Petice žádá odvolání ředitele GIBS Ivana Bílka

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) neplní svou základní funkci, tedy vyšetřování policejního násilí a špatného zacházení. Naopak z řady případů vyplývají nezákonné postupy GIBS vůči policistům nebo i vlastním příslušníkům. Petice za odvolání ředitele GIBS Ivana Bílka iniciovaná Ligou lidských práv požaduje po předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi, aby z tohoto stavu vyvodil důsledky a Ivana Bílka odvolal z postu ředitele GIBS.

GIBS má za poslední roky na svém kontě tolik prokázaného bezpráví, chyb a špatně odvedené práce, že by v každé jiné civilizované zemi byla dávno za to vyvozena odpovědnost vedení této instituce. Jen v České republice se zdá, že řediteli GIBS projde naprosto vše.“ říká senátor Václav Láska. Podle Lásky je petice prostředkem, jak upozornit na problém, který se dlouhodobě neřeší, a sám ji podepíše.

Za současný stav nese hlavní odpovědnost předseda vlády Bohuslav Sobotka, který by z pozice nadřízeného měl ředitele GIBS kontrolovat a vyhodnocovat jeho činnost. To ovšem nedělá a svou činnost nadřízeného omezuje pouze na udělování statisícových odměn řediteli GIBS a odmítá veřejnosti sdělit jejich výši a důvod. Přitom již před rokem Liga lidských práv na selhání GIBS upozornila a předsedu vlády na to upozornila dopisem se zaslanou analýzou, na nějž ani nereagoval.

Liga například zastupuje pana Hamerníka, kameramana, kterého policista bezdůvodně a bez varování při natáčení reportáže pro Českou televizi udeřil do hrudníku, přičemž mu způsobil několikačetnou zlomeninu žeber. Když si pan Hamerník stěžoval na GIBS, dostalo se mu odpovědi, že se nejedná o trestný čin a věc byla předána k šetření policii, která ovšem protiprávní jednání svého policisty neshledala. Případ nyní čeká na rozhodnutí Ústavního soudu.

Je zapotřebí, aby se o nastíněných problémech veřejně hovořilo a byl tak veden tlak na užití stávajících odpovědnostních mechanismů. Předseda vlády, jako přímý nadřízený ředitele GIBS, musí vyvodit odpovědnost a zamezit dalšímu zneužívání a nečinnosti GIBS.“ říká právník Ligy lidských práv Jindřich Jílek.

Pro více informací kontaktujte:

Jindřich Jílek, právník Ligy lidských práv, tel.: 777 964 599, e-mail: jjilek@llp.cz

Martin Dutkiewič, PR Ligy lidských práv, tel.: 734 158 280, e-mail: mdutkiewic@llp.cz

Václav Láska, senátor Parlamentu České republiky, advokát, bývalý policista; Kancelář senátora Lásky, asistentka Monika Shaw Salajová, tel.: 776709157, e-mail: monika.salajova@vaclavlaska.cz

Poznámky:

  1. Před nedávnem jsme vydali speciální vydání Extra ligových novin, které se celé věnují férovému vyšetřování a kde najdete podrobný popis případu pana Hamerníka.

  2. Další případ nevyšetřování policejního násilí můžete vidět ve videu o squatterech, kteří si po brutálním zásahu při vyklízení squatu Milada stěžovali na postup policie.

  3. V roce 2014 Liga vydala Stínovou výroční zprávu GIBS a analýzu „Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu“.

Komplexní úprava opatrovnictví a podpůrcovství pořád chybí

Ani po roce od účinnosti nové právní úpravy neubývá zásahů do svéprávnosti osob se zdravotním postižením. Naopak, mnohé z nových rozhodnutí soudů připomínají spíše zbavení než omezení svéprávnosti. Podle Ligy lidských práv je evidentní že ani nový občanský zákoník nezajistil posílení autonomie v rozhodování u lidí s mentálním postižením, či duševní poruchou. Je potřeba připravit další, navazující zákony a metodické materiály, na což se prozatím Ministerstvo spravedlnosti nechystá.

Na kulatém stole, který dne 25. 3. organizovala Liga lidských práv ve spolupráci s Úřadem vlády ČR, se potkali zástupci nevládních organizací, rodiče dětí se zdravotním postižením, zástupci poskytovatelů sociálních služeb, krajských úřadů i ministerstev, a další odborníci, aby diskutovali o současné situaci v oblasti právního postavení lidí se zdravotním postižením. Tato akce byla realizovaná v rámci projektu Modely podpory pro rozhodování lidí s mentálním postižením, č. CZ.1.04/5.1.01/77.00025, jehož realizátorem je Instand, z.ú., v rámci výzvy č. 77 OP LZZ, oblast podpory 5.1 – Mezinárodní spolupráce. Účastníci workshopu u kulatého stolu se shodli na tom, že největšími překážkami v efektivním využívání nové legislativy jsou chybějící komplexní úprava opatrovnictví a nových podpůrných alternativ, ale i nedostatek metodické podpory a vzdělávání pro soudce, opatrovníky, či pečující osoby. Bohužel, zástupkyně Ministerstva spravedlnosti Barbora Záleská potvrdila, že komplexní právní úprava se v tuto chvíli nechystá. Požadovaný opatrovnický zákon měl původně přinést vyjasnění pravomocí opatrovníků i dalších souvisejících otázek, včetně potřebných úprav postavení podpůrců či zástupců z členů domácnosti. Podle zástupkyně ministerstva však bude předložena jen jeho okleštěná verze, která bude řešit pouze technické a finanční zajištění veřejného opatrovnictví.

„Zjistili jsme, že soudy mnohdy neví, jak s novou právní úpravou zacházet. Některé používají téměř formulářový výčet pro vymezení oblastí zásahu do své právnosti a dalších lidských práv. Výsledná podoba je tak v podstatě úplným zbavením svéprávnosti, jen s odlišným názvem. Některé soudy alternativy k omezení odmítají aplikovat vůbec. To jde přímo proti duchu nové právní úpravy, která má být postavena na individuálním řešení situace osoby a nalezení vhodné podpory a pomoci, která by jí byla tzv. šitá na míru“, říká Barbora Rittichová právnička Ligy lidských práv.

„Běžné tedy je, že soudy často přistupují k extrémním zásahům do základních lidských práv, jakými jsou např. zákaz uzavřít manželství, preventivní zastavení rodičovské odpovědnosti nebo práva volit“, dodává Rittichová

Workshop u kulatého stolu se konal týden před zasedáním Výboru pro práva osob se zdravotním postižením v Ženevě, kde bude Česká republika představovat, jak se jí daří implementovat povinnosti stanovené právě Úmluvu OSN. Tento dokument, který stát ratifikoval již v roce 2009, přitom státu ukládá, aby opustil zastaralý systém zásahů do svéprávnosti a každému člověku s postižením poskytnul dostatečnou podporu a ochranu. Na to navázal i nový občanský zákoník, který již neumožňuje zbavit člověka svéprávnosti a naopak přináší nové podpůrné alternativy. Jak se však ukázalo, zatím se tyto alternativy využívají minimálně a soudy často rozhodují v duchu starých paternalistických modelů.

Více informací poskytne:

Barbora Rittichová, právnička Ligy lidských práv, e-mail brittichova@llp.cz, tel.: +420 773 621 228

 

esf-obrazek_201203141828127

Zdravotnický výbor chce zavést očkování proti vůli rodičů

Výbor Poslanecké sněmovny pro zdravotnictví odmítl zařadit do projednávané novely zákona o ochraně veřejného zdraví odpovědnost státu za újmu způsobenou očkováním, ke které před nedávnem vyzval Ústavní soud. Namísto toho vyšlo najevo, že se výbor snaží do novely zavést možnost očkování bez souhlasu a proti vůli rodičů. Návrh novely půjde v úterý 31. 3. 2015 ze zdravotního výboru do druhého čtení.

Snaha zdravotnického výboru o zavedení očkování proti vůli rodičů vyšla najevo až nyní, kdy si jeden z rodičů všiml nenápadného posledního odstavce v usnesení výboru ze dne 29. ledna 2015 a upozornil na něho na sociálních sítích. „Návrh umožní očkování dětí bez souhlasu i proti vůli rodičů, což nemá obdoby v žádné západní, ani východní evropské zemi,“ říká Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, která o tomto návrhu zveřejnila svůj kritický článek a požádala výbor o informace, kdo je původcem tohoto návrhu. O návrhu výboru neproběhla žádná veřejná diskuze, pouze byl nenápadně schválen v usnesení.

Petici proti represivnímu přístupu státu podepsalo téměž 17 tisíc lidí

Přestože podpisem Petice proti represivnímu přístupu státu k očkování svou nespokojenost se systémem očkování dosud vyjádřilo a ke změnám poslance vyzvalo téměř 17 tisíc občanů České republiky, poslanci zdravotnického výboru míru represe nesnížili. Na svém jednání dne 19. 3. 2015 za účasti a podpory ministra zdravotnictví Němečka zdravotní výbor problémy odsunul s tím, že má vzniknout komise pro otázky spojené s očkováním.

Předsedkyně spolku ROZALIO Martina Suchánková snahu o vytvoření komise a zavedení diskuze na jednu stranu vítá, ale upozorňuje, že je tím řešení problému odsunuto na neurčito: „Z vyjádření ministra Němečka je zřejmé, že vytvořením komise dojde ke změnám až po několika letech. Některé změny je potřeba provést ihned – alespoň zavedení odškodnění za následky očkování a zrušení sankcí pro předškolní zařízení, organizátory táborů a lékaře.“

Změny mohly být přijaty na základě pozměňovacího návrhu Ligy lidských práv nebo na základě pozměňovacího návrhu poslanců Niny Novákové a Jana Farského, kteří také prosazují zavedení možnosti individuálního očkovacího plánu. Možnost individuálního očkovacího plánu zavrhl na jednání zdravotnického výboru hlavní hygienik Valenta s tím, že již existuje. Na ROZALIO se však obrací desítky rodičů měsíčně, jejichž děti měly problémy po aplikaci vakcíny a pediatři chtějí očkovat dál a individuální přístup odmítají.

Bližší informace poskytnou:

Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, e-mail zcandigliota@llp.cz, tel. 607 005 043

Martina Suchánková, ROZALIO – Rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování, e-mail martina.suchankova@rozalio.cz, tel. 605 214 798

Lidskoprávní soutěže ovládli studenti z Brna

Liga lidských práv vyhlásila vítěze studentských soutěží Lidskoprávní diplomka a Lidskoprávní Moot Court. Nejlepší prací ročníku 2014/2015 je bakalářská práce Kristýny Maradové o paliativní a hospicové péči. V celostátním finále simulovaného soudního sporu o odškodnění za zdravotní následky po očkování uspěl tým studentů brněnské právnické fakulty ve složení Iva Hauptfleischová, Jana Nováková, Daniel Sapák a Lenka Vavrušová. Ceny všem vítězům předala ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.

Moot Court – simulovaný soudní proces

Rekordní počet 55 týmů ze tří právnických fakult (Brno, Olomouc, Praha) od loňského listopadu měřil síly v obhajobě i obžalobě případu půlročního chlapce, u něhož se krátce po povinném očkování objevila epilepsie a rodina požadovala po státu odškodnění za vedlejší účinky. Do závěrečného kola měla každá z fakult možnost nominovat dvojici svých nejlepších týmů.

Ve finále, které se konalo v pátek 13. března na Ústavním soudě v Brně se utkaly čtveřice studentů z Prahy (Adéla Jarošová, Lia Junová, Jana Staňková a Klára Strejcová) a Brna (Iva Hauptfleischová, Jana Nováková, Daniel Sapák a Lenka Vavrušová). Porotu složenou ze soudců Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka (oba z Ústavního soudu) a Pavla Simona (Nejvyšší soud), které doplnila advokátka Zuzana Candigliota, která spolupracuje s Ligou lidských práv, nakonec zaujaly argumenty a vedení případu v podání brněnského týmu. Stříbrný tým z Prahy si navíc odnesl ocenění za nejlepší písemné podání a titul nejlepší mluvčí si rozdělily brněnské studentky Iva Hauptfleischová a Jana Nováková.

Lidskoprávní diplomka

Stejně jako v minulých letech převzala záštitu nad soutěží o nejlepší závěrečnou studentskou práci věnovanou problematice lidských práv emeritní místopředsedkyně Ústavního soudu a senátorka Eliška Wagnerová, která se ale ze zdravotních důvodů slavnostního vyhlášení osobně nezúčastnila.

Ze třinácti přihlášených prací vybrali hodnotitelé trojici autorů, klíčovým kritériem hodnocení byly především inovativní přístup a praktický přesah práce. Cenu za první místo převzala Kristýna Maradová za práci „Umírání živýma očima“. Jako druhá se umístila Tereza Raková s prací „Advocating Human Rights: The Case of Freedom of Expression in Morocco“. A oceněna byla také práce Martiny Grochová s názvem „Význam biologických a faktických vazeb při rozhodování o svěření dítěte do péče: pohled ESLP“.

Bližší informace poskytnou:

Kateřina Mášová, koordinátorka soutěže Lidskoprávní diplomka, e-mail: kmasova@llp.cz, tel.: 545 210 446

Kamila Holoubková, koordinátorka soutěže Lidskoprávní Moot Cour, e-mail: kholoubkova@llp.cz, tel.: 545 210 446

NSS: Odpírání informací Generální inspekcí bude znovu přezkoumáno

Nejvyšší správní soud (NSS) vrátil Městskému soudu v Praze zpět k projednání kauzu odmítnutí informací, které po Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) žádala Liga lidských práv. Původní rozsudek postrádal potřebné odůvodnění odpírání informací a ztotožnil se pouze s argumentací jedné ze stran sporu – GIBS.

Liga lidských práv žádala v polovině roku 2013 GIBS o sdělení jmen příslušníků GIBS, jejich funkcí a sdělení výše jejich odměn. Dále požádala o anonymizované výstupy GIBS v oblasti vyšetřování podezření z nelidského a ponižujícího zacházení ze strany policie. Inspekce však informace odmítla poskytnout s odkazem na ochranu soukromí a nutnost utajování svých příslušníků. Svoje výstupy z šetření neposkytla s poukazem na údajnou přílišnou obecnost žádosti.

Žádost o informace dle zákona 106/1999 (o svobodném přístupu k informacím) je přitom jediným způsobem, jak se veřejnost může dozvědět informace o činnosti GIBS. Identitu příslušníků GIBS jsme chtěli vědět z toho důvodu, abychom zjistili, zda zde nadále pracují dřívější příslušníci Inspekce policie, kteří zametali případy policejního násilí pod koberec,“ vysvětluje advokátka Zuzana Candigliota. V ligovém případě Kummer proti České republice Evropský soud pro lidská práva shledal, že inspekce kryla případ nelidského zacházení.

Liga v řízení poukazovala, že není důvod poskytnout alespoň informace o vedoucích poboček GIBS, ale i ty inspekce utajuje. Poskytla informace pouze o 9 pracovnících z celkových téměř 300. Nejvyšší správní soud uvedl, že takto rozsáhlé odepření informace nebylo řádně zdůvodněno ani GIBS, ani městským soudem.

Více informací poskytne:

Jindřich Jílek, právník Ligy lidských práv, tel.: 777 964 599, e-mail: jjilek@llp.cz

Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, tel.: 607 005 043, e-mail: zcandigliota@llp.cz