Týden lidských práv v Brně

Od 7. do 12. prosince 2009 bude v Brně probíhat již sedmý ročník festivalu Týden lidských práv.

Liga lidských práv připravila pro tento festival tři praktické workshopy.
V pondělí 7. prosince od 15:00
ZAJIŠŤUJE ČESKÉ ŠKOLSTVÍ PRÁVO NA VZDĚLÁNÍ VŠEM DĚTEM?
Pedagogická fakulta MU, Poříčí 31, katedra sociální pedagogiky, místnost 408
Workshop a beseda s právničkou a koordinátorkou projektu Férová škola Lucií Obrovskou a pedagožkou projektu Monikou Tannenbergerovou nabídne nahlédnutí do problematiky integrace dnešního školství.

V pondělí 7. prosince od 17:00
PRÁVNÍ MINIMUM PŘI KONTAKTU S POLICIÍ
Klub Desert, Rooseveltova 11
Interaktivní workshop, na kterém se od právniček Ligy Zuzany Candiglioty a Kristýny Foukalové dozvíte, jaká máte práva při kontaktu s policií a co si k vám policista/ka či strážník/ice městské policie může dovolit a co už ne.

Ve středu 9. prosince od 16:40
JAK BÝT PACIENTEM V ČR a neztratit lidskou důstojnost
Právnická fakulta MU, Veveří 70, místnost 025
Do teorie a praxe medicínského práva vás uvedou naše tři právničky Michaela Kopalová, Kateřina Červená a Zuzana Candigliota. Přijďte se přesvědčit, že práva pacientů jsou více než jen regulační poplatky.

Nabitý program festivalu, na jehož přípravě se podílí vedle Ligy řada dalších zajímavých organizací najdete zde.

Vláda vyjádřila politování nad nezákonnými sterilizacemi Romek

Článek byl publikován dne 23. 11. 2009 na www.aktualne.centrum.cz a naleznete jej zde.
Praha – Vláda vyjádřila politování nad sterilizacemi převážně romských žen provedenými v rozporu s právem.

„Podobným případům by měla zabránit připravovaná opatření,“ řekl po jednání vlády ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb.
Podle Ligy lidských práv je pouhé politování nedostatečné, organizace požaduje pro ženy finanční odškodnění.

Zdravotnická zařízení by se při provádění sterilizací měla ujistit, že ženy se zákrokem vyslovily informovaný souhlas. „Ministryně zdravotnictví (Dana Jurásková – pozn. red.) má podle usnesení vlády zařadit otázku sterilizací do programu odborného fóra pro tvorbu standardů péče,“ uvedl Kocáb.

Existují desítky případů

Statistiky počtu žen, které byly tímto zákrokem poškozeny, v ČR neexistují. Podle některých aktivistů prodělaly sterilizaci na Ostravsku až desítky romských žen. O problému se v Česku začalo hovořit na podzim roku 2004, když Evropské středisko pro práva Romů zveřejnilo podezření z nucených sterilizací.

Otázkou nezákonných sterilizací se dlouhodobě zabýval ombudsman Otakar Motejl, postupně se na něj se stížnostmi obrátilo asi osm desítek převážně romských žen.

Některé ze sterilizovaných Romek si vyjádření lítosti kabinetu přišly vyslechnout přímo na Úřad vlády. „Je to úleva, protože jsme bojovaly skoro šest let a ničeho jsme nedosáhly. Jsme rády, že nám uznali tu křivdu,“ řekla ČTK Marta Pušková.

Soudní spory, v nichž se jednotlivé ženy domáhají odškodnění, však podle ní budou nadále pokračovat.

„Není to omluva, protože vláda odmítá převzít zodpovědnost za individuální pochybení, která žádným způsobem neiniciovala,“ řekl ČTK vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Litomiský. Podle Litomiského za konkrétními případy stojí jednotliví lékaři, kteří zákroky prováděli.
Politování kabinetu postiženým ženám podle Litomiského zřejmě nepomůže k odškodnění, které řada z nich požaduje u soudů. „Většinou jsou to případy zastaralé a Nejvyšší soud trvá na výkladu, že nárok na finanční odškodnění se promlčuje po třech letech,“ vysvětlil Litomiský. „Je to i upozornění do budoucna. Pokud by opět k takovým případům došlo, postižení se musí bránit ihned, jak k poškození dojde,“ prohlásil.

Podle Ligy lidských práv vláda zvolila pouze kompromisní přístup, měla však podle ní všechny případy řádně vyšetřit a ustavit mechanismus odškodňování sterilizovaných žen. Úkol odškodnit ženy proto podle ligy zůstane na dalších vládách.

Litujeme toho, vzkázala vláda nedobrovolně sterilizovaným ženám

Článek byl publikován dne 23. 11. 2009 na www.zpravy.idnes.cz a naleznete jej zde.
Vláda dnes vyjádřila politování nad nedobrovolnou sterilizací, kterou podstoupily většinou Romky v rozporu se zákonem. Spolek žen omluvu přijal jako morální zadostiučinění. Podle ministra pro lidská práva Michaela Kocába by podobným případům měla zabránit další připravovaná opatření.
„Jsme velice rády, že jsme tohoto dosáhly. Bojovaly jsme pět let, aby se nám dostalo veřejné omluvy. Velice děkujeme Fischerově vládě a všem ostatním jako je ombudsman, ministr, či neziskové organizace, protože my ženy samy bychom to až sem dotáhnout nezvládly,“ uvedla zástupkyně Spolku žen poškozených sterilizací Elena Goralová. Ta byla donucena k souhlasu se zákrokem v roce 2007, kdy čekala čtvrté dítě.

Přestože postižené ženy chápou dnešní krok vlády jako omluvu, podle zmocněnce pro lidská práva Jana Litomiského se vláda omluvit nemůže.

„Není to omluva, protože vláda odmítá převzít zodpovědnost za individuální pochybení, která žádným způsobem neiniciovala,“ řekl Litomiský po tiskové konferenci vlády. Za případy prý stojí konkrétní lékaři, kteří sterilizaci provedli.

Léta řešili desítky stížností

Sterilizace může proběhnout po informovaném souhlasu ženy. Některé pacientky, kterým lékaři zákrok provedli, si ale stěžují, že nebyly předem informovány. Před lety si 87 z nich stěžovalo u veřejného ochránce práv, 58 sterilizací proběhlo nezákonně.

Statistiky počtu žen, které byly tímto zákrokem poškozeny, v České republice ale neexistují.

Nedobrovolnou sterilizací se dlouhodobě zabývalo i ministerstvo pro lidská práva. Ministr Michael Kocáb dnes uvedl, že podobné případy se vykytovaly i za komunismu, za vědomí úřadů.

Politování Fischerova kabinetu sice zřejmě nepomůže ženám vysoudit odškodnění, protože většina zákroků se stala před několika lety a případy jsou i při porušení zákona po třech letech promlčeny. Ministr Kocáb ale upozornil, že Česká republika byla kvůli tomuto problému vystavena dlouhodobé kritice například z výborů OSN a že bylo třeba po čase zaujmout jasné stanovisko.

„Je to pro nás velmi důležité usnesení, dlouho jsem vymáhal vyjádření vlády,“ uvedl Kocáb.

Stále chybí právní ukotvení

Veřejný ochránce práv Otakar Motejl upozornil, že problematika stále není právně ukotvena.

„Není u nás platná právní úprava sterilizace, kvalifikovaný souhlas navržený zákonem nám chybí. Již byl součástí zdravotnického balíčku minulé vlády, ale zůstal neschválen. V současnosti tedy jde pouze o tu morální, etickou stránku věci,“ uvedl ombudsman.

Podle Kocába je nyní třeba vytvořit novou definici přístupu státu a zdravotnictví k této otázce. „Ministryně zdravotnictví má podle usnesení vlády zařadit otázku sterilizací do programu odborného fóra pro tvorbu standardů péče,“ uvedl Kocáb. Další opatření a kroky, které mají pomoci problematiku řešit, zatím Kocáb blíže nespecifikoval.

Liga lidských práv: litovat nestačí

Podle Ligy lidských práv je pouhé politování nedostatečné, organizace požaduje pro ženy finanční odškodnění.

Vláda prý zvolila pouze kompromisní přístup, měla však podle ní všechny případy řádně vyšetřit a ustavit mechanismus odškodňování sterilizovaných žen. Tento úkol zůstane na dalších vládách.

„Je důležité, aby se celkovým kontextem a konkrétními případy v budoucnu zabývaly také další vlády a zvážily, jakým způsobem protiprávně sterilizované ženy odškodnit,“ uvedl předseda Ligy David Zahumenský.

ZA PROTIPRÁVNÍ STERILIZACE SE VLÁDA POUZE OMLUVILA: znamená to, že českými orgány bude odškodněna jediná žena?

Brno – 23. listopadu – Liga lidských práv oceňuje snahu ministra pro lidská práva Michaela Kocába dosáhnout alespoň nejmírnější formy satisfakce pro ženy sterilizované v rozporu s právem v bývalém Československu a České republice. Dosažený kompromis s ministerstvy zdravotnictví a práce a sociálních věcí, která v minulosti úsilí o omluvu a odškodnění úspěšně blokovala, ovšem zanechává pro budoucnost řadu otazníků. Vláda totiž ustoupila od snahy události z minulosti řádně vyšetřit a ustavit odškodňovací mechanismus pro sterilizované ženy. Jedinou odškodněnou tak zřejmě zůstane protiprávně sterilizovaná žena ze Severních Čech, které Vrchní soud v Praze přiznal začátkem listopadu 2009 částku 200 000 Kč.
Ve všech třech případech sterilizovaných žen, které zastupovala Liga lidských práv, soudy konstatovaly, že šlo o sterilizaci protiprávní. Dvěma z nich však soud odmítl přiznat odškodnění, a to vzhledem ke skutečnosti, že se na soud obrátily až po třech letech od zákroku. Nejvyšší soud přitom v minulosti přiznával odškodnění i obětem protiprávních zákroků, které se na soud obrátily až po této lhůtě. V roce 2007 však svoje stanovisko změnil. Vzhledem k tomu, že ve zmiňovaných případech došlo k porušení Evropské úmluvy o lidských právech, podaly všechny tři protiprávně sterilizované ženy stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.
Dnešní omluvu vlády, která toliko „vyslovila politování nad zjištěnými individuálními pochybeními“, považuje Liga pouze za politický kompromis, který je třeba oddělit od historické skutečnosti. Nepopiratelným faktem zůstává, že ke sterilizacím docházelo v dobách komunismu programově, jak je uvedeno v podrobném stanovisku veřejného ochránce práv z prosince 2005. Po změně režimu pak bylo prověřeno zatím několik desítek případů v různých českých nemocnicích. Ani v jednom z prověřovaných případů veřejný ochránce práv nepotvrdil, že by byť jediný případ sterilizace byl proveden s informovaným souhlasem. „Je důležité, aby se celkovým kontextem a konkrétními případy v budoucnu zabývali také další vlády a zvážily, jakým způsobem protiprávně sterilizované ženy odškodnit,“ uvádí předseda Ligy David Zahumenský.

Vývoj případů protiprávních sterilizací, které před českými soudy zastupovala Liga lidských práv:

Paní Helena (přeje si zůstat v anonymitě)

  • 2001 – Při porodu druhého dítěte jí byla ve věku 19 let provedena sterilizace.
  • 2005 – Krajský soud v Ostravě rozhodl, že sterilizace byla provedena protiprávně a že nemocnice se ženě musí omluvit. Nárok na peněžitou satisfakci soud prohlásil za promlčený.
  • 2007 – Vrchní soud v Olomouci potvrdil, že se nemocnice musí omluvit.
  • 2009 – Nejvyšší soud podané dovolání odmítl, s tím, že se jím nebude zabývat.
  • 2009 (říjen) – Ústavní soud odmítl ústavní stížnost.
  • V současnosti se zpracovává stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku.


Paní Iveta z Ostravy
(přeje si zůstat v anonymitě)

  • 1997 – Při porodu druhého dítěte jí byla ve věku 21 let provedena sterilizace.
  • 2007 – Krajský soud v Ostravě rozhodl, že sterilizace byla provedena protiprávně a že nemocnice má ženě vyplatit půl milionu korun.
  • 2008 – Vrchní soud potvrdil, že se nemocnice musí omluvit, nárok na odškodnění ale prohlásil za promlčený.
  • 2009 – Podané dovolání leží u Nejvyššího soudu, který jej s největší pravděpodobností podobně jako v případě paní Ferenčíkové odmítne.
  • 2009 (červenec) – u Evropského soudu pro lidská práva již vedle toho leží od srpna stížnost na porušení Evropské úmluvy o lidských právech.


Paní ze Severních Čech (přeje si zůstat v anonymitě)

  • 2003 – Při porodu čtvrtého dítěte byla sterilizována. Bylo jí 33 let.
  • 2008 – Krajský soud rozhodl, že sterilizace byla protiprávní a že nemocnice se ženě musí omluvit. Soud rozhodl, že ženě náleží také odškodnění, ale přiznal nedůstojných padesát tisíc korun.
  • 2009 – Vrchní soud v Praze odškodnění pro sterilizovanou ženu zvýšil na celkem dvě stě tisíc korun.
  • Vzhledem k předčasnému ukončení vyšetřování trestního oznámení ze strany veřejného ochránce práv byla již v lednu 2008 zaslána stížnost Evropskému soudu pro lidská práva na porušení článků Evropské úmluvy o lidských právech.

Bližší informace:
David Zahumenský, právník a předseda Ligy lidských práv, 608 719 535, dzahumensky@llp.cz

Soudnictví dvacet let po revoluci: nebezpečná závislost na výkonné moci

Tisková zpráva Ligy lidských práv, Public Interest Lawyers Association (PILA) a Iuridicum Remedium.
Brno – Dvacet let po sametové revoluci je justice v České republice stále nucena se podřizovat výkonné moci. Český model justice je na exekutivě závislý skoro nejvíce z celé Evropy. Shodli se na tom představitelé všech stupňů soudů, kteří se dnes sešli v Brně na pracovním semináři pořádaném Ligou lidských práv a Public Interest Lawyers Association (PILA).

Podle předsedy Městského soudu v Praze Jana Sváčka je u nás justice chápána stále pouze jako ministerský resort, nikoli jako jeden ze tří zásadních pilířů demokratického státu. Je důležité nezapomínat na to, že nezávislost soudů je důležitá primárně nikoli pro soudce, ale pro občany, jejichž práva mají být chráněna.

Kritika nedostatečné právní kultury a dodržování principů právního státu zazněla v uplynulých dnech při hodnocení dvaceti let demokracie mnohokrát. Nezávislost financování justice, podíl soudců na správě justice a nutnost zvýšení pravomocí, které mohou právní kulturu a ochranu práv významně podpořit, však bohužel dosud nejsou součástí veřejné debaty.

Fungování soudů je nepřímo ovlivňováno skrze finanční tok z ministerstva spravedlnosti. Na semináři soudci zmínili příklady, kdy jim ministerstvo spravedlnosti komplikuje netransparentním financováním i snižováním finančních částek pro jednotlivé soudy jejich práci a podráží důstojnost soudců. Navíc v uplynulých letech přibylo útoků na justici, a to ze strany exekutivní, potažmo i zákonodárné moci. Soudci proto volají po řešení. Tím by mimo jiné bylo ustavení takového orgánu justice, který by byl na ministerstvu spravedlnosti nezávislý, jako je tomu v drtivé většině zemí EU. Soudci se rovněž shodli na tom, že se v zahraničí osvědčilo, když jsou v takovém orgánu zastoupeni rovněž zástupci jiných profesí.

Řečníci, kteří představili řadu fungujících modelů ze zahraničí (viz link níže), zdůraznili, že podle Ústavy je to soudní moc, která má chránit základní práva občanů. A to nejen před státními orgány, ale i nadnárodními korporacemi či v jednotlivých případech při zneužití moci politickou většinou. Z těchto důvodů je potřeba velice citlivě reagovat na návrhy, které dále omezují nezávislost soudců.

Podle nevládních organizací (Liga lidských práv, PILA, Iuridicum Remedium) je zásadní, aby se soudci sjednotili v tom, jaký model soudnictví chtějí s důrazem na efektivní a nestrannou ochranu práv občanů prosazovat. Soudci by rovněž měli hledat cesty, jak ve veřejné diskuzi lépe komunikovat s veřejností o důležitosti svých požadavků.

Podkladový materiál s příspěvky soudců Jana Sváčka, Elišky Wagnerové, Zdeňka Kühna a právního experta Davida Kosaře naleznete zde.

Bližší informace:
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, mobil: 608 719 535
Vítězslav Dohnal, ředitel PILA, mobil: 776 834 534
Helena Svatošová, Iuridicum Remedium, mobil: 776 890 170