Reakce Ligy na sdělení České lékařské komory
Pošlete nám svůj příběh a změňte praxi v léčebnách
„Monitorování dodržování práv v psychiatrických nemocnicích je dostatečné“ zaznělo 14. června 2016 na jednání Vládního výboru pro zdravotně postižené občany z úst zástupce Ministerstva zdravotnictví. Vzhledem k počtu nespokojených pacientů, kteří se na nás obracejí, s tím nemůžeme souhlasit. Pomozte nám přesvědčit vládu, že důkladné a pravidelné monitorování psychiatrických zařízení je nezbytné. Napište nám svůj příběh!
Častými problémy, se kterými se na nás pacienti obracejí, jsou například:
- nepřiměřené používání omezovacích prostředků, nebo jejich používání jako trest
- používání zákazu vycházek jako trest
- špatná hygiena a nedostatek soukromí
- nemožnost pacientů podílet se na své léčbě
- násilí ze strany personálu, nebo sexuální obtěžování
Pošlete nám do 30. června 2016 svůj příběh na email: z-lecebny@llp.cz
- popište co možná nejpodrobněji, co se vám stalo za zdí psychiatrické nemocnice
- jak jste problém řešili, na koho jste se obrátili a jaká byla reakce tohoto orgánu
- dejte nám vědět, zda si přejete zůstat v anonymitě
Vaše příběhy připojíme k našemu návrhu na zavedení účinného monitorovacího mechanismu v psychiatrických zařízeních, který plánujeme zaslat zástupcům ministerstva zdravotnictvív červenci.
Přečtěte si naši závěrečnou zprávu z monitorování psychiatrických zařízení z roku 2013.
Příběhy, které (ne)začaly
Více než deset let podporujeme ženy, které byly přinuceny ke sterilizaci. Pomáháme jim při hledání spravedlnosti pro oběti a v jejich snahách o zlepšení zdravotní péče při porodu.
Postupujeme soudní cestou, obracíme se na mezinárodní orgány, podílíme se na přípravách zákonů, děláme výzkumy. A nyní také organizujeme divadelní setkání „Příběhy, které (ne)začaly“:
Osobní zpovědi žen přinucených ke sterilizaci. Už napořád. A taky na divadelních prknech.
Mám dva kluky a vždycky jsem chtěla ještě holčičku.
Sterilizaci mi udělali, když mi bylo devatenáct.
Cítila jsem se jako pokusný králíček.
Už nikdy se nebudu cítit jako žena.
Napadají vás otázky? Jak se to mohlo vůbec stát? Jakou roli v tom hráli doktoři? Co dělaly sociální pracovnice? Jak to ženy mohly dopustit? Co prožívaly potom? A co na to jejich manželé?
Na to vše budou v rámci týdenního workshopu odpovídat pod vedením divadelních pedagožek ženy přinucené ke sterilizaci. Své výpovědi pak ženy ztvární a poprvé představí na divadelních prknech v ostravském divadle Cooltour.
Přijďte ženy podpořit
Kde, kdy a za co:
Kdy: 9. června 2016 v 18:30
Kde: Kulturní centrum Cooltour (Černá louka 3118, Ostrava)
Vstupné: Dobrovolné
Ženy budou vystupovat pod vedením „drama makerů“ Petry Drahanské (lektorky, koučky a metodičky) a Simony Trávničkové (lektorky a improvizátorky).
Kontakt:
Organizátorka:
Kateřina Červená
e-mail:mail
Událost na Facebooku:
Příběhy, které (ne)začaly
Děkujeme za podporu:
ÚS: Inspekce řádně nevyšetřila podezření z nelidského zacházení policie vůči účastníku blokády na Šumavě
Ústavní soud dnes opět zkritizoval Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) za její neschopnost účinného vyšetřování v případech podezření z nelidského a ponižujícího zacházení. Inspekce podle soudu musí znovu a lépe prošetřit trestní oznámení účastníka blokády nezákonného kácení na Šumavě proti zasahujícím policistům a zpřístupnit mu vyšetřovací spis. Soud také řekl, že pokud trestné činy policistů vyšetřují zaměstnanci GIBS, kteří jsou bývalými policisty, může být nezávislost takového vyšetřování pouze iluzorní.
Dnešní nález se týká vyšetřování policejního násilí při blokádě nezákonného kácení v Národním parku Šumava. Stěžovatel Jan Skalík podal s pomocí Ligy lidských práv trestní oznámení na policisty, kteří jej dusili, škrtili a dupali mu po nohách, nechali zaměstnance správy národního parku sypat mu lesní mravence za krk a přivolali lesního dělníka, aby stěžovatele metr od jeho hlavy zastrašoval zapnutou motorovou pilou.
Ústavní soud řekl, že kdyby se tvrzení stěžovatele prokázala, jednalo by se o nelidské a ponižující zacházení
„V tomto případě proto měly orgány činné v trestním řízení postupovat se zvláštní pozorností. Podle standardů Evropského soudu pro lidská práva má stát povinnost v takových případech zajistit, aby vyšetřování bylo rychlé, důkladné, nestranné a se zapojením oběti, což znamená zpřístupnit oběti vyšetřovací spis“, uvedla advokátka stěžovatele Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv. Také v případě, že se jedná o špatné zacházení ve smyslu článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech, musí orgán, jenž byl incidentu přítomen, vysvětlit, jak došlo ke způsobeným zraněním.
V případě Skalíka však podle soudu orgány postupovaly laxně a jeho tvrzení bagatelizovaly. Po podání trestního oznámení věc odložili s tím, že nejde o trestný čin. Skalík se obracel na všechny úrovně orgánů činných v trestním řízení a požadoval řádné prošetření věci a také přístup do spisu. To mu bylo odpíráno s tím, že nebylo zahájeno trestní řízení, takže stěžovatel formálně není v pozici poškozeného, tudíž nemá na přístup do spisu právo. Podle ústavního soudu je právě možnost nahlédnutí do spisu jednou z možností kontroly postupu orgánů.
„Policejní inspekce spolu s mým případem zametla pod koberec i dalších 13 trestních oznámení na policisty za jejich hrubé jednání během blokády nelegálního kácení. Vyšetřování se nyní podle Ústavního soudu musí účastnit i nezávislí inspektoři, a tak věřím, že se ozřejmí mnoho dalších případů policejního násilí,“ poznamenal Skalík.
Ústavní soud kritizoval také neexistující nezávislost GIBS
V inspekci pracují bývalí policisté a bývalí zaměstnanci Inspekce policie a měli by tedy nyní dohlížet na svůj vlastní postup. Soud proto zakázal orgánům nadále porušovat práva stěžovatele tím, že účinně vyšetří jeho tvrzení, a potrestají případné viníky. Šetření by mělo být navíc prováděno za účasti nezávislých osob, tedy osob, které nejsou spojovány s policií, či s bývalou Inspekcí policie
„Práce Generální inspekce bezpečnostních sborů je nekvalitní od samého počátku jejího vzniku a tento případ jen potvrzuje naše zjištění v analýze Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu,“ komentuje nález Candigliota. Podle analýzy je problém v naprosto nedostatečné vnější kontrole GIBS, ale také v nekvalitním personálním obsazení inspekce.
Liga lidských práv dlouhodobě kritizuje nekvalitní činnost Generální inspekce bezpečnostních sborů, která není ochotna řádně vyšetřovat případy policejního násilí. Liga vydala analýzu problematických aspektů fungování GIBS, ale také se účinnému vyšetřování věnuje v Extra-ligových novinách.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv, tel. 773 692 282, e-mail: zuzana.durajova@llp.cz
Jan Skalík, stěžovatel, tel. 607 185 686, e-mail: jan.skalik@gmail.com
Nevládní organizace vyzývají poslance ke schválení novely zákona o veřejném ochránci práv bez pozměňovacích návrhů
K podpoře novely zákona o veřejném ochránci práv vyzývá poslance 33 významných neziskových organizací, které se v Česku zabývají ochranou lidských práv a ochranou proti diskriminaci. Zaslaly také otevřený dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi.
Organizace apelují na poslance, aby novelu zákona, která je zařazena ve třetím čtení na schůzi Poslanecké sněmovny a bude projednána v pátek 27. 5., přijali bez pozměňovacích návrhů podle původního návrhu vlády ČR, který veřejnému ochránci práv dává právo podat antidiskriminační žalobu ve veřejném zájmu či možnost podat návrh na zrušení zákona porušujícího základní lidská práva a svobody.
Při projednávání novely představili nejen opoziční, ale i koaliční poslanci, řadu pozměňovacích návrhů, které novelu oslabují. Vláda se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala posílit možnosti obrany proti diskriminaci, a to i posilováním možnosti podávat návrh na zrušení protiústavního zákona Ústavnímu soudu. „Problematické pozměňovací návrhy se týkají především úplného zamítnutí rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv nebo schválení minimalistické varianty, která pravomoc podat žalobu odsouvá až po vyčerpání všech dostupných prostředků. To však pro oběti diskriminačního jednání znamená, že se při obvyklých procesních průtazích nemusí ochrany vůbec dočkat,“ vysvětluje Kateřina Kňapová z Alternativy 50+. „Objevil se i absurdní pozměňovací návrh zakotvení možnosti odvolání ochránce pro závažné pochybení Poslaneckou sněmovnou. Tento návrh vychází z osobních antipatií některých poslanců vůči ombudsmance a jde zcela mimo smysl této novely a závazku vlády posilovat ochranu proti diskriminaci.“
Antidiskriminační žaloba ve veřejném zájmu není v evropském kontextu ničím výjimečným, existuje v 16 evropských zemích.
„V Česku mohou neziskové organizace podávat žalobu ve veřejném zájmu například na ochranu spotřebitele. Není proto důvod, aby ochrana spotřebitele měla větší váhu, než ochrana základních lidských práv a ochrana proti diskriminaci,“ uvedl Štěpán Vidím Drahokoupil z Nadace Open Society Fund Praha.
Podle průzkumu agentury FOCUS se v České republice setkává s diskriminací přibližně 11% lidí.
Oběti často diskriminaci chápou jako něco nevyhnutelného, proti čemu nemá smysl bojovat. Právě v tom by antidiskriminační žaloba ve veřejném zájmu mohla výrazně pomoci, ovšem jako první, nikoliv jako poslední možná volba.
Výzvu poslancům a premiérovi na podporu kvalitnější ochrany práv zvlášť zranitelných skupin občanů České republiky podepsalo 33 organizací, které působí v oblastech práv seniorů, zdravotně postižených, ženských práv, romské menšiny, LGBT práv, HIV pozitivních, obětí trestných činů, uprchlíků, inkluzivního vzdělávání a dalších skupin lidských práv.
Za níže uvedené organizace:
Klára Laurenčíková (Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání)
Jan Kozubík (Platforma PROUD)
Štěpán Vidím Drahokoupil (Nadace Open Society Fund Praha)
Šárka Dušková (Liga lidských práv)
Kateřina Kňapová (Alternativa 50+)
Kontakty:
Šárka Dušková, sarka.duskova@llp.cz, 734 158 282
Kateřina Kňapová, knapova.katerina@gmail.com, 776 046 060
Seznam organizací:
Alternativa 50+ (senioři)
Amnesty International Česká republika (lidská práva)
Asistence (lidé se zdravotním postižením)
Awen Amenca (romská menšina)
Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (inkluzivní vzdělávání)
Česká společnost AIDS pomoc (AIDS)
Česká ženská lobby (gender, ženská práva)
Český helsinský výbor (lidská práva)
Český svaz žen (ženská práva)
Evropské centrum pro práva Romů (romská menšina)
Fórum 50 % (ženská práva)
Fórum pro lidská práva (lidská práva)
In IUSTITIA (oběti trestných činů)
IQ Roma servis (romská menšina)
Liga lidských práv (lidská práva)
Multikulturní centrum Praha (multikulturalismus)
Nadace Open Society Fund Praha (lidská práva)
Organizace pro pomoc uprchlíkům (uprchlíci)
Otevřená společnost (lidská práva, tolerance)
Poradna pro občanství, občanská a lidská práva (občanská a lidská práva)
Prague Pride (LGBT)
Profem (ženská práva)
PROUD (LGBT práva)
Rodiče za inkluzi (inkluzivní vzdělávání)
Romea (romská menšina)
Rozkoš bez rizika (prevence pohlavních chorob)
Sdružení mladých sklerotiků (pacienti s roztroušenou sklerózou)
SLOVO 21 (romská menšina)
Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice (lidé s mentálním postižením)
Step by step (vzdělávání)
Trans*parent (práva trans* osob)
Vteřina poté ( děti vyrůstající v dětských domovech)
Život 90 (senioři)