Očkování proti svědomí rodičů míří k Ústavnímu soudu

Čtvrtek, 13. února 2014Aktuality

Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl, že negativní názor na očkování a obava z možných rizik nevyvazuje rodiče z povinnosti umožnit povinné očkování svých dětí. Rodiče, která u soudu zastupuje LIga lidských práv budou proto podávat ústavní stížnost.

NSS nyní připustil, že povinné očkování, stejně jako velká část lékařských zákroků, může za jistých okolností vést ke způsobení závažné újmy. „Úkolem lékařů i pacientů je ve vzájemné součinnosti takovým možným negativním důsledkům předcházet, samo jejich riziko však ještě nemůže být dostatečným důvodem pro neprovedení lékařského zákroku,“ stojí v rozsudku.

„Soud se nevypořádal s řadou skutečností, například že stát nijak neprokázal, že je povinné očkování nezbytné a že je výhody očkování převažují nad jeho riziky,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Stěžovatelka podle ní navíc pracuje s autistickými dětmi a je si vědoma z vlastní zkušenosti a praxe, že velmi často se autismus projeví po očkování. Stěžovatelka měla možnost na téma očkování a jeho vážných následků diskutovat s řadou mezinárodních odborníků a všichni tito odborníci připouštěli možnost očkování jako spouštěče autismu a jiných závažných chorob. Potvrdili tak i zkušenosti rodičů, s kterými stěžovatelka pracovala. Její svědomí jí tudíž nedovoluje svoje dítě naočkovat. Soud ale svévolně neuznal právo na svobodu myšlení a svědomí jako důvod neočkování, přestože Ústavní soud takovou výjimku v jiném rozhodnutí uznal. Oba stěžovatelé-rodiče budou podávat ústavní stížnost.

To nejdůležitější ze senátního kulatého stolu o GIBS

Pondělí, 3. února 2014Aktuality

V tomto článku naleznete výtah toho nejdůležitějšího, co zaznělo na senátním kulatém stole o (ne)vyšetřování trestných činů policistů, který pořádal 9.12. 2013 Ústavně-právní výbor Senátu ČR ve spolupráci s Ligou lidských práv. LLP vydala své připomínky k fungování Generální inspekce bezpečnostních sborů ve Stínové výroční zprávě Generální inspekce bezpečnostních sborů. Na webových stránkách Senátu je k dispozici psaný záznam kulatého stolu.

Zuzana Candigliota (právnička Ligy lidských práv):

• Efektivní vyšetřováním špatného zacházení:

– Případy, kdy osoba tvrdí, že byla podrobena bití ze strany policistů, ale v těch případech Generální inspekce byla nečinná

– Oznámení inspekce vůbec sama neprošetřovala, nečinila sama nějaké úkony, ale předávala tato oznámení jako stížnosti, překvalifikovala trestní oznámení na stížnost a předávala to odborům vnitřní kontroly.

– Naše návrhy v této oblasti jsou takové, že veškerá taková podezření na špatné zacházení musí prověřovat sama Generální inspekce.

– V případě, že takové oznámení bude odloženo, tak by měli být poškození poučeni o možnosti podat stížnost ke státnímu zástupci.

– Inspekce by měla zveřejňovat případy a výsledky šetření

– V případě, kdy nedojde k vyšetřování, tak by mělo být takové jednání u konkrétní osoby, která je za to vyšetřování odpovědná, chápáno jako hrubé porušení jejích povinností a měla by z toho být vyvozena odpovědnost.

• Problém je ale i personální obsazení Generální inspekce

– Současné vedení inspekce nemá důvěru ani policistů, ani veřejnosti, ani poškozených

– Přestože v důvodové zprávě je uvedeno, že nová Generální inspekce právě vzniká z toho důvodu, aby se zamezilo podezřením z nějakých politických vyšetřování atd., tak nová inspekce obsahuje ty stejné lidi prakticky, kteří dříve se dopouštěli ať už případně zametání některých případů pod koberec, zejména policejní násilí, anebo naopak nějaké svévolné šetření.

– V čele úřadu by měla být důvěryhodná osoba. Měla by to být osoba s právnickým vzděláním a neměl by to být bývalý policista, nebo obecně aby to nebyl příslušník sborů, které GIBS právě má kontrolovat, především z důvodů vazeb ze jeho minulého působení.

– GIBS by měl zveřejnit, kdo vlastně ve vedení inspekce pracuje

– Měla by se zbavit těch příslušníků inspekce, kteří se v minulosti dopouštěli pochybení

• Jmenování ředitele a kontrola nad Generální inspekcí bezpečnostních sborů

– Jiný systém, kde by bylo něco jako výběrové řízení třeba na právě veřejného ochránce práv. Tam navrhuje kandidáty jak prezident, tak Senát, takže potom je možné vybírat z několika kvalitních kandidátů

– Stálá komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů

Jiří Pavlík (státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství):

– Osobně mám za to, že na nějaké komplexnější hodnocení činnosti GIBSu je ještě brzy.

• Personální obsazení inspekce

– Zčásti samozřejmě přešly do GIBSu osoby z předešlé inspekce, částečně, pokud mám informace, se doplnily novými osobami

– Na GIBSu minimálně zčásti musí skutečně působit osoby, které jsou obeznámeny s prostředím bezpečnostních sborů.

– Asi by bylo iluzorní si myslet, že bylo možné postavit GIBS i personálně zcela na zelené louce osobami, které na jedné straně by měly být obeznámeny s problematikou bezpečnostních sborů, na druhé straně nebyly dotčeny v podstatě třeba i v těch případech

• Způsob jmenování vedení inspekce

– V čele GIBSu stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny předseda vlády

– Za dané situace se mně jeví, že postavení ředitele GIBS je do jisté míry výhodnější, stabilnější než nejvyššího státního zástupce

• Zda ředitelem GIBS by měla být osoba se zkušenostmi v bezpečnostních sborech?

– Na jedné straně samozřejmě lze vnímat určitou snahu obsazovat tato místa osobami mimo struktury. Na druhé straně ředitel takové instituce především musí fungovat i dovnitř té instituce z hlediska řízení, metodického vedení, schopnosti práce, schopnosti i třeba personální, výběru osob, které samozřejmě budou v té instituci působit. Takže určitá zkušenost s bezpečnostními sbory podle mého názoru v dané věci může být výhodou.

• Kontroly zákonnosti činnosti inspekce, zda je transparentní, efektivní, nezávislá.

– Je více možností jak GIBS kontrolovat, například vnitřní kontrola GIBS a kontrola stálou komisí Poslanecké sněmovny. Další kontrola se odehrává v rámci trestního řízení, kdy GIBS vystupuje jako policejní orgán a státní zástupce nad ním vykonává dozor. Dále je dohled vykonáván vrchními státními zástupci. Prověřování je dozorováno ze strany státního zástupce, zde opětovně specializovaného na úrovni Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1.

• Transparentnost činnosti inspekce

– Státní zástupce ve vztahu k činnosti Generální inspekce: vztahy jsou zde úplně na jiných principech než na transparentnosti, ale pakliže GIBS funguje jako policejní orgán, trestní řízení je založeno sice na procesní samostatnosti policejního orgánu, ale státní zástupce nad ním vykonává dozor, je dominus litis přípravného řízení

Radek Bělor (státní zástupce na Krajském státním zastupitelství v Ústí nad Labem):

– Generální inspekce, co se trestné činnosti týče, neřeší nejenom takzvané „špatné zacházení“, ale ze své praxe mohu říct, že se jedná i o loupeže, laicky řečeno neplacení alimentů, řízení pod vlivem alkoholu, dopravní nehody, pohlavní zneužívání, šíření dětské pornografie. „Špatné zacházení“ nečiní, aspoň z mých poznatků, hlavní náplň činnosti Generální inspekce

– Riziko vidím pouze v personálním poddimenzování Generální inspekce bezpečnostních sborů

• Složení Generální inspekce

– Logicky by mělo být dle mého názoru takové, že tam budou samozřejmě zastoupeni bývalí policisté, kteří se vyznají v policejním prostředí, v práci policie. Vědí, jak policie pracuje, například s informačními zdroji z kriminálního prostředí a obecně od osob, které spolupracují s policií, tak pochopitelně i příslušníci nebo osoby se zkušeností s prací vězeňské služby a celní správy.

– Ono totiž nejde jenom o prostou práci s právem, ale i právě o práci v prostředí. A i kontakty například na policejní složky, bavíme-li se o trestné činnosti páchané policisty, tak tam jsou nezbytné. Já se domnívám, že GIBS při prověřování vyšetřování trestné činnosti policie by měla mít skutečně velká oprávnění.

• Otázka osobní známosti příslušníků Generální inspekce

– Určitě by asi nebyl problém s ohledem na transparentnost, kdyby byli známi vedoucí oddělení, která jsou z mé zkušenosti dislokována krajsky, nicméně jsem zásadně proti tomu a velmi bych nabádal k opatrnosti, pokud by Generální inspekce bezpečnostních sborů měla ventilovat jména svých příslušníků.

– Příslušníci Generální inspekce jsou nejenom tzv. vyšetřovatelé nebo v pozici vyšetřovatelů, kteří sepisují usnesení o zahájení trestního stíhání, vyslýchají svědky, obviněné, ale jsou to i osoby, které zpracovávají tzv. operativu, čili skutečně vykonávají sledování osob a věcí, pohybují se v prostředí a jakákoliv známost operativců obecně.

Ivan Bílek (ředitel GIBS):

• K personálnímu obsazení

– Bylo by skutečně nutné zajistit kontinuitu všech trestních řízení, protože pokud toto bychom nezajistili, tak by samozřejmě nastal problém. Navíc samozřejmě i zákon je koncipován tak, že ředitel inspekce mohl samozřejmě doručit písemné sdělení příslušníkům policie, kteří byli zaměstnáni v původní inspekci policie s tím, že nepřecházejí do Generální inspekce. Takto jsme to učinili celkem v 13 případech.

– Nabíráme lidi nebo vybíráme lidi ze všech bezpečnostních sborů, ale i z jiných subjektů veřejné správy a i z civilního zaměstnání.

Petr Sobotovič (bezpečnostní ředitel GIBS):

• K transparentnosti a k poskytování informací

– Náš bezpečnostní sbor samozřejmě musí i přezkoumávat, zdali toto právo z důvodných, podotýkám z důvodných a zákonných oprávnění může toto právo na informace omezit.

• K personálním otázkám

– Tam potřeba znalosti prostředí, už to tady bylo zmíněno, já to nebudu opakovat, je naprosto důležitá.

• Vyšetřování mučení, nelidského zacházení

– Můžeme se zabývat otázkou, zdali tam, kde je GIBS věcně nepříslušná, nejde o podezření z trestného činu, převezme působnost orgánů vnitřní kontroly policie, to znamená tak, abychom věcně v podstatě převzali a infiltrovali tyto orgány.

Ivan Bílek (ředitel GIBS):

– Skutečně není povinnost, abychom zveřejňovali jména a podobizny našich lidí

• K otázce mučení

– Pokud jsme informováni kterýmkoliv bezpečnostním sborem, protože sami nemáme přístup do těch informačních systémů, že tam došlo k nějakému problému z hlediska mučení nebo jiného nelidského nebo krutého zacházení, tak my na místo vyjíždíme.

• Kummer versus Česká republika

– Že byly provedeny výslechy až po třech měsících, musím konstatovat, bylo to až poté, kdy byly zahájeny úkony v trestním řízení ve věci. Do té doby probíhalo samozřejmě prošetřování podle zákona o policii tehdy platného.

David Dlouhý (kancelář ombudsmana PČR):

• Nečisté praktiky příslušníků GIBSu

– Policista, který byl podezřelý z nějakého protiprávního jednání, tak byl příslušníky GIBSu v podstatě vydírán k nějakému jednání a jako důvod nebo předmět vydíráno bylo to, že v podstatě odposlechy, resp. informace z odposlechů o tom, že se stýká s nějakou milenkou, tak že zveřejní přítelkyni, se kterou on žije ve společné domácnosti, což následně tedy, když policista nespolupracoval, učinili.

Ivan Bílek (ředitel GIBS):

– U nás by měli být ti nejlepší z nejlepších

• Oblasti kontroly a toho, o čem tady hovořil pan Dlouhý

– Nikdy jsem s nimi nesouhlasil ani u policie, kde jsem pracoval, ani v Generální inspekci, a v případě, že takové jsou, tak samozřejmě s nimi velmi významně chci bojovat.

Zuzana Candigliota (právnička Ligy lidských práv):

• Případ pana Kummera

– Pan Kummer si stěžoval i na to, že mezitím ti policisté nebo jejich kolegové ho zastavili na ulici a vyhrožovali mu, a to vůbec nebylo založeno do spisu.

– Když poškozený přijde s lékařskou zprávou okamžitě po propuštění z cely, kde podá trestní oznámení, že je pobitý po celém těle, a dát těm policistům, kteří jsou v podezření z toho, že ho zbili, bezdůvodně tedy, nikoliv jako zákonné použití donucovacích prostředků, ale jako demonstraci síly atd., tak dát jim tři měsíce na to, aby byli vyslechnuti – i žák základní školy by dokázal zajistit efektivnější vyšetřování, než když inspektor Hudec karlovarské pobočky dá tři měsíce čas podezřelým.

• Rozsah informací

– Ohledně širšího vedení, jaké měli odměny, zvlášť když někteří lidé byli podezřelí ze zneužívání odměn, tak tyto informace i přes judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle které byste nám to měli poskytnout, tak jste nám to neposkytli.

Ivan Bílek (ředitel GIBS):

• V případě Kummer versus Česká republika

– Prozatím vycházím z pozitivního stavu věci, to znamená, že tam bylo konstatováno pochybení, ale nebylo konkrétně uvedeno v čem.

– Co se týká těch třech měsíců, je potřeba říct, že my jsme informaci o tom napadení dostali nikoliv bezprostředně, ale prakticky až po týdnu, kdy pán přišel na policii, a policie než nám to postoupila. Následně na to byla věc prošetřována a byly samozřejmě zajištěny příslušné záznamy těch příslušníků, kteří se k té věci vyjadřovali, tudíž není to úplně přesně tak, že by nebyli vyslechnuti a že by nebyl znám jejich názor.

Benedikt Vangeli (Ministerstvo vnitra ČR):

– V kolika případech a v jakých typech případů došlo k odejmutí věci právě třeba pro podezření, podjatost, nebo nebyla tam důvěra v policejní orgán, došlo k odejmutí a bylo to svěřeno jinému policejnímu orgánu, protože to je mechanismus, který aspoň v některých případech by mohl některé pochybnosti těch stran rozptýlit.

Jiří Čunek (Senátor):

Závěrečná řeč

– To znamená, zlepšení by mělo začít od soudců, pak by přešlo přes státní zástupce a pak teprve přijde na policii. Pokud ta nejvyšší rovina není úplně v pořádku, nejsou trestány očividné nespravedlnosti, tak pak samozřejmě jsou demotivováni státní zástupci, policisté a rozklad jakoby či ta hniloba působí.