Nejsou to jenom slova. Co všechno zaznělo v předvolební kampani? 

Středa, 1. října 2025Aktuality

Tyto volby mohou být v mnohém rozhodující. Trendy úpadku demokracie a právního státu ve střední a východní Evropě jsou alarmující. Proto nás zajímalo, jak jednotliví kandidující přistupují ke klíčovým otázkám demokracie, právního státu, lidským právům, ale i mezinárodního ukotvení práva. Věříme tomu, že rétorické útoky mohou předznamenávat ty reálné. Naším úkolem je na ně upozorňovat a přispět k obraně základních hodnotových pilířů našeho státu. 

Od začátku volební kampaně naše organizace monitorovala narativy ohrožující demokracii, lidská práva a právní stát napříč politickým spektrem. Sledovali jsme média, sociální sítě i podcasty. Do monitoringu jsme zahrnuli kandidáty a kandidátky do Poslanecké sněmovny a soustředili jsme se především na politické subjekty, které měly reálnou šanci do ní proniknout. 

Na monitoringu jsme společně s dobrovolníky a dobrovolnicemi strávili mnoho hodin. Dlouhodobě sledujeme stav právního státu v České republice a každoročně připravujeme hodnotící zprávu pro Evropskou komisi. Předvolební kampaně jsme přitom vnímali jako klíčový moment, kdy se narativy, jež mohou právní stát oslabovat, nejvýrazněji projevují. 

Při vyhodnocení jsme identifikovali opakující se narativy. Do našeho výběru se dostaly ty, které se objevovaly nejčastěji a které podle nás nejvíce ohrožují demokratické principy a právní stát. 

O jaké narativy jde?

  • Zmanipulované nebo ukradené volby. 
  • Vystoupení z EU a NATO, podněcovaní k neplnění mezinárodních závazků. 
  • Útoky na soudnictví. 
  • Omezení občanské společnosti nebo rušení neziskových organizací. 
  • Konec podpory Ukrajině, protiimigrační politika. 
  • Zrušení inkluze, omezení práva na vzdělání. 
  • Útok na veřejnoprávní média, legitimizace alternativních médií.   

Níže přikládáme výběr konkrétních výroků politiků a političek ucházejících se o poslanecký mandát. Některé výroky pokrývají více narativů. 

Zmanipulované nebo ukradené volby 

Narativ předem zpochybňuje průběh voleb, a tím i jejich legitimitu. 

„Jediné, co by nám řekli, by bylo: Na co ještě čekáte? Čekáme na letošní podzimní volby. Ale pokud nám tyto volby ukradnou, pokud bude jasné, že ve volbách není možné změnit směřování naší země, pak je evidentní, že nazrál čas pro čtvrtý domácí odboj. Za vlast, za pravdu, za budoucnost bez novodobého otroctví.“ [1] 

Michal Klusáček, Stačilo! 

,,To, že se tajné služby v součinnosti s Ústavním soudem pokusí o protidemokratický postup jako v Rumunsku v roce 2024, je možné. Je to nebezpečí pro naši demokracii. … Nebezpečí spočívá v kombinaci moci Ústavního soudu, který již zrušením voleb v roce 2009, jež se měly konat na základě speciálního ústavního zákona, prokázal, že je ochoten zrušit volby, přestože jde o základní kámen demokracie, a že se necítí být vázán ústavou. Zrušením ústavního zákona totiž překročil svou pravomoc. Pokud máme orgán, který nectí ústavu, a pokud máme tajné služby, které již prokázaly, že kašlou na ústavní práva občanů, jak se to projevilo v roce 2022, když Vojenské zpravodajství iniciovalo vypnutí Fialově vládě nepohodlných webů, tak může být jejich vzájemná součinnost pro demokracii smrtící.” [2] 

Zdeněk Koudelka, SPD

Vystoupení z EU a NATO, podněcovaní k neplnění mezinárodních závazků 

Narativ ohrožuje mezinárodních závazky státu. Může mít ekonomické následky, ale i ohrozit mezinárodní spolupráci – například tajných služeb.  

 „Vystoupení z Evropské unie je pouze prostředkem, mechanismem a nástrojem k tomu, abychom mohli zničit Green Deal, abychom mohli zničit genderismus, abychom mohli zničit neřízenou imigraci, tedy všechna ta bezpečnostní rizika.” [3] 

Markéta Šichtařová, SPD 

,,…neptejme se pořád na nebezpečí, co budeme dělat bez NATO, protože být v NATO je pro mě takřka stoprocentní jistotou toho, že budeme zneužití jako země a budeme se účastnit konfliktu, který přijde.” [4] 

,,K tomu, aby vzniklo referendum, by nejdřív musel vzniknout ústavní zákon o referendu, protože ústava nemá zákon o obecném referendu. K tomu, aby vznikl ústavní zákon o referendu o vystoupení z Evropské unie, by pro něj musel hlasovat Senát ústavní většinou tří pětin, což není možné, protože v Senátu je 80 senátorů, z nichž 61 jsou senátoři koalice Spolu. Tam nemůže projít ten zákon. Takže vystoupit z Evropské unie skrze referendum není možné, proto my vůbec nepřemýšlíme o cestě referenda. Žijeme v demokracii, minimálně legislativně jsme v demokracii, to znamená, že platí vůle většiny. Když se 50 procent plus rozhodne ve volbách, že podpoří hnutí Česká republika na 1. místě!, kde kandiduji s doktorem Miroslavem Sládkem, doktorkou Vladimírou Vítovou a dalšími. Když 50 procent lidí dá hlas tomu, že chce vystoupit z Evropské unie ve volbách, tak to plně nahrazuje referendum.” [4] 

Ladislav Vrabel, Česká republika na 1. místě! 

Útoky na soudnictví 

Narativ přímo útočí na důvěru v soudní moc a tím přispívá k její deligitimizaci.  

,,Rozhodně by měl být v rámci ministerstva spravedlnosti zřízen nezávislý inspekční orgán, který by se systematicky zabýval nekvalitní prací soudců a státních zástupců, zejména v souvislosti s rostoucími náhradami škod.“ [5] 

Renáta Vesecká, Motoristé sobě  

 „Chystáme právo na bezplatné zastupování. A nechceme doživotní nominování soudců. Myslím, že se to Pavlu Blažkovi (ministru spravedlnosti za ODS, pozn. red.) ani soudcům nebude líbit. To bude dobré.“ [5] 

Kateřina Konečná, Stačilo! 

„Ale my si myslíme, a inspirovali jsme se v USA a v Japonsku, že soudci by měli ve svých funkcích být potvrzováni nějakým odborným minireferendem. Tím nemluvím o zbavování funkce, ale soudce by si jednou za nějaký čas měl jít pro potvrzení k určité skupině občanů proto, zda má soudit dál. A tam by se vážilo, jak je pilný, kolik případů odmítl, jak zdůvodňuje své rozsudky,“ [5] 

Jana Bobošíková, Stačilo! 

Omezení občanské společnosti nebo rušení neziskových organizací 

Narativ přináší snahu delegitimizovat neziskové organizace a občanskou společnost. To ohrožuje občanský sektor a může vést k jeho eliminaci. 

,,To znamená minus 80 tisíc lidí, které nabraly na státní výplatnici poslední vlády, jako třeba školní asistenti kvůli inkluzi. A když seškrtáme i politické neziskovky a nesmyslné dotace, jsme na cestě k vyrovnanému rozpočtu.“ … „V Chebu je divadelní představení pro děti, kde běhají plyšáci vypadající jako penisy a údy. A tohle stát dotuje. To jsou přeci věci, které musíme škrtnout.“ [6]
Libor Vondráček, Svobodní (na kandidátce SPD)

“Potom tady máme velmi oblíbené neziskovky, které vždycky způsobí hysterii ve vládních řadách. Počet zaměstnanců neziskovek 118 000 zhruba. Jejich propuštění rovná se úspora na hrubých mzdách přes 38 miliard.” [7] 

Markéta Šichtářová, SPD 

“Veřejné peníze by měly dostávat jen neziskovky, které jsou opravdu veřejně prospěšné. Veřejnou prospěšnost je potřeba konečně definovat zákonem.” [8]

Kateřina Jurigová, SPOLU 

Konec podpory Ukrajině, protiimigrační politika 

Narativ přispívá ke strachu ve společnosti a stigmatizuje vybrané skupiny. 

„Místo, aby podpořili české ženy, aby měly děti tady doma, chtějí motivovat cizinky, aby zůstaly a rodily. Ale my říkáme jasně, uprchlíci, až skončí válka, se mají vrátit domů.“ [9] 

Andrej Babiš, ANO 

„My říkáme nulová tolerance nelegální migraci. Schengen je děravý jako cedník, evropské řešení neexistuje. Je potřeba důsledně znovu obnovit ochranu našich hranic. Tím neříkáme ostnatý drát, ale bavíme se o tom, že by měla být kontrola na všech dálničních a silničních přechodech a na letištích, která bude kontrolovat dodávky a podezřelá vozidla. A druhá věc je urychlit i hodnocení žádostí o azyl. Kdo nesplní podmínky, tak bude repatriován do země, ze které přijel.“ [10] 

Radovan Vích, SPD  

Zrušení inkluze, omezení práva na vzdělání 

Narativ ohrožuje právo dětí se speciálními potřebami na rovný přístup ke vzdělávání.

„Ne inkluzi, ne neziskovkám. Chceme se vrátit ke školství tak, jak bylo, než to, k čemu je vedeno.“ … “Mým ideálem by bylo Rakousko-Uherské školství. Od té doby se ve školství propadáme v žebříčcích.” [11] 

Daniel Sterzik, Stačilo!

“Naše bezpodmínečná věc, za kterou půjdeme na barikády, je zrušení inkluze. Všechno ostatní je nějaká cesta, ke které budeme směřovat.” [12] 

Matěj Gregor, Motoristé sobě

️Útok na veřejnoprávní média, legitimizace alternativních médií  

Narativ útočí na profesionalitu veřejnoprávních médii. Ohrožuje jejich nezávislost. Zároveň legitimizuje alternativní nebo antisystémová média, která často nepodléhají pravidlům o novinářské etice. 

,,Mám problém s tím, co v České televizi neříkají, Trikolora chce od začátku zrušit koncesionářské poplatky.“ ,,Média hlavního proudu, vlajkovou lodí je zpravodajství České televize, ale jsou to dvě třetiny novinářů, si při volbě prezidenta oblékají flanelky, hájí naprosto nepokrytě všechny činy současné vlády. Ale strašně málo novinářů si uchovalo novinářskou čest.“ [13] 
Zuzana Majerová, Trikolora (na kandidátce SPD) 

“Od 4.10. nastane v ČR doba SUNDÁVÁNÍ. Nejdřív sundáme Fialu. Pak ukrajinské vlajky ze státních budov. Pak politické neziskovky a Českou televizi.” [14] 

Jindřich Rajchl, PRO (na kandidátce SPD) 

Zdroje 

[1] Pokud nám volby ukradnou, nazrál čas na odboj, vyzval lídr Stačilo! Své příznivce cvičí se zbraní. Novinky.cz. 10. 7. 2025. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-pokud-nam-volby-ukradnou-nazral-cas-na-odboj-vyzval-lidr-stacilo-sve-priznivce-cvici-se-zbrani-40529562  

[2] Politická cenzura jako za Jakeše a Husáka. Hrozí nám puč přes soudy? Ústavní právník varuje. ParlamentníListy.cz. 16. 9. 2025. Dostupné z: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Politicka-cenzura-jako-za-Jakese-a-Husaka-Hrozi-nam-puc-pres-soudy-Ustavni-pravnik-varuje-779899  

[3] Šichtařová: Vystoupení z EU je prostředkem pro zničení Green Dealu. Pravdive.eu. 25. 7. 2025. Dostupné z: https://pravdive.eu/news/116997/sichtarova-vystoupeni-z-eu-je-prostredkem-pro-zniceni-green-dealu  

[4] „Jako premiér napíšu do EU a NATO, že vystupujeme,“ říká Vrábel z České republiky na 1. místě. iROZHLAS.cz. 18. 9. 2025. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/volby/jako-premier-napisu-do-eu-a-nato-ze-vystupujeme-rika-vrabel-z-ceske-republiky-na_2509181900_dci  

[5] Bič na soudce: Po jejich větší kontrole volají kromě Stačilo! i Motoristé. Mluví o nové inspekci. CNN Prima NEWS. 7. 5. 2025. Dostupné z: https://cnn.iprima.cz/bic-na-soudce-po-jejich-vetsi-kontrole-volaji-krome-stacilo-i-motoriste-mluvi-o-nove-inspekci-473590  

[6] Vondráček proti vládnímu utrácení: Minus 80 tisíc úředníků a pryč s plyšovými penisy. ParlamentníListy.cz. 24. 9. 2025. Dostupné z: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Vondracek-proti-vladnimu-utraceni-Minus-80-tisic-uredniku-a-pryc-s-plysovymi-penisy-780334  

[7] Šichtařová: Neziskovky nemají od státu dostat ani korunu. Neznáte realitu, obořil se Jurečka. CNN Prima NEWS. 28. 9. 2025. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=NuDZ8h8n0qI

[8] Devátý bod svého programového desatera věnuji konceptu veřejné prospěšnosti. Kateřina Jurigová (SPOLU). Facebook. 23. 9. 2025. Dostupné z: https://www.facebook.com/photo?fbid=24615180451426474&set=a.820087564695763  

[9] Podpora má jít českým rodinám. Volební video Andreje Babiše. Facebook. 11. 6. 2025. Dostupné z: https://www.facebook.com/watch/?ref=embed_video&v=751401990577520 

[10] Ne ilegální migraci. Schengen je děravý jako cedník, říká lídr SPD Vích. iDNES.cz. 24. 9. 2025. Dostupné z: https://www.idnes.cz/volby/liberec/volby-poslanecka-snemovna-2025-radovan-vich-lidr-spd-rozhovor.A250924_871605_liberec-zpravy_lav 

[11] Předseda Stačilo!: Rusko ve válce zvítězí. Dokážu analyzovat jeho postoje. CNN Prima NEWS. 10. 9. 2025. Dostupné z: https://cnn.iprima.cz/sterzik-485070 

[12] Chceme zavést speciální třídy na běžných školách, říká Motorista Gregor. Seznam Zprávy (podcast Ptám se já). 25. 8. 2025. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-za-zruseni-inkluze-pujdeme-na-barikady-rika-expert-motoristu-na-skolstvi-284628  

[13] Majerová: Dekadentní doba, nesuverénní Česko a katastrofa jménem inkuze | Chuť moci. YouTube. 3. 9. 2025. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=buKYTTaCYOA  

[14] Jindřich Rajchl. Facebook (oficiální stránka). 15. 7. 2025. Dostupné z: https://www.facebook.com/share/p/1BwgJWPg9m/?mibextid=wwXIfr

Odškodnění protiprávních sterilizací. Co soudy vytýkají Ministerstvu zdravotnictví?

Středa, 24. září 2025Aktuality

Zákon,1 na základě kterého mohou oběti protiprávních sterilizací2 žádat stát o finanční odškodnění, je v účinnosti od roku 2022. Nedlouho po nabytí jeho účinnosti se však ukázalo, že jeho interpretace a aplikace na jednotlivé případy bude v praxi činit větší potíže, než se původně předpokládalo. Svůj podíl na tom má i způsob vyřizování žádostí Ministerstvem zdravotnictví, do jehož působnosti tato agenda spadá. Jeho přístup kritizují nejen samotné žadatelky a neziskové organizace, které s podáváním žádostí poškozeným ženám pomáhají. Kritika na ministerstvo míří i ze strany veřejného ochránce práv3 či správních soudů.  

Ministerstvo ani po kritice praxi nemění  

Právě role soudů je pro naplňování účelu odškodňovacího zákona klíčová. Ministerstvo je povinno respektovat jejich právní názory a promítnout je do své rozhodovací praxe. Do této chvíle Městský soud v Praze vydal zhruba 60 meritorních rozhodnutí o žalobách, kterými se neúspěšné žadatelky brání proti správním rozhodnutím o nepřiznání odškodnění ministerstvem. Postupně přibývají i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu rozhodujícího o kasačních stížnostech, které podávají jak žadatelky, tak samotné ministerstvo proti rozsudkům městského soudu.  

Oba zmíněné soudy se konstantě staví na stranu neúspěšných žadatelek a nesouhlasí s přístupem ministerstva při posuzování jednotlivých žádostí. Soudy ministerstvu vytýkají neúměrné požadavky na žadatelky (zejména v rovině dokazování jejich nároku), nevstřícnou komunikaci a nedostatečnou nápomoc v řízení. Dále také pasivitu při zjišťování skutkového stavu věci a jednání v rozporu se zásadou materiální pravdy4, jakož i postupování v rozporu s dalšími zásadami ovládajícími správní řízení (jako je například zásada vstřícnosti). Ministerstvo je povinno postupovat v souladu se smyslem a účelem zákona o odškodnění a zajistit efektivní prostředek nápravy protiprávního jednání, za něž nese odpovědnost stát.5 

K jakým právním závěrům soudy dospěly? 

Přinášíme stručný souhrn:

poučovací povinnost (Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 290/2022) 

  • Ministerstvo je povinno změnit způsob, kterým poučuje jednotlivé žadatelky o jejich procesních právech. Při plnění poučovací povinnosti je nutné zohlednit osobní poměry žadatelek včetně toho, že se jedná o právní laiky.  
    • Na základě této výtky ministerstvo již poučovací praxi napravilo. 
  • nevstřícná komunikace a nedostatečná nápomoc v řízení (Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 290/2022) 
  • Ministerstvo musí postupovat v souladu se zásadou vstřícnosti a v komunikaci se žadatelkami zohlednit jejich osobní poměry. 

svědecká výpověď, osoba blízká není a priori nevěrohodná (Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 8 Ad 19/2022) 

  • Ministerstvo je povinno přijímat svědecké výpovědi jako relevantní důkazní prostředky, a to i v případě, že se jedná o svědectví pouze zprostředkované.  
  • Pokud je svědek osobou blízkou, nelze jej předem a automaticky považovat za osobu nevěrohodnou pouze pro jeho blízký či příbuzenský vztah se žadatelkou. 

sdílení důkazního břemene – iniciativa na straně ministerstva, plausibilní tvrzení (Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 61/2023) 

  • Není možné po žadatelkách požadovat, aby samy jednoznačně prokázaly protiprávnost v minulosti provedeného sterilizačního zákroku. Žadatelky tedy nemusí samy ze své vlastní iniciativy označit a doložit veškeré dokumenty, které budou protiprávnost sterilizace prokazovat. Ministerstvo musí rovněž činit aktivní kroky k ověření, zda žadatelka byla v minulosti podrobena sterilizaci protiprávně.  
  • V případě, že zdravotnická dokumentace jakožto klíčový důkazní prostředek chybí nebo je na první pohled nedůvěryhodná, postačí, když žadatelka uvede tzv. hájitelné tvrzení, že sterilizace byla provedena protiprávně. Poté je na straně ministerstva, aby prokázalo, že k tomu, co žadatelka tvrdí, dojít nemohlo. 

kvalitativní požadavky na informovaný souhlas a poučení ve zdravotnické dokumentaci (Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 2 As 114/2024) 

  • Pokud se zdravotnická dokumentace žadatelky zachovala, musí na ni ministerstvo klást přísnější obsahové a kvalitativní požadavky. Pouze formálně daný svobodný a informovaný souhlas nelze bez dalšího považovat za dostatečný, pokud další okolnosti naznačují, že žena nebyla řádně poučena o povaze a důsledcích zákroku nebo že například vůbec nevěděla, co podepisuje. 

písemné poučení o reparabilitě zákroku (nejnověji Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 As 89/2025) 

  • Sterilizační směrnice předpokládala, že k poučení ohledně reparability sterilizace dojde až po schválení žádosti sterilizační komisí, a to v písemné podobě před provedením sterilizačního zákroku. Pro závěr o protiprávnosti sterilizace postačuje již samotná absence písemného poučení o míře reparability sterilizačního zákroku. Pro splnění podmínek pro přiznání odškodnění za sterilizaci provedenou v rozporu s právem je existence ústního poučení nerozhodná. 

výklad pojmu sterilizace podle zákona o odškodnění v souvislosti s chirurgickou změnou pohlaví (Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 283/2024) 

  • Pod pojem sterilizace ve smyslu zákona o odškodnění spadají všechny zdravotní výkony trvale zabraňující plodnosti.6 Aplikaci tohoto zákona nelze omezit pouze na případy, které spadají pod definici sterilizace v zákoně o specifických zdravotních službách, resp. ve směrnici o provádění sterilizací. Z uplatňování nároku na poskytnutí odškodnění proto nelze a priori vyloučit osoby, jimž byly protiprávně provedeny zákroky, které vedly k trvalé ztrátě plodnosti a byly zároveň spojené s poškozením či odstraněním pohlavních žláz. 
  • Skutečnost, že osoba podstoupila operativní změnu pohlaví spojenou s odstraněním pohlavních orgánů (a tudíž došlo k trvalému zabránění plodnosti), nemůže mít vliv na posouzení toho, zda šlo o sterilizaci provedenou v rozporu s právem tak, jak ji zákon o odškodnění definuje, případně na posouzení důkazního břemene. Těmito otázkami se ministerstvo musí při posuzování žádosti řádně zabývat. 

 

[1] Zákon č. 297/2021 Sb., zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů.

[2] Působnost zákona zahrnuje protiprávní sterilizace, k nimž došlo v období od 1. července 1966 do 31. března 2012 ve zdravotnickém zařízení na území, které je součástí území České republiky, sterilizaci v rozporu s právem (viz § 2 zákona o odškodnění).

[3] Tisková zpráva – Shrnutí prohřešků Ministerstva zdravotnictví při odškodňování za protiprávní sterilizace [online]. Veřejný ochránce práv. 2. 10. 2024 [cit. 24. 9. 2025]. https://www.ochrance.cz/aktualne/ombudsman_shrnul_vlade_prohresky_Ministerstva_zdravotnictvi_pri_odskodnovani_za_protipravni_sterilizace_extremni_prutahy_spatne_hodnoceni_dukazu_rozhodovani_v_rozporu_s_nazorem_soudu_i_ignorovani_obsahu_opakovanych_zadosti/

[4] Podle zásady materiální pravdy vyjádřené v § 3 správního řádu platí, že “nevyplývá-li za zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.” Tato zásada je rozvedena v § 50 odst. 2 a 3 správního řádu, ve smyslu kterého je to právě správní orgán, který zásadně opatřuje potřebné podklady pro vydání rozhodnutí a je povinen zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu. Povinností správního orgánu je z vlastní iniciativy a vlastními prostředky objasňovat sporné, pochybné nebo zpochybněné skutečnosti. Účastníci správního řízení jsou povinni označit důkazní prostředky k prokázání svých tvrzení (§ 52 správního řádu), avšak právě z důvodu uplatnění zásady materiální pravdy není správní orgán návrhy účastníků vázán a není v zásadě zbaven odpovědnosti za dostatečné zjištění skutkového stavu (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2003 č. j.  6 A 114/2000-36). 

[5] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2024 č. j. 9 As 61/2023-65, bod 22.  

[6] Definici protiprávní sterilizace je obsažena v § 3 odst. 1 zákona o odškodnění, dle něhož se sterilizací v rozporu s právem rozumí ,,zdravotní výkon zabraňující plodnosti, k jehož provedení oprávněná osoba neudělila souhlas, nebo souhlas udělila při takovém porušení právních předpisů upravujících v rozhodném období provedení zdravotního výkonu zabraňujícího plodnosti anebo za takových okolností, jež vylučují nebo vážně narušují svobodu a prostotu omylu uděleného souhlasu.” 

Na podpoře obětí protiprávních sterilizací spolupracujeme s organizací Romodrom, o.p.s. a jsme podpořeni v rámci MARIO programu, který realizuje organizace Minority Rights Group International.

We support victims of unlawful sterilisation in cooperation with Romodrom, o.p.s. and with the support of the MARIO programme implemented by Minority Rights Group International.

Ochrana před šikanózními žalobami je stále v nedohlednu

Úterý, 23. září 2025Aktuality

 

Termínem strategické žaloby proti veřejné účasti (angl. Strategic Lawsuit Against Public Participation, skr. SLAPPs) můžeme obecně označit soubor právních nástrojů, které se šikanózním způsobem využívají proti aktivitám občansky angažované veřejnosti.

Jedná se o nekalé zneužívání právních prostředků namířených proti osobám působícím ve veřejném zájmu. Nejčastěji bývají terčem novináři, nevládní organizace či aktivisté – typicky v oblastech základních práv, ochrany životního prostředí či přístupu k informacím. Evropský soud pro lidská práva v této souvislosti používá označení „hlídací psi“,1 neboť tyto subjekty dohlížejí na zákonný a transparentní chod věcí veřejných. Ačkoli se SLAPPs nejčastěji objevují ve formě civilních žalob, mohou mít i podobu jiných právních prostředků, jako jsou předběžná opatření, soudní příkazy či trestní oznámení apod., přičemž žalobci často neváhají využít více nástrojů současně nebo je uplatňovat opakovaně. Přesto, že SLAPPs můžou mít vícero podob, lze mezi nimi identifikovat několik společných charakteristik: 

  • Represivní cíle: Žalobci podávající strategické žaloby nechodí k soudu, aby se domáhali spravedlnosti. Žalobci podávající strategické žaloby neusilují primárně o dosažení spravedlnosti, jejich skutečným záměrem je zastrašit oponenty a umlčet kritiku a v konečném důsledku a zabránit oponentům v jejich dalším angažovaní ve věcech veřejných. (tzv. chilling effect).2 Toho dosahují zejména prostřednictvím odčerpávání finančních prostředků (náklady na obhajobu), či personálních a časových kapacit protistrany (i neopodstatněná žaloba se může táhnout roky). 
  • Chybějící právní titul: Argumentace žalobců obvykle postrádá pevné právní základy, a proto je jejich úspěšnost před soudem nízká. 
  • Mocenská a ekonomická asymetrie: Žalobcem je obvykle vlivný soukromý subjekt (např. obchodní společnost, politici apod.), zatímco žalovanými jsou často nevládní organizace, nezávislá média, nebo jednotlivý novinář, aktivista či občan. 
  • Celospolečenský dopad: Pod tlakem strategických žalob žalovaní ve svých aktivitách často ustoupí, nebo se dokonce veřejně omluví či opraví prohlášení. Dopad strategických žalob proto přesahuje sféru jednotlivců, jelikož SLAPPs omezují právo na svobodu projevu, zdravou společenskou debatu a celkový dohled veřejnosti nad věcmi veřejnými. 

Poskytne Česká republika obětem  SLAPPs účinnější právní ochranu? 

Počet případů šikanózních žalob cílených na novináře nebo nevládní organizace narůstá i v České republice. Jako příklad můžeme zmínit Deník Referendum, který čelil dvěma dlouhým soudním sporům kvůli kritickým článkům: Podnikatel Ladislav Varmuža se bránil označení za „pochybného podnikatele“ v souvislosti s podezřelým nákupem budovy ve Zlíně, a firma Marbes napadla text o svém softwaru Proxio, který je financován z veřejných prostředků. V prvním případě se podnikatel Ladislav Varmuža bránil proti označení za „pochybného podnikatele“ v souvislosti s podezřelým nákupem budovy ve Zlíně. Ve druhém pak firma Marbes napadla text o svém softwaru Proxio, jehož rozvoj je hrazen z veřejných prostředků. V obou případech soudy uznaly, že redakce popsala situace pravdivě a přiměřeně. Žalobci nakonec nejen prohráli, ale museli také uhradit náklady na právní zastoupení Deníku Referendum.3

Obdobnou zkušenost má i spolek OBRAZ – Obránci zvířat. Ten vedl kampaň „Albertova krutost“ upozorňující na podmínky chovu kuřat, kvůli níž supermarket Albert podal žalobu a požadoval omluvu, stažení kampaně i odebrání domény albertovakrutost.cz.4 Soud sice uznal právo spolku dále užívat doménu a kritické záběry z chovů, zároveň však nařídil omluvu za některé výroky.5 Nicméně, Albert pod tlakem občanské společnosti žalobu stáhl dříve, než rozsudek nabyl právní moci a než se spolek stihl omluvit.6  

Nevyhráli? Nevadí. Šlo jim o něco jiného 

Ačkoli soudy ve většině případů šikanózním žalobám nevyhoví, žalobci často stejně dosáhnou svého hlavního cíle – personálně i finančně zatížit své názorové oponenty. Právní možnosti ochrany „hlídacích psů demokracie“ jsou však nadále velmi limitované. Evropská unie v loňském roce přijala právní úpravu proti šikanózním žalobám (tzv. Anti-SLAPP směrnici),7 Česká republika má nyní povinnost sladit svůj právní řád s touto směrnicí nejpozději do 7. května 2026. Směrnice se však vztahuje jen na šikanózní žaloby, které mají přeshraniční charakter – tedy spory, kdy obě strany nemají bydliště nebo sídlo ve stejném členském státě, jako je soud, který spor projednává. Podmínka přeshraničního řízení pro uplatnění unijní legislativy je tak značně omezující, neboť většina šikanózních žalob v Česku se týká pouze účastníků z jedné země – tedy z České republiky.  

Máme jasné doporučení EU. Co na to budoucí vláda? 

Končící vláda si neurčila zvýšení právní ochrany proti SLAPPs za svou prioritu. Nacházející vláda to už bude mít za povinnost, a to relativně v krátkém časovém období. V této souvislosti vyzýváme budoucí vládu, aby v souladu s usnesením Rady vlády pro lidská práva8 zahrnula do připravovaného legislativního rámce také rozšíření ochrany na vnitrostátní případy, v souladu s doporučením Evropské komise9 a Rady Evropy.10 Tento krok by posílil nejen právní jistotu a skutečnou ochranu členů občanské společnosti, ale také přispěl k rozvoji zdravé a otevřené veřejné debaty v České republice.  

 

Viktória Alžběta Sutórisová, právnička Ligy lidských práv

 

[1] AXEL SPRINGER AG proti Německu, č. 39954/08, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 7. února 2012, para 79; MAGYAR HELSINKI BIZOTTSÁG proti Maďarsku, č. 18030/11, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 8. listopadu 2016, paras. 159 a 166.
[2] 2 OOO MEMO proti Rusku, č. 2840/10, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 15. března 2022, para 45; DYULDIN A KISLOV proti Rusku, č. 25968/02, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 31. července 2007, para 43.
[3] 3 Redakce DR. (2015, prosinec 23). Deník Referendum vyhrál dva dlouho se vlekoucí soudní spory. Deník Referendum. Dostupné online: https://denikreferendum.cz/clanek/21959-denik-referendum-vyhral-dva-dlouho-se-vlekouci-soudni-spory.
[4] 4 Cibulka, J. (2024, červenec 30). Albert neuspěl ve sporu o adresu albertovakrutost.cz. iROZHLAS. Dostupné online: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/domena-sport-albert-obraz-chov-kurat-krutost_2407300600_cib.
[5] iDNES.cz, & ČTK. (2025, srpen 18). Ukázali podmínky chovu kuřat. Ochránci zvířat se musí omluvit Albertu, řekl soud. iDNES.cz. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ukazali-podminky-chovu-kurat-ochranci-zvirat-se-musi-omluvit-albertu-rekl-soud.A250818_102546_domaci_hejj.
[6] iDNES.cz, & ČTK. (2025, 8. září). Albert stáhl žalobu na ochránce zvířat, spolek se ani nestihl omluvit. iDNES.cz. Dostupné online: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/obraz-zvirat-kurata-albert-soud-omluva.A250908_143234_domaci_lysa.
[7] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1069 ze dne 11. dubna 2024 o ochraně osob zapojených do účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými žalobními návrhy nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategická soudní řízení proti účasti veřejnosti“).
[8] Rada vlády pro lidská práva. (2025, březen 18). Usnesení Rady vlády pro lidská práva k ochraně před šikanózními žalobami. Úřad vlády ČR. https://vlada.gov.cz/assets/ppov/rlp/cinnost-rady/zasedani-rady/Usneseni—sikanozni-zaloby.pdf.
[9] Doporučení Komise (EU) 2022/758 ze dne 27. dubna 2022 o ochraně novinářů a obránců lidských práv, kteří se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategické žaloby proti účasti veřejnosti“). Dostupné online: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32022H0758.
[10] Recommendation CM/Rec(2024)2 of the Committee of Ministers to member States on countering the use of strategic lawsuits against public participation (SLAPPs) (Adopted by the Committee of Ministers on 5 April 2024 at the 1494th meeting of the Ministers‘ Deputies). Dostupné online v anglickém jazyce: https://rm.coe.int/0900001680af2805. 

Další úspěšný případ v řízení o odškodnění za protiprávní sterilizaci

Úterý, 5. srpna 2025Aktuality

Městský soud v Praze dal v rozsudku ze dne 25. července 2025 (sp. zn. 3 Ad 5/2025) za pravdu naší klientce, která v roce 2003 podstoupila sterilizaci bez řádného informovaného souhlasu. Ministerstvo zdravotnictví v létě loňského roku její žádost o odškodnění zamítlo a ministr toto negativní rozhodnutí následně potvrdil. Rozsudek zrušil rozhodnutí ministra zdravotnictví a věc vrátil k dalšímu řízení. Klientku v řízení zastupovala advokátní kancelář Dentons, která s námi dlouhodobě spolupracuje na případech protiprávních sterilizací. 

Co se stalo? 

Naše klientka podstoupila v roce 2003 císařský řez, v té době jí bylo 22 let. Během porodu jí byla zároveň provedena sterilizace, a to navzdory tomu, že nebyla o povaze a důsledcích tohoto zákroku řádně poučena Ve zdravotnické dokumentaci se objevila pouze poznámka „Žádost o sterilizaci“, bez jakýchkoli dalších informací.

V roce 2022 klientka žádala nemocnici o lékařské dokumenty nezbytné k podání žádosti o odškodnění. Nemocnice jí ovšem sdělila, že kompletní zdravotnická dokumentace, včetně porodopisu, byla skartována již v roce 2014. Jediným zachovaným záznamem tak byla kopie operační knihy, v níž je sterilizace uvedena. 

Klientka ve své žádosti popsala, že těsně před operací za ní přišla zdravotnice s dokumenty k podpisu, přičemž jí pouze sdělila, že zákrok bude dobrý pro ni i pro dítě. Pod časovým tlakem a bez řádného vysvětlení údajně předložený dokument podepsala. 

Proč ministerstvo žádost zamítlo? 

Ministerstvo i ministr zdravotnictví žádost o odškodnění zamítli s tím, že tvrzení klientky nejsou dostatečně prokázána, zejména kvůli chybějící zdravotnické dokumentaci. Zároveň odmítlo provést výslech navržené svědkyně – klientčiny sestry. Ministerstvo tvrdilo, že není možné, aby byl souhlas podepsán na operačním sále, čímž zpochybnilo věrohodnost klientčina vyjádření. 

Co řekl soud? 

Soud však jasně uvedl, že přístup ministerstva byl nepřiměřeně formalistický a ignoroval specifika řízení o odškodnění za protiprávní sterilizace. Zdůraznil, že v těchto případech může dojít k tzv. důkazní nouzi – kdy kvůli skartované dokumentaci nelze jednoznačně doložit, za jakých okolností sterilizace proběhla. Přesto však existují indicie, které mohou protiprávnost zákroku nasvědčovat: 

  • Klientce bylo 22 let a porodila teprve druhé dítě. 
  • Sterilizace proběhla během akutního císařského řezu. 
  • Nebyla předložena žádná dokumentace o řádném poučení klientky či rozhodnutí sterilizační komise. 

Soud vyzdvihl, že i v případě skartace dokumentace může být tvrzení žadatelky věrohodné a důkazně podpořené, pokud předloží „plausibilní“ (věrohodné a přiměřeně doložené) tvrzení. Právě za taková soud pouvažoval tvrzení naší klientky. Ministerstvo proto mělo provést výslech navržené svědkyně a dále se pokusit skutkový stav dostatečně objasnit. Ministerstvo tak postupovalo nesprávně, když žádost zamítlo jen proto, že žadatelka sama nebyla schopna poskytnout více důkazů. 

Proč je to důležité? 

Tento případ znovu potvrzuje, že soudy reflektují specifika řízení podle zákona č. 297/2021 Sb. a že formalistický přístup správních orgánů nelze akceptovat. Zároveň vyzdvihuje význam právního zastoupení a podpory ze strany organizací, které ženám pomáhají jejich práva uplatnit. 

Chcete pomoci?

Zvažte prosím finanční podporu naší organizace. Jenom díky dárcům a dárkyním můžeme hájit práva těch, kteří to potřebují. Není to snadná práce, která navíc často trvá dlouhé měsíce a roky. Díky dárcovství nám dává jistotu, že v tom nejsme sami.

Podpořte naši práci

Díky za vaši podporu. Díky ní může dál pracovat a být tak spolu s vámi #BlížeSpravedlnosti

Anna Indra Štefanides, statutární zástupkyně a právnička Ligy lidských práv

Stát uznává chyby: přibývá odškodnění za nezákonné sterilizace

Pátek, 13. června 2025Aktuality, Nedobrovolné sterilizace, Projekty

Proces odškodňování žen sterilizovaných bez jejich svobodného a informovaného souhlasu konečně přináší i nadějnější zprávy. V letošním roce evidujeme nárůst počtu úspěšně odškodněných žen a zaznamenali jsme i dva konkrétní případy dokazující, že šanci na úspěch mají  i komplikovanější případy. V jednom případě jde o naší klientku, ve druhém o klientku organizace Romodrom.

Když druhý pokus vyjde

Prvním příkladem dobré rozhodovací praxe je paní Stránská (jméno bylo změněno), které byla původní žádost o odškodnění zamítnuta. Po roce však podala novou žádost, v níž doplnila další argumenty. Zároveň se odkázala i na změnu právního výkladu [1]. Ministerstvo nakonec uznalo, že došlo ke změně právních okolností, které odůvodňují přiznání nároku. Ačkoliv dokumentace obsahovala žádost o sterilizaci ze stejného dne, kdy proběhl císařský řez a sterilizace samotná, nebylo možné spolehlivě prokázat, že žena byla poučena o nevratnosti zákroku. Ministerstvo tedy její žádost uznalo jako oprávněnou.

Tento případ potvrzuje, že ani zamítnutí nemusí znamenat definitivní konec – a že stát začal ve svých rozhodnutích zohledňovat i judikaturu Městského soudu v Praze i Nejvyššího správního soudu, které se opakovaně staví na stranu obětí protiprávních sterilizací a naopak kladou vyšší nároky v dokazování na stát.

Když rozhoduje svědecká výpověď

Druhou pozitivní zprávou je případ paní Novotné (jméno bylo změněno), která ve své žádosti uvedla, že její  zdravotnická dokumentace byla již skartována. Proto jako důkaz protiprávnosti navrhla svědeckou výpověď svého manžela. Ani to nebylo dříve bez překážek. [2] Provedení zákroku Ministerstvo potvrdilo z kopie záznamu v porodní knize, podle které byla ženě provedena sterilizace zároveň s císařským řezem. Svědectví manžela ale potvrdilo, že paní Novotná nebyla o zákroku plně informována a neposkytla k němu svobodný a informovaný souhlas. Zákrok byl tedy protiprávní.  

Ministerstvo se v rozhodnutí výslovně odkázalo na aktuální rozsudek Nejvyššího správního soudu, podle kterého jsou tvrzení žadatelky „hájitelná a plausibilní a podepřena indiciemi, které ve svém souhrnu nepřipouštějí jiné racionální vysvětlení situace, než že k protiprávní sterilizaci pravděpodobně došlo tak, jak žadatelka tvrdí“. I tato žádost tedy byla uznána jako oprávněná.

Tento případ ukazuje, že důkazní situace nemusí být beznadějná ani v případě, že se nezachovala dokumentace. Výpověď svědka a logické posouzení okolností mohou sehrát klíčovou roli. Ženám v obdobné situaci jako Dominika doporučujeme zkusit i tuto cestu.

Pozitivní trend potvrzují i čísla a politická vůle

V roce 2025 přibylo větší množství rozhodnutí o odškodnění (celkem již bylo přiznáno zhruba 900 odškodnění od roku 2021, z toho 200 v letošním roce) než v předchozích letech. Zejména díky tomu, že se Ministerstvo zdravotnictví začalo více držet výkladu zákona v souladu s judikaturou. Ta potvrzuje, že nelze odmítat žádosti obětí jen kvůli formálním nedostatkům v dokumentaci – zejména tam, kde selhal stát v archivaci či evidenci zdravotnických záznamů. Také říká, že je zapotřebí přijímat i jiné důkazy než jen zdravotnickou dokumentaci.

Významný posun nastal i na politické úrovni. V květnu 2025 vláda schválila navýšení prostředků na odškodňování o dalších 200 milionů korun. To je důležitý signál. Stát tím dává najevo, že s odškodněním počítá i do budoucna a chce vytvořit prostor pro všechny oprávněné žadatelky.Včetně těch, které žádost nestihly podat v termínu a plánují podání až po prodloužení zákona o odškodnění (návrh je nyní v Senátu, prodloužení počítá s možností podávat žádosti až do konce roku 2026).

Dvě radosti, jedna trvající starost 

K pozitivním zprávám je férové upozornit i na jeden přetrvávající nedostatek na Ministerstvu zdravotnictví. To totiž dlouhodobě nestíhá rozhodovat o žádostech ve lhůtách stanovených zákonem. V některých žadatelkách to vyvolává nedůvěru nebo pochopitelné rozladění. Téma je velmi citlivé, proto i nás tato situace trápí a opakovaně na ni ministerstvo upozorňujeme. 

[1] Liga lidských práv. Nejvyšší správní soud: Nedostatečné poučení o všech aspektech sterilizace vede k závěru, že sterilizace proběhla v rozporu s právem. Liga lidských práv. 4. 4. 2025. Dostupné z: https://llp.cz/blog/nejvyssi-spravni-soud-nedostatecne-pouceni-o-vsech-aspektech-sterilizace-vede-k-zaveru-ze-sterilizace-probehla-v-rozporu-s-pravem/

[2] Liga lidských práv. Přelomový rozsudek: Ministerstvo musí přiznat odškodnění na základě svědecké výpovědi rodinného příslušníka. Liga lidských práv. 27. 2. 2025. Dostupné z: https://llp.cz/blog/prelomovy-rozsudek-ministerstvo-musi-priznat-odskodneni-na-zaklade-svedecke-vypovedi-rodinneho-prislusnika/

 

Na podpoře obětí protiprávních sterilizací spolupracujeme s organizací Romodrom, o.p.s. a jsme podpořeni v rámci MARIO programu, který realizuje organizace Minority Rights Group International.

We support victims of unlawful sterilisation in cooperation with Romodrom, o.p.s. and with the support of the MARIO programme implemented by Minority Rights Group International.

 

Péče o ženy po porodu neexistuje. Proč ji stát odmítá zaplatit?

Čtvrtek, 12. června 2025Aktuality

Sandry Paškové, právničky Ligy lidských práv se ptala Markéta Braunová  

Sandro, nedávno ses zúčastnila jednání pracovní skupiny k porodnictví pod Úřadem vlády. O co šlo?

Hlavním tématem byla nedostupnost péče porodních asistentek (PA) v šestinedělí. V současné chvíli je tato péče hrazená pojišťovnami v naprostém minimu případů. Porodní asistentky, a tím vlastně i jejich klientky, čelí několika překážkám. První překážkou je nutnost mít jako PA smlouvu s pojišťovnou, která jim výkony proplatí. Druhou překážkou je povinná indikace lékařem. Což znamená, že aby žena mohla službu porodní asistentky využít, musí jí lékař napsat žádanku.   

Co to v praxi znamená? Je snadné najít PA, která má smlouvu s mojí pojišťovnou?

Porodních asistentek, které mají smlouvu s pojišťovnou, je opravdu velmi málo. Pojišťovny tyto smlouvy ani moc nechtějí uzavírat. Argumentují přitom, že o službu není zájem. To zaznělo i na pracovní skupině. Bylo to podpořeno daty, kolik žen tuto službu využilo v minulém roce. V Jihomoravském kraji se jednalo se asi o 25 žen, což je ve srovnání s 10 000 porody v kraji naprosto marginální číslo. Já se ovšem domnívám, že to jsou zkreslená data. Reprezentují totiž ty ženy, které opravdu tu službu využily, navzdory překážkám. Ty ostatní jí také využívají, ale mimo ten složitý systém. Sama zástupkyně pojišťovny na pracovní skupině zmínila, že služby PA proplácejí v rámci bonusových programů. Třeba konkrétně Česká průmyslová pojišťovna má programy Manažerka mateřství a další. Zástupkyně dodala, že v rámci těch bonusových programů je o tuto službu je velký zájem. To jenom dokládá, že problém jsou ty překážky, ne nezájem o služby.
Podstatná je neochota pojišťoven zařadit tyto služby do veřejného zdravotního pojištění. Přestože víme, že to má obrovské benefity pro matku i dítě, to je potvrzeno daty. Navíc jde o péči, která je v důsledku i levnější. Zároveň bychom proplácením této péče jednali v souladu se současnými vědeckými poznatky. 

O jakých překážkách se bavíme? Smlouva s pojišťovnou, indikace lékařem a dál?

Abychom si to dokázali představit v praxi. Jedním z největších benefitů péče porodní asistentky je to, že se odehrává ve vlastním sociálním prostředí rodičky. Tedy ta žena po porodu, třeba i po císařském řezu nebo jiném komplikovaném porodu, by nemusela nikam docházet, nemusela by toho novorozence ani sebe nikam vypravovat nebo ho opouštět.  

Jak to tedy funguje v současnosti?

Teď porodní asistentka dochází ve chvíli, kdy má žena žádanku od lékaře. To znamená, že tenhle skvělý benefit může využít až po tom, co se k němu vypravila a lékař byl ochotný jí tu žádanku vystavit. Pravděpodobnost, že se to stane, je prostě malá. Není vůbec s podivem, že v současné chvíli tu péči v rámci systému veřejného zdravotního pojištění využívá tak málo žen. My bychom se měli ptát opačně. Jak péči zpřístupnit, jak nabídnout tuto možnost, která je v souladu s vědeckými poznatky? Jak ji udělat součástí systému?
Bohužel s klesajícím počtem porodů jsou PA a gynekologové trochu v konkurenčním postavení. Mnohdy je velmi těžké přesvědčit gynekologa, aby tu žádanku vůbec vystavil. Řada jich to příliš dělat nechce. V minulosti se i Česká gynekologická a porodnická společnost vyjádřila, že tato služba nemá být podporována, což je opravdu v rozporu s mezinárodními výzkumy.
Samozřejmě si k sobě domů můžu pozvat PA, ale jako samoplátkyně. Tam se bavíme o tisícových částkách.  

Jak je to u porodních asistentek pracujících tzv. pod nemocnicí? Jak to ony mají se smlouvami s pojišťovnami?

Tam to funguje maličko jinak, protože tu smlouvu s pojišťovnou uzavírá poskytovatel péče. A to je právě buď osoba, která pracuje sama na sebe. Nebo je tím poskytovatelem péče nemocnice. Ta má nasmlouvané výkony s pojišťovnou a může vyslat svoje zaměstnankyně, aby tuto službu vykonaly. A my skutečně takové nemocnice máme, ale je to záležitost posledních pár let.
Navíc ty nemocnice otevřeně uvádí, že tuto službu poskytují spíše proto, že jim to přivádí další rodičky. Je to pro ně zajímavé PR. Skutečně dnes máme boj o každý porod. To vede nemocnice k tomu, že samy nabídku svých služeb rozšiřují. Důležité je tady zmínit, že každá taková práce má být finančně ohodnocená a těm nemocnicím se to absolutně nevyplácí, protože ty úhrady od pojišťoven jsou velmi nízké. Dotují to tak ze svého, protože jim to právě přivádí další rodičky. Často jde o ženy, které využívají i jiné nadstandardní služby nemocnice. Třeba možnost mít svou porodní asistentku, nadstandardní nebo rodinný pokoj a další. A to je zase dalším zdrojem příjmů.  

To znamená, že poptávka po alternativě existuje a nemocnice na ni reagují rychleji než právě pojišťovny?

Není to poptávka po alternativě, to by muselo jít o alternativu k něčemu, ne k absentující péči. Jde spíš o poptávku po péči jako takové. Dnes žena odchází z porodnice zpravidla po 72 hodinách. A potom zůstává bez péče až do konce šestinedělí. To znamená, že její poporodní poranění, případně jizva po císařském řezu nebo komplikace spojené s kojením nikdo nekontroluje, nikdo o ni ze zdravotnického pohledu nepečuje. Péče se dostává novorozenému dítěti u pediatra, ale žena samotná je bez péče. Nejedná se tedy o něco navíc, ale je to něco, co tady prostě chybí.
Přitom historicky jsme to tady měly. Porodní báby vyjížděly k ženám domů a pak se nám to ze systému někam vytratilo. Ve chvíli, kdy třeba ne všechno probíhá úplně optimálně, se zase obloukem vracíme k těm financím. Zanedbaná péče může ve finále vést k velkým výdajům z veřejného zdravotního pojištění. Ať už na zákroky týkající se fyzického zdraví, ale určitě nejde opomíjet ani zdraví psychické a psychickou pohodu.  

Představuju si, že třeba prvorodička si často s něčím neví rady. Potřebuje se zeptat, ujistit, jestli tohle a tamto je OK. Jestli to, co se mi děje, je ještě v pořádku, nebo už bych měla vyhledat pomoc lékaře. Kam takové ženy sahají pro radu, jaké mají možnosti? 

Jejich možnosti jsou právě v tuto chvíli dost omezené. Ve chvíli, kdy nechtějí nebo nemohou využít tu hrazenou službu mimo systém veřejného zdravotního pojištění, mohou ke svému gynekologovi nebo na pohotovost.
Pak je otázkou, zda dlouho neotálejí, nechtějí vážit tu cestu, dokud například ta bolest není nesnesitelná. O tom opakovaně ze své zkušenosti hovoří porodní asistentky. A to zmiňujeme fyzické problémy. Důležitá je i péče o psychické zdraví a prevenci v této oblasti. A ano, některé ženy potřebují i radu a ujištění. Mohou potřebovat ujištění, jak o dítě pečovat a nemají se koho zeptat. V takových případech jsou zkušené porodní asistentky k nezaplacení.  

Porodní asistentky také mohou pomoci s kojením. Místo hledání laktační poradkyně tak může žena dostat oboje v jedné osobě.

Ano. To je také hodně důležité zmínit. Kojení má obrovské benefity jak pro matku, tak pro dítě. Z praxe víme, že je velký rozdíl mezi pobytem v nemocnici a přechodem do vlastního sociálního prostředí. Mnoho žen potřebuje právě doma tu podporu a ujištění, a to je zase trochu jiný typ péče. Velká výhoda péče porodních asistentek je v kontinuitě té péče. To znamená, že péče začíná už v těhotenství, pokračuje porodem a následně po porodu. Jejím stěžejním benefitem je komplexní přístup, protože porodní asistentka dobře zná tu ženu, zná její anamnézu i třeba rodinnou situaci.  

Můžeme přiblížit, co znamená období šestinedělí pro tu rodičku? Jakou péči potřebuje a jakou může nabídnout právě porodní asistentka?

Skvělý je k tomuto tématu dokument Šestinedělí napospas s porodní asistentkou Janou Riedlovou. Ten hezky dokládá, jak ta péče porodní asistentky vypadá ve vlastním sociálním prostředí rodičky. Moc hezky popisuje i potřeby těch žen, které v šestinedělí mají a které jsou velmi různorodé. Dokument je dostupný na iVysilani.cz. Spoustu informací je i na stránce iniciativy Chci svoji porodní asistentku, případně na našem webu či sociálních sítích.