Transformace sociálních služeb se podle Ligy lidských práv neobejde bez spolupráce všech zainteresovaných subjektů, včetně škol, zaměstnavatelů a místních úřadů. Jen ta zajistí větší uplatnění lidí se zdravotním postižením na volném pracovním trhu.

Právě probíhající transformace sociálních služeb se neobejde bez spolupráce všech zainteresovaných subjektů. Podle Ligy lidských práv to dokazují příklady z evropských zemí, v nichž transformace začala již před mnoha lety. Jednou z nich je například Nizozemí, s jehož systémem sociálních služeb se čeští odborníci seznámili na konci června.

„Efektivní komunikace mezi organizacemi zaměstnavatelů a chráněnými dílnami poskytuje zaměstnancům nejenom lepší vyhlídky na získání pracovního místa, ale zároveň je na budoucí povolání dokáže připravit a pomoci jim přechod na volný pracovní trh zvládnout,“ uvedl právník Ligy lidských práv Petr Hanslian, který se cesty do Nizozemí zúčastnil.

V Holandsku, kde proces transformace sociálních služeb stále probíhá, je podle něj kladen velký důraz na získávání pracovních zkušeností ještě před nástupem na samotné pracovní místo, a to například formou stáží. Ty přitom začínají už ve škole u mladých žáků. Podle Ligy lidských práv se však uplatňují také na chráněných pracovištích, které tak nejsou poslední zastávkou pro znevýhodněného pracovníka, ale naopak jakýmsi tréninkem pro budoucí povolání.

Holanďané kladou podle Hansliana současně velký důraz na poskytnutí přesně takové odborné pomoci, kterou klient sociální péče potřebuje a chce. To se však dle jeho slov v daném prostředí projevuje tak, že ústavy nejen dále existují, nýbrž jsou také velmi striktně rozděleny podle diagnóz. Vzniká zde tedy segregace v segregaci.

Podle právničky Ligy lidských práv Denisy Slašťanová je nepochybné, že by služby  měly být poskytovány v určité kvalitě. „Ale nemělo by to být na úkor společenské diverzity a možnosti, aby byl každý součástí komunity,“ dodává Slašťanová.

Jak funguje proces transformace sociálních služeb v zahraničí, se odborníci vydali zkoumat také do Anglie a v budoucnu navštíví ještě Finsko. Nabyté zkušenosti poté plánují aplikovat v České republice.

Prvním krokem bylo vytvoření analýzy porovnávající zahraniční právní úpravy a podmínky v České republice. Následovat bude řada odborných školení pro zřizovatele a pracovníky ústavů a vypracování metodiky, která by měla nabídnout nástroj pro zlepšení zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a možnosti jeho aplikace na české prostředí.

 

Zprávu vydal Deník Referendum 11. července 2012, autorem článku je Vratislav Dostál.

právo, ústav, ústavní péče, zaměstnávání lidí s postižením