Středa, 11. května 2011Tiskové zprávy
Sněmovna dnes ve třetím čtení schválila změnu zákona o soudních poplatcích. Zákonodárci odsouhlasili, že se jednotlivé soudní poplatky zvýší o 20 až 100%. Nakonec se podařilo z původního návrhu vlády vypustit zavedení nových poplatků pro budoucí osvojitele nebo pro ty, kteří po státu požadují odškodnění za dlouhá řízení či pochybení úřadů. Nedojde ani k navrhovanému zpřísnění možnosti osvobození od placení poplatku. Liga lidských práv se přesto domnívá, že přijetím zákona se čeští občané vzdalují šanci na kvalitnější soudnictví.
Rozhodování českých soudů je v mnoha případech nepředvídatelné a pomalé. Chybí podpora pro mimosoudní řešení sporů. Pro lidi s nízkými příjmy je obtížné se na soud vůbec obrátit, protože systém bezplatné právní pomoci je neúplný a nepřehledný. Pravdou sice je, že soudní poplatky se řadu let nezvyšovaly a stát se snaží snížit zadlužení. Vzhledem ke stavu české justice však mělo být zvýšení poplatků doprovázeno přijetím změn, které by služby soudu pomohly zkvalitnit. „Tuto šanci jsme bohužel propásli,“ komentuje novelu Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv, a dodává: „Stát by se měl zaměřit v první řadě na to, aby soudnictví fungovalo efektivněji, samotné zvyšování poplatků problém financování soudů nevyřeší.“
Obrovským handicapem většiny českých soudů je špatná organizace práce. Že tento problém řešit lze, ukazuje rozdílnost v délce řízení stejného typu sporu u různých soudů. Zatímco někde umí vyřešit případ v řádu měsíců, jinde se spor vleče léta. Na některých soudech totiž začaly fungovat takzvané soudní minitýmy, které zabraňují tomu, aby soudce musel dělat všechno včetně administrativy. Soudům by také odlehčila větší podpora mimosoudního řešení sporů, minimálně ve formě přijetí zákona o mediaci.
Značně nefunkční je také systém zajišťování bezplatné právní pomoci pro nejchudší. Kvůli nedostatku informací a přílišné byrokracii je i pro běžného člověka v podstatě nemožné bez pomoci odborníků na bezplatnou právní pomoc dosáhnout. Lidé, kteří nemají na advokáta a nedokáží si např. žalobu napsat sami, tak zůstávají bez šance domoci se spravedlnosti. Bezplatná právní pomoc pro správní řízení nebo pro řízení před úřady navíc chybí úplně.
Nová úprava však přináší i některé pozitivní změny. Oběti trestných činů budou osvobozeny od placení soudního poplatku, pokud se budou u civilních soudů domáhat náhrady škody vůči pachateli. Sněmovna nakonec schválila také pozměňovací návrh poslance TOP 09 Polčáka a lidé, kteří budou po státu požadovat náhradu za neoprávněné trestní stíhání nebo třeba neoprávněně vyměřenou daň, tak nadále poplatek platit nemusejí. Tento návrh Liga prosazovala od samého počátku připomínkového řízení. „Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že lidé žalob proti státu podávají zbytečně mnoho. Nedokládá to žádnými daty. Domníváme se, že stát by měl spíše zlepšit své fungování tak, aby po něm lidé nemuseli vymáhat škodu u soudu. Vzhledem k tomu, že například i za dlouhá řízení se odškodňuje spíše maximálně v řádu desítek tisíc, mohl by dvoutisícový poplatek občany skutečně odradit od toho, aby žalobu vůbec podali,“ dodává právnička Ligy.
O návrhu bude nyní hlasovat Senát, který má na jeho projednání 30 dnů.
Více informací poskytne:
Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv, tel.: 608 044 625, mtetrevova@llp.cz
Další informace k tématu.
Středa, 11. května 2011Zprávy z médií
Brno – Liga lidských práv spustila webový formulář „Chci svůj porod“, který má pomoci zlepšit práva žen v porodnicích. Podle organizace dochází totiž k jejich porušování i přesto, že ministerstvo zdravotnictví prý žádné stížnosti v posledních letech neřešilo. Ženy můžou ve formuláři popsat svoje zkušenosti s omezováním práv nebo nedůstojným zacházením. V kampani mohou lidé oslovit s podněty ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09), zdravotní pojišťovny a svého senátora, řekla dnes novinářům za Ligu lidských práv Zora Javorská.
K dalším cílům kampaně Ligy lidských práv patří třeba to, aby ženy nemusely za přítomnost svých partnerů u porodu v porodnici platit nebo aby si mohly vybrat svou porodní asistentku. S tou by byly v kontaktu už během těhotenství a v porodnici po celou dobu porodu. Nemocniční asistentky se u něj dnes střídají podle směn. Podle Javorské je mnoho žen v zemi s porodnictvím nespokojených, ale v šestinedělí, kdy mají mnoho starostí s péčí o dítě, nemají na stížnosti čas. Později raději vše hodí za hlavu.
Představitelka Ligy lidských práv popsala loňský případ z Brna, kdy žena neplánovaně porodila doma své třetí dítě. Porod trval 20 minut, takže odjet nestihla. Pak zavolala záchrannou službu kvůli vyšetření dítěte. Lékař konstatoval, že je dítě v naprostém pořádku, přesto ženu i s ním přinutil ihned odjet do porodnice. Když nechtěla, zavolal policii. „Paní říkala, že do porodnice by s dítětem potom odešla, ale že se chce připravit. Chtěla se omýt, obléct dítě,“ uvedla Javorská. Lékař jí však odmítl dát hodinu, za kterou slíbila sama se do nemocnice dopravit. Podle Javorské navíc nejspíš zdravotníci na cestu dítě špatně zabalili, a tak prochladlo. Případ se stal v únoru. Na pozdější stížnost prý záchranná služba „reagovala arogantně“. Liga podala žalobu na ochranu osobnosti.
Žalobou skončil i případ studentky medicíny – prvorodičky, která si přála porod bez umělých zásahů. Lékař jí údajně schválně udělal nástřih hráze, i když to výslovně odmítla. Žena byla prý zdravá a plod nijak veliký. „Když žena měla zájem to řešit mimosoudně, ze strany nemocnice se dočkala další arogance,“ řekla Javorská.
Ke kampani Ligu lidských práv přimělo i údajné vyjádření zástupce ministerstva zdravotnictví na odborném fóru, že ženy jsou v Česku s těhotenskou, porodní a poporodní péčí spokojeny, protože ministerstvo neprošetřovalo žádnou stížnost. Kvůli kampani zřídila liga stránky http://www.ferovanemocnice.cz. Lidé tam mohou vyplnit připravený formulář, případně text změnit a doplnit o své zkušenosti.
Čánek byl publikován dne 11.5.2011 na www.čt24.cz, obdobně také na webu ceskamedia.cz a ceskenoviny.cz a vitalia.cz.
Úterý, 10. května 2011Tiskové zprávy
Pozvánka na tiskovou konferenci
Rodíme (se), jak potřebujeme
Světový týden respektu k porodu v Brně 16. – 21. 5. 2011
KDY: Středa 11. května 2011 od 10 hodin
KDE: Kavárna Kunštátská Trojka, Dominikánská 9, Brno (mapa zde)
Tisková konference seznámí novináře a novinářky s brněnskou podobou Světového týdne respektu k porodu: informativního festivalu o těhotenství, porodu a rodičovství.
KDO:
Kateřina Klíčová, výkonná ředitelka Unie porodních asistentek, UNIPA
Zora Javorská, koordinátorka kampaně Ženy a životní prostředí, NESEHNUTÍ
Lucie Harnošová, jednatelka společnosti Brána k dětem
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv
Festival letos nabízí velmi bohatý program: přednášky, workshopy, poradny porodní asistentky a duly, projekce filmů, křesty knih, dny otevřených dveří. Zapojila se do něj většina brněnských organizací věnujících se tématu, které spojila trojice organizátorek neformálně sdružená pod hlavičkou Aktivní rodičovství. Záštitu nad akcí převzal Odbor zdraví Magistrátu města Brna.
Na 16. – 22. května připadl rovněž celosvětový Týden opravdových plen, jehož program Vám také na tiskové konferenci představíme. Nebude chybět ukázka opravdových – látkových plen.
Seznámíme vás také s novým projektem Ligy lidských práv: Chci svůj porod, jehož prostřednictvím budou moci ženy nespokojené s porodní a poporodní zdravotnickou péčí oslovit ministerstvo, senátory či pojišťovny.
Unie porodních asistentek vyhlásí veřejnou sbírku „Bábovka pro porodní bábu“, jejíž příběh si budete moci u kousku bábovky a šálku kávy vyslechnout.
Kontakty:
Kateřina Klíčová, UNIPA, klicova@unipa.cz, 734 637 379
Zora Javorská, NESEHNUTÍ, zora@nesehnuti.cz, 606 722 988
Lucie Harnošová, Brána k dětem, lucka2@email.cz, 721 436 380
Pondělí, 9. května 2011Aktuality
Předseda Ligy se v půlce dubna zúčastnil dvoudenního setkání nevládních organizací při Agentuře pro lidská práva ve Vídni. Liga se členem této platformy stala v loňském roce a připojila se tak k více než 200 organizacím z celé Evropy. “I když fungování EU je mnohdy přebyrokratizované, nemůžeme její existenci ignorovat. Proto jsme se rozhodli stát se součástí platformy, která nám umožní ovlivňovat podobu politiky EU v oblasti lidských práv,” uvedl David Zahumenský, předseda Ligy.
Samotné setkání se zaměřilo na dvě základní témata. Prvním z nich je přístup ke spravedlnosti pro oběti porušení lidských práv, protože státy v zájmu úspor omezují bezplatnou právní pomoc a zvyšují soudní poplatky. To se bohužel děje i v České republice. Návrh novely, která má zvýšit soudní poplatky právě projednávají poslanci. Naštěstí už se Lize podařilo prostřednictvím připomínek dopad návrhu zmírnit.
Druhým tématem setkání byla práva lidí se zdravotním postižením. “Koncem minulého roku EU jako celek přistoupila k Úmluvě o ochraně práv lidí se zdravotním postižením. Je nyní především na nás, zástupcích občanské společnosti, abychom upozorňovali, že peníze ze strukturálních fondů ve střední a východní Evropě mnohdy nejsou využívány k začleňování osob s postižením ale spíše k výstavbě nových ústavů,” říká David Zahumenský.
Pátek, 6. května 2011Zprávy z médií
V roce 2004 byl tehdy sedmnáctiletý syn muže z jižní Moravy vyšetřen na psychiatrii, kde navrhli jeho hospitalizaci.
Otec o vyšetření nevěděl a když se chtěl se zdravotním stavem svého dítěte seznámit, narazil. Lékařka a v tomto případě zároveň i matka sedmnáctiletého pacienta odmítla otci do zdravotní dokumentace byť jen nahlédnout.
Soudy případ střetu rodičů a zároveň lékařky a otce pacienta, který má odpovědět na otázku, zda má otec na zdravotní dokumentaci svého nezletilého syna právo, řeší už šest roků.
U prvního soudu se otec v roce 2005 dozvěděl, že na podobné spory je pozdě, protože syn mezitím překročil věk osmnácti let a podle práva je dospělý. O podstatě věci ale soud nerozhodl. Odvolací Krajský soud v Brně se případem nechtěl zabývat vůbec, podle něj podobné spory musí řešit Úřad na ochranu osobních údajů.
Od soudu na úřad a zpět
Kvůli tomu případ doputoval až na stůl soudců Nejvyššího soudu, kteří podobný postup odmítli. Spory o právo na informace ze zdravotnické dokumentace tak napříště budou muset soudy řešit.
Podle Nejvyššího soudu není v podobných případech ochrana osobních údajů „převažujícím zájmem“ a soudy musí hodnotit třeba i povinnosti a práva rodičů.
Podle Davida Zahumenského z Ligy lidských práv Úřad na ochranu osobních údajů spory o zdravotnickou dokumentaci řešit nechce. „Úřad se snaží zabránit zneužití nebo neoprávněnému nakládání s osobními údaji, ale spory mezi pacienty a zdravotnickými zařízeními řešit odmítá,“ říká Zahumenský.
Spor rodičů dnes už čtyřiadvacetiletého syna tak znovu skončí u Krajského soudu v Brně, kterému Nejvyšší soud nařídil jejich spor rozhodnout.
Zákony pohnula kauza Hlinka
Podle zkušeností právníků z Ligy lidských práv sporů mezi pacienty nebo jejich rodiči a lékaři o zdravotnickou dokumentaci v posledních letech ubylo. Může za to novela zákona o zdraví lidu, která v roce 2008 stanovila, že pacienti mají právo do zdravotní dokumentace nejen nahlížet, ale i si z ní pořizovat kopie.
Změnu zákona rozpoutal případ Liběny Hlinkové, která se v roce 2004 po smrti svého muže, legendárního hokejisty a trenéra Ivana Hlinky, marně snažila získat z karlovarské nemocnice jeho kompletní dokumentaci.
V jejím mediálně velmi sledovaném případě nakonec musel zasáhnout tehdejší hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel, který si na vlastní odpovědnost jako zástupce zřizovatele nemocnice dokumenty vyžádal a pak je Hlinkové předal.
Článek byl publikován dne 6. 5. 2011 na aktualne.cz a naleznete jej zde.
Autorkou článku je Veronika Suchá, aktualne.cz.
