Odmítnutí očkování musí být projednáno do jednoho roku

Liga lidských práv zastupuje rodiče, kteří nesouhlasí s rozsahem povinného očkování v ČR, odmítli některá očkování svých dětí, a jsou proto stíháni za přestupek. Zákon obecně stanoví od spáchání přestupku roční lhůtu, po jejímž uplynutí není možné věc projednat a udělit pokutu. Dosud nebylo jasné, platí-li to také pro odmítnutí očkování. Krajská hygienická stanice však nyní potvrdila, že i odmítnutí očkování proti tuberkulóze musí být projednáno do jednoho roku.

Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci potvrdila ve svém usnesení ze dne 22. 7. 2008 výklad zákona ve prospěch rodičů. Odpovědnost za přestupek tak po uplynutí jednoho roku od spáchání přestupku zaniká. Dnem spáchání přestupku byl určen poslední den lhůty, během které mělo být dítě podle vyhlášky naočkováno. V případě očkování proti tuberkulóze, které má být provedeno do šestého týdne od narození dítěte, je dnem spáchání přestupku až poslední den této lhůty. Pokud úřady nestihnou pravomocně rozhodnout o udělení pokuty nejpozději do jednoho roku, řízení je zastaveno a rodiče pokutu platit nemusí.

V případě, že by odpovědnost rodičů neočkovaných dětí nezanikala, bylo by možné je stíhat bez ohledu na to, kdy mělo být dítě očkováno, a dokonce udělovat pokuty opakovaně. V praxi mohou činit problémy ty druhy očkování, u kterých právní předpisy nestanoví pro očkování přesnou lhůtu. V těchto případech totiž nebude snadné přesně určit den spáchání přestupku, a tedy počátek jednoleté lhůty.

Školy mají být k Romům fér

Férová škola znamená: romské děti nejsou znevýhodněny a dostávají vzdělání jako každé jiné dítě
Břeclav – Jsi z romské rodiny? Tak patříš do zvláštní školy. Podle Ligy lidských práv je takový postup v řadě jihomoravských škol stále ještě běžnou praxí. Děti romských rodičů často končí bezdůvodně ve školách se sníženými standardy.
Zabránit by tomu měl projekt Férová škola, který chce Liga nastartovat v Břeclavi – městě, které má dlouhodobé problémy, co se týče soužití Romů a ostatních obyvatel.
Autoři vymysleli projekt na základě poznatků o vzdělávání romských dětí. Pod záštitou ministerstva školství chtějí přidělovat certifikát „Férová škola“ těm základním školám, které začleňují romské děti do svých tříd a kde nedochází k diskriminaci.
„Všechny břeclavské školy budou informovány o tom, že tento certifikát existuje. A město má zájem, aby se všechny školy o tento certifikát ucházely,“ uvedl břeclavský starosta Dymo Piškula. Podle něj by systém férových škol mohl přispět ke kvalitě vzdělání romských dětí. Koordinátorka projektu Lucie Obrovská se chystá do Břeclavi příští týden. Ředitelům představí „férový“ certifikát.
„Glejt diskriminaci nespraví“ Liga lidských práv tvrdí, že pro školu je takové osvědčení známkou prestiže. To si ale nemyslí Jarmila Poláková, která v břeclavských školách pracovala jako romská poradkyně. „Nechat si přidělit takovou značku může být pro školu i nevýhodné. Automaticky dostane punc školy pro Romy,“ míní Poláková s tím, že všechny romské děti budou zase chodit do školy jen spolu, zatímco rodiče bílých dětí se takové škole mohou vyhýbat. „Na každé škole určitá míra diskriminace je. A nějaký glejt to nespraví,“ domnívá se.
Naopak podle Lucie Obrovské je Česká republika dlouhodobě kritizována ze zahraničí za segregaci zejména romských dětí a za jejich následné špatné uplatnění na trhu práce. „Tyto děti většinou končí ve zvláštních školách, kde nemůže být dosaženo jejich plného vzdělanostního potenciálu. Jihomoravská oblast je toho bohužel zářným příkladem,“ míní koordinátorka.
„Férová škola má garantovat dodržování lidských práv, zákaz diskriminace a začlenění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu, tedy do klasické třídy,“ dodává Lucie Obrovská. První školy by mohly získat certifikát na jaře příštího roku.
Férová škola musí mít například ve vzdělávacím programu zpracovány antidiskriminační zásady. Musí aktivně motivovat děti s jinou etnickou příslušností k zápisu do školy. A rozhodně nesmí odmítnout romské dítě přijmout, pokud není důvodem třeba naplněnost školy.
Ve škole navíc nesmí existovat třída, v níž by byli soustředěni žáci jednoho etnika.
V Břeclavi má patrně nejvíc romských školáků Kupkova škola, respektive její pracoviště v Sovadinově ulici. Tamse teprve budou rozhodovat, zda se stanou školou férovou. „Určitě se tím budeme zabývat. Z každého projektu se dá něco vytěžit,“ uvedl zástupce ředitele školy Petr Pláteník. Podle něj škola s romskými žáky pracuje nepřetržitě. „Romské děti jsou docela šikovné. Dá se s nimi velice dobře pracovat. Hodně k tomu přispívá romská asistentka,“ poznamenal s tím, že Sovadinova škola už férovou je. Alespoň co se týče přístupu k žákům.

Článek vyšel dne 23. 8. 2008 v deníku Mladá fronta DNES – jižní Morava.

Ministerstvo řeší problémy se znalci jen částečně

Liga nedávno upozornila na nedostatky v činnosti soudních znalců z oboru zdravotnictví. Ministerstvo spravedlnosti nyní vypracovalo novelu, která by měla práci znalců zkvalitnit. Namísto zcela nového zákona, po kterém volal také veřejný ochránce práv, se však odhodlalo pouze k úpravě stávajícího zákona.

Novela chce lépe specifikovat požadavky kladené na znalce, kvalifikuje některá pochybení znalce jako přestupek, avšak nestanovuje kritéria pro vypracování znaleckého posudku, ani nepřináší jasná pravidla pro ověřování kvalifikace znalce (např. rakouská právní úprava stanoví, že zápis do seznamu znalců je omezen na dobu 5 let, která může být na žádost znalce prodlužována vždy o 10 let). Stále není adekvátně upraven proces jmenování znalce či jeho odvolání.

Liga ministerstvu zaslala své podněty k novele. Jak ale vyplývá ze systémového doporučení Ligy č. 7 – Problémy v činnosti soudních znalců z oboru zdravotnictví, řada současných problémů není způsobena jen právní úpravou, ale často jsou na vině i státní orgány, které jsou benevolentní vůči průtahům při vypracování posudku, zadávají znalci nesprávné otázky či nekontrolují znalecké deníky. Také sbory pro znalecké otázky, které by měly pomáhat posuzovat kvalifikaci uchazečů o znaleckou činnost, často nejsou vůbec zřízeny; novela s nimi přitom počítá. Liga doufá, že ministerstvo bude pokračovat dalšími kroky vedoucími ke zlepšení systému znalců.

Policista k soudu nejde

Hodonín -Možná s pošramocenou pověstí, ale z pohledu zákona s čistým štítem vyšel hodonínský policista z kauzy, která na jaře otřásla tamním oddělením.
Teprve šestnáctiletá dívka tehdy obvinila strážce pořádku ze znásilnění. Za pravdu jí dalo vyšetřování Inspekce ministra vnitra. Státní zástupce, který jako jediný může rozhodnout o stíhání policisty, však celou věc odložil. Díky tomu hodonínský policista vyjde z případu beztrestně.
„Na základě pokynu státního zástupce jsme věc odložili. Státní zástupce nespatřoval v jednání policisty trestný čin. Případ proto nelze vyřídit jinak,“ uvedla mluvčí Inspekce ministra vnitra Martina Lídlová. Samotná inspekce přitom případ viděla jinak. Státní zástupce je však v těchto věcech inspekci nadřízený, a tak nezbývá než jeho rozhodnutí poslechnout.
Celá událost vyšla najevo letos v dubnu. Policista podle původního obvinění využil služební auto k intimní schůzce se šestnáctiletou dívkou. Navíc v době, kdy měl být ve službě. Slečna o pár dní později nahlásila, že ji „muž zákona“ v autě znásilnil. Pokud by státní zástupce stíhání policisty povolil, soud by mu mohl vyměřit tři až deset let za mřížemi. Dívka totiž ještě nebyla plnoletá – o to by byl trest přísnější.
Podle Jiřího Kopala z Ligy lidských práv nejde o první případ, kdy se Inspekce ministra vnitra a státní zastupitelství neshodly. „Vyšetřování nejsou transparentní. Často jeden z orgánů celou věc odloží, a provinění policisty tak zůstane bez trestu. Buď vzájemně kryjí nedostatky ve vyšetřování, nebo naopak jeden druhého obviňují. Ale výsledek je stejný: žádný odsouzený policista,“ míní Kopal.
Beztrestně však nemusí vyjít z vyšetřování další policista z Hodonínska. Inspekce ministra v jeho případě zjišťuje, zda prostřednictvím vnitřní počítačové sítě prodával svým kolegům zakázané anabolické steroidy. Vyšetřování ještě neskončilo. „V tomto případě je nutné provést celou řadu úkonů, které jsou časově náročnější. Předpokládám, že rozhodnutí by mohlo padnout v září,“ uvedla Martina Lídlová. (Viz Policejní… str. B2)
Šestnáctiletá dívka obvinila hodonínského policistu ze znásilnění. Inspekce ministra vnitra jí dala za pravdu.

Článek vyšel dne 15. 8. 2008 v deníku Mladá fronta DNES – jižní Morava.

Policejní kauzy jsou neprůhledné

Brno – Podle Inspekce ministra vnitra znásilnil policista z Hodonína šestnáctiletou dívku. Státní zastupitelství však tvrdí, že je nevinen. Kdo má pravdu? Podle Jiřího Kopala z Ligy lidských práv v Brně je v současnosti téměř nemožné delikty policistů a veřejných činitelů vyšetřit spravedlivě. „Ostatně se to ukazuje i v případech všech současných a nedávných politických kauz,“ míní.
Dá se to nějak změnit?
Z našeho hlediska by to bylo možné jedině tehdy, kdyby existoval jediný orgán, který posuzuje veškeré nezákonnosti policie. Ať už trestné činy nebo stížnosti. Dnes na sebe Inspekce ministra vnitra i státní zastupitelství vzájemně házejí odpovědnost za to, že se to nešetří. Státní zastupitelství říká, že inspekce neměla dost důkazů, a odloží to, nebo to odloží už inspekce a státní zastupitelství to pak nemá důvod rozviřovat. Vytváří se tak velmi nedůvěryhodný obraz obou institucí.
Liga lidských práv už ovšem dostala před soud několik policistů.
Za poslední čtyři roky máme na kontě devět odsouzených policistů. Vždy jsme museli přinést konkrétní důkazy. Šlo například o policisty, kteří v Popovicích u Jičína vnikli do domu romské rodiny. Nebo v Karlových Varech, kde bezdůvodně zbili člověka. Letos odvolací soud potvrdil odsouzení členů městské policie v Praze, kteří také napadli člověka přímo na ulici. Všichni byli odsouzeni jen podmíněně.
Proč tak nízké tresty?
Soud zohlední, že byli ve službě do té doby dobří, nemají záznam v trestním rejstříku, tak proč jim nedat podmínku.
Zřízení orgánu, který by měl na starosti delikty policistů, jste prosazovali i pro novelu služebního zákona.
Je to jediný způsob, jak docílit toho, aby současně dvě instituce nesvalovaly odpovědnost jedna na druhou. Dosáhneme tak větší transparentnosti šetření těchto případů.

Rozhovor vyšel dne 15. 8. 2008 v deníku Mladá fronta DNES – jižní Morava.

Liga vydala analýzu vybraných témat zdravotnického práva

Na základě zkušeností s poskytováním poradenství a právní podpory pacientům, ale také se znalostí problémů, kterým jsou nucena čelit zdravotnická zařízení, vytvořili právníci Ligy analýzu, která je mimo jiné reakcí na přípravu nové zdravotnické legislativy, zejména na návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ale také na návrh zákona o specifických zdravotních službách.
Problematika zdravotní péče je v současné době obsažena v celé řadě právních předpisů, její základ je však obsažen v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Tento zákon je již značně zastaralý a jak shrnuje důvodová zpráva k připravované legislativě i přes všechny dosavadní novelizace … zůstala jeho velká část již prakticky nepoužitelná, neboť upravuje „zdraví a potřeby lidu“ a nikoli skutečné potřeby konkrétního pacienta. Tím je významně potlačena možnost pacienta vymáhat svá práva a nároky.

Liga lidských práv vítá snahu ministerstva zdravotnictví nahradit stávající právní úpravu modernější legislativou, zároveň však podle našeho názoru zůstávají některé závažné problémy opomenuty. Analýza Legislativní ochrana práv pacientů se snaží na některá témata poukázat a přenést také příklady jejich regulace v jiných zemích.

Policisté musí být zdvořilí. Nařizuje jim to zákon

Praha – Pomáhat a chránit – a ještě navíc zdvořile.
Tak by ideálně měla vypadat práce české policie, pokud by se naplnily vize ministerstva vnitra. Motto „pomáhat a chránit“ je zatím k vidění na dveřích policejních aut, zmíněnou zdvořilost ale policistům nařizuje přímo nový policejní zákon.
Ten zdvořilost označuje jako základní povinnost policisty.
„Policista a zaměstnanec policie jsou při plnění úkolů policie povinni dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní,“ píše se v paragrafu devět zákona o policii, kterým se budou muži zákona řídit od ledna příštího roku.
Policie: Jsme zdvořilí už dnes
Podle mluvčího policejního prezidia Davida Kubaláka na slušné chování policisté dbají už dnes.#infobox
„Nic výrazného se pro nás od ledna nezmění. Zdvořilost a slušnost v komunikaci s veřejností je zakotvena i v etickém kodexu policie, který platí od roku 2005,“ říká mluvčí Kubalák.
Podle právníka Jana Kopala z Ligy lidských práv je ale takové zdůraznění zdvořilosti v zákoně správné.
Bude policie blíž lidem?
„I zdánlivé drobnosti jako nápis na policejním autě nebo taková zmínka v zákoně mohou vést ke změně filosofie práce policie. My dlouhodobě prosazujeme, aby se policie u nás přiblížila k modelu community policing. To znamená, aby byla blíže lidem, aby policista měl větší přehled, co se děje v jeho okrsku,“ vysvětluje Kopal.
Žádné sankce za neslušnost v zákoně nejsou. Ty policistu můžou potkat, jen pokud by se nevhodně choval ke kolegovi nebo nadřízenému.
„Tam je to něco jiného, na to jsou interní předpisy, které umožňují takové chování potrestat. To se ale veřejnosti netýká,“ říká Kubalák.

Článek vyšel dne 3. 8. 2008 na www.aktualne.cz, naleznete jej zde.

Začíná fotbalová liga. Poslední s dohledem policie

Praha – Fotbalové kluby, bourající řidiči, soudy i exekutoři. Ti všichni byli zvyklí na servis policie. Teď se budou muset naučit obejít v některých situacích bez něj.

Ministr vnitra Ivan Langer má za to, že policie nemá být „holka pro všechno“ nebo „ochranka zadarmo“. A tento plán zapracoval do reformy policie, která začne platit od ledna. Ochránci lidských práv se však obávají, jak se budou chovat ochranky, které policii nahradí.

Smrt Baníku?

Asi nejvýrazněji se změna dotkne fotbalových klubů. O víkendu startuje liga a pořadatelé se musejí do ledna naučit, jak zvládat divoké fanoušky bez mužů v uniformách.

„Pro podzimní část chceme zabezpečit maximální výkon pořadatelské služby. Ta nesmí být tolerantní k opilcům či pyrotechnice. Naším plánem je vytlačit skupinu lidí, která nemá na stadionech co dělat,“ řekl tento týden na tiskové konferenci bezpečnostní manažer Českomoravského fotbalového svazu Miroslav Platil.

Policie počítá i s tím, že se v okolí stadionů pro jistotu bude pohybovat i po prvním lednu 2009. Postupně se ale chce stáhnout. „Zkušenosti například z Nizozemí nám dokazují, že je to možné a že pořadatelé mohou fanoušky zvládnout,“ říká šéf pořádkové policie Petr Sehnoutka.
Černí šerifové mají střežit stadiony podle pravidel „pána domu“, ochránci lidských práv z toho mají strach.

„Už teď se setkáváme s případy, kdy ochranka někoho brutálně napadne například v hypermarketu. Mám obavy z toho, že omezování osobní svobody lidí se dostává do rukou privátní sféry,“ říká předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal.

Ministerstvo radí: Pouta se budou hodit

V příručce, jak zvládat fanoušky, kterou ministerstvo vnitra pro kluby vydalo, je například rada, aby kluby využívaly stávající trestní zákoník. Ten dává například komukoli možnost omezit osobní svobodu člověka, který spáchal trestný čin, do doby, než zasáhne policie.
Ministerstvo přitom nabádá k poměrně razantnímu postupu, když kapitolu opatřilo titulkem: Pořadatelské službě se mohou hodit i pouta.

ČMFS i ministerstvo tvrdí, že obavy z agresivity pořadatelů nejsou na místě – jednak proto, že reforma policie zpřísnila pravidla pro zaměstnance bezpečnostních agentur (například musejí být bezúhonní), a za druhé proto, že na výcviku pořadatelů se bude podílet přímo policie.

„Je důležité, aby pořadatelé byli dobře vycvičeni, na tom se bude podílet i samotná policie,“ uvedl Martin Linhart z ministerstva vnitra. Už v září čeká pořadatelské služby velké školení na policejní akademii.

Bez policie: doručování pro soudy i menší nehody

Stadiony nejsou jedinými místy, kde budou policisté od ledna chybět. Bez jejich přítomnosti se budou muset obejít menší nehody, kde nebude zraněný a škoda nepřesáhne sto tisíc korun.

Policisté už také nebudou soudům pomáhat s doručováním písemností, například předvolání k soudu. Vše budou muset zvládnout soudní doručovatelé nebo justiční stráž.

„V některých oblastech Prahy už nám policie odmítá s doručováním vypomáhat teď, takže tam to nebude žádná změna. Jinde se s tím budeme muset vypořádat, posílit soudní doručovatele. Je ale pravda, že policista uspěje při doručování někdy lépe, má psychologickou výhodu, autoritu, a je to zákonem chráněná osoba,“ říká mluvčí Městského soudu v Praze Jiří Kulawiak.

Podle něj je ale možné, že se problémy s doručováním brzy vyřeší jinak.

„Dojde-li však v souvislosti s připravovaným zákonem k zavedení povinné doručovací adresy, pak obtíže s nedoručitelností písemností ( při nichž policie byla nejčastěji využívána) snad pominou zcela,“ dodává.
Článek vyšel dne 2.8.2008 na www.aktualne.cz, naleznete jej zde.

Soudní znalecké posudky nikdo nekontroluje

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
——————–
Liga lidských práv chce po ministru spravedlnosti, aby zabránil praktikám některých soudních znalců. Jde o to, že jejich práci vlastně nikdo nekontroluje, a tak liga sesbírala asi padesát posudků z oblasti zdravotnictví a nechala je prověřit nezávislými experty. A ti zjistili celou řadu chyb.

Veronika LUDVÍKOVÁ, redaktorka
——————–
Posudek má velkou moc, někdy dokáže zvrátit i rozsudek soudu. Může někoho poslat do vězení nebo třeba připravit o dítě. A právě proto by měli znalci pracovat nestranně, jenže jejich kontrola téměř neexistuje.

David ZÁHUMENSKÝ, právník, Liga lidských práv
——————–
Současný stav vede k tomu, že znalci jsou v podstatě neodpovědní.

Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti /ODS/
——————–
Současná situace je naprosto neuspokojivá.

Veronika LUDVÍKOVÁ, redaktorka
——————–
Na znalce si stěžuje čím dál víc lidí, třeba u ombudsmana. Narůstá počet uplacených a zmanipulovaných posudků.

Jiří ŠVARC, primář oddělení ochranné léčby PL Bohnice, soudní znalec
——————–
Se stává to, že například advokáti obcházejí, obtelefonovávají znalce a ptají se, zda napíšu privátní posudek tak, aby byl ušit na míru té obhajobě.

Marie CILÍNKOVÁ, advokátka
——————–
Jsem se setkala i s případem, kdy znalec vyhotovil dva protichůdné posudky v téže věci u jednoho poškozeného.

Veronika LUDVÍKOVÁ, redaktorka
——————–
Nesprávným posudkům nahrává benevolentní zákon.

David ZÁHUMENSKÝ, právník, Liga lidských práv
——————–
Znalecký zákon je zcela nedostatečný a už měl být dávno změněn nebo nahrazen novým.

Veronika LUDVÍKOVÁ, redaktorka
——————–
Jenže ministerstvo spravedlnosti čtyřicet jedna let starý předpis ani nenovelizovalo. Teď chystá nový, ten by měl výrazně zpřísnit odpovědnost znalců.

Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti /ODS/
——————–
Pokud pochybí, pak musí být potrestán, a to i tak, že přijde o možnost vykonávat soudní znalectví.

Veronika LUDVÍKOVÁ, redaktorka
——————–
Jen zákon ale nestačí, ten totiž nemůže dát znalcům napříč všemi obory vodítko, jak mají při své práci postupovat. Liga lidských práv proto chce po resortu spravedlnosti, aby vytvořil i etický kodex znalce. Další možností by mohl být vznik komory s povinným členstvím, jakou mají notáři nebo advokáti, která by na práci znalců dohlížela. Veronika Ludvíková, Česká televize.

Textový záznam televizní reportáže v pořadu Události na ČT 1 ze dne 27.7.2008.

Soudní znalci nejsou objektivní, české zákony to ale neřeší

Praha/ Po běžném rentgenu cév se paní Lence zalila břišní dutina krví, na chvíli se zastavilo srdce a dodnes trpí trvalými fyzickými i psychickými následky.
Nejprve z toho byla obviňována lékařka, která špatně vpíchla kontrastní látku, až důsledný soudní znalec prokázal, že hlavní chyba byla v tom, že Lenku několik hodin po vyšetření nikdo nekontroloval. Lékařka měla štěstí, její posudek byl objektivní. V opačném případě by jí hrozila vysoká pokuta a možná i vězení. Jenže takových posudků je čím dál méně.
“Lékařští soudní znalci jsou neobjektivní, nejsou nestranní, většinou se s lékaři znají, a tak jim často pomáhají vybruslit z problémů,” říká právník David Zahumenský z Ligy lidských práv.
“Není se ale čemu divit, současné zákony jsou naprosto nevyhovující, i nařízení z roku 1939 upravovalo znaleckou činnost lépe než teď,” dodává Zahumenský. Znalec totiž může dostat napomenutí nebo být vyškrtnut ze seznamu, pořád ale neexistuje žádný kontrolní orgán, který by jeho činnost kontroloval.
“Poslali jsme řadu stížností na ministerstvo spravedlnosti, ale kvůli absenci kontroly znalců stát své pravomoci vůbec nevyužívá,” vysvětluje advokátka Marie Cilínková. Situace by se dala řešit jedině radikální změnou systému. “Je třeba změnit zákony, zorganizovat vzdělání znalců a především zřídit dohled. Měly by se zvýšit i odměny, znalci teď mají často pocit, že to dělají z dobré vůle, a tak si leccos dovolí,” říká advokát Ondřej Dostál.

Článek vyšel dne 24.7.2008 v Havlíčkobrodském, Moravskoslezském a Hradeckém deníku.