Středa, 27. května 2026Aktuality, Tiskové zprávy
Brno, 27. 5. 2026
Zástupkyně Ligy lidských práv, právnička Sandra Pašková, se zúčastnila schůzky s premiérem Andrejem Babišem, šéfkou Úřadu vlády Tünde Bartha a několika ministry vlády k chystané reorganizaci na Úřadu vlády a přesunu vybraných agend pod jednotlivá ministerstva. Začátkem týdne podala Pašková rezignaci z Pracovní skupiny k porodnictví pod Úřadem vlády. A to v reakci na záměr nekoncepčně a unáhleně reorganizovat strukturu Úřadu vlády. Oznámení záměru vyvolalo vlnu hromadných rezignací, na které premiér reagoval dnešní schůzkou.
Schůzka bohužel nepřinesla konstruktivní debatu ani řešení. Naopak probíhala v nepříjemném duchu. Na přímou otázku naší kolegyně, zda stát stojí o odbornou oponenturu od expertů a expertek, premiér odpověděl vyhýbavě. Občanská společnost trvá na zachování současného systému a žádá revizi. Jinak stát přijde o desítky odborníků na nejen na lidskoprávní agendu.
,,Premiér opakovaně uváděl, že nerozumí, kde je problém a co po něm chceme. Má otázka byla a je jednoduchá: stojí stát o odbornou oponenturu? Vyšší desítky expertek a expertů ji poskytují státu zdarma. Já přítomnost oponentury považuji za základ každé kvalitní práce.”
Sandra Pašková, právnička Ligy lidských práv
Liga lidských práv vyjadřuje nesouhlas s každou unáhlenou reorganizací na Úřadě vlády bez předchozí debaty s odbornictvem. Dělení a přesun částí jednotlivých agend pod ministerstva nebo nově vzniklé kanceláře považujeme za krok zpět a ohrožení fungování celého poradního systému vlády. Vláda se tímto krokem připraví o hlas odborné veřejnosti, která svou expertízou doplňuje politické a úřednické pohledy na agendu. Činí tak bez nároku na odměnu a během tvorby legislativy a politik, nikoli až v reakci na hotové návrhy. Stávající model je tak v důsledku levnější a rychlejší, s akcentem na meziresortní spolupráci. Chystaná změna nesmyslně rozdrobí.
___
Kontakt pro média
Sandra Pašková, právnička Ligy lidských práv
sandra.paskova@llp.cz, +420 733 524 316
Markéta Braunová, PR Ligy lidských práv
marketa.braunova@llp.cz, +420 773 621 228
Úterý, 5. května 2026Aktuality
Liga lidských práv představuje komunikačně advokační kampaň #TřiNávštěvyDoma. Naším cílem je, aby komunitní porodní asistentky měly spravedlivý, nediskriminační a transparentní přístup ke smlouvám se zdravotními pojišťovnami. Chceme přispět ke změně rozhodovací praxe pojišťoven tak, aby byl proces spravedlivý a dával ženám reálnou možnost využívat tuto péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.
Pozitivní změna a rovnou v ohrožení
Od ledna 2026 má díky změně pravidel každá žena po porodu automaticky obdržet žádanku na 3 návštěvy porodní asistentky v domácím prostředí. Liga lidských práv hájí dlouhodobě práva lidí ve zdravotnictví. Přirozeně nás zajímá, jak se tato změna propisuje do praxe.
Podle Ministerstva zdravotnictví se změnou pravidel měla zvýšit dostupnost porodní péče u nás. Po několikaměsíčním fungování se k nám ale zatím dostávají rozporuplné reakce. Někde systém funguje skvěle, jinde je nemožné porodní asistentku sehnat a služby tak využít.
Zároveň se průběžně ozývají hlasy, které přínosy této péče zpochybňují. Jedná se například o návrh Svazu zdravotních pojišťoven omezit jednu návštěvu z 60 minut na 20 minut nebo České gynekologické a porodnické společnosti celou novinku rovnou zrušit. [1]
Jak funguje poskytování péče?
Jako zásadní překážka se ukazuje absence dostatku porodních asistentek takříkajíc na pojišťovnu, které by ženy doma navštívily. To zapříčiňuje nedostatek uzavřených smluv o poskytování a úhradě zdravotních služeb mezi tzv. komunitními porodními asistentkami a zdravotními pojišťovnami. Na základě těchto smluv si asistentka nechává péči pojišťovnou proplatit. Bohužel asistentky upozorňují na neochotu pojišťoven tyto smlouvy uzavírat, na plošné zamítání žádostí bez smysluplného odůvodnění nebo nejednotný přístup, kdy jedna pobočka stejné pojišťovny může o uzavření smlouvy rozhodnout kladně a jiná záporně, bez ohledu na reálnou poptávku.
Přitom komunitní porodní asistentky jsou přesně ty, které mají zkušenost s prací mimo zdravotnické zařízení, počítají s dojížděním a jsou zvyklé své služby poskytovat v domácím prostředí žen. Tedy přesně s tím, co nemocniční porodní asistentky od domácích návštěv může odrazovat.
Co v kampani #TřiNávštěvyDoma plánujeme?
- Budeme sbírat zkušenosti s poporodní péčí jak od žen, tak od porodních asistentek,
- zaměříme se podporu komunitních porodních asistentek v komunikaci s pojišťovnami,
- plánujeme připomínat argumenty pro zachování poporodní péče porodních asistentek,
- budeme administrovat sbírku finančních prostředků na advokační práci.
Chcete se zapojit? V této fázi sdíráme zkušenosti žen i porodních asistentek
Moc nám pomůže vyplnění dotazníku nebo jeho sdílení dál. Děkujeme 🙏
[1] https://www.zdravotnickydenik.cz/2026/03/pece-o-zeny-po-porodu/
Středa, 8. dubna 2026Aktuality, Tiskové zprávy
Brno, 8. 4. 2026
Nejvyšší soud dnes zveřejnil tiskovou zprávu o svém rozsudku, kterým zamítl dovolání naší klientky, která byla odsouzena za přečin usmrcení z nedbalosti v souvislosti se svým porodem doma. Klientka se bude obracet se stížností k Ústavnímu soudu. Liga lidských práv o případu podrobněji informuje ve své dárcovské kampani, která má za cíl pomoci této ženě financovat právní pomoc.
Žena porodila doma poté, co odešla z porodnice, která jí odmítala umožnit rodit vaginálně a tlačila ji do císařského řezu jako do jediné možnosti. Žena si císařský řez nepřála z důvodu špatných zkušeností v rodině, chtěla dát šanci přirozenému porodu, plod byl v pořádku. Rizika vaginálního porodu byla v danou dobu hypotetická stejně jako rizika císařského řezu, která také mohou být závažná. Dítě se narodilo doma, nedýchalo, i přes poskytnutou první pomoc následně v nemocnici zemřelo.
Rozsudek: rodička musí poslechnout personál
I když soudy tvrdily, že žena není trestána za odmítnutí císařského řezu, fakticky to tak je. Rozsudky soudů jsou nebezpečné pro reprodukční práva žen, jejich právo na svobodný a informovaný souhlas a právo na důstojné zacházení. Z výsledku porodu je zpětně dovozována trestní odpovědnost. Rozsudek neohrožuje jen ženy, které se rozhodnou rodit doma, ale všechny rodičky, které se potřebují během porodu cítit bezpečně a rozhodovat se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a na základě svobodného a informovaného souhlasu. Rozsudek nahrazuje právo na svobodný a informovaný souhlas povinností rodičky poslechnout personál. Péče v porodnicích přitom bývá intervenční a ženy často mají jiný názor například na vyvolání porodu, podstoupení některých zásahů do porodu, která také mají svoje rizika.
Pro Ligu lidských práv je tento případ strategicky významný. Kriminalizace žen za jejich rozhodnutí učiněná v souvislosti s porodem je v rozporu s lidskoprávními závazky. Navíc tato kriminalizace nevede k ochraně a bezpečí rodících se dětí, ale k opaku – zavádí do porodu nežádoucí strach, nátlak, nedůvěru. U porodu je potřeba, aby žena byla respektována, cítila se bezpečně a mohla informovaně rozhodovat o péči, kterou využije.
Více informací o případu, včetně jeho vývoje, naleznete v dárcovské kampani Ligy lidských práv nebo je poskytne:
advokátka Zuzana Candigliota,
e-mail zuzana.candigliota@llp.cz,
tel. 607 005 043.
Čtvrtek, 2. dubna 2026Aktuality
Organizace Liberties vydala každoroční hodnocení stavu právního státu v členských zemích Evropské unie. Stínovou Zprávou o právním státu (Liberties Rule of Law Report) poskytuje organizace Evropské unii nejrozsáhlejší nezávislou analýzu a hodnocení stavu právního státu jednotlivých členských zemí.
V rámci zpracovávání Zprávy o právním státu Liberties (dále jen Zpráva) jakožto nevládní organizace spolupracuje s neziskovými organizacemi, právními experty a lidskoprávními aktivisty napříč Evropskou unií. Společně se zaměřují na konkrétní složky právního státu v jednotlivých členských státech. Mezi necelými čtyřiceti organizacemi, které se na vytváření Zprávy podílely, byla i Liga lidských práv. Ta přispěla zprávou o České republice. Celou zprávu si v angličtině můžete přečíst zde.
Stínová Zpráva hodnotí loňský rok. Bez rukaviček
Podle nově zveřejněné stínové Zprávy o právním státu právní stát během roku 2025 v EU dále upadal, protože vlády nadále pokračují v oslabování systému brzd a protivah. Drtivá většina doporučení Evropské Komise z předchozích Zpráv byla členskými státy ignorována. Strukturální nedostatky tak zůstávají neřešeny. I historicky silné demokracie (např. Belgie, Dánsko, Francie) zažívají úpadek, v pěti zemích (Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Itálie a Slovensko) dokonce došlo k záměrnému narušení právního státu. Liberties upozorňuje, že bez silnějších následných mechanismů implementace zůstávají doporučení pouze velkými ambicemi, které samy o sobě k ochraně demokracie nestačí.
Stav právního státu v Česku
Soudní systém
České soudnictví v roce 2025 vynaložilo značné úsilí na posílení využívání umělé inteligence, zejména v administrativních procesech, čímž bezprostředně reaguje na technologický pokrok. Nicméně soudům stále chybí nejen jednotná metodika pro využívání umělé inteligence, ale i plně funkční elektronický soudní spis a elektronický insolvenční rejstřík. Jejich zavedení bylo odloženo na poslední čtvrtletí roku 2026.
Během roku 2025 ovšem došlo ke zlepšení dostupnosti rozhodnutí okresních a krajských soudů na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Březnová novela zákona o platu představitelů státní moci, soudců a poslanců (zákon č. 57/2025 Sb.), jež zahrnovala zmrazení platů soudců a fakticky vedla ke zpětnému snížení jejich platů přibližně o 5 % od ledna 2025, byla později Ústavním soudem shledána jako protiústavní. Po tomto rozhodnutí Ústavního soudu je stát povinen poskytnout soudcům odškodnění.
Protikorupční opatření
Určitý pokrok učinila Česká republika v boji proti korupci na vysokých pozicích. Legislativní reformy posílily pravidla pro zadávání veřejných zakázek, zavedly sankce za podvody a omezily účast veřejných funkcionářů na smlouvách a dotacích. Přestože byla přijata legislativa o pravidlech lobbingu, stále existují mezery v jejím provádění. Celkově lze tak pokrok České republiky v této oblasti označit za postup vpřed co se týče schopnosti vyšetřovat a stíhat korupci, na druhou stranu nebyla zavedena komplexní opatření s preventivním účinkem.
Mediální prostředí a svoboda médií
Po nástupu nové vlády bylo oznámeno plánované zrušení koncesionářských poplatků, čímž by se efektivní kontrola nad financováním veřejnoprávních médií přesunula do státního rozpočtu. Svoboda médií je navíc v České republice ohrožena vysokou koncentrací soukromých médií a nenávistí namířenou proti novinářům. Otázka osobní bezpečnosti novinářů a novinářek a jejich ochrany před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti ovšem nebyla ani předmětem politické debaty.
V září 2025 spustil Mezinárodní tiskový institut Česká republika (CZ IPI) projekt a s ním spojený web určený na ochranu novinářů Bezpečná žurnalistika.
Kontrola a rovnováha moci
V září 2025 byla přijata novela správního řádu, zavádějící zásadní změny ve správním soudním přezkumu. Nově umožnila přímý soudní přezkum závazných stanovisek a rozšířila práva třetích stran účastnit se správního řízení. Ačkoli tyto změny mohou posílit přístup dotčených osob ke spravedlnosti, novela byla schválena bez veřejného projednání jako legislativní dodatek k nesouvisející legislativě. To vyvolalo vážné obavy ohledně transparentnosti a obcházení legislativních postupů.
Občanský prostor
Koaliční dohoda nové vlády upřednostňuje národní suverenitu před spoluprací s EU a zahrnuje kontroverzní cíle jako je podkopávání klimatické politiky nebo odmítnutí migračního paktu EU. Vláda začala označovat nevládní organizace za politicky zaujaté aktéry a překážky demokratické suverenity. Ačkoliv dosud nebyla přijata žádná legislativa, tato rétorika přispívá ke klimatu nedůvěry a delegitimaci dohledu občanské společnosti.
Závěrem
Přestože Liberties celkově hodnotí stav právního státu v České republice jako stagnující, zdůrazňuje jeho neustálý pokles napříč EU. Ve Zprávě Liberties upozorňuje zejména na tzv. ,,implementační mezeru”, kdy vlády členských států doporučení Evropské komise pro zabránění zhoršení situace z velké části ignorují. V situacích, kdy státní orgány rezignují na řešení otázky zhoršujícího se stavu právního státu, se klíčová role přesouvá na nezávislé organizace (tzv. hlídací psi demokracie, z anglického watch dog) jakou je i Liga lidských práv. Zpráva také zdůrazňuje, že útoky na watchdogové organizace, ať už skrze restriktivní zákony o financování nebo verbální napadání politiky, jsou přímým útokem na snahu o zachování základního systému demokracie brzd a protivah.
Úterý, 24. února 2026Aktuality, Tiskové zprávy
Společná tisková zpráva Asociace pro porodní domy a centra, z.s. (APODAC) a Ligy lidských práv, z.s.
Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) dnes zveřejnil závěrečná doporučení pro Českou republiku. V části věnované zdraví Výbor mimo jiné vyzývá stát, aby přijal účinná opatření k prevenci porodnického násilí, zajistil informovaný souhlas u všech výkonů během porodu a zajistil úhradu péče vedené porodní asistentkou ze zdravotního pojištění. Stínovou zprávu pro Výbor CEDAW se zaměřením na situaci v českém porodnictví a problematiku protiprávních sterilizací ve spolupráci s organizací APODAC připravila Liga lidských práv.
Asociace pro porodní domy a centra (APODAC) vnímá tato doporučení jako významný mezinárodní impuls pro modernizaci porodní péče v ČR směrem k bezpečí, důstojnosti, respektu a skutečné volbě. Doporučení zároveň potvrzují to, na co dlouhodobě upozorňují ženy, odbornice i občanská společnost: kvalitní péče není jen o technické bezpečnosti, ale také o právech, komunikaci a respektu k rozhodování rodičky.
„Oceňujeme, že doporučení jasně pojmenovává problematiku porodnického násilí a zdůrazňuje význam péče porodních asistentek. Zároveň vítáme požadavek, aby odškodňovací mechanismus zahrnoval všechny oběti protiprávních sterilizací, aby žádná sterilizace nebyla provedena bez svobodného a informovaného souhlasu a aby byly případy po roce 2012 řádně vyšetřeny a potrestány,“ říká právnička Ligy lidských práv Anna Indra Štefanides.
„Máme radost, že se podařilo téma porodní péče jasně dostat do mezinárodních doporučení – a že zazněla konkrétní očekávání: prevence porodnického násilí, informovaný souhlas bez výjimek a systémové zajištění dostupné péče porodních asistentek včetně úhrady. Je to přesně ten typ změny, který může zlepšit zkušenost žen a zároveň posílit bezpečnost péče,“ uvádí výkonná ředitelka APODAC, Lenka Laubrová Žirovnická.
Co Výbor OSN doporučuje v oblasti porodní péče
Výbor CEDAW doporučuje České republice zejména:
- přijmout účinná opatření k prevenci porodnického násilí,
- zajistit informovaný souhlas u všech výkonů během porodu,
- zajistit úhradu péče porodních asistentek ze zdravotního pojištění.
Součástí doporučení v oblasti péče o matku a dítě je také výzva k urychlení přijetí legislativy, která plně implementuje Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka, a k důslednější regulaci marketingu těchto produktů.
Zvládli jsme to a pokračujeme!
APODAC i Liga lidských práv oceňují práci odbornic a zástupkyň občanské společnosti, které se na podkladech pro mezinárodní přezkum podílely, včetně Pracovní skupiny Porodnictví při České ženské lobby. Vydaná doporučení jsou potvrzením, že systematická a věcná advokacie má smysl i v době, kdy jsou práva žen v Evropě i ve světě pod tlakem a často čelí zpochybňování.
APODAC je připraven nadále spolupracovat se státní správou, odbornými společnostmi, zdravotními pojišťovnami, profesními organizacemi i poskytovateli a poskytovatelkami péče na tom, aby se doporučení proměnila v konkrétní kroky v praxi a aby ženy v České republice měly porodní péči, která je současně bezpečná i respektující.
Kontakt pro média:
Markéta Braunová
+420 773 621 228
marketa.braunova@llp.cz
Úterý, 20. ledna 2026Aktuality
ESLP vynesl v listopadu 2025 rozsudek ve věci A. R. proti Polsku, který zásadně ovlivňuje vnímání právní jistoty. Soud konstatoval, že Polsko porušilo právo na respektování soukromého života, které každému garantuje možnost činit autonomní rozhodnutí o vlastním těle a rodině bez svévolných zásahů státu. Jádrem sporu nebylo jen samotné zpřísnění interrupční legislativy, ale především procesní chaos a nejistota, do které stát uvrhl ženu v kritické životní situaci.
Diagnóza v právním vakuu
Všechno začalo v roce 2020 u stěžovatelky A. R., která během plánovaného těhotenství obdržela tragickou zprávu, že plod trpí trisomií 18, tedy genetickou poruchou s malou prognózou na přežití známou jako Edwardsův syndrom. Ta byla podle tehdy platného polského práva jednoznačným důvodem pro legální ukončení těhotenství.
V téže době však do osudu stěžovatelky zasáhla politika, kdy se Polsko nacházelo v bezprecedentní situaci. Ústavní soud sice již v říjnu 2020 vynesl rozsudek, jímž takové interrupce (z důvodu ,,poškození plodu”) prohlásil za neústavní, ale k jeho oficiálnímu zveřejnění došlo až na konci ledna následujícího roku. Mezitím vzniklo tříměsíční právní vakuum, v jehož pasti se stěžovatelka ocitla. Chtěla podstoupit interrupci, na kterou měla podle platných zákonů stále právo, ale v zemi vládl chaos. Nemocnice pod vlivem politického tlaku a v obavách z budoucích postihů odmítaly zákrok provést, přestože starý zákon formálně stále platil. V atmosféře nejistoty, strachu lékařů a hrozící uzávěry hranic kvůli pandemii koronaviru nakonec žena, zbavená možnosti legální péče ve své vlasti, musela narychlo vycestovat na kliniku do Nizozemska, kde interrupci podstoupila.
Nelegitimní soudci a princip právní jistoty
ESLP se při posuzování věci nezaměřil na debatu o interrupcích jako takovou, nýbrž na dodržování základních principů právního státu. Aby mohl stát zasáhnout do soukromí jednotlivce, musí tak učinit „v souladu se zákonem“. V tomto případě však Polsko podle ESLP selhalo hned ve dvou rovinách.
Prvním problémem byla samotná legitimita orgánu, který změnu v Polsku spustil. Soud odkázal na své předchozí závěry a konstatoval, že složení polského Ústavního soudu bylo nezákonné. V rozhodujícím senátu totiž zasedali lidé jmenovaní na místa soudců, která již byla legálně obsazena. Protože o omezení práv stěžovatelky rozhodovalo těleso, které neodpovídalo kritériím soudu zřízeného zákonem, nebyla splněna základní podmínka zákonnosti zásahu.
Druhým pilířem rozsudku byla naprostá nepředvídatelnost práva. Soud zdůraznil, že pokud stát mění pravidla v tak citlivé oblasti, musí být jasná a srozumitelná. Tříměsíční prodleva mezi vynesením a zveřejněním rozsudku vytvořila nepřípustné právní vakuum. Stát podle ESLP nesmí přenášet chaos ve svých institucích na bedra občanů, kteří pak v krizových momentech netuší, jaká mají práva a co jim hrozí.
Náhrada za způsobenou újmu
ESLP v rozsudku zdůraznil, že tato procesní anomálie, kdy země několik měsíců otálela se zveřejněním soudního rozhodnutí, přímo zasáhla do práv stěžovatelky. Tato prodleva následně vytvořila stav, kdy nemocnice z důvodu své opatrnosti odmítaly poskytovat péči, na kterou vznikal podle stále platných zákonů nárok.
Soud připomněl, že prvořadou povinností státu je garantovat srozumitelné a stabilní právní prostředí. Stát nesmí dopustit, aby se jednotlivci ocitli v právním vakuu a nesli následky nelegitimních mocenských procesů. Jako kompenzaci za toto selhání přiznal ESLP stěžovatelce náhradu škody ve výši 1 495 EUR, čímž Polsku uložil povinnost uhradit náklady na její cestu, ubytování a provedení zákroku v zahraničí. Vedle toho soud stanovil odškodnění ve výši 15 000 EUR za nemajetkovou újmu, které má stěžovatelce vykompenzovat hluboký stres a úzkost vyvolané dlouhodobou nejistotou, do níž ji stát uvrhl.
Polsko je nyní povinno tyto částky vyplatit do tří měsíců od nabytí právní moci rozsudku, jinak mu hrozí úroky z prodlení (stanovené Evropskou centrální bankou navýšené o tři procentní body). Přestože oficiální vyjádření polských představitelů zatím chybí, finanční kompenzace jsou pro členské státy Rady Evropy právně závazné a v individuálních případech bývají standardně vypláceny, což dává stěžovatelce reálnou naději, že své prostředky skutečně obdrží.
Rozhodnutí ve věci A. R. však přesahuje hranice Polska a potvrzuje univerzální význam právní jistoty pro každého jednotlivce. Jasně stvrzuje, že ochrana lidské důstojnosti v demokratické společnosti vyžaduje srozumitelné prostředí, v němž občané nenesou následky selhání státních institucí nebo nepředvídatelných změn pravidel. Tento verdikt je tak zásadním příspěvkem k ochraně základních práv před systémovou nejistotou a svévolí moci.
Markéta Křenková, studentka právnické fakulty MUNI a dobrovolnice Ligy lidských práv
