Středa, 4. června 2008Zprávy z médií
Za pár let byste mohli základní školu pro své dítě vybírat podle toho, jestli je „férová“. Školy totiž mají šanci získat doklad, že nabízejí individuální přístup a snaží se integrovat znevýhodněné děti. Certifikát Férová škola začne udělovat nezisková organizace Liga lidských práv.
Certifikát mají možnost získat základní školy, které se prokážou tím, že poskytují individuální přístup ke svým žákům a rovné příležitosti pro všechny.
„Férová škola“ tak má pomoci především dětem, které pocházejí ze sociálně a kulturně odlišného prostředí či mají nějaký handicap.
„Byli bychom rádi, kdyby se z každého kraje přihlásilo a podmínky splnilo alespoň 20 škol,“ uvedl ředitel ligy Jan Vodák.
Podle něho by první školy mohly certifikát získat na jaře příštího roku. „Projekt odstartoval letos v květnu. Zatím se nám přihlásilo deset škol, které se zajímají o to, jak lze certifikát získat,“ doplnil Vodák.
Certifikát bude podle ligy pro školy oceněním, tedy určitou známkou prestiže, ale také nástrojem, který by měl sloužit rodičům, aby pro své dítě mohli vybrat tu nejlepší školu.
Projekt podporuje i ministerstvo škoství Tuto myšlenku představila Liga lidských práv ministerstvu školství, které se rozhodlo převzít nad projektem záštitu.
„Pro ministerstvo školství je spolupráce s neziskovým sektorem důležitá a liga jde tím samým směrem jako my. Naším společným cílem je zaměřit se především na potřeby jednotlivých žáků na školách,“ řekl na dnešní tiskové konferenci ministr školství Ondřej Liška.
Podle Lišky se na školách můžeme stále setkat se segregací. Například děti romských rodičů bývají často nesprávně umísťovány do škol se sníženými standardy.
To potvrdili i zástupci Ligy lidských práv. „Průzkum z roku 2005 ukázal, že 75 procent žáků na základních školách, které vznikly z bývalých zvláštních škol a stále učí podle speciálně upraveného programu, jsou Romové,“ uvedl Vodák.
Přesné statistiky však stále chybí. Ministr Liška chce proto provést podrobné šetření a zmapovat, kolik dětí je na školách segregováno a v jakých lokalitách či na jakých školách nejvíce.
Školy musí splnit řadu podmínek Liga určila několik podmínek, které musí školy splnit, aby se staly „férovými“. Patří mezi ně například začlenění antidiskriminačních zásad do školních vzdělávacích programů či aktivní přístup pedagogů k dětem se znevýhodněním.
„O udělení certifikátu bude rozhodovat tříčlenná komise. Ta bude pracovat s podklady, které od školy dostane. Komise se do školy také přijde podívat,“ uvedla koordinátorka projektu Lucie Obrovská.
Pokud škola přistoupí na podmínky certifikace, zaváže se k tomu, že kdykoli v průběhu platnosti certifikátu, což jsou dva roky, umožní komisi namátkovou kontrolu.
Článek vyšel 4.6.2008 na www.idnes. cz, naleznete jej zde.
Pátek, 30. května 2008Aktuality
Liga lidských práv a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vás srdečně zvou na tiskovou konferenci k certifikátu Férová škola. Uskuteční se ve středu 4. června 2008 ve 13.00 ve velkém zrcadlovém sále budovy MŠMT, Karmelitská 8, Praha 1.
Tiskové konference se zúčastní ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Ondřej Liška, náměstek ministra školství doc. Phdr. Dušan Lužný, který vede skupinu pro sociální programy ve školství, Mgr. Iveta Němečková, pověřená řízením odboru rovných příležitostí, ředitel Ligy lidských práv Jan Vodák a koordinátorka projektu Férová škola, právnička Lucie Obrovská.
Ministr Ondřej Liška bude hovořit o vzdělávání romských dětí v systému českého základního školství a o současných i plánovaných krocích ministerstva, které by měly stávající situaci pomoci zlepšit. Přiblíží také práci na koncepci individuální integrace žáků se zvláštními vzdělávacími potřebami a aktivity ministerstva na podporu rovných příležitostí. Zástupci Ligy lidských práv pak představí certifikát Férová škola, jeho myšlenku a podmínky, které by měla škola splňovat, pokud chce Certifikát získat. Dále seznámí přítomné s procesními pravidly certifikace a cíli, kterých by Liga chtěla prostřednictvím certifikátu Férová škola v rámci systému českého základního školství dosáhnout.
Certifikát Férová škola je nástroj, kterým se Liga lidských práv snaží standardizovat podmínky v oblasti lidských práv, diskriminace a inkluzivního vzdělávání v rámci systému českého základního školství. Liga jej vytvořila spolu s renomovanými odborníky v oblasti pedagogiky na základě zkušeností ze zahraničí. Certifikát bude udělován pod záštitou ministra školství těm základním školám, které nabízejí individuální přístup a rovné příležitosti pro všechny děti, snaží se integrovat žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a dodržují lidská práva. Liga lidských práv chce prostřednictvím Certifikátu zajistit, aby šanci zařadit se do hlavního vzdělávacího proudu a rozvinout svůj plný potenciál dostalo větší množství dětí. „Vychová-li školství žáky, jejichž potenciál nebude naplněn, sníží se i jejich šance uspět na trhu práce. Ti, co neuspějí na trhu práce, budou zachyceni sociálním systémem. Nemělo by se tedy zapomínat na to, co jsou žáci, u nichž dojde k naplnění edukačního potenciálu, schopni státu vrátit zpět.“ Říká koordinátorka projektu Lucie Obrovská.
Pozvánka ke stažení.
Informace o projektu naleznete na www.ferovaskola.cz.
Bližší informace o tiskové konferenci poskytne:
Liga lidských práv: Magda Kucharičová, mkucharicova@llp.cz, 
+420 777 674 161
Certifikát Férová škola podpořilo studio Grafique a NROS.
Čtvrtek, 29. května 2008Tiskové zprávy
Brno, Budapešť – 29. května 2008 – Krajský soud v Brně potvrdil právo pacienta na vydání zdravotnické dokumentace, aniž by pacient musel předem hradit náklady na pořízení kopie.
Soud tak rozhodl v případě pana M., klienta Ligy a MDAC, který v dubnu 2005 požádal Fakultní nemocnici v Brně o poskytnutí kopie jeho zdravotnické dokumentace. Ta vydání kopie odmítla s tím, že dokumentace obsahuje údaje o třetích osobách a neposkytla panu M. ani upravenou kopii, která by takové informace neobsahovala. Proto se pan M. obrátil na soud. Přestože soud prvního stupně žalobu zamítl, odvolací soud dal žalobci za pravdu a nemocnici přitom upozornil na to, že právo pacienta na vydání kopie zdravotnické dokumentace nemůže být podmíněno předchozím uhrazením nákladů na její pořízení. Ze zákona totiž vyplývá, že úhradu těchto nákladů může zdravotnické zařízení požadovat až následně, tedy poté, co kopii dokumentace pacientovi předá. A právě výše nákladů na pořízení kopie zdravotnické dokumentace, jejichž úhradou nemocnice podmiňovala její vydání, byla v případě pana M. zarážející. Nemocnice požadovala uhradit náklady v celkové výši 1 396 Kč, z čehož pouze 106 Kč tvořily náklady na pořízení samotné kopie a zbytek částky tvořila úhrada za 1,45 hodin práce lékaře a za 2 hodiny práce dalšího zaměstnance nemocnice.
„Toto rozhodnutí opětovně potvrzuje, že pacient má vedle práva na nahlížení do vlastní zdravotnické dokumentace a pořizování si výpisů a opisů rovněž právo na vydání její kopie. Je přitom na pacientovi, jakou konkrétní formu získání informací ze zdravotnické dokumentace zvolí a zdravotnické zařízení je povinno tuto volbu respektovat“, uvádí Jana Marečková, právnička MDAC a Ligy.
Právník MDAC a Ligy Maroš Matiaško dodává: „Bohužel praxe ukazuje, že domoci se práva na vydání kopie vlastní zdravotnické dokumentace postupem podle zákona je pro pacienty stále obtížné a zdlouhavé. Naopak, nemocnice dostatečně nechrání zdravotnické dokumentace pacientů před neoprávněným nahlížením cizími osobami, jak prokázal nedávný test MF Dnes. Neoprávněné osoby tak paradoxně mohou získat přístup ke zdravotnické dokumentaci mnohem snadněji než samotný pacient.“
Bližší informace poskytne:
Jana Marečková, právnička MDAC, mobil: +420 773 621 228.
Středa, 28. května 2008Tiskové zprávy
Brno/Praha – 28. května 2008 – Poslanecká sněmovna v současné době projednává návrh nové právní úpravy, podle které nikdo nebude moci jakýmkoli způsobem zveřejnit vyobrazení obětí trestných činů mladších 18 let, dále pak snímky obětí kuplířství, šíření pornografie, trestných činů proti rodině a mládeži, životu a zdraví a fotografie obětí trestných činů proti svobodě a lidské důstojnosti. Zákaz se má vztahovat i na zveřejňování jména a příjmení nebo jiných údajů, které by umožnily oběť identifikovat. Podle návrhu by bylo možné za porušení tohoto zákazu dle zákona o ochraně osobních údajů uložit pokutu až do výše jednoho milionu korun.
Reakce médií a nevhodná publicita je v mnoha případech zdrojem dalšího prohlubování traumatu obětí tragédií a trestných činů. Současná ochrana obětí před nevhodným zveřejňováním informací je nedostatečná. Případů, kdy se oběť nebo pozůstalí brání zveřejnění informací soudní cestou, je velmi málo. Judikatura jasně nedefinuje, co lze považovat za zásah do soukromí, soudní řízení trvá často několik let a výše částek přiznaných jako náhrada nemajetkové újmy je mnohdy nízká, takže se médiím v některých případech „vyplatí“ informace publikovat. To všechno přispívá k nerespektování soukromí obětí médii.
Průlomový rozsudek, který by měl přispět k větší ochraně obětí tragédií před neetickým zveřejňováním jejich fotografií v médiích, vydal počátkem letošního roku Nejvyšší soud. Rozsudek se týkal případu, kdy deník Šíp na titulní straně a na internetových stránkách www.deniksip.cz zveřejnil fotografie ohořelých ostatků syna manželů Štáfkových, který tragicky zahynul při dopravní nehodě. Oběma manželům, sourozencům a celému okruhu blízkých lidí způsobilo toto zveřejnění další těžké trauma, proto se rozhodli, že budou proti neetickému způsobu zveřejňování postupovat právní cestou. Podle Nejvyššího soudu bylo zveřejnění fotografií zobrazujících mimo jiné též ohořelé tělesné pozůstatky tragicky zesnulého syna žalobců zcela neopodstatněné a neoprávněně postihlo soukromí manželů. O výši odškodnění bude 29. července 2008 v 10.00 dále rozhodovat Vrchní soud v Praze, kam se případ vrátil. Pro Vrchní soud je názor Nejvyššího soudu závazný. Tento případ je precedentem v oblasti ochrany soukromí nejen pro oběti dopravních nehod a jejich pozůstalé, ale také pro oběti trestných činů a pozůstalé obecně.
Bližší informace o případu poskytne:
Mgr. Jana Neusarová, psychosociální poradce ČSODN, tel.: 739 983 321,
Bližší informace o ochraně soukromí obětí trestných činů poskytne:
Mgr. Veronika Kristková, právnička, Liga lidských práv, tel:+420 545 210 446
Pondělí, 26. května 2008Zprávy z médií
PRAHA Zatímco v Česku je očkovací kalendář ze zákona povinný, ve většině západních zemí odborníci jen doporučují, kdy a proti čemu dát dítě očkovat.
Rodiče mají svobodu volby, a navíc se od lékařů dozví o výhodách a rizicích té či oné vakcinace. Rodiče v Česku jsou na tom hůře. Když odmítnou některé z povinných očkování, čeká je pokuta až deset tisíc korun a v krajním případě obvinění z nedostatečné péče o dítě.
Názory odborníků na to, zda očkovat povinně, nebo dobrovolně, se liší. Hlavní hygienik Michael Vít je zastáncem povinného očkování: “Obávám se, že by proočkovanost poklesla pod 80 procent a s tím i kolektivní imunita.” Naopak Karel Křepela z pediatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK se kloní spíš k očkování dobrovolnému: “V některých zemích očkování není povinné, a přesto si velká část rodičů nechá dítě proti závažným nemocem očkovat.”
Změnit českou praxi se před šesti lety pokusil otec čtyř dětí, profesí lékař, Lukáš Dostal. K Ústavnímu soudu chtěl dostat otázku, zda jeho dcera musí být očkovaná proti virové žloutence typu B. Argumentoval tím, že nepatří do rizikové skupiny a riziko nákazy žloutenkou je v jejím případě o něco nižší než riziko komplikací, které mohou po očkování nastat. Dostalovu cestu k soudu ale zablokovala pardubická hygiena. Nechtělo se jí jít do sporu, proto mu neuložila pokutu. Právník hygieny to nejdřív zdůvodnil tím, že běžně se sice očkuje mezi 9. a 12. týdnem, ve výjimečných případech je ale možné počkat do konce třetího roku dítěte. Ani pak se však Dostal pokuty nedočkal, tentokrát to právník hygieny zdůvodnil tím, že ve vyhlášce stojí: u dětí, které nebyly očkovány podle odstavce 1, se očkování provede mezi 12. a 13. rokem.
Ambici dostat povinné očkování k Ústavnímu soudu má dnes Liga lidských práv. Zastupuje několik rodin, které odmítly nechat svému dítěti aplikovat tu či onu vakcínu. “Soud by mohl říci, že u nás má být očkování tak jako v řadě zemí jen doporučené, a ne povinné,” vysvětluje právník Ligy David Záhumenský. “Ale tak daleko to nejspíš nepůjde. Stačilo by, kdyby soud řekl, že povinných očkování je ve vyhlášce příliš mnoho.”
Liga lidských práv: “Stačilo by, kdyby soud řekl, že povinných očkování je ve vyhlášce příliš mnoho.”
Článek vyšel dne 26.5.2008 v Lidových novinách.
Certifikát Férová škola podpořilo studio Grafique a NROS.