Pondělí, 22. září 2008Zprávy z médií
Přijít o svéprávnost není v Česku výjimečné. Často je to zbytečné a zneužívané, tvrdí někteří právníci.
Praha/ Paní Silvie je starší nemocná paní. Její choroba se projevuje například tím, že ve svém bytě ve středních Čechách hromadí všechno možné: papíry, nejrůznější oblečení nebo časopisy. Na návrh městské části přišla o svéprávnost. „Přitom ji soud ani nevyslechl, ani ji o rozhodnutí neinformoval,“ uvádí právník Ligy lidských práv Maroš Matiaško.
Právě zájem lidsko právních organizací znamenal v případu paní Silvie obrat. Po převzetí zastupování zrušil nižší soud původní rozhodnutí a způsobilost byla paní Silvii vrácena. To změnilo i přístup města, jež nabídlo paní Silvii pomoc a asistenci při řešení jejích problémů. Právníci si stěžují i na to, že prakticky neexistuje kontrola nad opatrovníkem, který za lidi zbavené svéprávnosti rozhoduje. „Víme o případech, kdy se opatrovníci spřáhnou s advokáty s nekalými úmysly, nechají člověka zbavit způsobilosti a pak si za pakatel koupí jeho majetky,“ říká právnička Jana Marečková z Centra advokacie duševně postižených. Problém zbavení svéprávnosti nově řeší návrh nového občanského zákoníku, který připravuje ministerstvo spravedlnosti. Do budoucna by už měla zmizet praxe, kdy soud rozhodne o nezpůsobilosti člověka jen na základě lékařského posudku, aniž by dotyčného viděl.
„Je-li člověk neschopný právně jednat jen v určitých záležitostech, soud rozhodne i o tom, v jakém rozsahu jeho svéprávnost omezí,“ vysvětluje tvůrce chystaného občanského zákoníku Karel Eliáš z Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Zbavit člověka svéprávnosti půjde také jen v případě, že mírnější opatření by bylo nedostačující. Každé tři roky navíc soudce musí své rozhodnutí přezkoumat a rozhodnout,zda důvody pro omezení svéprávnosti trvají.
Zvýší se kontrola opatrovníků
Více by měli být v budoucnu kontrolováni i opatrovníci prostřednictvím opatrovnické rady. Tu by tvořily alespoň tři osoby, které mají v člověku s omezením svéprávnosti blízký vztah. „Bez souhlasu této rady nebude moci opatrovník například změnit trvalé bydliště člověka s omezenou způsobilostí,“dodává Eliáš.
Podle Marečkové by ale nový občanský zákoník měl obsahovat ještě více alternativ. Centrum advokacie například navrhuje, aby potřebnému člověku mohla být určena podporující osoba, která by pouze pomáhala s právními úkony, aniž by za postiženého rozhodovala.
Centrum advokacie duševně postižených upozorňuje, že počet osob zbavených způsobilosti k právním úkonům v Česku narůstá. Podle informací ministerstva vnitra se jejich počet za poslední rok zvýšil téměř o 900. V České republice tak nyní žije více než 24 182 osob úplně zbavených svéprávnosti. O částečnou způsobilost přišlo za poslední rok 165 lidí.
Článek vyšel dne 22. 9. 2008 v Havlíčkobrodském deníku, Hradeckém deníku, Olomouckém deníku, Plzeňském deníku, Pražském deníku, Ústeckém deníku a v Jihlavském deníku.
Čtvrtek, 18. září 2008Tiskové zprávy
Brno – 18. září 2008 – Právníci Centra advokacie duševně postižených (MDAC) a Ligy lidských práv zjistili, že počet osob zbavených způsobilosti k právním úkonům v České republice dramaticky narostl. Podle informací ministerstva vnitra se jejich počet za poslední rok zvýšil téměř o 900. V České republice tak nyní žije více než 24 000 osob zbavených způsobilosti k právním úkonům.
Přesně 24 182 osob je u nás zbaveno způsobilosti k právním úkonům. Oproti údajům z minulého roku se jedná o velmi výrazný nárůst. Přestože Ústavní soud i nevládní organizace tento nepříznivý vývoj v loňském roce kritizovaly, nedošlo k jeho zastavení, ale naopak k většímu prohloubení. „Trend souvisí zřejmě i s celkovým stárnutím populace, ale může vypovídat také o tom, že zbavování způsobilosti se stává stále oblíbenějším prostředkem ke zneužívání opatrovnictví,“ říká právnička MDAC a Ligy Jana Marečková.
Zvětšuje se také poměr mezi počtem lidí zbavených způsobilosti k právním úkonům a počtem lidí, kteří jsou ve své způsobilosti pouze omezeni. Podle údajů ministerstva vnitra žije v České republice 4 058 lidí s omezenou způsobilostí. Za poslední rok se jejich počet zvýšil o 165. Počet osob, které jsou způsobilosti k právním úkonům zbaveny úplně, je tedy téměř šestkrát větší. Tento vysoký nepoměr mezi omezením a zbavením způsobilosti k právním úkonům dokazuje, že se jedná o systémový nedostatek. „Čísla dokazují, že je potřeba reformovat systém opatrovnictví v České republice. Stávající model vůbec nevyhovuje a prohlubuje sociální vyloučení lidí s postižením.“ Říká právník MDAC a Ligy Maroš Matiaško. Podle právníků MDAC a Ligy by měl řešení nabídnout nový občanský zákoník, který by od základů reformoval systém uplatňování způsobilosti k právním úkonům osob s postižením.
Bližší informace poskytne:
Jana Marečková, právnička MDAC a Ligy, tel: 545 210 446, mobil: +420 773 621 228.
Maroš Matiaško, právník MDAC a Ligy, tel: 545 210 446, mobil: +420 773 621 228.
Úterý, 16. září 2008Tiskové zprávy
Vrchní soud v Praze dnes odpoledne projednával odvolání romské rodiny Danišových napadené policisty v květnu roku 2003. Rodina podala loni v říjnu odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, který usoudil, že útok, jež si vyžádal pracovní neschopnost napadené matky a jejího syna, nebyl natolik vážný, aby si jeho oběti zasloužily finanční odškodnění. Vrchní soud v Praze dnes však rozhodl jinak a uložil policistům za napadení kromě jiného peněžitý trest.
Rodina Danišových se stala ve svém bytě v Popovicích u Jičína terčem útoku policistů. Podnapilí policisté vtrhli v pozdních večerních hodinách do bytu rodiny, kde slovně i fyzicky zaútočili mimo jiné na mladou ženou v devátém měsíci těhotenství. Dva z útočníků se podařilo během trestního řízení identifikovat a odsoudit alespoň k podmíněným trestům. Za podpory Ligy lidských práv se pak rodina před civilními soudy domáhala na útočnících přiměřeného odškodnění za zásah do svých osobnostních práv.
Vrchní soud v Praze dnes potvrdil právo obětí policejního násilí na peněžité odškodnění. Jeden ze žalovaných policistů tak musí rodině zaplatit 110 000 Kč za nemajetkovou újmu. Jeden ze žalovaných se musí svým obětem omluvit také za výroky s rasovým podtextem. Liga považuje rozsudek Vrchního soudu za důležité rozhodnutí zejména pro další oběti rasově motivovaného a policejního násilí.
Bližší informace poskytne:
Robert Cholenský, advokát poškozených, mobil: 608 967 423
Jiří Kopal, předseda Ligy lidských práv, mobil: 776 234 446
Pátek, 12. září 2008Zprávy z médií
Praha – Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil představil návrh novely zákona o znalcích a tlumočnících, kterou chce zpřísnit dohled nad soudními znalci. Reaguje tak na množící se stížnosti na jejich práci, kdy se často objevují například protichůdné posudky, jako v kauze Kuřim. Současný zákon o soudních znalcích pochází z roku 1967 a je příliš obecný. Neumožňuje důkladnější kontrolu ani postihy. Novelu by měla vláda projednat ještě v září, potom půjde do parlamentu. Platit by mohla začít v roce 2010.
„Starý zákon, který je velmi obecný a vágní, je zpřesněn a jsou stanovena jasnější pravidla pro výkon funkce znalce a pro případný postih, pokud pochybí,“ řekl ČT Pospíšil, který počítá i se zpřísněním výběru soudních znalců. Více pozornosti by se mělo věnovat i dohledu na jejich práci. Pro jednotlivé odbornosti navíc budou podle soudkyně Mileny Opatrné unifikované požadavky. „Nemělo by se nám stávat, že znalci nebudou znát novely vyhlášek,“ dodala.
Pokuty v řádech desetitisíců
Mezi hlavní změny by patřilo posílení osobní odpovědnosti. Každý soudní znalec by musel mít vysokoškolské vzdělání, povinnou pětiletou praxi a docházel by na celoživotní vzdělávání. V případě pochybení by jim nově hrozila pokuta, o které by rozhodoval předseda krajského soudu. Podle Pospíšila by se jednalo o řády tisíců až desetitisíců. Na práci soudních znalců si stěžuje i ombudsman a lidé z Ligy lidských práv. Advokáti si podle nich často zadávají posudky na zakázku, aby vyšly ve prospěch obhajoby.
O nedostatek odborníků po zpřísnění podmínek se ministr nebojí: „Máme přes 50 odvětví. Ta klíčová jsou soudními znalci dostatečně pokryta. Naopak je v některých odvětvích například ekonomického charakteru z důvodu přeplněnosti odmítáme.“ Návrh znalcům a tlumočníkům také nově ukládá, aby se pojistili, a měli tak z čeho hradit škodu, kterou případně způsobí. Podle autorů novely bude ovšem nutné pečlivě rozlišit, zda znalec škodu způsobil úmyslně, nebo zda situaci zhodnotil nesprávně, protože jiné posouzení nebylo v jeho silách.
Podle kritiků je zákon příliš obecný
Problém je ale v trestních sporech, které vyžadují například posudek psychologů. Ten si může nechat zpracovat i obhájce žalovaného. Pak je ale běžné, že advokáti obíhají znalce a žádají posudek ve prospěch svého klienta. „To jsou posudky, které mnozí z nás odmítáme, protože často jsou to posudky, které jsou účelově manipulativní,“ říká soudní znalec z oboru psychologie Slavomil Hubálek. Na znalce, kteří advokátům vyhoví, bude ale i novelizovaný zákon krátký. Podle primáře Bohnické psychiatrické kliniky Jiřího Švarce je totiž zákon příliš obecný a nemůže mluvit o tom, jak má vypadat posudek v soudním lékařství, psychiatrii nebo sexuologii.
Článek vyšel dne 12.9. na www.ct24.cz, naleznete jej zde.
Úterý, 9. září 2008Zprávy z médií
Liga lidských práv a další organizace, které se věnují problematice práv osob s mentálním postižením či duševní nemocí, připravily přes 50 připomínek k návrhu nového občanského zákona. Připomínky adresované ministerstvu spravedlnosti se týkají omezení a zbavení svéprávnosti a problematiky opatrovnictví. Organizacím se například nelíbí to, že nemocný člověk může být zcela zbaven způsobilosti k právním úkonům. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) chce zákoník v prosinci předložit vládě.
Liga a další organizace upozorňují na to, že současná právní úprava umožňuje zneužívání zásahů do způsobilosti k právním úkonům. Podle údajů ligy žije v současné době v České republice přes 23 tisíc osob zcela zbavených způsobilosti k právním úkonům a téměř 4000 osob, jejichž způsobilost byla omezena.
Autoři připomínek chtějí, aby nový občanský zákoník tento stav napravil. Chystaný kodex by měl podle nich respektovat Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, kterou Česko podepsalo a která stanoví, že k úplnému zbavování způsobilosti k právním úkonům by vůbec nemělo docházet. Organizacím vadí také to, že plánovaný kodex nedostatečně upravuje postavení, práva i povinnosti opatrovníků.
Článek vyšel dne 9. 9. 2008 na www.tyden.cz, naleznete jej zde.
