Pondělí, 3. ledna 2011Zprávy z médií
Manželé z Novojičínska se domnívali, že v místních dětském domově dochází k týrání dětí, na tuto skutečnost proto upozorňovali krajský úřad, kancelář ombudsmana i média. Případ údajného týrání už policie odložila, jenomže k soudu míří manželský pár. Jejich příběh připomíná, že i v novém českém trestním zákoně zůstala možnost jít za pomluvu do vězení. „Trestný čin pomluvy je zneužíván právě na lidi, kteří si dovolí upozornit na to, že se dějí nějaké věci, což samozřejmě není v pořádku,“ domnívá se Miroslav Luba, který rodičům dětí z novojičínského domova pomáhá.
Stejný názor zastává i David Záhumenský z Ligy lidských práv: „Pro ty, kteří jsou nějakým způsobem veřejně kritizováni, je často velmi snadným řešením podat trestní oznámení pro pomluvu a více v tom nemusí dělat.“ Případ pak šetří policie. Kritici navíc namítají, že očerňování stačí řešit v civilním řízení, kde může oběť pomluv vysoudit patřičné odškodnění.
I proto měla podle původního plánu pomluva v novém trestním zákoníku chybět. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) prý o tom byla velmi živá diskuze na ústavně-právním výboru, většina poslanců pak ale v hlasování podpořila možnost, aby trestní zákoník verbální trestné činy obsahoval.
Ministerstvo spraveldnosti zatím žádné změny v pojetí trestného činy pomluvy nechystá, spoléhá na to, že jeho případnému zneužívání zabrání soudy. Podle Davida Záhumenského už ale ve většině evropských zemí pomluva není trestným činem, nebo zůstala zachována jen na papíře a nepoužívá se.
Reportáž byla publikována dne 3. 1. 2011 na www.ct24.cz a naleznete ji zde.
Čtvrtek, 23. prosince 2010Zprávy z médií
Jaký byl pro Ligu rok 2010?
Letošní rok byl opět vzrušující. Dosáhli jsme několika úspěchů, vydali nové publikace, obměnil se náš tým… Musím říct, že jsem ještě ani neměl čas si to pořádně zrekapitulovat.
Když se tedy ohlédneš zpětně za letošním rokem, co považuješ za největší úspěchy v Lize?
Úspěšně jsme letos dokončili dva velké projekty, které Ligu posunuly zase o kus dál. Jde o projekty Férová nemocnice a Férové školy v praxi. Dosáhli jsme také významných rozhodnutí u nejvyšších soudních instancí, ať už jde o povinné očkování nebo volební právo lidí s postižením. Za velký úspěch považuji i vznik filmu „Školy na férovku“.
A naopak, jakým úskalím Liga lidských práv letos čelila?
Pravidelně bojujeme s tím, abychom získali financování a mohli se věnovat tématům, která považujeme za důležitá. Stejně jako v loňském roce jsme se ani letos nemohli intenzivněji zabývat problémem nadměrného odebírání dětí a jejich umisťování do ústavů. Na druhou stranu i přesto jsme převzali zastupování dvou rodin a podařilo se nám to zařídit tak, že od října se tomuto tématu věnuje na část úvazku systematicky jedna z našich právniček.
Každá organizace se mění a vyvíjí. Jak se za ten jeden rok změnila Liga?
Věřím, že se nám podařilo udělat další krok v cestě k tomu, aby se Liga stala dobře fungující institucí, která bude mít v naší společnosti pevně dané místo. Abychom zajistili kontinuitu našich činností přes výpadky projektového financování, rozvinuli jsme v tomto roce klub Lidi Ligy, který by měl představovat platformu našich finančních a ideových podporovatelů. Snaha zapojit do financování naší činnosti více lidí nás postavila před nové výzvy, se kterými jsme se museli vyrovnat. Pomohlo nám v tom i to, že jsme v Lize zřídili novou pozici koordinátora dárcovství. Personálně jsme se ale změnili výrazněji. V průběhu letošního roku se náš tým obohatil celkem o šest nových tváří, takže celkem nás nyní v Lize pracuje čtrnáct.
Ať se nebavíme jen o Lize, prozraď něco o sobě. Jako právník bys určitě našel práci i mimo neziskový sektor. Proč vlastně děláš svou práci?
Od okamžiku, kdy jsem se s Ligou v roce 2003 potkal poprvé na Škole lidských práv v Brně, pro mě byla práce v ní zcela přirozenou volbou. Jsem přesvědčený o tom, že kvalita života v naší společnosti se neodvíjí jen od materiálních hledisek, ale patří k ní i respektování důstojnosti a základních práv a svobod druhých. Lidé, se kterými jsem se v Lize po mém příchodu setkal, mi pomohli utvrdit se v tomto pohledu a jsem rád, že nyní se mohu sám snažit inspirovat ostatní. Vzhledem k tomu, že demokracie je u nás přeci jen ještě poměrně mladá a ochrana lidských práv a aktivní účast ve veřejném životě nemá dosud svou tradici, je stále na čem pracovat. Krom toho mě práce, kterou dělám, opravdu baví.
A co vidíš jako svůj největší pracovní úspěch? 
Před pár lety jsem za svůj nejvýraznější pracovní úspěch považoval rozhodnutí soudu, kterým se podařilo zvrátit praxi, kdy zdravotníci odmítali pacientům poskytnout kopii zdravotnické dokumentace. Bez přístupu k informacím totiž není možné nabourat nerovný vztah mezi lékařem a pacientem. Posléze ale přišla další důležitá rozhodnutí a od doby, kdy jsem začal v Lize vést určitý tým lidí a posléze i celou organizaci, mi největší radost přinášejí úspěchy ostatních, na kterých se podílím jen nepřímo. Musím přitom říci, že díky svým skvělým kolegům se mohu radovat docela často.
Jaká budoucnost čeká po Novém roce Ligu?
V příštím roce bych se chtěl zaměřit na stabilitu organizace. Jak jsem už zmínil, obměnil a rozrostl se náš tým a potřebujeme tak zlepšit a zefektivnit některé vnitřní procesy. Vedle toho ale chceme pokračovat v úsilí o to vysvětlovat veřejnosti význam a smysl práce, kterou děláme. Proto už na jaro plánujeme další EXTRA Ligové noviny a několik akcí pro veřejnost i odborníky.
Jsou v plánu nějaké nové projekty? Kam budou pokračovat ty současné?
Velmi často vyplývají nedostatky při ochraně základních práv spíše z myšlení určitých lidí, než pouze ze špatných nebo nedokonalých zákonů. Dosáhnout změny tedy není možné ze dne na den. Proto chceme pokračovat v práci na tématech, kterým se věnujeme dlouhodobě. Vedle poradenství pro pacienty a jejich zastupování v nejzávažnějších případech bychom rádi podpořili i větší otevřenost nemocnic prostřednictvím certifikátu Férová nemocnice. Ten by mohla získat zdravotnická zařízení, která jsou vůči pacientovi pozitivně nastavena, motivují zdravotníky k lepší komunikaci a když se něco nepodaří, tak „nedělají mrtvého brouka“, ale efektivně situaci řeší. Mezi naše další plány patří také nové webové stránky pro oběti policejního násilí nebo pro ty, které stát poškodil nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Tyto a další plány bychom rádi realizovali v rámci strategického plánu na příští tři roky.
Chtěl bys ještě něco dodat na závěr?
Chci moc poděkovat všem, kdo Ligu v minulém roce podpořili, ať už finančně, nápadem nebo dobře odvedenou prací. Bez spolupráce s ostatními bychom se nepohnuli z místa. A samozřejmě všem přeji pěkné svátky a úspěšné vkročení do nového roku.
Úterý, 21. prosince 2010Aktuality
Ve dnech 17. – 19. listopadu navštívil Českou republiku komisař pro lidská práva Rady Evropy Thomas Hammarberg. Zajímala ho především situace Romů a otázky související s extremismem a potíráním rasismu. Rozhovorů s komisařem se účastnila také Liga lidských práv.
Thomas Hammarberg po návštěvě konstatoval, že v oblasti školství nedošlo od vydání rozsudku D.H. a ostatní versus Česká republika prakticky k žádným změnám. Nejenže nedošlo k implementaci tohoto rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který u nás zjistil diskriminaci Romů v přístupu ke vzdělání, ale ani vláda a Ministerstvo školství nepředložily za uplynulé tři roky žádný návrh řešení.
Komisař důrazně doporučuje, aby vláda přijala konkrétní cíle a stanovila způsob ověření jejich naplnění. Zejména však upozorňuje, že je třeba okamžitě začít s reintegrací dětí ze škol speciálních do běžných vzdělávacích zařízení. Dalším krokem by mělo být přijetí nezbytných opatření, aby nástup do prvních tříd v září roku 2011 proběhl již bez diskriminace. Návštěva ze Štrasburku se zaměřila také na rasisticky motivované útoky – komisař vyjádřil uspokojení nad vývojem vyšetřování, stíhání a trestání pachatelů.
Velkým tématem rozhovorů se stala ilegální sterilizace bez informovaného souhlasu, jež se u nás týká hlavně romských žen. V současnosti se česká vláda za tento stav omluvila, avšak pouze jedna žena byla finančně odškodněna. Proto je nezbytné odstranit právní překážky bránící obdržení lékařské dokumentace a zavést možnost řešení sporů mimosoudní cestou.
Zpráva v závěru kritizuje narůstající počet romských dětí v ústavech a obecnou proti-romskou náladu české společnosti. Komisař Hammarberg se vyjádřil k situaci našich Romů jednoznačně kritičtěji nežli zpráva Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 24. listopadu 2010, která implementaci rozsudku D.H. komentuje poněkud zdráhavě.
Přečtěte si plnou verzi zprávy komisaře.
Úterý, 21. prosince 2010Zprávy z médií
K často zaznívajícím hlasům, že skrytě pořízené nahrávky nebudou odvolanému řediteli SFŽP Michálkovi nic platné, uvádí právnička Zuzana Candigliota v rozhovoru pro iHNed.cz, že by s nimi u soudu zřejmě uspěl.
Obecně platí, že k pořízení jakékoli nahrávky ať už diktafonem či kamerou je třeba souhlasu zaznamenávané osoby. „Z tohoto pravidla však platí určité zákonné výjimky – například pro policejní odposlechy a k účelům zpravodajství,“ upřesňuje v rozhovoru pro iHNed.cz právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
Je ale jasné, že pokud je účelem zajištění důkazů o páchání závažné trestné činnosti, tak by k takovému nahrávání pachatel nikdy nedal souhlas. „Tudíž by v některých případech nemohly být trestné činy nikdy objasněny, pokud nelze důkazy zajistit jinak. Takový stav je nežádoucí a soudy už daly najevo, že v určitých případech je třeba dát před ochranou soukromí přednost hodnotám jiným,“ uvádí Candigliota.
Zájem na ochraně společnosti je víc než ochrana soukromí
Jinou hodnotou může být například zájem na ochraně společnosti před trestnými činy, například před korupcí. A na tom, aby takové činy byly zjištěny a potrestány. „Zda je, nebo není právně přípustné nahrávání bez souhlasu toho dotčeného, se bude odvíjet od konkrétních okolností, hlavně od účelu pořizování záznamu,“ podotýká právnička Ligy lidských práv.
Proto lze u soudu v trestním i civilním řízení použít skrytě pořízené nahrávky jako důkaz, i když rozhodovací činnost soudů není jednotná. „Nahrávky, které pořídil pan Michálek v kauze Drobil, by pravděpodobně soudy nepovažovaly za projevy osobní povahy, ale projevy při výkonu veřejné činnosti. Asi by tak odpadl aspekt ochrany soukromí. Je tedy možné, že soudy by takový důkaz přijaly jako přípustný,“ předpokládá Candigliota.
Článek byl publikován dne 21. 12. 2010 na www.parlamentnilisty.cz.
Úterý, 21. prosince 2010Zprávy z médií
Právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota tvrdí, že soudy přistupují ke skrytě pořízeným nahrávkám různě. Avšak bývalý šéf SFŽP Libor Michálek by s nimi pravděpodobně uspěl.
* HN: Mohou lidé skrytě nahrávat například diktafonem nebo kamerou?
Obecně platí, že k pořízení nahrávky je třeba souhlasu zaznamenávané osoby, jinak by mohlo dojít k zásahu do jejího práva na ochranu osobnosti. Z tohoto pravidla však platí určité zákonné výjimky – například pro policejní odposlechy a k účelům zpravodajství. Své vlastní telefonní hovory má ale každý právo si zaznamenávat vždy. Je to podle nálezu Ústavního soudu, který říká, že každý člověk, když právě telefonuje, musí počítat s tím, že bude nahráván. V tomto případě tedy není nutné mu to oznamovat.
* HN: Když ale budu pořizovat skrytou nahrávku jinak než po telefonu, tak to musím tomu člověku předem říci? Nesmí se tedy nahrávat skrytě?
Zda je, nebo není právně přípustné nahrávání bez souhlasu toho dotčeného, se bude odvíjet od konkrétních okolností, hlavně od účelu pořizování záznamu. Pokud je účelem zajištění důkazů o páchání závažné trestné činnosti, tak by pochopitelně k takovému nahrávání pachatel nikdy nedal souhlas, a tudíž by v některých případech nemohly být trestné činy nikdy objasněny, pokud nelze důkazy zajistit jinak. Takový stav je nežádoucí a soudy už daly najevo, že v určitých případech je třeba dát před ochranou soukromí přednost hodnotám jiným.
* HN: Když se tedy budu snažit u soudu uplatnit jako důkaz skrytě pořízenou nahrávku, například z osobního jednání, tak to soudy přijmou?
Ochrana soukromí není jedinou hodnotou chráněnou právním řádem. Jinou hodnotou může být například zájem na ochraně společnosti před trestnými činy, například před korupcí. A na tom, aby takové činy byly zjištěny a potrestány. V konkrétním případě by tudíž záleželo na posouzení soudu, ať již trestního, či civilního, která hodnota v daném případě převažuje.
* HN: Takže lze i skrytě pořízené nahrávky použít u soudu jako důkaz?
Ano, možné to je jak v trestním, tak i v civilním řízení. Ačkoli rozhodovací činnost soudů v tomto není jednotná, podle Nejvyššího soudu nelze vyloučit možnost, aby se jako důkaz použil i zvukový záznam, který byl pořízen bez souhlasu nahrávaných osob.
* HN: A co nahrávky, které pořídil pan Michálek v kauze Drobil?
Tyto nahrávky by pravděpodobně soudy nepovažovaly za projevy osobní povahy, ale projevy při výkonu veřejné činnosti. Asi by tak odpadl aspekt ochrany soukromí. Je tedy možné, že soudy by takový důkaz přijaly jako přípustný.
Článek byl zveřejněn dne 21. 12. 2010 v Hospodářských novinách.
Autorem článku je Zuzana Keményová, Hospodářské noviny.
Úterý, 21. prosince 2010Tiskové zprávy
Analýzu, která by měla sloužit jako inspirativní podklad pro věcnou a konstruktivní diskuzi o podobě budoucí právní úpravy očkování u nás, prezentovali právníci Ligy lidských práv poprvé minulou středu na veřejné diskusi v Brně. Zúčastnili se jí zástupci z řad rodičů, lékařů i hygieniků. Podle analýzy, která zpracovává právní úpravu a praxi očkování dětí v několika evropských zemích, převažuje v Evropě liberální přístup k očkování.
Diskusi o nezbytnosti změn v českém represivním systému očkování dětí vyvolal červencový rozsudek Nejvyššího správního soudu (odkaz níže). Ten na základě argumentů, které předložili právníci Ligy, rozhodl, že rodiče není možné pokutovat za neočkování dětí. Povinnost očkování totiž není dostatečně konkrétně upravena v zákoně a fakticky ji nařizuje pouhá vyhláška Ministerstva zdravotnictví. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu tak prakticky všechna dosud povinná očkování přesunulo do kategorie dobrovolných, alespoň dokud se nezmění právní úprava.
„Očkování je otázkou svobodné volby rodičů ve většině evropských států, včetně nám kulturně blízkého Rakouska a Německa. V jiných státech, například v Belgii je povinné pouze očkování proti obrně, ve Francii proti obrně, záškrtu a tetanu. Počet povinných očkování je tedy výrazně nižší než v České republice, kde stát nařizuje očkování proti celkem devíti nemocem,“ říká jedna z autorek analýzy, právnička Zuzana Candigliota.
Povinnost některých očkování se navíc jeví jako značně podezřelá. V rámci středeční debaty upozornil jeden z lékařů na případ hepatitidy B, která se podivně dostala mezi povinná očkování novorozenců navzdory studii Státního zdravotního ústavu, jejíž závěry byly jednoznačně proti tomuto očkování.
Zatímco většina států na sebe bere také odpovědnost za případné negativní následky očkování a upravuje způsob, jakým se mohou poškozené rodiny domoci náhrady za újmu na zdraví, Česká republika i přes vysoký počet nařizovaných očkování za následky po očkování nepřebírá jakoukoli odpovědnost. Tuto situaci považují za problematickou nejen rodiče, ale i odborná zdravotnická a právnická veřejnost.
Někteří odborníci připouštějí, že i v České republice lze uvažovat o dobrovolném systému očkování dětí stejně jako v řadě vyspělých zemí, kde je otázka očkování svobodnou volbou rodičů a přesto se zde daří dosahovat vysoké proočkovanosti. V rámci středeční diskuse o právní úpravě očkování v České republice to potvrdil i zástupce krajské hygienické stanice v Brně. Z předkládané analýzy také vyplývá, že ani v jednom ze zkoumaných států (Belgie, Francie, Irsko, Německo, Rakousko a Spojené království) není očkování podmínkou v přístupu do základních škol, ve většině z nich ani do škol mateřských. V žádné z těchto zemí také není provedení očkování podmínkou pro výplatu sociálních dávek.
Jak vyplynulo ze středeční debaty, rodičům vadí zejména fakt, že jim lékaři neposkytují dostatečné informace o rizicích očkování a možné komplikace často bagatelizují. Dalším závažným problémem, který rodiče pociťují, je současná povinnost lékařů hlásit neočkování dítěte hygieně, což zcela zbytečně vytváří atmosféru strachu a nedůvěry vůči lékaři.
Vydáním analýzy právních systémů očkování dětí dodává Liga do veřejné diskuse srovnávací podklady pro návrhy budoucí právní úpravy. Ta by podle Ligy měla hájit právo rodičů rozhodovat o zdravotnické péči svých dětí podle svého nejlepšího přesvědčení, které by mělo být omezováno jen v nezbytných případech. Z veřejné diskuse o povinnosti očkování dětí a nové právní úpravě by také měly být vyloučeny farmaceutické společnosti.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv
tel.: 604 118 050
David Zahumenský
právník a předseda Ligy lidských práv
tel.: 608 719 535
Další materiály k tématu:
Pátek, 17. prosince 2010Zprávy z médií
Pražští občanští demokraté se všemožně pokoušejí zabránit protestům veřejnosti proti jejich koalici s ČSSD. Podle informací zpravodajského portálu iDNES z minulého týdne si ODS do konce roku takzvaně „zamluvila“ okolí magistrátu. Nahlásila totiž, že se v těchto místech budou každý den až do konce roku konat celodenní mítinky, což mělo ostatní shromáždění kolem magistrátu úspěšně zablokovat. Podle zpráv z médií by se mohlo zdát, že se to pražské ODSce opravdu povedlo. Jak v tomto článku vysvětluje Petr Hanslian, bránit svobodě projevu a shromažďování však není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Úřady nesmí demonstraci zakázat
Shromažďovací zákon umožňuje příslušnému úřadu zakázat, aby se konalo další shromáždění ve stejný čas a na stejném místě. Politici z pražské ODS tedy předběhli své případné odpůrce a taková shromáždění nahlásili na každý den po celý zbytek prosince. Případní demonstranti by se tedy s ODS museli nejprve dohodnout. Taková dohoda je však podle všeho nereálná. Může se tedy zdát, že případní odpůrci pražské koalice mají smůlu, podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva ale úřady nesmí později nahlášené shromáždění zakázat. Musí být pouze zaručeno, že mezi oběma tábory nedojde k projevům násilí. Pokud by tedy úřad jiná shromáždění před pražským magistrátem zakázal, pravděpodobně by takové rozhodnutí nebyl schopen obhájit před soudem.
Blokovat shromáždění může být protizákonné
Jednání pražské ODS má však ještě další a závažnější rovinu. Tím, že se pokouší zablokovat projevy nesouhlasu vůči své politice, a znemožňuje tak svým odpůrcům svolávat shromáždění po celý zbytek roku, se může dopouštět přestupku proti právu shromažďovacímu. Zákon v tomto případě hovoří o bránění ve výkonu práva shromažďovacího v podstatném rozsahu. Že se o „podstatný rozsah“ skutečně jedná a toto protizákonné bránění je přesně cílem ODS, vzhledem k okolnostem zřejmě není pochyb. Dokonce ani sami politici se svým záměrem netají. „My před magistrátem žádné shromáždění nechystáme,“ přiznává v článku na iDNES poslanec Šťastný.
ODS tedy blokováním okolí magistrátu svobodnému projevu svých odpůrců jen tak nezabrání, navíc hrozí, že se tímto jednáním dopouští přestupku.
Článek byl zveřejněn dne 17. 12. 2010 na blog.aktualne.cz
Autorem článku je Petr Hanslian, student Právnické fakulty v Brně a spolupracovník Ligy lidských práv.
Pondělí, 13. prosince 2010Tiskové zprávy
Zbili strážníci městské policie bezdomovce?
POZVÁNKA NA JEDNÁNÍ OKRESNÍHO SOUDU V OLOMOUCI
VE VĚCI TRESTNÉHO ČINU ZNEUŽITÍ PRAVOMOCI ÚŘEDNÍ OSOBY
15. prosince 2010 od 12.30
v budově Okresního soudu v Olomouci, tř. Svobody 16,
v místnosti č. 3 v 1. poschodí
Ve středu 15. prosince bude olomoucký soud řešit případ bezdomovce zřejmě bezdůvodně zbitého dvěma městskými strážníky. K incidentu došlo v červnu letošního roku, kdy podle svědeckých výpovědí olomoučtí strážníci zaútočili na bezdomovce spícího na lavičce. Napadený muž si totiž dříve dovolil upozornit nadřízené obou strážníků na to, že porušili svou zákonnou povinnost zdvořilosti, když mu tykali. Strážníci nyní čelí obvinění z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, za který jim hrozí trest až tři roky odnětí svobody.
Pan Ing. Peter Sisik odpočíval na lavičce poblíž kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, když jej strážníci napadli. Šikanu a útok, při kterém městští policisté zřejmě zlomili panu Sisikovi nos, sledovalo několik svědků, kteří duchapřítomně přivolali státní policii. Ta začala případ řešit a státní zastupitelství jej poté poslalo až před soud.
„Je třeba, aby veřejnost věnovala tomuto a dalším případům trestných činů policistů a strážníků zvýšenou pozornost, v praxi se totiž až příliš často setkáváme velmi vlažným přístupem k vyšetřování trestné činnosti policie. Mnohé případy, více či méně děsivé, se u nás dokonce ani nikdy před soud nedostanou.“ Říká právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která se trestnými činy policistů zabývá.
Již třetí jednání ve věci 2 T 157/2010 proběhne dne 15. 12. 2010 od 12.30 hodin u Okresního soudu v Olomouci, tř. Svobody 16, 771 38 Olomouc, číslo dveří 3. – I. poschodí.
Bližší informace k případu poskytne:
Jiří Kubala, advokát pana Ing. Petera Sisika – tel. 777 023 263
Další informace k případu naleznete zde a zde.
Informace k problematice vyšetřování trestných činů policistů a strážníků naleznete
• v EXTRA Ligových novinách
• či podrobněji v systémovém doporučení Ligy.
Neděle, 12. prosince 2010Zprávy z médií
Diskusi laické i odborné veřejnosti vzbudily výsledky mezinárodního srovnání znalostí žáků (PISA), do něhož se zapojili patnáctiletí žáci z 65 zemí světa. Testy, které se zaměřují na znalosti matematiky, přírodních věd a čtenářskou gramotnost naši žáci absolvovali v minulých letech s úspěchem. Nyní jsou výsledky průměrné, ale ve srovnání s předešlým testováním došlo ke zhoršení. Širší souvislosti v tomto příspěvku nabídne pedagožka Ligy lidských práv Katarína Krahulová.
Dlouhodobý (od roku 2000) a výrazný propad nalezneme ve čtenářské dovednosti českých žáků, kteří neumí zhodnotit text kritickým myšlením. Tato dovednost je přitom klíčová pro posuzování informací, skrze které utváříme své postoje a hodnoty. Jak si má český školák bez schopnosti kritického myšlení udělat názor například na podbízivá řešení extremistických skupin, které se umí „tak působivě“ prezentovat? ,,Musíme měřit kvalitu, musíme ocenit učitele, odbourat byrokracii, změnit financování těch škol. To je několik věcí, na kterých už pracujeme,“ popisuje ministr Dobeš, jak zhoršující se úroveň vzdělání českých žáků řešit. Ano, řešením jsou změny v celém systému školství.
Osvědčený finský model
Například finské školy jsou co možná nejméně restriktivním prostředím a dokáží naplňovat individuální potřeby jednotlivých žáků. Finsko směřuje již od 70. let ke vzdělávání a výchově s přihlédnutím k věku žáka a jeho výukovým schopnostem. Cílem reforem tehdy bylo nastartovat spolupráci mezi vzdělávacími orgány, školou a dalšími institucemi za účelem rozvinutí inkluzivního vzdělávání. Obava, že vzdělávání dětí nadaných, postižených, pomalých, nemocných, různobarevných či normálních dohromady sníží výkon a povede ke zhoršení těch šikovnějších, se nepotvrdila. Naopak, Finsko se může pyšnit nejlepšími výsledky v testech PISA i za stávajícího inkluzivního vzdělávání.
Systémové řešení je nezbytné
Je nutné změnit fungování i pohled na české školy, českého učitele i českého žáka. Škola by měla být otevřeným centrem, kde na třídní schůzku pozve dítě své rodiče samo, protože si pro ně nachystalo pohoštění, a samo jim také poví o svých výsledcích. Krásný příklad sebereflexe a kritického myšlení dítěte i motivace rodiče jít na třídní schůzku. Musí se také změnit pojetí profese učitele. Již není přikazující autoritou, ale partnerem, který provází žáky výchovně-vzdělávacím procesem. Umí je motivovat, naplňovat jejich potřeby, řešit zajímavé otázky, plánovat, projektovat i poskytnout krizovou intervenci. Některé z těchto aktivit hodnotí učitelé jako nadstandardní nad rámec povolání, ale profese učitele je přece poslání, jehož cílem je pomoci jedinci poznat společnost, ve které si jednou bude umět najít sebeuplatnění i společenské kontakty. V neposlední řadě za prací učitele musí stát také škola. Efektivní změny a inovace, o které se učitel pokusí, by měly být podporované vedením i celým systémem.
Polovinu českých dětí škola nebaví
Jednou z výrazných změn byla v roce 2005 kurikulární reforma, která kladla důraz na to, aby se žáci naučili pracovat s informacemi a osvojili si další celoživotní dovednosti. MŠMT vydalo k této problematice i tzv. desatero reformy, které odpovídá na otázku, co přinese reforma vašemu dítěti a podává výčet odpovědí například, žáci se budou ve škole cítit příjemně a bezpečně, zažívat radost z učení. Nyní po pěti letech v doprovodném dotazníku PISA více než polovina všech patnáctiletých žáků uvedla, že se ve škole často nudí a třetina do školy nechce chodit vůbec. Tak žáky škola nebaví. Přitom existuje mnoho nástrojů, které mohou pomoci efektivním změnám ve škole. Například index inkluze, který pochází z Velké Británie. Umí analyzovat situaci ve škole i nastartovat proces plánování dalšího rozvoje, dovede zhodnotit stávající spolupráci těch, kteří jsou se školou nějak spojeni.
Školy se ale mohou změnit a podstatným způsobem ovlivnit vzdělávací zkušenost žáků i učitelů tím, že budou rozvíjet kulturu, kde je každý respektován, politiku směřující k zapojení, spolupráci i dobrým výsledkům všech dětí, Mohou tak ukázat, že lze následovat příklady dobré praxe inkluzivního vzdělávání, které jsou dosud v menšině.
Katarína Krahulová, pedagožka Ligy lidských práv
Článek byl publikován dne 12. 12. 2010 na blog.aktualne.centrum.cz a naleznete jej zde.
Další informace k tématu najdete také v EXTRA Ligových novinách.
Středa, 8. prosince 2010Aktuality
Přijďte si poslechnout, jaká je situace ohledně povinného očkování dětí v ČR a zapojte se do diskuze o tom, kam by se očkování mělo ubírat.
Nejvyšší správní soud v červenci 2010 rozhodl, že není možné pokutovat rodiče, kteří své děti neočkují podle současného očkovacího kalendáře. Liga chce přispět do diskuse o tom, jakým způsobem by měl český stát motivovat rodiče k tomu, aby své děti očkovat nechaly. Proto Liga zpracovala analýzu, která analyzuje přístupy několika evropských zemí (Německo, Rakousko, Spojené království, Francie. Belgie a další).
Nenechte si svůj názor pro sebe!
KDY? Ve středu 15. 12. 2010 od 17:30
KDE?V sále Břetislava Bakaly, Žerotínovo náměstí 6, Brno
VSTUP ZDARMA
Prosíme o potvrzení účasti na e-mailu kmasova@llp.cz nebo tel. 545 210 446.
Uspořádání tohoto setkání finančně podpořila nadace Open Society Fund Praha.
Jaký byl pro Ligu rok 2010? 
.jpg)