowship is expected to start in May 2014 and will last for 7 months. The Fellow will be jointly supervised by the ERRC and League staff members. The selected Fellow will work closely with ERRC and League staff members on designing research objectives, selecting cases, tailoring methodology for fieldwork and document analysis, and ensuring compliance with ethical standards of social research, as relevant.

The selected Fellow will be offered a 7-months contract and an office space at the League’s central office in Brno, the Czech Republic. Fellows will additionally spend up to two weeks at the ERRC office in Budapest, Hungary at the start of the fellowship to finalise their research proposal. The ERRC offers the Fellow a monthly stipend and financial support for expenses occurred during the field research.

 

Research Frame

In Czechoslovakia, a Public Decree on Sterilisation from 1972 enabled public authorities to take programmatic steps to encourage the sterilisation of Romani women and women with disabilities placed in mental institutions in order to control their birth-rate. This legal provision resulted in giving public authorities more or less free reign to systematically sterilise Romani women and women with disabilities without their full and informed consent. The practice of sterilising women against their will did not end with the fall of Communism, when the specific Decree was formally abolished, but it continued throughout the transition to liberal democracy. The Public Defender of Rights (Ombudsperson) Otakar Motejl published a report in 2005 on the practice of sterilisation of Romani women pre and post 1989 – a report that included preliminary data on the scope of the problem and recommendations to the Czech Government on how to address the issue and compensate victims of coercive sterilisation. Meanwhile a significant number of international bodies issued compensation recommendations: the UN Committee on the Elimination of Discrimination against Women (CEDAW) (in 2006 and 2010), the UN Committee on Elimination of Racial Discrimination (CERD) (in 2007), the UN Human Rights Committee (2007), the UN Human Rights Council under the Universal Periodic Review (2008) and the European Commission against Racism and Intolerance (2009). In November 2009, government authorities acknowledged individual failures of hospital personnel and expressed regret for involuntary sterilisations. However, the governmental response to date has not gone any further to introduce any form of compensation mechanism for women harmed by this practice.

The 2014 Gender Research Fellowship should closely follow up the existing evidence of previous legal and policy research on involuntary (forced and coercive) sterilisation with a qualitative research insight into the life course of women harmed by involuntary sterilisation. Focusing on a selected number of case studies, it should develop a qualitative component to existing documents and reports. Specific cases should demonstrate life trajectories of individual women against the background of state laws, policies and hospital practice. Case studies should provide insight into the women’s life before sterilisation; describing the context of the sterilisation act, as well as its consequences on their family, professional and personal life and their heath status.

The research proposal should embrace general awareness of Roma rights and disability rights issues and specifically it should demonstrate basic familiarity with the institutional frame and practice of involuntary sterilisations of Romani women and/or women with disabilities in the Czech Republic. It should also propose preliminary suggestions for (1) research design, (2) methodology for document analysis, selection of case studies, and empirical fieldwork, and (3) solutions for ethical clearance for conducting research on an ethically challenging issue.

Research projects should be action-oriented and collaborative, i.e. they should aim at informing Romani women/women with disabilities or enabling them to benefit from the research (advocacy, direct action, litigation, raising awareness, etc.). The Fellow will also be expected to support the ERRC and League’s domestic and international advocacy and litigation strategies.

 

Profile of the applicants

The ERRC/League seek the Fellow with significant experience of living and working in Romani communities/or people with disabilities and who have been engaged in work with Romani communities/or people with disabilities for extended periods. The selected fellow should have robust skills in developing and conducting a qualitative action-oriented research, including the use of collaborative and gender-sensitive methods. The Fellow should be fluent in Czech and have a working knowledge of English. Knowledge of Romani language will be considered an advantage. The ERRC specifically encourages researchers and activists from the Romani, Sinti and Travellers communities to apply for the Fellowship.

 

Application Procedure

To apply for this Fellowship, candidates should send the following application materials:

  • A maximum two-page research proposal proposing research design, methodology, and ethical clearance for conducting fieldwork
  • A maximum one-page letter of interest describing personal motivation for engaging with the issue of involuntary sterilisation of Romani women and/or women with disabilities
  • CV specifying qualitative research experience and expertise withcollaborative and gender specific projects; and
  • The contact details of two referees familiar with the applicant’s educational or work background.

Candidates should submit their documents by 15 April 2014 via email to Dora Eke. The message should be entitled: Gender Research Fellowship – Czech Republic.

Only shortlisted candidates will be contacted in the course of the selection process. Incomplete or late application packages will not be considered for the position.

Please note: According to ERRC understanding, the term „Roma“ refers also to other groups related to Roma and groups who are perceived by the majority populations as Roma.

 

Podali jsme vůbec poprvé amicus curiae k Evropskému soudu pro lidská práva

Amicus curiae (v překladu doslova přítel soudu) je institut právního systému, který označuje osobu, která není stranou sporu, ale dobrovolně nabídne soudu informaci o svém právním nebo jiném pohledu na projednávaný případ. Rozhodnutí, zda přijmout takovou informaci, leží na úvaze soudu.

Liga lidských práv se v rámci svého programu Férové dětství věnuje i právům dětí v trestněprávních řízeních – především jejich postavení při zadržení a výslechu. Rozhodla se proto nabídnout svůj právní názor na případ Galvins vs. Lotyšsko, který právě projednává Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. A ten to přivítal.

V případu šlo o to, že 15letý chlapec čelil podezření ze žhářství. Policie si pro něj přijela domů a odvezla ho s sebou na policejní stanici. Tam mu policie sdělila, z čeho ho podezřívá. Chlapec nejdříve svou účast na žhářství popřel. Policie na to chlapci řekla, že jeho kamarád-spolupachatel už vše vypověděl (včetně účasti tohoto chlapce-stěžovatele), a vybídla ho, ať jim řekne všechno co ví, že potom bude moct jít domů. Chlapci nebyl zajištěn u tohoto úkonu právník (podle práva se nejednalo o výslech, ale o podání vysvětlení, což je stejné jako u nás v Česku), ani mu nebyl umožněn kontakt s jeho rodiči-zákonnými zástupci. Chlapec sepsal sebeobviňující prohlášení, ve kterém přiznal svou účast na žhářství (to bylo asi mezi 14:00 a 15:00 toho dne). Vzápětí byl formálně obviněn (v 15:05) a byl mu ustanoven obhájce. Mezi 17:00 a 18:40 byl k věci znovu vyslechnut, tentokrát už jako obviněný. Tohoto výslechu už se účastnil i obhájce chlapce, chlapci však nebylo umožněno si s ním před zahájením výslechu důvěrně pohovořit. Později si chlapec zvolil jiného obhájce a v jeho přítomnosti a v přítomnosti svého otce na policii vypověděl, že žhářstvím poškozený dům nezapálil, ale čekal venku, zatímco jeho kamarád byl uvnitř.

 

My jsme se při podávání amicus curiae soustředili především na 4 otázky:

 

1) podezřelým dětem by měla být vždy zajištěna právní pomoc od prvního kontaktu s orgány činnými v trestním řízení, bez ohledu na to, zda již byly formálně obviněny, či nikoli;

 

2) tato právní pomoc musí navíc dosahovat určité kvality a měla by splňovat určitá kritéria – právník by měl být především specializovaný na práci a komunikaci s dětmi; před procesním úkonem, kterého se dítě účastní, by měl s dítětem v soukromí promluvit, vysvětlit mu povahu úkonu i celého řízení, všechna jeho práva, stejně jako to, co může následovat a co je pro dítě v sázce;

 

3) dítěti by měly být přizpůsobeny i další okolnosti výslechu či jiného procesního úkonu – ten by se měl odehrát v prostředí, které dítě nestresuje víc, než je nezbytně nutné; specifickým potřebám dítěte by měla být přizpůsobena délka úkonu, denní doba, ve které se úkon odehrává, způsob komunikace apod.

 

4) podezřelé děti mají právo na to, aby jejich rodiče nebo jiní zákonní zástupci byli při nejmenším vyrozuměni o procesním úkonu (nejčastěji výslechu), kterého se má dítě účastnit, a současně i právo na přítomnost důvěrníka u takového procesního úkonu, kterým mohou být i rodiče dítěte, pokud to není nevhodné (např. proto, že rodiče dítěte jsou podezřelí ze stejného protiprávního činu).

Očkování proti svědomí rodičů míří k Ústavnímu soudu

Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl, že negativní názor na očkování a obava z možných rizik nevyvazuje rodiče z povinnosti umožnit povinné očkování svých dětí. Rodiče, která u soudu zastupuje LIga lidských práv budou proto podávat ústavní stížnost.

NSS nyní připustil, že povinné očkování, stejně jako velká část lékařských zákroků, může za jistých okolností vést ke způsobení závažné újmy. „Úkolem lékařů i pacientů je ve vzájemné součinnosti takovým možným negativním důsledkům předcházet, samo jejich riziko však ještě nemůže být dostatečným důvodem pro neprovedení lékařského zákroku,“ stojí v rozsudku.

„Soud se nevypořádal s řadou skutečností, například že stát nijak neprokázal, že je povinné očkování nezbytné a že je výhody očkování převažují nad jeho riziky,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Stěžovatelka podle ní navíc pracuje s autistickými dětmi a je si vědoma z vlastní zkušenosti a praxe, že velmi často se autismus projeví po očkování. Stěžovatelka měla možnost na téma očkování a jeho vážných následků diskutovat s řadou mezinárodních odborníků a všichni tito odborníci připouštěli možnost očkování jako spouštěče autismu a jiných závažných chorob. Potvrdili tak i zkušenosti rodičů, s kterými stěžovatelka pracovala. Její svědomí jí tudíž nedovoluje svoje dítě naočkovat. Soud ale svévolně neuznal právo na svobodu myšlení a svědomí jako důvod neočkování, přestože Ústavní soud takovou výjimku v jiném rozhodnutí uznal. Oba stěžovatelé-rodiče budou podávat ústavní stížnost.