Jeden svět Brno je bezpečně blízko a letos pro všechny

Identita a její různé podoby v globalizovaném světě 21. století – to je téma, které se rozhodl prozkoumat letošní ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět pod heslem Bezpečná blízkost. Akci pořádá Člověk v tísni a do Brna jej v termínu 21. – 29. března přináší Liga lidských práv. Festival letos nabízí projekce i pro diváky s postižením, seniory nebo rodiny s dětmi.

Jubilejní 20. ročník festivalu Jeden svět Brno odstartuje v kině Scala filmem Na jejích bedrech, který sleduje příběh bojovnice za práva jezídů a žen v ozbrojených konfliktech Nadji Muradové. Držitelka Nobelovy ceny za mír se nebojí otevírat staré rány a připomínat celému světu zvěrstva, které páchal Islámský stát na ní a její rodině. Na film naváže debata s blízkovýchodním expertem Markem Čejkou.

Brněnský festival nabídne před 50 projekcí v kině Scala, Café Práh, klubu Leitnerova a kavárně Trojka. Přivítá desítky hostů – například válečnou reportérku Markétu Kutilovou, novinářku Fatimu Rahimi, urbanistu Osamu Okamuru nebo datového žurnalistu Michala Zlatkovského.

Jeden svět pro všechny

Letos je festival ještě dostupnější všem skupinám diváků. Nabízíme speciální projekce pro seniory (včetně asistovaného odvozu do a z kina), tři typy projekcí pro rodiče s dětmi (MamaTata kino, projekce s dílničkami a pásma dětských filmů) a zpřístupnili jsme projekce lidem s postižením či psychickým onemocněním:

  • 17 filmů promítáme se speciálními titulky pro neslyšící
  • zahájení festivalu a další dvě debaty navíc tlumočíme do znakového jazyka
  • kino Scala bude vybaveno indukční smyčkou
  • 4 filmy promítáme s audiopopisem pro nevidomé
  • nabízíme dvě relaxované projekce – tomto aranžmá (tišší zvuk, více světla, možnost pohybu v sále a projekce bez reklam) si mohou dokumenty vychutnat například lidé s mentálním postižením, autismem či epilepsií
  • většina projekčních míst je bezbariérová

Jeden svět na školách

Festival již tradičně v dopoledních hodinách promítá pro publikum základních a středních škol z Brna a okolí. Dětem od 8 do 14 let promítáme série krátkých filmů, pro starší studenty a studentky pak vybrané středometrážní snímky z programu pro veřejnost. Nedílnou součástí každé projekce je diskuze, kde se mladí diváci dozví více o tématu filmu a mají možnost vyjádřit svůj názor.

Kompletní program festivalu, aktuální seznam hostů a všechny další informace jsou dostupné na webu www.jedensvet.cz/brno

Pro více informací či žádosti o novinářské akreditace kontaktujte koordinátora festivalu Dana Petruchu na tel. +420 602 618 909 nebo emailu dan.petrucha@jedensvetbrno.cz

Expodům zastřeší náš benefiční turnaj Liga Cup

Turnaj firem v malé kopané, beachvolejbalu a volejbalu Liga Cup, který pořádáme na podporu naší bezplatné právní poradny pro pacienty Férová nemocnice, má nového partnera. Děkujeme firmě Expodum.cz, která nám pro pohodovou organizaci dalších ročníků turnaje nezištně věnovala dva rozkládací velkoplošné party stany v „ligové“ modré barvě. Díky tomu můžeme pro naše dlouhodobé partnery pořádat další teambuildingové a sportovní aktivity za každého počasí.

ProCam – Procesní práva optikou kamery

Procesní práva optikou kamery. Audiovizuální nahrávání výslechů v EU.

Procedural rights observed by the Camera – Audiovisual recording of interrogations in the EU.

Cíle projektu:

  • mapování vztahu mezi využíváním audiovizuálního záznamu u výslechu a dodržováním práv obžalovaných (zejména patřících do některé ze skupin zranitelných osob) s ohledem na doporučení Komise č. C (2013) 8178/2 (S3§13)
  • zjištění role kamerového záznamu při zajišťování práv garantovaných směrnicí č. 2013/48
  • identifikace dobré praxe využívaní kamerových záznamů u výslechu napříč státy Evropské unie
  • porozumění případných obav z využívání kamerových záznamů

Aktivity:

  • říjen 2017: Zahajovací setkání s partnery projektu v Budapešti
  • listopad 2018: Experience Exchange Meeting v Paříži – setkání na výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe s relevantními osobami z jednotlivých zemí a experty na problematiku nahrávání výslechů z Francie, Velké Británie, USA a dalších států
  • červen 2019: Konference v Bruselu shrnující závěry z jednotlivých zemí před lokálními hosty, včetně představitelů Evropské komise
  • červen 2019: Kulatý stůl pro seznámení s průběhem projektu a sdílení zkušeností s osobami z praxe v České republice
  • červenec 2019: Publikace národní zprávy a srovnávací zprávy

Publikace jako výstup projektu:

Dílčím výstupem projektu je národní zpráva pro Českou republiku, shrnující poznatky z výzkumu sestávajícího z:

  • Rešerše veřejně dostupných zdrojů
  • Analýzy relevantní legislativy a judikatury
  • Podání žádosti o informace k relevantním orgánům (Policejní prezidium, Ministerstvo vnitra)
  • Semistrukturovaných rozhovorů s osobami se zkušenostmi s policejními výslechy

Českou verzi národní zprávy naleznete zde.

Anglickou verzi národní zprávy naleznete zde.

Hlavním výstupem projektu je srovnávací zpráva postavená na komparaci legislativy a praxe nahrávání výslechů ve všech zúčastněných zemích, včetně stručných shrnutí národních zpráv. Tato zpráva je dostupná v angličtině zde.

Projekt koordinuje Maďarský helsinský výbor a je podpořen Evropskou komisí.

Stanovisko Ligy ke kontroverzním vyjádřením Zuzany Candigliota

Liga lidských práv se důrazně distancuje od obsahu i stylu vyjádření Zuzany Candigliota na sociální síti Facebook v diskuzi o autistických dětech. Především pak od jejího pátečního vyjádření, že rodiče těchto dětí by měli mít za určitých okolností možnost rozhodnout o jejich eutanazii. Tento názor je v rozporu s aktuálně uznávanými lidskoprávními standardy. Nesplňuje ani základní podmínky (v některých evropských zemích legální) eutanazie ve smyslu urychlení neodvratné a blízké smrti s cílem zkrátit nesnesitelné utrpení, ke kterému musí pacient dát opakovaně informovaný souhlas.

Zuzana Candigliota už od pondělí 10. 12. 2018 není statutární zástupkyní Ligy lidských práv (v rejstříku spolků dosud není aktualizováno) a zůstává v roli spolupracující advokátky. V tomto smyslu jde o její soukromá vyjádření.

Protože nejde o první případ v nedávně době, kdy jsou vyjádření Zuzany Candigliota v rozporu s hodnotami Ligy a ohrožují její pověst, zvážíme také další kroky. V rámci kolektivu Ligy budeme v příštích dnech diskutovat o budoucnosti naší další spolupráce a jejích pravidlech.

Dan Petrucha
Předseda Ligy lidských práv

Na Den lidských práv se Ústavní soud zastal nedobrovolně hospitalizovaného muže

Symbolicky na Den lidských práv vyhlásil Ústavní soud nález ve věci nedobrovolného držení našeho klienta v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Podle Ústavního soudu porušily obecné soudy základní právo muže na soudní ochranu a osobní svobodu. Nová ustálená judikatura Ústavního soudu se zastává jedné z nejzranitelnějších skupin osob – psychiatrických pacientů, jejichž práva obecné soudy do velké míry stále ignorují.

Porušení práv našeho klienta spočívalo v tom, že obecné soudy (Obvodní soud pro Prahu 8, Městský soud v Praze a Nejvyšší soud) prohlásily nedobrovolnou detenci za zákonnou, ovšem spoléhaly pouze na tvrzení ošetřujících lékařů nemocnice a nenechaly ke zdravotnímu stavu stěžovatele zpracovat nezávislý znalecký posudek. Soudce Ústavního soudu Tomáš Lichovník při dnešním vyhlašování nálezu (sp. zn. I. ÚS 2647/16) odkázal na obdobný nález ze začátku tohoto roku (sp. zn. II.ÚS 2545/17). V tomto dřívějším kuriózním případě došlo k týdenní nedobrovolné detenci muže, který byl oblečen v pirátském oblečení, přitom nebyl nijak nebezpečný (více o případu v článku zde).

V obou případech vyvstala stejná otázka, zda soud může při posuzování zákonnosti nedobrovolné hospitalizace vycházet výhradně z odborného názoru lékařů – zaměstnanců nemocnice, která osobu nedobrovolně hospitalizovala. Podle Ústavního soudu je zjevné, že účastníci detenčního řízení – hospitalizovaná osoba a nemocnice, mají opačný zájem na výsledku řízení, a to i s ohledem na případné uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonnou hospitalizací. Proto je v případě přezkumu zákonnosti nedobrovolné hospitalizace po propuštění pacienta na místě přistoupit k zadání znaleckého posudku, neboť soud již není vázán 7denní lhůtou na rozhodnutí, jako je tomu hned po převzetí pacienta do nemocnice a trvání nedobrovolné hospitalizace, a na zpracování posudku je dostatek času.

Stěžovatel si u Ústavního soudu namítal nejen to, že důvodnost detence nebyla prokázána nezávislým a objektivním znaleckým posudkem, ale ohrazoval se i proti tomu, že soudy nezkoumaly jeho aktuální zdravotní stav v době nedobrovolné hospitalizace a ani nezkoumaly splnění všech tří zákonných podmínek nedobrovolné hospitalizace: a) existence bezprostředního a závažného nebezpečí, b) existence nebo domněnka existence duševní poruchy, c) neexistence alternativ ke zbavení osobní svobody. Soudy například opomenuly, že zdravotnická dokumentace nepopisovala žádnou hrozbu, kterou měl stěžovatel představovat pro sebe nebo pro společnost.

Bližší informace poskytne: Zuzana Candigliota, advokátka a právnička Ligy lidských práv, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz

Nález Ústavního soudu byl vyhlášen, ale zatím nebyl doručen – bude zveřejněn v databázi http://nalus.usoud.cz pod sp. zn. I. ÚS 2647/16.