Středa, 16. září 2015Aktuality
Represivní přístup ze strany státu zůstává stejný jako před novelou.
Dnešní debata o senátním návrhu se točila hlavně kolem nezbytnosti a výhod očkování, nebezpečí zavlečení nemocí v souvislosti s uprchlickou krizí a chybějící odpovědnosti státu za nežádoucí účinky vakcín. Jen několik politiků mluvilo k věci, tedy že senátní novela se týkala zrušení povinnosti školek a organizátorů táborů přijímat jen řádně očkované děti – tedy zbytečné nepřímé sankce rodičů a zároveň nepřiměřeného přenášení povinností orgánů ochrany veřejného zdraví na školská zařízení.
Během projednávání zaznělo z úst poslanců spousta zajímavých výroků. Poslanec Leoš Heger prohlásil, že přijetí senátní novely by bylo radikální změnou, která by de facto způsobila nepovinnost očkování. To ovšem rozhodně není pravda.
“Zarazil nás také výrok poslance pediatra Jaroslava Krákory, který prohlásil, že minulý rok bylo provedeno přes 6 milionů vpichů vakcíny a hlášeno bylo pouze 613 případů nežádoucích účinků. Poslanec dovodil, že pravděpodobnost nežádoucího účinku je tedy 1:60 000. Není ovšem vůbec jasné, jak poslanec dospěl k tomu, že se očkuje takovéto množství vakcín, číslo je velice nadnesené. Při výpočtu, který měl upozornit na bezpečnost vakcinace, také poslanec nevzal v potaz, že dochází k výrazné podhlášenosti nežádoucích účinků, na kterou upozorňuje i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Jeho výroky přesně ilustrují přístup řady pediatrů, kteří se snaží výskyt nežádoucích účinků bagatelizovat,“ komentuje jednání právnička Ligy lidských práv Tereza Hrubá.
Padaly ovšem i kritické komentáře k problematice vakcinace. Poslanec Petr Bendl například zdůraznil, že nesouhlasí s povinným očkováním a uvedl, že nechápe, proč je třeba kojence očkovat proti žloutence typu B přenosné krví a pohlavním stykem. V této souvislosti také uvedl, že hexavakcína je zločin.
V poslanecké sněmovně dále zaznívalo, že novela zákona o ochraně veřejného zdraví se nesoustředila na očkování, nýbrž se týkala primárně problematiky hluku. Opakovaně se zdůrazňovalo, že legislativou v oblasti očkování se Ministerstvo zdravotnictví bude podrobněji zabývat. K tomu byla zřízena Komise pro problematiku očkování, jejíž členkami jsou i Tereza Hrubá z Ligy a Martina Suchánková ze Spolku ROZALIO.
Na činnost komise se výslovně odvolal i poslanec Heger. Uvedl, že komise pracuje velmi intenzivně a spěje ke konečnému stavu, kdy by byl očkovací kalendář přehodnocen. Tato komise se však sešla pouze od začátku června pouze dvakrát na dvě hodiny, z toho první schůzka byla převážně organizační. Druhá schůzka také nepřinesla žádné konkrétní návrhy změn. Rozhodně tedy nelze tvrdit, že by komise pracovala intenzivně, ani že by spěla k přehodnocení očkovacího kalendáře, jak uvádí bývalý ministr zdravotnictví Heger.
„Mnoho poslanců spoléhá na výsledky jednání, zatím však nemáme pocit, že by byla komise při svém počtu členů a četnosti schůzek „akceschopná“. Reporty z jednání komise vždy zveřejňujeme na našem webu, aby veřejnost i poslanci věděli o tom, jak jednotlivá jednání probíhají. Další jednání komise nás čeká 29. září,“ říká Tereza Hrubá.
Novelu zákona nyní čeká podpis prezidenta republiky. Pokud prezident novelu nevetuje, vstoupí v platnost. Pro školky a organizátory táborů se v podstatě nic zásadně nemění, sankce jim totiž v případě přijetí neočkovaného dítěte hrozily i před přijetím novely, jen jejich výše nebyla konkretizována. Poslanci jen promarnili šanci podpořit návrh, který by přispěl k tomu, abychom se s naší očkovací politikou zařadili mezi naprostou většinu států Evropy, které očkování pro přístup do školky nevyžadují.
Pondělí, 14. září 2015Aktuality
Odborný tým z Ligy lidských práv, ale i další experti z Čech zabývající se právy osob se zdravotním postižením vyjeli do Švýcarského Nottwilu k získání potřebného know-how.
V rámci projektu Česko-švýcarská spolupráce pro lepší podporované rozhodování, který byl podpořen z Programu švýcarsko-české spolupráce, měli možnost experti z Čech vyjet do Švýcarska za účelem získání informací od zahraničního partnera, kterým je Swiss Paraplegic Research v Nottwilu. Odborný tým z Čech tvořily právničky Ligy věnující se tématu práv osob s postižením, odborník na PR, ale i další právničky věnující se podporovanému rozhodování osob s mentálním postižením i duševní poruchou. Ve švýcarském centru je přivítal Jerome Bickenbach, vedoucí zahraničního týmu, který se podílel na legislativních změnách v Kanadě. V rámci společně strávených dnů byly představeny práce jeho kolegů, kteří se zaměřují jak na procesní stránku soudního řízení, ve které může být formalizována možnost využití alternativ, tak i na praktické aspekty podporovaného rozhodování v každodenním životě. Mezi příspěvky nechyběly ani informace z mezinárodní úrovně lidskoprávních dokumentů.
Díky této stáži měli možnost se čeští experti seznámit s novými pohledy na problematiku podporovaného rozhodování a jeho prosazování. Získali také množství materiálů vhodných pro další studium daného tématu. Některá témata byla prodiskutována s vizí sledování budoucího vývoje, závislého i na situaci v České republice.
Více informací o projektu.
Úterý, 1. září 2015Aktuality
Ve středu 12. 8. se právničky Ligy lidských práv Zuzana Candigliota a Tereza Hrubá sešly s náměstkem pro legislativu a právo Ministerstva zdravotnictví JUDr. Radkem Policarem k otázce připravované právní úpravy odškodnění nežádoucích účinků očkování. Co se na schůzce probíralo, si můžete přečíst v reportu Terezy Hrubé.
Pan náměstek s námi chtěl problematiku probrat a zjistit, jak by dle našeho názoru měla úprava vypadat. Shodli jsme se na mnoha bodech – například aby byla právní úprava co nejjednodušší. Mělo by se vycházet jednak ze zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a dále z občanského zákoníku.
Liga lidských práv původně zákonodárcům navrhovala vložit do zákona č. 82/1998 jeden odstavec a jednoduše tak zakotvit odpovědnost státu za újmu způsobenou očkováním (https://llp.cz/publikace/pozmenovaci_navrh_senat/). Ministerstvo ovšem upřednostňuje komplexnější právní úpravu, patrně nový zákon, který bude odškodnění nežádoucích účinků upravovat. Zákon se bohužel nestihne dokončit do konce tohoto roku, ale rozhodně je pozitivní, že se jeho přípravě začalo Ministerstvo opravdu věnovat.
Pan náměstek sdílí náš názor, že by proces odškodnění měl být založen primárně na mimosoudním vyrovnání. Poškozený by zažádal o odškodnění Ministerstvo zdravotnictví, jeho žádost by byla posouzena odborníkem z ministerstva, který by rozhodl o přiznání či nepřiznání odškodnění. Pokud by došlo k zamítnutí žádosti, mohl by se poškozený obrátit s žalobou na soud, který by ve věci rozhodl – tedy obdobně, jako když člověk žádá náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem.
Co se týče výše odškodnění, shodli jsme se na tom, že není třeba vymýšlet speciální systém pro očkování, nýbrž poslouží současná právní úprava, která umožňuje stanovení výše odškodnění v případě újmy na zdraví – čím méně novinek, tím méně problémů v praxi.
Otazníkem zůstává, jak bude škoda definována – my navrhujeme, aby měli na odškodnění nárok poškození, kterým vznikla „újma nikoliv nezanedbatelná“ případně a výklad tohoto pojmu ustálily případně soudy. Pan Policar by však raději našel definici, která bude konkrétnější.
Stejně jako definice škody není zatím jasné, jak bude zákon upravovat prokazování souvislost mezi očkováním a zdravotní újmou. Navrhujeme, aby bylo odškodnění poskytnuto poškozeným, kteří prokáží, že ke vzniku újmy došlo v pravděpodobné souvislosti s aplikací vakcíny, tak jako je tomu v Německu. Prokázat totiž příčinnou souvislost v případě nežádoucích účinků vakcín je v podstatě nemožné. Pokud by tedy nedošlo ke zmírnění prokazování příčinné souvislosti, byl by celý zákon v podstatě k ničemu, protože by nikdo nemohl být odškodněn. Pan náměstek si je toho samozřejmě vědom, protože je však pojetí „pravděpodobné souvislosti“ netypické a český právní řád jej nezná, hodlá k tvorbě tohoto ustanovení přistoupit velmi zodpovědně a probrat znění úpravy s širším okruhem odborníků.
Ze schůzky jsme odcházely s pocitem, že Ministerstvo zdravotnictví konečně přestalo o odpovědnosti pouze hovořit, nýbrž přistoupilo k řešení problému a vytváří chybějící zákon. Dokument s našimi stručnými poznámkami k problematice, který jsme na schůzku s náměstkem připravily, si můžete přečíst zde. S panem náměstkem Policarem zůstáváme v kontaktu a o dalším vývoji situace a dalších schůzkách vás budeme informovat.
Pondělí, 17. srpna 2015Aktuality
Liga lidských práv uspořádala v Praze v pátek 14.8 setkání k monitorování omezení svéprávnosti a jeho alternativ. Na setkání, kterého se účastnili zástupci ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti i ministerstva práce a sociálních věcí, jsme poukázali na významné deficity v naplňování povinnosti státu sledovat zásahy do svéprávnosti, výkon opatrovnictví i další související instituty. Přestože stát sbírá množství významných údajů o osobách s postižením, není schopen je zpracovat takovým způsobem, aby získal vypovídající informace o situaci lidí s omezenou svéprávností, s opatrovníkem bez omezení svéprávnosti, podpůrcem či zástupcem z členů domácnosti. Současné registry státu totiž nejsou nastaveny tak, aby byly schopny danou monitorovací funkci efektivně plnit. V rámci setkání byla s příslušnými rezorty diskutována možná řešení, včetně otázky, zda je třeba přistoupit k nezbytným legislativním změnám či zda k žádoucí nápravě postačí pouze technické úpravy systému, který data zpracovává.
„Úmluva o právech osob se zdravotním postižením jasně stanovuje závazek státu monitorovat situaci osob se zásahem do svéprávnosti i těch, které využívají podpůrná opatření. Pokud stát nepracuje efektivně s daty, nemůže nikdy získat dostatečný přehled o naplňování svých závazků v oblasti práv osob se zdravotním postižením ani přijímat kvalitní politická rozhodnutí o nutných systémových změnách. Změny v zákonech jsou pak jen nahodilé a podléhají vlivu jednotlivých lobbingových skupin. Toto riziko hrozí i u novely občanského zákoníku, která se právě chystá.“ Řekla Barbora Rittichová, právnička Ligy lidských práv.
Ministerstva se na setkání zavázala k informování o tom, jaké konkrétní kroky budou provedeny k nápravě tohoto nežádoucího stavu. O jejich plánech bude Liga na svých stránkách veřejnost informovat.
Úterý, 11. srpna 2015Aktuality
Zajímají vás vaše práva v tématu očkování nebo porodnictví a novinky v těchto oblastech?
Liga lidských práv ve spolupráci s dalšími organizacemi pro Vás vydává od začátku roku 2015 tematické newslettery, které Vás budou pravidelně zásobují nejaktuálnějšími informacemi o změnách právní úpravy, soudních případech, seminářích, publikacích a dalších aktualitách.
Newsletter ke svobodě v porodnictví připravujeme ve spolupráci s Unií porodních asistentek, Nesehnutí a dalšími organizacemi. Přihlaste se do něj zde.
Newsletter ke svobodě v očkování ve spolupráci s organizacemi Rozalio a Unicampus. Přihlásit se k jeho odběru můžete zde.
Pondělí, 10. srpna 2015Aktuality
Nikola je mladá žena, která své dospívání prožila v dětském domově. V době nabytí zletilosti stále ještě studovala na střední škole, proto v dětském domově zůstala na základě smlouvy na tzv. prodloužený pobyt. V tomto ohledu měla štěstí, mnozí ředitelé i soudy si právní úpravu totiž vykládají tak, že je čistě na jejich uvážení, jestli mladému dospělému možnost prodlouženého pobytu poskytnou nebo ne.
Problém však je, že režim prodlouženého pobytu pro mladé dospělé není ze zákona nutně oddělen od pravidel, které se vztahují na nezletilé děti, žijící v dětském domově. V praxi tedy záleží především na řediteli dětského domova, jakým způsobem nastaví podmínky pro poskytování prodlouženého pobytu. A v tomto ohledu už Nikola štěstí neměla. Podmínky byly ze strany ředitelky Dětského domova nastaveny tak přísně, že pro Nikolu byly dlouhodobě neudržitelné. Nikola musela v průběhu pracovního týdne jít ze školy domů a tam zůstat celé odpoledne. Výjimkou byla středa, kdy měla povoleny vycházky od dvou do devíti večer. Musela vařit podle jídelníčku, který si nejdříve měla sestavovat sama podle spotřebního koše, který platí pro školní jídelny, následně jí byl sestavován zaměstnanci domova a Nikola jej musela respektovat. Měla tedy přesně určeno, kdy má udělat salámovou, kdy sýrovou a kdy „vitamínovou“ pomazánku. Vše bylo ředitelkou dětského domova nebo jinými jeho zaměstnanci pravidelně denně kontrolováno, často takovým způsobem, že ředitelka vešla do bytu ráno bez zaklepání a tím narušovala soukromí Nikoly i její spolubydlící.
Situace mezi Nikolou a ředitelkou se vyhrotila natolik, že ředitelka nakonec rozhodla o přeřazení Nikoly zpět mezi nezletilé děti, což už dospělá Nikola neunesla a prodloužený pobyt ukončila. Od ředitelky dostala na tzv. odchodném pouze 1000,- Kč, ačkoliv neměla zajištěné bydlení ani vyřízeny dávky pomoci v hmotné nouzi v potřebné výši. Bez pomoci kamarádky by se Nikola ocitla na ulici.
Liga lidských práv ve spolupráci s AK Matiaško uplatnily tento týden jménem Nikoly dva nároky na odškodnění. Po Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy požadují přiměřené zadostiučinění za to, že Nikole nebyla ze strany ředitelky Dětského domova poskytnuta pomoc při ukončení pobytu v dětském domově, ačkoliv ředitelka dobře věděla, že Nikola je bez prostředků a nemá zajištěno odpovídající bydlení.
Vedle toho se však pro Nikolu snaží domoci odškodnění za to, že Česká republika problematiku zabezpečení mladých dospělých, kteří nabydou zletilosti v ústavní péči, žádným způsobem komplexně neřeší. „Mladí dospělí z ústavní péče přitom potřebují více než jen odchodné v dostatečné výši. Je především důležité, aby pomoc a podpora, která je jim poskytována, a to včetně zajištění přiměřeného bydlení, byla systematizovaná, koordinovaná a zacílená na posilování jejich samostatnosti a připravenosti na nezávislý život. Např. v Anglii a Walesu se tohoto cíle snaží dosáhnout mj. zakotvením práva dítěte či mladého dospělého na individuální plán a osobního asistenta, který mu při přípravě na samostatný život pomáhá,“ uvedla Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv a AK Matiaško.
Význam druhého z uplatněných nároků spočívá i v tom, že ukáže, do jaké míry se může jednotlivec domáhat nápravy a zadostiučinění v případě, že Česká republika neplní závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodních smluv o lidských právech, k nimž se dobrovolně zavázala. V tomto případě se jedná především o právo mladých dospělých z ústavní péče na sociální zabezpečení. „Případný úspěch by mohl jednotlivcům otevřít cestu k prosazování svých práv v případech, kdy je stát v určité oblasti nečinný a odpovídajícím způsobem neřeší palčivé společenské problémy, které vyúsťují v systémová porušování lidských práv,“ dodala Hofschneiderová.
Zastupování tohoto případu bylo financováno z projektu “Vím, jak z toho ven” programu Fondu pro nestátní neziskové organizace.
