Více než měsíc od prvního jednání pracovní komise jsme se v úterý 14. 7. 2015 sešli na ministerstvu zdravotnictví k očkování podruhé. Na programu byla tři témata. Prvním z nich bylo hlášení nežádoucích účinků vakcín, druhým tématem bylo odškodnění nežádoucích účinků a posledním tématem měl být výklad pojmu „řádně očkované dítě“ za účelem přístupu do školky a na tábory.

Nejdříve nám předseda komise, náměstek ministra Vladimír Valenta oznámil, že novými členy komise se stala paní docentka Milada Emmerová, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví senátu a pan docent Vojtěch Thon z Univerzitního centra pro primární imunodeficience při Ústavu klinické imunologie a alergologie LF Masarykovy univerzity.

První téma zahájila prezentace o hlášení nežádoucích účinků MUDr. Jirsové a MUDr. Kaftanové z oddělení farmakovigilance Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Lékařky prezentovaly informace o tom, jakým způsobem se k nim dostávají hlášení, jak jsou dále informace vyhodnocovány a jak je s nimi dále nakládáno. Za zmínku rozhodně stojí zajímavý „příběh“ o tom, že v roce 2011 došlo k nárůstu počtu hlášení velmi silné lokální reakce po přeočkování Infanrixem v pěti letech. SÚKL zbystřil a ukázalo se, že tyto silné reakce, kdy dětem oteče a zrudne i celá končetina po dobu 5 – 10 dní, byly již zjištěny v jiných státech, výrobce vakcín o zvýšení výskytu této reakce věděl, ale – cituji – “nějak nám o tom zapomněl říct“. Na základě zjištění zvýšeného výskytu tohoto nežádoucího účinku potom výrobce vakcíny společně se SÚKLem informoval lékaře o zvýšeném výskytu tohoto nežádoucího účinku. Lékaři měli tedy rodiče informovat, že tento nežádoucí účinek je „normální“, lze jej očekávat, a proto by rodiče neměli s dítětem po přeočkování například odjíždět na dovolenou.

Dále hovořily lékařky o tom, že všechna hlášení se evidují v databázi, která není veřejně přístupná. Na dotaz, zda je možné získat informace z databáze, bylo odpovězeno, že je možné si o ně zažádat, nicméně je třeba uvést, k jakému účelu budou použity, aby nedocházelo k neuváženému nakládání s těmito informacemi a případnému šíření poplašných zpráv. Jinými slovy, široké laické veřejnosti není možné informace poskytovat, protože by si informace z databáze mohli špatně vyložit.

Hovořilo se také o podhlášenosti NÚ. Aby se zvýšilo hlášení NÚ za strany lékařů, organizuje SÚKL semináře o důležitosti hlášení a distribuuje letáčky. Kampaň pro propagaci hlášení mezi pacienty SÚKL ovšem nemá a ani ji nechystá. Připravuje však k tomuto tématu na svém webu pro veřejnost „O Lécích“ video. Ohledně podhlášenosti bylo lékařkami konstatováno, že se hlásí pouze “vrchol ledovce“ nežádoucích účinků, ale že se jedná o srovnatelné procento jako v sousedních státech. Na tuto informaci náměstek ministra Vladimír Valenta uvedl, že tedy vše funguje tak, jako například v Německu, že vlastně patříme k špičkám v Evropě, co se hlášení týče a s tímto první téma uzavřel.

Druhým tématem bylo již mnohokrát skloňované odškodnění nežádoucích účinků. K tomuto tématu náměstek Valenta uvedl, že se jedná o téma velmi složité, protože je třeba nejdříve definovat, co bude považováno za „újmu“, je třeba udělat rešerši ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti, kolik soudních sporů v současnosti probíhá a jaké částky jsou poškozeným poskytovány, jakým způsobem bude prokazována příčinná souvislost, zda bude částka poskytována jednorázově či v dávkách, kolik na tento program bude třeba vyčlenit ze státního rozpočtu a jak bude celý systém fungovat. Oznámil nám, že od původního záměru upravit odpovědnost státu v rámci chystané novely zákona o zdravotních službách bylo upuštěno a celá záležitost má být upravena zřejmě zvláštním zákonem. Na jeho přípravě se pracuje, ovšem na náš dotaz, kdo je na ministerstvu odpovědný za vytvoření právní úpravy ani na to, kdy uvidíme první návrh zákona, nám pan náměstek nic konkrétního neodpověděl. Uvedl pouze, že se jedná o prioritu a že se na úpravě pracuje.

Řada otázek, nad kterými ministerstvo hloubá, však dle našeho názoru není třeba složitě řešit. Například při definici toho, co lze považovat za újmu lze vycházet z ustanovení občanského zákoníku. Stejně jako pro stanovení výše odškodnění lze vycházet jednak z metodiky Nejvyššího soudu k odškodňování újmy na zdraví a ze současné judikatury, není třeba vymýšlet zvláštní systém speciálně pro očkování. Aby ministerstvo vycházelo z informací o počtu současných soudních sporů poškozených proti lékařům, případně zdravotním zařízením dle našeho názoru nepřinese žádné přínosné informace. Málokterý rodič se totiž dnes rozhodne ve své obtížné životní situaci soudit v občanskoprávním sporu s lékařem a riskovat, že v případě neúspěchu bude muset hradit velmi vysoké náklady řízení, zejména když ví, že lékař žádným způsobem nepochybil a nežádoucí účinek se u dítěte projevil bez lékařova zavinění. Nelze tedy předpokládat, že informace o současném počtu soudních sporů ministerstvu k něčemu bude. Navíc ve většině zemí Evropy odškodnění nežádoucích účinků funguje. Není tedy jednodušší řešení, než se inspirovat například v Německu či v Rakousku, tedy v zemích, které jsou nám podobné jak kulturně, tak i co se právního systému týče. Profesor Janda upozornil, že již před lety dodal ministerstvu rozsáhlé podklady od kolegů z Rakouska, ze kterých může ministerstvo vycházet. Stále to tedy působí, že spíše než by ministerstvo chtělo situaci rychle vyřešit, svou „aktivitou“ přispívá k stálému prodlužování současného nespravedlivého stavu.

Třetím tématem byl výklad termínu „řádně očkované dítě“ pro přístup do školky a na ozdravné pobyty. K tomu bylo uvedeno, že se na minulém zasedání dne 28. 5. 2015 Národní imunizační komise (NIKO) usnesla, že pro tyto účely bude za řádně očkované považováno dítě, jemuž byla aplikována jedna dávka MMR vakcíny a hexavakcína (na žádost rodičů) ve schématu 2+1. Toto doporučení ministerstvo tedy přejímá a od nového školního roku budou moci nastoupit i děti očkované v tomto schématu. Na dotaz, zda bude možné považovat za řádně očkované i dítě, které dostalo pentavakcínu bez hepatitidy typu B bylo odpovězeno, že takový výklad nebyl doporučen, muselo by dojít ke změně očkovacího kalendáře, což se v současnosti nechystá. O problematice, která se týká očkovacího kalendáře a kolektivní imunity bude řeč na příštích jednáních. Debata nad výkladem pojmu „řádně očkované dítě“ tedy neprobíhala, jelikož NIKO již pojem vyložila a diskutovat tedy v podstatě nebylo co… Tuto situaci kritizovala předsedkyně Spolku ROZALIO Martina Suchánková, která uvedla, že tedy tento bod vůbec nemusel být na programu, když má situaci ministerstvo za vyřešenou, NIKO se usneslo a k žádné veřejné debatě opět nedochází.

Právnička Ligy lidských práv Tereza Hrubá navrhovala závěrem náměstkovi Valentovi, že pro efektivní fungování komise by bylo velmi vhodné, aby se vždy ke každému bodu programu ministerstvo postavilo a řeklo, jakým způsobem bude dále postupovat a jak bude se zjištěnými informacemi a podněty komise dále pracovat. Dále byl náměstek upozorněn, že pokud má být debata na komisi podnětná a má se dojít k nějakým výsledkům, je třeba, aby byla moderována. Zkušený moderátor by měl zajistit, aby se během debaty neodbíhalo od témat, aby dostal každý dostatečný prostor k vyjádření a aby se dospělo k formulování jasných závěrů a výstupů. Pokud totiž debatu skupiny odborníků, která má více než 20 členů nikdo neřídí, není příliš pravděpodobné, že se podaří dojít k jasným závěrům.

Třetí jednání komise nás čeká 29. 9. 2015 ve 14.00. O jejím průběhu vás budeme opět informovat.