Pěstouni pro těžce nemocné děti? Nejsou

Bez šance jsou sourozenci, nemocné a romské děti. Česko přitom vede ve srovnání s Evropou v obsazenosti dětských domovů a ústavů
Praha/ Pěstouni hledají další zájemce, kteří by si chtěli osvojit dítě, jemuž chybí domov a rodina. Pro zdravé bílé a malé děti není přitom takový problém pěstouna sehnat.
Téměř bez šance jsou na tom ale třeba těžce nemocné starší děti s mentální poruchou. Přitom pěstounství představuje mnohem volnější formu než třeba adopce. Pěstoun není zákonným zástupcem a k dítěti nemá ani vyživovací povinnost. „Letos jsme připravili kampaň zaměřenou na umisťování starších dětí, dětí jiného etnika a sourozeneckých skupin,“ říká koordinátorka projektu Společně pro rodinu z brněnského Sdružení pěstounských rodin Julija Křivská Prejsová.
Zejména na Moravě a v západních Čechách bude sdružení vysvětlovat zájemcům, co obnáší přijetí dítěte bez vlastního domova do nové rodiny. Kampaň proběhne formou letáků, k tématu se uskuteční v Brně i konference a benefiční koncert.
Dvacet tisíc dětí bez rodiny
V Česku je v ústavech mimořádně vysoký počet dětí. Příliš vysoký počet dětí v ústavech kritizuje i ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková.
„Česká republika vykazuje jedno z nejvyšších množství dětí v ústavní péči v Evropě. Jedná se o dvacet tisíc dětí a trend je stále stoupající. Alarmující je zejména délka jejich pobytu v ústavních zařízeních, která přesahuje devět let,“ říká ministryně. Změnu by měly přinést nové standardy péče o ohrožené děti. Dosud je totiž systém roztříštěný pod pět ministrů, kraje a místní úřady.
Přitom například podle Ligy lidských práv je pro stát mnohem výhodnější podporovat pěstounské rodiny i z ekonomického hlediska.
„Zatímco dítě v dětském domově představuje náklady v průměru 280 tisíc korun ročně, dítě svěřené do péče pěstounů vyžaduje od státu ve formě dávek průměrně pouze 67 tisíc korun za rok,“ uvedl Petr Bittner z Ligy lidských práv.

Článek vyšel dne 11. 11. 2008 v Brněnském deníku, Českobudějovickém deníku, Havlíčkobrodském deníku, Hradeckém deníku, Moravskoslezském deníku, Olomouckém deníku, Plzeňském deníku, Pražském deníku a v Ústeckém deníku.

Stát nabídl za pochybení soudů v řízení o způsobilosti k právním úkonům odškodné přes sto tisíc korun

Ministerstvo spravedlnosti odškodní klienta Centra advokacie duševně postižených (MDAC) a Ligy lidských práv (Liga) za pochybení soudů v řízení o způsobilosti k právním úkonům. Liga se problematikou odškodňování za průtahy v soudním řízení systematicky zabývá. Řízení v případě pana Milana trvalo přes dvanáct let a Městský soud v Brně se během něj dopustil celé řady závažných pochybení. Ministerstvo spravedlnosti mu nyní nabídlo odškodnění za průtahy v řízení 106 000,- Kč a konstatovalo porušení dalších práv.

Soudní řízení o návrhu na zbavení způsobilosti k právním úkonům pana Milana bylo zahájeno v roce 1995. Po pěti letech pak vydal Městský soud v Brně rozsudek o zbavení způsobilosti k právním úkonům, přestože pana Milana nikdy neviděl, nepředvolal ho na jednání a nevyslechl. Rozsudek o zbavení způsobilosti k právním úkonům mu navíc nebyl nikdy doručen a pan Milan se o něm dozvěděl náhodou až po několika měsících. Okamžitě se odvolal ke Krajskému soudu v Brně, ten mu vyhověl a věc Městskému soudu vrátil.

Městský soud však pana Milana opět ignoroval a na základě šest let starého znaleckého posudku znovu rozhodl o zbavení způsobilosti k právním úkonům. Více než rok trvalo, než se pan Milan o tomto rozhodnutí dozvěděl. Následně podal odvolání, kterému Krajský soud v Brně opět vyhověl. Poté, co Krajský soud rozhodnutí Městského soudu dvakrát zrušil, Městský soud v Brně návrh na zbavení způsobilosti k právním úkonům pana Milana na třetí pokus konečně zamítl.

„Případ pana Milana není v České republice vůbec ojedinělý. V řízeních o zbavení způsobilosti k právním úkonům soudy často ignorují lidi s postižením, nepředvolávají je, nevyslýchají je a nedoručují jim rozhodnutí. Taková praxe porušuje jejich právo na spravedlivý proces, což opakovaně zdůraznil i Evropský soud pro lidská práva,“ uvádí právník MDAC a Ligy Maroš Matiaško.

Podle ministerstva spravedlnosti se Městský soud v Brně dopustil nesprávného úředního postupu a za průtahy v řízení nabídlo panu Milanovi odškodnění 106 000, – Kč. Centrum advokacie duševně postižených, které pana Milana zastupuje, požaduje odškodnění také za další pochybení. Zda soud panu Milanovi peníze přizná bude jasné ve středu 12. 11.

Právnička Jana Marečková k tomu dodává: „Věříme, že tato a další pochybení soudů v řízení o způsobilosti k právním úkonům bude částečně řešit nový občanský zákoník společně s novelou procesních předpisů. Průtahy v řízení jsou ale dlouhodobým problémem české justice, který je třeba řešit komplexně.“

Bližší informace o případu poskytne:

Maroš Matiaško
právník MDAC a Ligy lidských práv
tel.: 545 210 446; 773 621 228
e-mail: mmatiasko@mdac.info

Bližší informace o odškodňování za průtahy v soudním řízení poskytne:

Kateřina Červená
právnička Ligy lidských práv
tel.: 545 210 446, 777 189 926
e-mail: kcervena@llp.cz

Nárok na odškodnění za protiprávní sterilizaci označil soud za promlčený

Brno – 5. listopadu 2008 – Ve věci protiprávní sterilizace paní Ivety Červeňákové dnes Vrchní soud v Olomouci potvrdil, že Městská nemocnice v Ostravě postupovala nezákonně, odškodnění však oběti nepřiznal. Podle Vrchního soudu v Olomouci nemá kvůli tříleté promlčecí lhůtě paní Červeňáková na finanční odškodnění nárok. Za trvalou fyzickou i psychickou újmu by tedy žena měla obdržet od Městské nemocnice v Ostravě pouze omluvu.
Krajský soud v Ostravě v říjnu loňského roku rozhodl, že Ivetě Červeňákové, kterou lékaři bez jejího souhlasu sterilizovali, náleží odškodné za způsobenou fyzickou a psychickou újmu ve výši půl milionu korun a omluva. Soudce Otakar Pochmon označil zásah, provedený na matce dvou dětí, která se od doby zásahu čtyřikrát neúspěšně pokusila o umělé oplodnění, za nezvratitelný. K nezákonnému zákroku došlo v červenci 1997 v Městské nemocnici v Ostravě. Nemocnice se proti rozsudku odvolala. Vrchní soud v Olomouci dnes rozhodnutí Krajského soudu potvrdil, nárok paní Červeňákové na odškodnění však označil za promlčený. A to i přesto, že Nejvyšší soud v roce 2003 a opakovaně v roce 2007 rozhodl, že nárok na finanční odškodnění za zásah do ochrany osobnosti se nepromlčuje.
Liga na pravděpodobný výsledek u Vrchního soudu v Olomouci upozorňovala od počátku. Michaela Kopalová, právnička Ligy lidských práv, která Ivetu Červeňákovou v případu zastupuje říká, že „Nejvyšší soud rozhodl v minulosti v obdobných případech vícekrát, že se tento nárok v rámci ochrany osobnosti nepromlčuje. Proto nezbývá než podat dovolání a věřit, že nejvyšší stupně hierarchie českých soudů budou ctít jak svoje vlastní dřívější rozsudky, tak principy právní jistoty a legitimního očekávání v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.“ Jedině tak nebude mít případ finále na mezinárodní úrovni ve Štrasburku.
Další informace k případu:
7. července 1997 porodila císařským řezem paní Červeňáková, roz. Holubová, své druhé dítě, dceru Kristýnu. Zároveň s císařským řezem byla paní Červeňákové provedena sterilizace. Ačkoli bylo dopředu známo, že musí dojít k porodu císařským řezem, lékaři nedodrželi zákonný postup udělení souhlasu se sterilizací. „Souhlas“ si lékaři vyžádali, až když byla paní Červeňáková pod vlivem narkózy. V době zákroku jí bylo 19 let.
Bližší informace o případu poskytne:
Michaela Kopalová, právní zástupkyně paní Červeňákové, mobil: 737 951 323
David Zahumenský, právník Ligy lidských práv, mobil: 608 719 535

Vrchní soud v Olomouci bude rozhodovat o odvolání nemocnice v případu protiprávní sterilizace

Brno – 3. listopadu 2008 – Ve středu 5. 11. ve 13 hodin se v budově Vrchního soudu v Olomouci na adrese Masarykova 1 v místnosti č. 108 bude rozhodovat o odvolání Městské nemocnice v Ostravě proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ve věci protiprávní sterilizace paní Ivety Červeňákové.
Důležité informace k případu:
Krajský soud v Ostravě dne 12. 10. 2007 rozhodl, že Ivetě Červeňákové, kterou lékaři bez jejího řádného souhlasu sterilizovali, náleží odškodné za způsobenou fyzickou a psychickou újmu ve výši půl milionu korun a omluva. Soudce Otakar Pochmon označil zásah, provedený na matce dvou dětí, která se od doby zásahu čtyřikrát neúspěšně pokusila o umělé oplodnění, za nezvratitelný. K nezákonnému zákroku došlo v červenci 1997 v Městské nemocnici v Ostravě.
7. července 1997 porodila císařským řezem paní Červeňáková, roz. Holubová, své druhé dítě, dceru Kristýnu. Zároveň s císařským řezem byla paní Červeňákové provedena sterilizace. Ačkoli bylo dopředu známo, že musí dojít k porodu císařským řezem, lékaři nedodrželi zákonný postup udělení souhlasu se sterilizací. „Souhlas“ si lékaři vyžádali, až když byla paní Červeňáková pod vlivem narkózy. V době zákroku jí bylo 19 let.
Jak uvedla Liga lidských práv již ve společné tiskové zprávě s Mezinárodní federací lidských práv (FIDH) z 9. prosince 2007, přiznání odškodnění je v tomto případě ohroženo překvapivým vývojem judikatury Nejvyššího soudu. Navzdory ustálené judikatuře senátu Nejvyššího soudu, který poprvé v roce 2003 a opakovaně v roce 2007 rozhodl, že nárok na finanční odškodnění za zásah do ochrany osobnosti se nepromlčuje, se kolegium Nejvyššího soudu v rozporu s principem právní jistoty rozhodlo, že na počátku roku 2008 zveřejní ve svojí „zelené sbírce“ nejdůležitějších rozhodnutí nikoli jeden z vlastních rozsudků, nýbrž rozsudek nižší soudní instance – Vrchního soudu v Olomouci. Podle rozsudku tohoto soudu se tento nárok promlčuje. To znamená, že senát „tří P.“ (soudci Pavlík, Puškinová a Podolka) Nejvyššího soudu je tímto novým rozhodnutím kolegia nucen rozhodovat do budoucna v rozporu se svojí vlastní judikaturou, která vzbudila u řady žalobců – v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva – legitimní očekávání. Vzhledem k rozhodnutí kolegia Nejvyššího soudu budou zřejmě muset být tyto případy, včetně případů protiprávních sterilizací, v nichž nebudou naplněna „legitimní očekávání na finanční odškodnění za zásahy do ochrany osobnosti“ vyplývající z judikatury jeho vlastního specializovaného senátu, předloženy k posouzení Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Bližší informace o případu poskytne:

David Zahumenský, právník Ligy lidských práv, mobil: 608 719 535
Michaela Kopalová, právní zástupkyně paní Červeňákové, mobil: 737 951 323

Nejnovější informace o reformě opatrovnictví sledujte nyní na www.reformaopatrovnictvi.cz

Centrum advokacie duševně postižených a Liga lidských práv spustily novou webovou stránku www.reformaopatrovnictvi.cz, jejímž cílem je informovat a poskytovat prostor k diskusi o reformě právní úpravy opatrovnictví a uplatňování způsobilosti k právním úkonům osob s postižením. Reforma směřuje k tomu, aby byla více respektována práva osob s postižením a aby bylo podporováno jejich sociální začleňování.

V dubnu 2008 jsme iniciovali vznik koalice nevládních organizací a akademických institucí, které vytvořily společný návrh reformy formou připomínek k návrhu nového občanského zákoníku a zaslaly jej ministru spravedlnosti. V současné době se o připomínkách jedná.
Na stránce naleznete nejen návrh nového občanského zákoníku a připomínky k němu zaslané ministrovi spravedlnosti, ale i pracovní materiály, ze kterých připomínky vycházejí, důležité mezinárodní dokumenty, publikace MDAC a Ligy a další dokumenty k tomuto tématu. Také vy se můžete podílet na vytváření obsahu stránky vkládáním přípěvků do rubriky Fórum.