Čtvrtek, 30. srpna 2012Tiskové zprávy
Nevládní organizace ProPolice/Otevřená společnost, o.p.s. a Liga lidských práv vyzývají odpovědné činitele, aby neprodleně informovali veřejnost o detailech obvinění Petra Lessy a vyvrátili tak spekulace o jeho účelovosti.
Osvětlení detailů včerejšího vyústění dlouhodobého sporu mezi dvěma nejvyššími garanty transparentnosti policie Janem Kubice a Petrem Lessy je otázkou veřejného zájmu. Žádáme proto odpovědné představitele Městského státního zastupitelství v Praze (MSZ), Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) a Ministerstva vnitra ČR (MVČR), aby se zasadili o co nejrychlejší a nejdetailnější informování veřejnosti o konkrétní podobě trestných činů, jichž se měl policejní prezident dopustit.
„Pokud se ministr vnitra rozhodl k takto razantnímu kroku, musí být jeho důvody naprosto nerozporné. Seznámení veřejnosti s detaily údajné trestné činnosti bývalého policejního prezidenta by proto nemělo jakkoli ohrožovat další postup justičních orgánů. Naopak, jejich osvětlení může přispět k rozptýlení podezření z účelovosti obvinění Petra Lessy“, uvedl Michal Tošovský z ProPolice/Otevřené společnosti, o.p.s.
Jan Kubice odvolal a propustil ze služebního poměru policejního prezidenta poté, co mu bylo doručeno obvinění z trestných činů pomluvy a zneužití pravomoci úřední osoby. Podle Kubice se tím naplnil zákonem daný důvod k propuštění, neboť Lessy měl porušit služební slib „tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru“ (§42, odst.1, písm. d/ zákona 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů). Transparentní a rychlé řešení protizákonného jednání policistů je nezbytnou podmínkou důvěry k policii ze strany veřejnosti. Rychlý postup ministra vnitra byl odůvodněn mimo jiné tím, že se jedná o naprosto bezprecedentní situaci, kterou musel po nahlédnutí do spisového materiálu bezprostředně řešit (včetně jmenování Martina Červíčka novým policejním prezidentem). Tato snaha předejít zbytečnému podlomení důvěry veřejnosti je však výrazně oslabena velmi vágním popisem trestné činnosti, jíž se měl policejní prezident dopustit.
Jan Kubice v uplynulém roce vedl několik kázeňských řízení s policejním prezidentem a podal na něj několik podnětů GIBS. Četnost těchto kroků je, obzvláště s ohledem na dlouhotrvající spor mezi Petrem Lessy a Janem Kubice, velmi nezvyklá.
„Máme zkušenosti s případy, kdy právě obvinění z pomluvy posloužilo k diskreditaci či odstavení oponentů v různých sporech. Velmi bychom proto uvítali, kdyby byl případ rychle a detailně osvětlen a toto podezření tak bylo vyvráceno“, říká právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
„Trestný čin pomluvy je jednou ze skutkových podstat, proti které opakovaně vystupují mezinárodní organizace, které se zabývají ochranou lidských práv. Oběť difamace má totiž k dispozici žalobu na ochranu osobnosti a ta by jí měla pomoci k tomu, aby se domohla solidního odškodnění. Trestní právo by mělo mít v právním státě roli krajního prostředku a trestání pomluvy je snadno zneužitelné k zastrašování kritiků nebo oznamovatelů nekalých praktik“, dodává předseda Ligy lidských práv David Zahumenský.
Více informací poskytnou:
Michal Tošovský, ProPolice/Otevřená společnost, o.p.s., tel. 602 306 123
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 777 893 871
Přečtěte si také komentář naší právničky Zuzany Candigliota k praktikám šéfa generální inspekce Ivana Bílka, který takto účelově nesesadil nepohodlného policejního funkcionáře poprvé.
Čtvrtek, 12. července 2012Zprávy z médií
Transformace sociálních služeb se podle Ligy lidských práv neobejde bez spolupráce všech zainteresovaných subjektů, včetně škol, zaměstnavatelů a místních úřadů. Jen ta zajistí větší uplatnění lidí se zdravotním postižením na volném pracovním trhu.
Právě probíhající transformace sociálních služeb se neobejde bez spolupráce všech zainteresovaných subjektů. Podle Ligy lidských práv to dokazují příklady z evropských zemí, v nichž transformace začala již před mnoha lety. Jednou z nich je například Nizozemí, s jehož systémem sociálních služeb se čeští odborníci seznámili na konci června.
„Efektivní komunikace mezi organizacemi zaměstnavatelů a chráněnými dílnami poskytuje zaměstnancům nejenom lepší vyhlídky na získání pracovního místa, ale zároveň je na budoucí povolání dokáže připravit a pomoci jim přechod na volný pracovní trh zvládnout,“ uvedl právník Ligy lidských práv Petr Hanslian, který se cesty do Nizozemí zúčastnil.
V Holandsku, kde proces transformace sociálních služeb stále probíhá, je podle něj kladen velký důraz na získávání pracovních zkušeností ještě před nástupem na samotné pracovní místo, a to například formou stáží. Ty přitom začínají už ve škole u mladých žáků. Podle Ligy lidských práv se však uplatňují také na chráněných pracovištích, které tak nejsou poslední zastávkou pro znevýhodněného pracovníka, ale naopak jakýmsi tréninkem pro budoucí povolání.
Holanďané kladou podle Hansliana současně velký důraz na poskytnutí přesně takové odborné pomoci, kterou klient sociální péče potřebuje a chce. To se však dle jeho slov v daném prostředí projevuje tak, že ústavy nejen dále existují, nýbrž jsou také velmi striktně rozděleny podle diagnóz. Vzniká zde tedy segregace v segregaci.
Podle právničky Ligy lidských práv Denisy Slašťanová je nepochybné, že by služby měly být poskytovány v určité kvalitě. „Ale nemělo by to být na úkor společenské diverzity a možnosti, aby byl každý součástí komunity,“ dodává Slašťanová.
Jak funguje proces transformace sociálních služeb v zahraničí, se odborníci vydali zkoumat také do Anglie a v budoucnu navštíví ještě Finsko. Nabyté zkušenosti poté plánují aplikovat v České republice.
Prvním krokem bylo vytvoření analýzy porovnávající zahraniční právní úpravy a podmínky v České republice. Následovat bude řada odborných školení pro zřizovatele a pracovníky ústavů a vypracování metodiky, která by měla nabídnout nástroj pro zlepšení zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a možnosti jeho aplikace na české prostředí.
Zprávu vydal Deník Referendum 11. července 2012, autorem článku je Vratislav Dostál.
Středa, 11. července 2012Zprávy z médií
Práva pacientů představují v posledních letech oblast práva, které doznává velkých změn. S předsedou Ligy lidských práv Davidem Zahumenským podruhé, tentokrát na téma práv pacientů.Samotný přístup pacientů k léčbě se pomalu přesouvá k chápání poskytování zdravotnické péče jakožto placené služby, ať již formou odvádění zdravotnického pojištění, nebo diskusí kolem tzv. „nadstandartu“.
Dobrý den. V minulém rozhovoru jsme si z hlediska bezplatného právního poradenství představili Ligu lidských práv. Avšak jeden z vašich velkých projektů je projekt s názvem „férová nemocnice“ O co konkrétně jde?
V rámci projektu Férová nemocnice informujeme o právech pacientů, vydáváme publikace, nabízíme bezplatnou právní pomoc a zastupování, školíme lékaře a zdravotnický personál a připomínkujeme legislativu.
Obrací se na tento projekt velké množství dotazů z řad běžných občanů?
Určitě ano. Jen v roce 2011 navštívilo internetové stránky www.ferovanemocnice.cz 118 000 lidí a naši právníci bezplatně zodpověděli stovky dotazů prostřednictvím online poradny a další stovky dotazů telefonicky nebo e-mailem.
Všimnul jsem si, že v rámci webových stránek projektu „férová nemocnice“ poskytujete kompletní poradenství ze všech oblastí medicínského práva, proč jste se zaměřili právě na tuto oblast?
Medicínské právo je oblast, která se někdy dotýká každého z nás. Zároveň je to dosud oblast práva poměrně nerozvinutá, legislativa donedávna celou řadu problémů výslovně neřešila a lidé tak byli v nejistotě, ohledně toho, na co mají právo. Proto jsme se rozhodli vytvořit stránky Férová nemocnice a pomoci lidem zorientovat se ve zdravotnickém právu. Na webový portál jsme navázali také praktickým manuálem pro pacienty a nedávno jsme vydali také manuál pro pediatry.
Představte prosím taktéž formu mediace, kterou doporučujete v rámci tohoto projektu.
Mediace je způsob řešení sporu. Využívá neutrální stranu – mediátora – k usnadnění hledání výsledku uspokojivého pro obě strany. Její výhodou oproti soudnímu řízení je zejména rychlost a skutečnost, že vedení zdravotnického zařízení může lépe obeznámit s případnými nedostatky fungování zdravotnické péče na svých odděleních a získat tak levně cennou informaci.
Mediace je v českých podmínkách zatím stále poněkud nová, o čemž svědčí i fakt, že když si do knihkupectví půjdete koupit knihu o mediaci, mnohdy musíte hledat v oddělení „meditace“ nebo „média“, přestože tyto pojmy s mediací nemají nic společného. Abychom mediaci přiblížili české praxi, vydali jsme s kolegyní v roce 2010 stručný manuál „Jak se dohodnout bez soudu – mediace jako prostředek řešení sporů ve zdravotnictví“, který je zdarma dostupný na našich stránkách.
S jakými výsledky probíhá u vás prozatím mediace?
Především zdravotnická zařízení bohužel nejsou mediaci zatím příliš nakloněna. Důvodů je několik, jedním z nich je také to, že na základě pojistných smluv, ze kterých je odpovědnost nemocnic kryta, pojišťovny obvykle vyžadují soudní rozhodnutí a mimosoudní dohodě nejsou příliš nakloněny.
Poskytujete i v rámci tohoto projektu bezplatné právní zastoupení nebo konzultace zdarma?
Naše kapacity nám bohužel neumožňují, abychom většině z těch, kdo se na nás obrátí, pomohli jinak než základní konzultací. Proto se lidi snažíme nasměrovat, kde mohou získat další právní pomoc. Zastoupení můžeme zajistit jen v několika málo vybraných případech.
Pomáháte taktéž klientům v soudních sporech se zdravotnickými zařízeními?
Ano, jsou případy, kdy dokonce i převezmeme právní zastoupení. Snažíme se zde vybírat především případy, které podle našeho názoru mohou rozvinout judikaturu nebo u kterých je přítomen výrazný lidskoprávní rozměr, jako tomu bylo například ve věcech protiprávních sterilizací romských žen.
Ve stručnosti, poraďte našim čtenářům jak by měli postupovat, pokud se cítí být poškozeni na svých právech zdravotnickým zařízením, či lékařem. Mohou se s dotazy obrátit přímo na vás?
V prvé řadě vždy zdůrazňujeme, že pokud se člověk cítí poškozen na svých právech, měl by se snažit to se zdravotníky osobně řešit. Ptát se, požadovat vysvětlení a podobně. Pokud to nikam nevede, může poškozený pacient podat stížnost vedoucímu zdravotnického zařízení, případně také České lékařské komoře nebo zřizovateli zdravotnického zařízení (vzory stížností najdete na našich stránkách). V závažnějších případech je možné se obrátit také s žalobou k soudu, což ale bez konzultace s právníkem nedoporučujeme.
Kdokoli se na Ligu lidských práv může s dotazem obrátit, vždy se snažíme poskytnout alespoň základní konzultaci.
Závěrem bych vás poprosil o možné kontakty nebo webové stránky, které byste našim čtenářům s ohledem na náš rozhovor doporučil.
Online poradna na našich stránkách www.ferovanemocnice.cz je z technických důvodů bohužel dočasně mimo provoz, čtenáři ale mají možnost poslat svůj dotaz také e-mailem na adresuporadna@ferovanemocnice.cz nebo zkontaktovat kancelář Ligy lidských práv na telefonu 545 210 446.
Zprávu vydal server Finance.cz 10. července 2012, autorem článku je Zbyněk Drobiš.
Středa, 11. července 2012Tiskové zprávy
Transformace sociálních služeb, kterou Česká republika v současné době prochází, se neobejde bez spolupráce všech zainteresovaných subjektů, včetně škol, zaměstnavatelů a místních úřadů. Jen ta zajistí větší uplatnění lidí se zdravotním postižením na volném pracovním trhu. Dokazují to příklady z evropských zemí, v nichž transformace začala již před mnoha lety. Jednou z nich je i Nizozemí, s jehož systémem sociálních služeb se čeští odborníci seznámili na konci června.
„Efektivní komunikace mezi organizacemi zaměstnavatelů a chráněnými dílnami poskytuje zaměstnancům nejenom lepší vyhlídky na získání pracovního místa, ale zároveň je na budoucí povolání dokáže připravit a pomoci jim přechod na volný pracovní trh zvládnout,“ říká právník Ligy lidských práv Petr Hanslian, který se cesty do Holandska zúčastnil.
V Holandsku (kde proces transformace sociálních služeb stále probíhá) je kladen velký důraz na získávání pracovních zkušeností ještě před nástupem na samotné pracovní místo, například formou stáží. Ty začínají už ve škole u mladých žáků. Uplatňují se však také na chráněných pracovištích, které tak nejsou poslední zastávkou pro znevýhodněného pracovníka, ale naopak jakýmsi tréninkem pro budoucí povolání.
Společenská inkluze však také nesmí chybět
Holanďané kladou velký důraz na poskytnutí přesně takové odborné pomoci, kterou klient sociální péče potřebuje a chce. To se však v daném prostředí projevuje tak, že ústavy (také například speciální školy) nejen dále existují, ale jsou také velmi striktně rozděleny podle diagnóz. Vzniká zde tedy segregace v segregaci. Právnička Ligy lidských práv Denisa Slašťanová říká: „Je nepochybné, že služby by měly být poskytovány v určité kvalitě, ale nemělo by to být na úkor společenské diverzity a možnosti, aby byl každý součástí komunity.“
Jak funguje proces transformace sociálních služeb v zahraničí, se odborníci vydali zkoumat také do Anglie a v budoucnu navštíví ještě Finsko. Nabyté zkušenosti poté plánují aplikovat v České republice. Prvním krokem bylo vytvoření analýzy porovnávající zahraniční právní úpravy a podmínky v České republice. Následovat bude řada odborných školení pro zřizovatele a pracovníky ústavů a vypracování metodiky, která by měla nabídnout nástroj pro zlepšení zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a možnosti jeho aplikace na české prostředí.
Bližší informace poskytne:
Petr Hanslian, právník Ligy lidských práv, e-mail: phanslian@llp.cz
Denisa Slašťanová, právnička Ligy lidských práv, e-mail: dslastanova@llp.cz
Pracovní cesta se uskutečnila jako součást projektu „Nástroje pro zaměstnávání lidí s postižením v době transformace ústavů“ realizovaného v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, financovaného z ESF a státního rozpočtu České republiky.
Úterý, 10. července 2012Aktuality
