Stát v tichosti plánuje zpřísnění sankcí za povinné očkování
Ministerstvo zdravotnictví hodlá zavést horní věkovou hranici 18 měsíců pro povinné očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (tzv. MMR vakcína) a tím i novou možnost pokutovat rodiče za její nesplnění. Vyplývá to z návrhu § 5 vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. U MMR vakcíny dosud nebyl termín očkování omezen a rodiče tak mohli bez hrozby sankce očkování odložit až do doby nástupu dítěte do mateřské školky. Návrh ministerstvo zveřejnilo v tichosti bez možnosti projednání v komisi pro očkování, v níž má zástupce odborná i laická veřejnost a která byla k tomuto účelu zřízena.
Doposud mohl rodič legálně očkování odložit a nemohl za to být sankcionován pokutou. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu mu hrozilo nanejvýš odmítnutí přístupu dítěte k předškolnímu vzdělávání. Rodiče tak byli motivováni naočkovat dítě před vstupem do mateřské školy a naprostá většina rodičů tak učinila.
Liga lidských práv změny navržené ministerstvem kritizuje, podle ní by došlo k velkému zásahu do rodičovských práv, aniž by k tomu byl legitimní důvod. „Někteří rodiče začínají očkovat hexavakcínou ve věku jednoho roku dítěte a MMR vakcínu nechají aplikovat před tím, než dítě nastoupí do mateřské školy. Návrh vyhlášky ale počítá s tím, že všechny dávky hexavakcíny (nově namísto 4 dávek pouze 3 dávky) se musí stihnout do jednoho roku věku dítěte a MMR vakcína do 18. měsíce věku. Návrh tedy paradoxně způsobí největší problémy těm rodičům, kteří očkování neodmítají, ale chtějí individuální přístup,“ komentuje návrh nové úpravy právnička Ligy Zuzana Candigliota.
Změnu ministerstvo odůvodňuje takto: „Nově se stanoví horní věková hranice pro podání první dávky MMR vakcíny, která zabrání snahám rodičů oddalovat podání první dávky MMR vakcíny do pozdějšího věku. Na základě vyhodnocení výsledků sérologického přehledu protilátek proti příušnicím, které se konalo v roce 2013 a které potvrdilo i trend výskytu onemocnění spalničkami i v roce 2015, se upravuje (posunuje) interval podání druhé dávky MMR vakcíny.“
Oficiální statistiky prokazují, že nedošlo k žádné změně epidemiologické situace, která by odůvodňovala zavedení horní věkové hranice, a to navíc zrovna ve věku 18 měsíců. V posledních letech u zarděnek není žádný výskyt tohoto onemocnění, u spalniček byl zvýšený výskyt v roce 2014, ale v dalších letech už bylo jen 9 a 7 výskytů nemoci ročně. U příušnice došlo sice ke zvýšenému výskytu v roce 2016, ale ze statistik lze vyčíst, že se to týká hlavně věkové skupiny 10-19 let.[1] Statistiky neuvádí, kolik nemocných bylo očkováno a kolik nikoliv, ale lze předpokládat, že naprostá většina nemocných byli očkovaní jedinci.
Liga lidských práv rozeslala připomínky k návrhu všem členům očkovací komise a vzhledem k tomu, že není oprávněna návrh oficiálně připomínkovat, vyzvala k tomu Kancelář veřejného ochránce práv.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Více informací:
[1] Zdroje: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/infekcni-nemoci-drive-prenosne-nemoci, http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-2007-2016-absolutne
Monitorovací mechanismus pro psychiatrická zdravotnická zařízení
Tento materiál byl vytvořen zástupci lidí s duševním onemocněním a občanské společnosti s cílem upravit koncepční východiska a navrhnout minimální podmínky pro zřízení a fungování monitorovacího mechanismu pro psychiatrické nemocnice, psychiatrická oddělení obecných nemocnic, centra duševního zdraví a případně zařízení sociálních služeb poskytující rezidenční služby lidem s duševním onemocněním, typicky domovy se zvláštním režimem.
Nevládní organizace upozorňují OSN, že česká vláda neodškodnila nedobrovolně sterilizované ženy a že stav českého porodnictví je nadále neuspokojivý
V listopadu letošního roku čeká Českou republiku další přezkum závazků v oblasti ochrany a zajištění lidských práv ze strany členských států Organizace spojených národů (OSN). Liga lidských práv ve spolupráci s dalšími organizacemi odeslala OSN připomínky týkající se především nedořešené otázky odškodnění nedobrovolně sterilizovaných žen. Upozornila také na nedostatky v oblasti poskytování péče v těhotenství, u porodu a v šestinedělí, s důrazem na znemožňování svobodné volby místa a způsobu porodu.
Tzv. Univerzální periodický přezkum OSN je specifický mechanismus, který spočívá v dialogu mezi členskými státy a hodnocení dodržování lidských práv. Členské státy mají při přezkumu rovné postavení a mohou si vzájemně klást dotazy, komentovat fakta a udílet doporučení. Česká republika bude přezkumu podrobena již potřetí. V říjnu 2012 obdržela ČR celkem 136 doporučení, z nichž vláda sama přijala celkem 129 a zavázala se tím učinit kroky k jejich naplnění. Vláda nyní musí do srpna 2017 zaslat OSN národní zprávu o plnění všech doporučení. Kromě vlády mohly do 30. března 2017 zasílat svá stanoviska k plnění doporučení ze strany vlády i nevládní neziskové organizace.
Jedno z doporučení, které vláda dostala a také se sama zavázala splnit, bylo odškodnit protiprávně sterilizované ženy. Toto doporučení naplněno vládou nebylo: v říjnu 2015 vláda zamítla návrh zákona o odškodnění, předložený tehdejším ministrem pro lidská práva.
Další doporučení se týkalo zajištění svobodné volby způsobu a místa porodu. To nebylo ze strany České republiky reflektováno. Proto znovu připomínáme znemožňování porodu s porodní asistentkou, jakož i znemožňování existence porodních domů a zbytečné překážky pro porod doma. Dále upozorňujeme na poskytování péče bez informovaného souhlasu, používání poškozujících postupů jako je rutinní nástřih hráze, nadměrná medikalizace, oddělování matek a jejich novorozenců, na absenci dat a kontroly kvality péče poskytované ve zdravotnických zařízeních. Nadále dochází k poskytování péče v rozporu s doporučeními Světové zdravotnické organizace a stát se zříká odpovědnosti.
Organizace hájící práva žen jako Česká ženská lobby, Liga lidských práv a Český helsinský výbor proto v uplynulém týdnu zaslaly OSN stanovisko, které poukazuje na skutečnost, že osoby poškozené nedobrovolnými sterilizacemi se odškodění ze strany vlády zatím nedočkaly a vláda svůj závazek nesplnila. V oblasti porodnictví Česká republika taktéž nepřijala potřebná opatření vedoucí ke zlepšení kvality porodnické péče a rozšíření možností rodiček.
Kontaktní osoby:
Ivana Antalová, lobbistka pro systémovou změnu v porodnictví České ženské lobby – ivana.antalova@czlobby.cz, +420 734 665 147
Lucie Rybová, ředitelka Českého helsinského výboru – lucie.rybova@helcom.cz, + 420 602 646 640
Dan Petrucha, lídr Ligy lidských práv – dan.petrucha@llp.cz, +420 602 618 909
Ústavní soud dnes vrátil kauzu utajené analýzy na začátek
Ústavní soud dnes zrušil předchozí rozsudky správních soudů, které zamítli přístup Ligy lidských práv k právní analýze o domácch porodech, kterou si nechalo za veřejné prostředky od soukromé advokátní kanceláře zpracovat Ministerstvo zdravotnictví. Soudy se podle něj nedostatečně vypořádaly s konfliktem mezi právem na informace a právem na ochranu výsledků duševní činnosti.
Správní soudy vnímaly právní analýzu jako druh produktu duševní činnosti, který má být chráněn autorským právem a z toho důvodu odmítli zpřístupnit analýzu a vyhovět tak zákonu o svobodném přístupu k informacím. O zpřístupnění analýzy tak budou znovu rozhodovat soudy, které toto zpřístupnění v minulosti zamítly.
„Rozhodnutí vítáme, ale současně jsme zklamáni z toho, že Ústavní soud nepřistoupil sám k řešení konfliktu mezi dvěma ústavními právy a celou věc vrátil na začátek. Obáváme se, že za několik let se znovu ocitneme před Ústavním soudem s otázkou, která mohla být rozhodnuta už dnes,“ komentuje dnešní nález právník Ligy lidských práv Matěj Stříteský.
V nálezu Ústavního soudu zazněly i myšlenky, které považuje za důležité pro budoucí obdobné spory. Ústavní soud mimo jiné konstatoval, že ministerstva by měla k zadávání analýz externistům přistupovat pouze tehdy, pokud ji nejsou schopna zajistit z vnitřních zdrojů a že pokud veřejný orgán zadává zakázku na zpracování analýzy soukromému subjektu, měl by počítat s tím, že zpřístupnění této analýzy bude v budoucnu požadováno, což se má projevit ve smlouvě uzavírané s tímto soukromým subjektem.