Čtvrtek, 12. července 2012Zprávy z médií
Transformace sociálních služeb se podle Ligy lidských práv neobejde bez spolupráce všech zainteresovaných subjektů, včetně škol, zaměstnavatelů a místních úřadů. Jen ta zajistí větší uplatnění lidí se zdravotním postižením na volném pracovním trhu.
Právě probíhající transformace sociálních služeb se neobejde bez spolupráce všech zainteresovaných subjektů. Podle Ligy lidských práv to dokazují příklady z evropských zemí, v nichž transformace začala již před mnoha lety. Jednou z nich je například Nizozemí, s jehož systémem sociálních služeb se čeští odborníci seznámili na konci června.
„Efektivní komunikace mezi organizacemi zaměstnavatelů a chráněnými dílnami poskytuje zaměstnancům nejenom lepší vyhlídky na získání pracovního místa, ale zároveň je na budoucí povolání dokáže připravit a pomoci jim přechod na volný pracovní trh zvládnout,“ uvedl právník Ligy lidských práv Petr Hanslian, který se cesty do Nizozemí zúčastnil.
V Holandsku, kde proces transformace sociálních služeb stále probíhá, je podle něj kladen velký důraz na získávání pracovních zkušeností ještě před nástupem na samotné pracovní místo, a to například formou stáží. Ty přitom začínají už ve škole u mladých žáků. Podle Ligy lidských práv se však uplatňují také na chráněných pracovištích, které tak nejsou poslední zastávkou pro znevýhodněného pracovníka, ale naopak jakýmsi tréninkem pro budoucí povolání.
Holanďané kladou podle Hansliana současně velký důraz na poskytnutí přesně takové odborné pomoci, kterou klient sociální péče potřebuje a chce. To se však dle jeho slov v daném prostředí projevuje tak, že ústavy nejen dále existují, nýbrž jsou také velmi striktně rozděleny podle diagnóz. Vzniká zde tedy segregace v segregaci.
Podle právničky Ligy lidských práv Denisy Slašťanová je nepochybné, že by služby měly být poskytovány v určité kvalitě. „Ale nemělo by to být na úkor společenské diverzity a možnosti, aby byl každý součástí komunity,“ dodává Slašťanová.
Jak funguje proces transformace sociálních služeb v zahraničí, se odborníci vydali zkoumat také do Anglie a v budoucnu navštíví ještě Finsko. Nabyté zkušenosti poté plánují aplikovat v České republice.
Prvním krokem bylo vytvoření analýzy porovnávající zahraniční právní úpravy a podmínky v České republice. Následovat bude řada odborných školení pro zřizovatele a pracovníky ústavů a vypracování metodiky, která by měla nabídnout nástroj pro zlepšení zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a možnosti jeho aplikace na české prostředí.
Zprávu vydal Deník Referendum 11. července 2012, autorem článku je Vratislav Dostál.
Středa, 11. července 2012Zprávy z médií
Práva pacientů představují v posledních letech oblast práva, které doznává velkých změn. S předsedou Ligy lidských práv Davidem Zahumenským podruhé, tentokrát na téma práv pacientů.Samotný přístup pacientů k léčbě se pomalu přesouvá k chápání poskytování zdravotnické péče jakožto placené služby, ať již formou odvádění zdravotnického pojištění, nebo diskusí kolem tzv. „nadstandartu“.
Dobrý den. V minulém rozhovoru jsme si z hlediska bezplatného právního poradenství představili Ligu lidských práv. Avšak jeden z vašich velkých projektů je projekt s názvem „férová nemocnice“ O co konkrétně jde?
V rámci projektu Férová nemocnice informujeme o právech pacientů, vydáváme publikace, nabízíme bezplatnou právní pomoc a zastupování, školíme lékaře a zdravotnický personál a připomínkujeme legislativu.
Obrací se na tento projekt velké množství dotazů z řad běžných občanů?
Určitě ano. Jen v roce 2011 navštívilo internetové stránky www.ferovanemocnice.cz 118 000 lidí a naši právníci bezplatně zodpověděli stovky dotazů prostřednictvím online poradny a další stovky dotazů telefonicky nebo e-mailem.
Všimnul jsem si, že v rámci webových stránek projektu „férová nemocnice“ poskytujete kompletní poradenství ze všech oblastí medicínského práva, proč jste se zaměřili právě na tuto oblast?
Medicínské právo je oblast, která se někdy dotýká každého z nás. Zároveň je to dosud oblast práva poměrně nerozvinutá, legislativa donedávna celou řadu problémů výslovně neřešila a lidé tak byli v nejistotě, ohledně toho, na co mají právo. Proto jsme se rozhodli vytvořit stránky Férová nemocnice a pomoci lidem zorientovat se ve zdravotnickém právu. Na webový portál jsme navázali také praktickým manuálem pro pacienty a nedávno jsme vydali také manuál pro pediatry.
Představte prosím taktéž formu mediace, kterou doporučujete v rámci tohoto projektu.
Mediace je způsob řešení sporu. Využívá neutrální stranu – mediátora – k usnadnění hledání výsledku uspokojivého pro obě strany. Její výhodou oproti soudnímu řízení je zejména rychlost a skutečnost, že vedení zdravotnického zařízení může lépe obeznámit s případnými nedostatky fungování zdravotnické péče na svých odděleních a získat tak levně cennou informaci.
Mediace je v českých podmínkách zatím stále poněkud nová, o čemž svědčí i fakt, že když si do knihkupectví půjdete koupit knihu o mediaci, mnohdy musíte hledat v oddělení „meditace“ nebo „média“, přestože tyto pojmy s mediací nemají nic společného. Abychom mediaci přiblížili české praxi, vydali jsme s kolegyní v roce 2010 stručný manuál „Jak se dohodnout bez soudu – mediace jako prostředek řešení sporů ve zdravotnictví“, který je zdarma dostupný na našich stránkách.
S jakými výsledky probíhá u vás prozatím mediace?
Především zdravotnická zařízení bohužel nejsou mediaci zatím příliš nakloněna. Důvodů je několik, jedním z nich je také to, že na základě pojistných smluv, ze kterých je odpovědnost nemocnic kryta, pojišťovny obvykle vyžadují soudní rozhodnutí a mimosoudní dohodě nejsou příliš nakloněny.
Poskytujete i v rámci tohoto projektu bezplatné právní zastoupení nebo konzultace zdarma?
Naše kapacity nám bohužel neumožňují, abychom většině z těch, kdo se na nás obrátí, pomohli jinak než základní konzultací. Proto se lidi snažíme nasměrovat, kde mohou získat další právní pomoc. Zastoupení můžeme zajistit jen v několika málo vybraných případech.
Pomáháte taktéž klientům v soudních sporech se zdravotnickými zařízeními?
Ano, jsou případy, kdy dokonce i převezmeme právní zastoupení. Snažíme se zde vybírat především případy, které podle našeho názoru mohou rozvinout judikaturu nebo u kterých je přítomen výrazný lidskoprávní rozměr, jako tomu bylo například ve věcech protiprávních sterilizací romských žen.
Ve stručnosti, poraďte našim čtenářům jak by měli postupovat, pokud se cítí být poškozeni na svých právech zdravotnickým zařízením, či lékařem. Mohou se s dotazy obrátit přímo na vás?
V prvé řadě vždy zdůrazňujeme, že pokud se člověk cítí poškozen na svých právech, měl by se snažit to se zdravotníky osobně řešit. Ptát se, požadovat vysvětlení a podobně. Pokud to nikam nevede, může poškozený pacient podat stížnost vedoucímu zdravotnického zařízení, případně také České lékařské komoře nebo zřizovateli zdravotnického zařízení (vzory stížností najdete na našich stránkách). V závažnějších případech je možné se obrátit také s žalobou k soudu, což ale bez konzultace s právníkem nedoporučujeme.
Kdokoli se na Ligu lidských práv může s dotazem obrátit, vždy se snažíme poskytnout alespoň základní konzultaci.
Závěrem bych vás poprosil o možné kontakty nebo webové stránky, které byste našim čtenářům s ohledem na náš rozhovor doporučil.
Online poradna na našich stránkách www.ferovanemocnice.cz je z technických důvodů bohužel dočasně mimo provoz, čtenáři ale mají možnost poslat svůj dotaz také e-mailem na adresuporadna@ferovanemocnice.cz nebo zkontaktovat kancelář Ligy lidských práv na telefonu 545 210 446.
Zprávu vydal server Finance.cz 10. července 2012, autorem článku je Zbyněk Drobiš.
Středa, 11. července 2012Tiskové zprávy
Transformace sociálních služeb, kterou Česká republika v současné době prochází, se neobejde bez spolupráce všech zainteresovaných subjektů, včetně škol, zaměstnavatelů a místních úřadů. Jen ta zajistí větší uplatnění lidí se zdravotním postižením na volném pracovním trhu. Dokazují to příklady z evropských zemí, v nichž transformace začala již před mnoha lety. Jednou z nich je i Nizozemí, s jehož systémem sociálních služeb se čeští odborníci seznámili na konci června.
„Efektivní komunikace mezi organizacemi zaměstnavatelů a chráněnými dílnami poskytuje zaměstnancům nejenom lepší vyhlídky na získání pracovního místa, ale zároveň je na budoucí povolání dokáže připravit a pomoci jim přechod na volný pracovní trh zvládnout,“ říká právník Ligy lidských práv Petr Hanslian, který se cesty do Holandska zúčastnil.
V Holandsku (kde proces transformace sociálních služeb stále probíhá) je kladen velký důraz na získávání pracovních zkušeností ještě před nástupem na samotné pracovní místo, například formou stáží. Ty začínají už ve škole u mladých žáků. Uplatňují se však také na chráněných pracovištích, které tak nejsou poslední zastávkou pro znevýhodněného pracovníka, ale naopak jakýmsi tréninkem pro budoucí povolání.
Společenská inkluze však také nesmí chybět
Holanďané kladou velký důraz na poskytnutí přesně takové odborné pomoci, kterou klient sociální péče potřebuje a chce. To se však v daném prostředí projevuje tak, že ústavy (také například speciální školy) nejen dále existují, ale jsou také velmi striktně rozděleny podle diagnóz. Vzniká zde tedy segregace v segregaci. Právnička Ligy lidských práv Denisa Slašťanová říká: „Je nepochybné, že služby by měly být poskytovány v určité kvalitě, ale nemělo by to být na úkor společenské diverzity a možnosti, aby byl každý součástí komunity.“
Jak funguje proces transformace sociálních služeb v zahraničí, se odborníci vydali zkoumat také do Anglie a v budoucnu navštíví ještě Finsko. Nabyté zkušenosti poté plánují aplikovat v České republice. Prvním krokem bylo vytvoření analýzy porovnávající zahraniční právní úpravy a podmínky v České republice. Následovat bude řada odborných školení pro zřizovatele a pracovníky ústavů a vypracování metodiky, která by měla nabídnout nástroj pro zlepšení zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a možnosti jeho aplikace na české prostředí.
Bližší informace poskytne:
Petr Hanslian, právník Ligy lidských práv, e-mail: phanslian@llp.cz
Denisa Slašťanová, právnička Ligy lidských práv, e-mail: dslastanova@llp.cz
Pracovní cesta se uskutečnila jako součást projektu „Nástroje pro zaměstnávání lidí s postižením v době transformace ústavů“ realizovaného v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, financovaného z ESF a státního rozpočtu České republiky.
Úterý, 10. července 2012Aktuality
Pondělí, 9. července 2012Zprávy z médií
Legislativci a ochránci lidských práv se přou kvůli novelám zákona o zdravotních službách. Ty zmírňují podmínky pro hospitalizaci člověka proti jeho vůli. Nebude už třeba nutné, aby byl shledán „bezprostředně nebezpečným“. Ochránci pacientů varují, že přibude těch, kdo se v léčebně ocitnou nedobrovolně.
Dvojice novel vrací do legislativy například možnost dodatečného souhlasu s nucenou hospitalizací. Nemocnice či léčebny mají na jeho získání 24 hodin. Vůbec jej pak nepotřebují, pokud pacienta přijmou na méně než osm hodin kvůli jeho vlastní bezpečnosti nebo z terapeutických důvodů.
Ze zákona by nově měla vypadnout podmínka bezprostřední nebezpečnosti pacienta před jeho hospitalizací. Poslanecká novela ponechává jen podmínku, která říká, že proti své vůli může na lůžku skončit ten, kdo ohrožuje sebe i své okolí „závažným způsobem“.
„Návrhy směřují k tomu, aby se situace řešily větší represí, a ne aby se hledaly cesty, jak nedobrovolným hospitalizacím předcházet,“ řekla iDNES.cz Zuzana Durajová z Ligy lidských práv. Podle právničky hrozí, že přibude lidí, kteří se v léčebnách a nemocnicích ocitnou neoprávněně.
„Je to návrat do minulosti, vrací se něco, co zvýší riziko zneužitelnosti,“ hodnotí změnu Jan Jaroš, ředitel občanského sdružení Kolumbus, jež sdružuje psychiatrické pacienty. „Z vlastní zkušenosti vím, jak lze dodatečný souhlas na pacientovi vynutit. Třeba hrozbou, že nebude mít vycházky,“ dodal Jaroš.
V léčebnách končí bez souhlasu stovky duševně nemocných
Výtky směřují k úpravě zákona o zdravotních službách. Ten začal platit v rámci reformy zdravotnictví v dubnu, přesto už má parlament k dispozici hned dvě novely, které jej mají změnit. Jednu podala skupina senátorů, druhou několik poslanců včetně ministra zdravotnictví Hegera.
Kromě toho, že novely ze zákona vypouštějí nutnost souhlasu obou rodičů k léčbě dítěte, zároveň pozměňují podmínky pro hospitalizaci bez souhlasu pacienta. K ní dochází například v situaci, kdy je pacient v bezvědomí, pod vlivem alkoholu či drog. Situace se ale týká také duševně nemocných nebo lidí, u kterých je podezření na duševní chorobu.
Podle Jaroše se jen v oboru psychiatrie ročně v léčebnách bez souhlasu ocitá asi 800 lidí. Z toho zhruba jedno procento tvoří schizofrenici.
Pacienti: Ať jsou v zákoně diagnózy
Právě schizofrenie patří k chorobám, které jsou svému okolí i pacientovi nejvíce nebezpečné. Novela prošla shodou náhod vládou v době, kdy schizofrenici vraždili nebo se o to pokusili (o jejich útocích čtěte zde).
I proto je podle Jaroše důležité, aby v zákoně byly vypsány konkrétní diagnózy a lékaři přihlíželi k závažnosti onemocnění. Navíc novela ponechává stav, kdy k nucenému převozu do léčebny stačí jen projev nemoci, nikoliv její diagnostikování.
„Pokud by v novele bylo definováno, že se jedná o diagnózu schizofrenie, a byly by v něm přesně vypsány její druhy i podmínka, že nebezpečnost bude konzultována s psychiatrem, s novelou bychom souhlasili,“ podotkl Jaroš.
Byrokracie musí jít při léčbě stranou, říkají lékaři
Návrat dodatečného získání souhlasu pacienta žádala Česká lékařská komora. „Změna je nutná, platný zákon v podstatě nařizuje žádat u každé hospitalizace bez souhlasu pacienta o povolení soud. To je nesmyslné,“ říká viceprezident ČLK Zdeněk Mrozek. Množství hlášení prý nezvládají zdravotnická zařízení ani soudy.
„Čtyřiadvacetihodinová lhůta je akceptovatelná. Vemte si, kolik pacientů přivezou podnapilých, od nich nejsme schopni získat souhlas. Týká se to i lidí se silnými otřesy mozku, po traumatech nebo u akutních porodů,“ vyjmenoval Mrozek.
Viceprezident ČLK je přesvědčený, že pravidla pro nucené hospitalizace by se neměla příliš zpřísňovat. „Ve smyslu, aby přibývalo byrokracie. Návrhem jsme se totiž snažili o přesný opak,“ dodal Mrozek.
Novelu obhajuje její spoluautorka, místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. „Dodatečný souhlas s hospitalizací se do ní dostal z praktických důvodů. Jsou situace, kdy člověka musíte hospitalizovat, ačkoliv se sám k tomu nemůže vyjádřit. Řešit všechno v krátkých lhůtách, které lékaři pro záchranu života potřebují, přes soudy není zrovna praktická věc,“ vysvětlila.
Podle ní by se o námitkách a odlišných právních stanoviscích k novelám mělo ještě diskutovat v rámci parlamentního připomínkování. „Je potřeba hledat takové řešení, kdy nebude člověk omezován na lidských právech, ale zároveň bude zajištěna ochrana společnosti. Je to balanc, který v okamžiku, kdy se zvrátí na jednu, či druhou stranu, tak je to špatně,“ dodala Gajdůšková.
Chyby přinášejí riziko žalob
V praxi podleLigy lidských právpovedou obě opatření ke změkčení podmínek nucené hospitalizace. A tedy i většímu rizikuzneužití a žalob.
Loni se Evropský soud pro lidská práva zastal 42letého muže, který si stěžoval na nedobrovolný pobyt v léčebně. „Stát musel zaplatit odškodné ve výši 12 tisíc eur,“ upozornila Liga. V přepočtu jde tedy zhruba o 300 tisíc korun. Soud dalMiloši Ťupoviza pravdu, protože podle českých zákonů měla léčebna žádat po 24 hodinách soud o souhlas s hospitalizací. Stalo se tak ale až po čtyřech dnech.
„Novelu jsme chystali s právníky a pokud vím, tak je v souladu s mezinárodním právem i Ústavou ČR. Pokud ale vůči ní někdo vznesl výhradu, musíme to znovu prověřit. Ještě je čas vyladit rozpor v právních názorech,“ řekla iDNES.cz jedna z autorek, místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.
Zprávu vydal iDNES 8. července 2012, autorkou článku je Hana Válková.
