Pátek, 13. března 2015Tiskové zprávy
Ústavní soud se ve středu vyhověl ženě, jejíž trestní oznámení na personál nemocnice nebylo řádně prošetřeno, ale namísto toho se dočkala nemístných komentářů ze strany policisty. Žena policii s pomocí Ligy lidských práv oznámila své podezření z ublížení na zdraví a nelidského a ponižujícího zacházení, kterého se měl dopustit personál Nemocnice milosrdných bratří. Zdravotníci zasáhli ženě do naprosto fyziologického porodu, aniž by si předtím snažili jakkoliv zjistit stav plodu nebo rodičky. Mimo jiné jí bez upozornění a bez jakéhokoliv důvodu tlačili na břicho dvě ženy a způsobili jí život ohrožující krvácení, četná zranění a dítěti zlomení klíční kosti.
Ústavní soud shledal, že bylo dotčeno právo ženy na život, a tudíž policie měla povinnost provést tzv. účinné vyšetřování. Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, že šetření musí být nezávislé a nestranné, důkladné a dostatečné, rychlé a podrobené kontrole veřejnosti.
Soud se ztotožnil s názorem stěžovatelky, že vyšetřování bylo zcela nedostatečné, protože policie nevyslechla ani ji, ani lékařku, která byla u porodu a zřejmě se spokojila s výslechem jedné zdravotnice, která provádla tzv. Kristellerovu expresi. Policie nenechala ani zpracovat nezávislý znalecký posudek.
„Případ má velký význam i pro další ženy, na kterých je v českých porodnicích pácháno tzv. porodnické násilí – zákroky bez souhlasu nebo i proti vůli ženy, a to dokonce vysoce rizikové nevědecké postupy, jako je v zahraničí zakázané tlačení na břicho, které v tomto případě mělo za následek ohrožení života rodičky, ale jsou známy i případy smrti rodičky nebo dítěte po tomto zásahu“ vysvětluje Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv. Další význam nálezu je ten, že vysvětluje, kdy musí policie provádět tzv. účinné vyšetřování a co musí takové vyšetřování splňovat.
Dalším pochybením policie a státního zastupitelství bylo znemožnění přístupu stěžovatelky do policejního spisu. Nebyl tak splněn požadavek účinného vyšetřování, kterým je zapojení poškozeného do vyšetřování a kontrola veřejnosti.
Více informací poskytne:
Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, e-mail: zcandigliota@llp.cz, tel. 607 005 043
Středa, 11. března 2015Aktuality
Ústavní soud dnes rozhodl o ústavní stížnosti Ligy lidských práv ve věci čtrnáctiletého chlapce, který byl z důvodu podezření ze spáchání násilného protiprávního činu umístěn na dětskou psychiatrickou kliniku. Podle Ústavního soudu tímto došlo především k neoprávněnému zbavení osobní svobody nezletilého, a to z toho důvodu, že o tomto umístění bylo rozhodnuto tzv. rychlým předběžným opatřením, které soud vydává na základě návrhu orgánu sociálně-právní ochrany dětí ve lhůtě 24 hodin.
Předběžné opatření má sloužit pouze k rychlému odebrání dítěte z rodiny v případě jeho bezprostředního ohrožení, např. týrání. V tomto případě přitom bylo využito k hospitalizaci nezletilého, s níž jeho rodiče nesouhlasili, a k vyšetření jeho duševního stavu pro účely policejního prověřování. K dosažení obou sledovaných cílů však existují jiné zákonné nástroje, které by nezletilému poskytovaly daleko více procesních záruk, a pro soud by tak bylo těžší pokračující hospitalizaci nezletilého odůvodnit.
„Předběžná opatření a zejména ta, o nichž je rozhodováno v tzv. zrychleném režimu 24 hodin, jsou v České republice využívána velmi široce, aniž by se soudy zabývaly splněním zákonných důvodů a přiměřeností odebrání dítěte z rodiny. Velmi často nejsou ani odůvodňována. Ústavní soud dnes ale konstatoval, že předběžná opatření nelze zneužívat k jiným účelům, než ke kterým slouží, tedy např. jako náhradu nedobrovolné hospitalizace nebo dokonce vazby,“ uvedla právnička Ligy lidských práv Anna Hofschneiderová, která se na zastupování nezletilého před Ústavním soudem podílela.
Dnešní nález je přitom průlomový ještě z jiného důvodu. Ústavní soud v něm jasně konstatoval, že řízení ve věcech dětí mladších 15 let má fakticky kvazitrestní povahu, navzdory tomu, že podle zákona se jedná o řízení občanskoprávní, a opatření ukládaná podezřelým dětem plní i sankční funkci, ačkoli jsou v zákoně označena jako výchovná. Tento závěr, který může hrát velmi důležitou roli v dalších snahách o reformu současného systému zacházení s dětmi pod dolní hranicí trestní odpovědnosti.
Tiskovou zprávu Ústavního soudu naleznete zde.
Více informací poskytnou:
Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv: e-mail: ahofschneiderova@llp.cz
Maroš Matiaško, advokát spolupracující s Ligou lidských práv: kancelar@akmatiasko.eu
Úterý, 10. března 2015Aktuality
Počátkem března 2015 jsme ve spolupráci s AK Matiaško podali ústavní stížnost ve věci třináctiletého chlapce, který byl policií vyslýchán kvůli podezření z protiprávní činnosti. V ústavní stížnosti se snažíme poukázat na komplexní problém současného nastavení systému zacházení s dětmi pod dolní věkovou hranicí trestní odpovědnosti.
Ačkoli tyto děti s ohledem na svůj věk nemohou být trestně odpovědné, neznamená to, že nejsou odpovědné vůbec. Právní řád i v jejich případě konstruuje určitý druh odpovědnosti, kterou je možné s nepříliš velkým zjednodušením označit za „kvazitrestní“. Na rozdíl od mladistvých, tj. dětí starších 15 let, jim však v průběhu policejního prověřování nejsou poskytnuty žádné procesní záruky, především právo na obligatorní právní pomoc, ani není možné vyřešit jejich případ jinak, než řízením před soudem pro mládež, a to bez ohledu na závažnost činu a především osobnost a postoj podezřelého dítěte. Děti jsou tak vystaveny poměrně náročnému řízení před soudem i kvůli zcela zanedbatelným věcem.
Ústavní stížnost tedy na podkladě jednoho případu poukazuje na systémové problémy, které se týkají všech dětí mladších 15 let, vůči nimž vznikne podezření ze spáchání protiprávního činu. Z tohoto důvodu je ústavní stížnost spojena s návrhem na zrušení příslušné části zákona. V souladu s tímto návrhem by Ústavní soud měl vyzvat příslušné orgány k přípravě a přijetí reformy řešení protiprávní činnosti dětí pod dolní věkovou hranicí trestní odpovědnosti.
Konkrétní problémy současného systému soudnictví ve věcech dětí mladších 15 let i návrhy jejich řešení jsou podrobně zpracované v Systémovém doporučení Ligy lidských práv č. 10, které vypracovali právníci Ligy a AK Matiaško.
Pondělí, 2. března 2015Zprávy z médií
Očkování smí nadále zůstat podmínkou pro přijetí dítěte do mateřské školy. Ústavní soud dnes nevyhověl návrhu na zrušení sporných paragrafů. Návrh částečně zamítl, částečně odmítl. Už před týdnem soudci jiným nálezem potvrdili, že ministerstvo zdravotnictví může určovat vyhláškou povinné vakcíny a že rodičům hrozí za nedodržení povinnosti pokuta.
(Pokračování textu…)
Pondělí, 23. února 2015Tiskové zprávy
Ústavní soud dnes neshledal povinné očkování jako protiústavní. Vyzval ale zákonodárce k zakotvení odpovědnosti státu za poškození zdraví tímto očkováním způsobené. Poslanci mají tuto příležitost právě teď, když se projednává novela zákona o ochraně veřejného zdraví a mohou do ní zapracovat pozměňovací návrh Ligy lidských práv.
„Stačilo by vložení jediného odstavce do zákona a tím by stát převzal odpovědnost za újmu způsobenou očkováním. Není potřeba přijímat žádnou složitou legislativu, nároky by se posuzovaly v režimu jiných již existujících zákonů, zejména dle občanského zákoníku,“ vysvětluje právnička Ligy Zuzana Candigliota.
Ke změně zákona vyzvalo poslance také téměř devět tisíc rodičů, kteří během deseti dnů podepsali petici proti represivnímu návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví z dílny Ministerstva zdravotnictví.
„Ústavní soud se nicméně odklonil v hodnocení ústavnosti povinného očkování od své vlastní judikatury. V jiných případech striktně vyžaduje, aby byl rozsah práva nebo povinnosti svěřen zákonu a ne pouhé vyhlášce. Na základě toho nedávno zrušil například lázeňskou vyhlášku, ale v případě očkování vyhláška najednou nevadí,“ kritizuje verdikt soudu Candigliota.
Na tento deficit upozorňuje ve svém vyjádření veřejná ochránkyně práv i soudkyně Kateřina Šimáčková ve svém excelentním odlišném (disentním) stanovisku připojeném k nálezu ústavního soudu (začíná na straně 25 nálezu).
I když právní úprava povinného očkování zrušena nebyla, tříčlenný senát soudců ještě posoudí, zda v jejich případě dostane před povinným očkováním výhrada svědomí. Matka dítěte totiž pracuje jako terapeutka autistických dětí a na základě svých dlouholetých zkušeností je přesvědčena o spojitosti autismu s očkováním. Rodičům proto jejich svědomí nedovolilo dceru nechat očkovat.
Více informací poskytne:
Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, e-mail zcandigliota@llp.cz, tel. 607 005 043
Přílohy:
Pozměňovací návrh k povinnému očkování dětí
