Sobota, 13. června 2009Zprávy z médií
Ministerstvo spravedlnosti vydalo rozhodnutí, které podle některých výkladů znamená zásadní průlom do současné praxe zveřejňování rozsudků. Může znamenat, že soudy budou povinně zveřejňovat i nepravomocné rozsudky. K těm se zatím nelze dostat jinak, než se přímo zúčastnit veřejného vyhlášení nebo je získat od účastníků sporu.
Na začátku odmítl soud Lize lidských práv poskytnout nepravomocný rozsudek. Odvolala se k ministerstvu spravedlnosti, to rozhodnutí soudu zrušilo a případ vrátilo. Z toho je tedy zřejmé, že soudy by nepravomocné rozhodnutí poskytovat měly. Ministerstvo to nechce komentovat, pouze zdůraznilo, že šlo o jeden konkrétní případ a v dalším může rozhodnout jinak. Podle mluvčí resortu Veroniky Ludvíkové ministerstvo totiž není kompetentní k tomu vydávat nějaké obecné pokyny.
Podle Ligy lidských práv by zveřejňování nepravomocných rozsudků znamenalo třeba rychlý přístup k nezkresleným informacím o současných kauzách, což de facto znamená kontrolu soudnictví, jestli soudy rozhodují spravedlivě nebo stejně ve všech věcech. Rozhodnutí si stejně jako Liga lidských práv vykládá i Soudcovská unie. Podle jejího viceprezidenta Tomáše Mottla ministerstvo svým rozhodnutím vyslovilo právní názor a o něj se mohou opřít další žádosti.
Česká advokátní komora má názor opačný. Podle jejího místopředsedy Martina Vychopeně by zveřejňování nepravomocných rozsudků ohrozilo účastníky řízení i svědky – protože například v odvolacím řízení může dojít ke změně rozsudku. „Myslím si, že tímto způsobem se pak může vyvíjet i nežádoucí tlak na soudcovskou nezávislost,“ prohlásil Vychopeň. Soudcovská unie se mimo jiné i z těchto důvodů bude rozhodnutím ministerstva zabývat a nevylučuje ani, že vyvolá jednání přímo s ministerstvem spravedlnosti.
Článek byl zveřejněn dne 13. 6. 2009 na stránkách ČT24 a naleznete jej zde, reportáž zveřejněná dne 13. 6. 2009 na ČT1 v pořadu Události je ke stažení zde.
Čtvrtek, 4. června 2009Tiskové zprávy
Ministerstvo spravedlnosti v květnu rozhodlo, že je potřeba získávat nezkreslené informace o současných kauzách a ne se potřebné informace dozvídat s několikaletým zpožděním. Možnost přečíst si nepravomocné rozsudky umožňuje udělat si představu o tom, jak soudy rozhodují v jednotlivých oblastech práva. Veřejnost má tedy nově možnost dozvědět se například jak vysoké částky přiznávají soudy při rozhodování o náhradě škody.
Doposud soudy na žádost vydávaly pouze rozsudky, které nabyly právní moci. Pro získání aktuálních informací o rozhodování v soudních síních bylo nezbytné zúčastnit se osobně jednání soudu. V rámci jednoho ze svých případů usilovala Liga také o zpřístupnění rozsudku, který dosud nenabyl právní moci. Soud však žádost Ligy zamítl. Ministerstvo spravedlnosti nyní rozhodlo, že tento přístup soudů odporuje jak znění zákona tak Listiny základních práv a svobod. „Vyjasňuje se tím dosud ne zcela jednoznačná právní úprava v zákoně o svobodném přístupu k informacím. Nebude již tedy nutné čekat řadu let, než proběhne odvolací řízení a rozsudek nabude právní moci.“ Vysvětluje právnička Ligy Kateřina Červená.
Komunikace soudů s veřejností je v ČR dlouhodobě zanedbávána, což se odráží v nízké důvěře občanů. Rychlé zveřejňování soudních rozhodnutí by mohlo plnit nenahraditelnou funkci kontroly kvality činnosti soudů i jednotlivých soudců. „Doufáme, že nepravomocná rozhodnutí budou zpřístupněna veřejnosti také v rámci nových internetových stránek věnovaných justici, které již ministerstvo spravedlnosti spouští.“ Dodává Červená.
Celé rozhodnutí ministerstva spravedlnosti naleznete zde.
Bližší informace:
Kateřina Červená, právnička Ligy, tel. 777 189 926, e-mail: kcervena@llp.cz
Pondělí, 1. června 2009Aktuality
Liga lidských práv se minulý týden zúčastnila již tradičního festivalu o porodu a rodičovství. Kromě obvyklých témat se zde objevila některá nová. Více se mluvilo například o právech a postavení doprovodu ženy-rodičky a mezích oprávnění zdravotníků. Významně se zvýšil také zájem rodičů o tuto problematiku.
Více informací naleznete na www.ferovanemocnice.cz
Čtvrtek, 28. května 2009Zprávy z médií
Ve snaze zabránit radikalizaci společnosti může sehrát významnou roli policie. Jakožto její letitý kritik se zájmem sleduji,
jak se snaží zavádět prvky, které by jí pomohly po sedmdesáti letech konečně se přiblížit občanům.
Věřím, že poté, co policie pochopí, že její větší část musí vyjít z kanceláří do ulic a více komunikovat s občany, rovněž s větší jistotou pozná, koho a proč má ochraňovat proti radikalismu, porušování zákona a násilí.
Přes všechnu kritiku, která na policejní přehmaty nebo nečinnost vždy z různých důvodů musí dopadat, přiznávám, že můj respekt si vysloužil současný policejní prezident. Oproti svým předchůdcům nesluje skandály, zavádí do policie moderní manažerské metody a přes utrpení, s nímž policie v každém státě přijímá jakékoli změny, jsou u ní vidět (se vší její omezenou hybností a personálními problémy na všech stupních) posuny.
Změnit policii potrvá delší dobu, k čemuž by měly dát prostor zejména obě velké politické strany, které se střídají ve vedení vnitra. V tomto ohledu mě dost mrzí přístup sociální demokracie. Ta si zřejmě neuvědomuje, že u nestandardních policejních týmů začal sestup jejího dlouholetého korunního prince a že pendreky na těle účastníků CzechTeku 2005 se symbolicky proměnily ve vajíčka končící na obleku jejího předsedy.
Templáři přicházejí
Proč tvrdím, že ČSSD nadále směřování policie podceňuje a nedomýšlí? Protože to nejnověji potvrdil jí nominovaný ministr Pecina ve vládě „odborníků“, jejíž prioritou má být i boj proti „extremismu“. Pecina poctivě přiznal, že policii vlastně vůbec nerozumí.
Proto si na ni najal Jiřího Komorouse, který společně s předním českým odborníkem na nacistickou symboliku a pravicový radikalismus Danielem Landou založil laický řád Ordo Lumen Templi. Podle ministra byl tento počin legrací, kterou má tak rád! Smysl pro humor je zřejmě této vládě vlastní, o čemž svědčí i další z „templářů“ na silovém ministerstvu, lékař Barták šéfující armádě.
Je jisté, že mediálně průrazný a pro část policistů charizmatický Komorous nebude mít problém policejního prezidenta zastínit přinejmenším v médiích.
A třeba ještě stihne kandidovat ve volbách proti Řápkové místo předsedy ČSSD, aby vytrhl věčně nedospělým klučinům z ODS nahnědlý trumf v Severních Čechách. Kamarád Dan by mu k tomu mohl zazpívat duet, třeba s Kateřinou Brožovou.
O dvou prezidentech
Nešťastný je zejména návrat dvoukolejného řízení policie, v němž Česko léta nešťastně setrvává, a způsobuje si tak racionálně neodůvodnitelnou dvojitou byrokracii (rozuměj konkrétní odbory vnitra v. policejní prezidium). Policisté budou vědět, že dohodnuté principy – jako vždy v minulosti – neplatí a jejich šéf nesedí na policejním prezidiu, ale musí se především bránit vlivu jiného papaláše nasazeného toliko na něj vnitrem. Už nyní policisté vtipkují, že mají vlastně dva policejní prezidenty, a to ještě nedošlo k formálnímu jmenování Komorouse náměstkem…
Odpůrci zavádění reforem a současného policejního prezidenta tak mohou vždy remcat a hledat ochranu u politicky vlivnějšího vůdce na vnitru, který lépe svým „kádrovým profilem“ kopíruje minulost a současnost spletitosti české politiky i policie.
Nechám se též překvapit, jak bude represivně naladěný Komorous trpělivě podporovat reformu policie a její větší otevřenost vůči občanům, včetně Romů.
Tvrdím, že úslužný státní úředník Pecina v hujerském očekávání příští odměny od ČSSD svojí personální politikou od počátku katastroficky nabourává integritu. Tedy věc, kterou si každý šéf ozbrojeného sboru, jenž se chce stát vzorem, za nímž policie půjde, musí budovat delší dobu.
Bylo by hezké, kdyby si někdo strategičtěji uvažující ve vládě či ČSSD uvědomil, že akceptováním kroků ministra Peciny nebude dokonána sladká pomsta na jeho předchůdci, ale na českých občanech a jejich pomalinku se přece jen měnící policii.
Už nyní policisté vtipkují, že mají dva prezidenty. A to ještě nedošlo k formálnímu jmenování Komorouse náměstkem…
Jiří Kopal. Autor je předsedou Ligy lidských práv.
Článek byl zveřejněn dne 28. 5. 2009 na http://hn.ihned.cz (obdobně také v deníku Hospodářské noviny), naleznete jej zde.