Čtvrtek, 8. srpna 2013Tiskové zprávy
Dvě české ženy podaly stížnost proti státu pro porušení svého práva na respektování soukromého a rodinného života. Stěžovatelky si přály porodit doma za asistence porodní asistentky, ale nemohly toto své právo uskutečnit. Evropský soud pro lidská práva nyní nařídil ústní projednání tohoto případu. Slyšení proběhne dne 10. září 2013 od 9.00 hodin ve Štrasburku.
Česká republika v obdobných případech dlouhodobě omezuje právo na svobodnou volbu a místo porodu. „Běžnou praxí v Česku je, že stát znemožňuje porodním asistentkám poskytování odborné péče a snaží se o cílenou likvidaci tohoto povolání,“ uvedl předseda Ligy lidských práv David Zahumenský. První stěžovatelka nakonec porodila doma bez pomoci zdravotníka, druhá žena byla po dvou domácích porodech nucena porodit v nemocnici.
Evropský soud pro lidská práva již v podobném případě v roce 2010 odsoudil praxi v Maďarsku, kde byly porodní asistentky rovněž odrazovány od poskytování péče u porodů v domácnosti rodiček. Soud zde dospěl k závěru, že okolnosti porodu včetně volby místa porodu nepochybně tvoří součást soukromého života ženy a že porod doma vyžaduje zapojení zdravotníka. Shledal proto, že stát je povinen vytvořit podmínky, aby zdravotní péče byla možná a dostupná. Dále čeká ve Štrasburku na projednání podobný případ, ve kterém poškozené matky žalují Litvu.
Záznam z jednání bude dostupný na webových stránkách štrasburského soudu tentýž den odpoledne. Liga lidských práv bude průběžně informace z jednání zveřejňovat na svém Facebooku.
Bližší informace poskytnou:
David Zahumenský, advokát a předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535
Adéla Hořejší, právnička zastupující jednu z žen, tel. 776 696 656
Poznámky:
Podrobný popis případu jedné z žen naleznete zde.
Šest otázek, které ESLP pokládá ČR v rámci ústního projednání tohoto případu, naleznete zde.
Informace o českém případu a přenos z jednání naleznete zde.
Předchozí tiskové zprávy Ligy lidských práv k otázkám přístupu žen k péči u porodu doma naleznete v těchto článcích:
Ministerstvo zdravotnictví nečekaně vyloučilo z diskuze o koncepci porodnictví zástupkyně rodiček a porodních asistentek (24. 4. 2013)
Ústavní soud vyzval stát k seriózní diskusi o domácích porodech (13. 3. 2013)
Soud rozhodl: Nemocnice musí ženám zajistit porodní asistentku i u porodu doma (12. 1 . 2012)
Rozhodnutí případu Ternovszky proti Maďarsku naleznete zde, v angličtině zde.
Informace o případu Kosaitė-Čypienė a ostatní proti Litvě naleznete zde.
Úterý, 6. srpna 2013Aktuality
Chcete se dozvědět, jak můžete přispět ke zlepšení zaměstnávání lidí s postižením v České republice? Zajímají vás zkušenosti z této oblasti ze zahraničí? Chcete vidět srovnávací dokument o zaměstnávání lidí s postižením „Ploty“? Máte zájem zúčastnit se férové burzy práce „JOB FÉR“? A především chcete zažít konferenci, která není postavena na pasivních přednáškách, ale můžete aktivně vstupovat do všech částí programu a dozvědět se tak přesně to, co vás zajímá?
Více se dozvíte na setkání „Férové zaměstnávání“
1. října 2013 od 9:00
v Domě národnostních menšin, Vocelova 3, Praha 2
Hosty budou např. zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková, která nad setkáním převzala záštitu, zahraniční experti z Velké Británie, Finska a Nizozemí, zaměstnavatelé lidí s postižením, právníci Ligy lidských práv, představitelé krajů, a další odborníci, kteří se s vámi rádi podělí o své zkušenosti.
Setkání je určeno pro lidi se zdravotním postižením, jejich rodiny a přátele, zaměstnavatele i potencionální zaměstnavatele, poskytovatele sociálních služeb, státní správu, učitele a ředitele škol a všechny ostatní, které toto téma zajímá.
Registrujte se přes tento formulář nebo tel. 545 210 446
Setkání je závěrečnou aktivitou projektu „Nástroje pro zaměstnávání lidí s postižením v době transformace ústavů“ reg. č. projektu CZ.1.04/5.1.01/51.00084, financovaného z prostředků evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) a státního rozpočtu ČR.
Úterý, 30. července 2013Tiskové zprávy
Minulý týden Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl, že se Česká republika dopustila nelidského a ponižujícího zacházení vůči Vladimíru K. z Aše. Toho policisté bezdůvodně zavřeli do cely a bolestivým způsobem spoutali. Inspekce policie však byla nečinná a podezření ze špatného zacházení řádně neprošetřila. Tím Česká republika porušila Evropskou úmluvu o lidských právech.
Policisté pana Vladimíra zadrželi a chtěli jej zavřít do cely, tomu se ale muž začal slovně bránit, protože k tomu neviděl důvod. Policisté mu zkroutili ruku za záda, odvedli ho tam násilím a připoutali k úchytu ve stěně. Po krátké době mu připoutali i druhou ruku, spoutali nohy a nechali ho bolestivě viset za ruce. Podle pana Vladimíra ho policisté v cele bili pěstmi do hlavy, zad a hrudníku. Lékařská zpráva potvrdila zranění zápěstí, hrudníku, páteře a hlavy.
Přestože poškozený nebyl pasivní a podal ihned trestní oznámení a následně i podněty ke státnímu zastupitelství a ústavní stížnost, v České republice se nápravy nedomohl. Obrátil se tedy do Štrasburku s pomocí pro bono advokáta Davida Netušila, který zdarma převzal jeho zastoupení. Pan Vladimír si nárokuje 100 000 Kč za způsobenou újmu. Štrasburský soud však panu Vladimírovi zatím nepřiznal odškodnění, protože o něm probíhá soudní řízení před českým soudem a není vyloučeno ani mimosoudní jednání s vládou.
Řádné vyšetřování trestné činnosti policistů měla od roku 2012 zajistit nová Generální inspekce bezpečnostních sborů. „Podle našich poznatků se však nezměnilo personální obsazení ani metody nové inspekce a ta nadále kryje nepřiměřené násilí policistů. Mezi její metody patří nečinnost ve vyšetřování nebo předání trestního oznámení k vyřízení samotné policii, takže o nezávislém a efektivním vyšetřování policejního násilí zatím nemůže být řeč,“ komentuje současný stav Zuzana Candigliota, právní ředitelka Ligy lidských práv.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Candigliota, právní ředitelka Ligy lidských práv, tel.: 607 005 043
David Netušil, advokát, tel.: 602 602 874
Liga lidských práv se věnuje poradenství obětem policejního násilí, jejich zastupování a monitoringu Generální inspekce bezpečnostních sborů díky podpoře z Fondu Otakara Motejla spravovaného Nadací Open Society Fund Praha.
Právní zastoupení advokátem zprostředkovalo panu Vladimírovi Pro bono centrum, projekt Pro bono Aliance, který sdružuje advokáty poskytující bezplatnou právní pomoc neziskovým organizacím a jejich nemajetným klientům.
Popis a průběh případu pana Vladimíra K. si můžete přečíst zde.
Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva naleznete zde.
Pondělí, 29. července 2013Tiskové zprávy
Ženeva: Výbor OSN pro lidská práva kritizuje Českou republiku za porušování práv dětí mladších patnácti let v řízení ve věcech mládeže. Na tuto skutečnost, stejně jako na nerovné postavení dětí ve srovnání s již trestně odpovědnými mladistvými upozornila Výbor Liga lidských práv.
Výbor OSN pojmenoval tři stěžejní problémy současného systému soudnictví ve věcech mládeže a vyzval Českou republiku k nápravě. Konkrétně Výbor kritizoval, že
- trestně neodpovědné děti, na rozdíl od mladistvých (15-18 let), nemají nárok na právní pomoc již v průběhu prověřování případu policejním orgánem;
- děti ani jejich zákonní zástupci nemají právo nahlížet do policejního spisu;
- v zákoně chybí alternativní možnosti řešení celé věci, aby dítě mladší patnáct let nemuselo zbytečně stanout před soudem pro mládež.
Výbor OSN pro lidská práva kritizoval Českou republiku za to, že systém soudnictví ve věcech mládeže přiznává dětem mladším patnácti let méně práv, než mají mladiství, kteří jsou již trestně odpovědní. Tato situace je zjevná zejména v případě práva na právní pomoc. Liga lidských práv měla možnost řešit případ třináctiletého chlapce. V říjnu roku 2011 si pro chlapce domů přijela policie. Rodiče, kteří tehdy nebyli doma, byli policisty o výslechu vyrozuměni pouze letmo. Nebylo jim řečeno, že je z něčeho podezřelý ani z čeho. Chlapec poté strávil na policejní služebně zhruba čtyři a půl hodiny, aniž by měl možnost kontaktovat své rodiče či jakoukoli jinou důvěrnou osobu. Došlo k tomu, že policie na chlapce začala vyvíjet nátlak a sdělila mu, co všechno už na něj měli vypovědět jeho údajní spolupachatelé. K situaci přispěla i sociální pracovnice, která chlapce „poučila“ o tom, že by také mohl skončit v ústavu. V důsledku těchto jednání chlapec nakonec policii potvrdil vše, co mu předtím policie sama popsala. Den poté se nervově zhroutil. Chlapec je výslechovou situací dodnes traumatizován. Paradoxem je, že kdyby byl tehdy starší patnácti let, policie by byla povinna zajistit mu u výslechu právníka, který by střežil jeho práva. Výbor OSN proto vyzval Českou republiku, aby zajistila, že i děti mladší patnácti let budou mít stejná práva, jako mají mladiství.
„Rozdílné zacházení s dětmi mladšími patnácti let a mladistvými z hlediska zajištění jejich procesních práv v řízení před policií je opravdu neodůvodněné. Opatření, která mohou být oběma skupinám dětí uložena, se do značné míry shodují. Proč se tedy neshodují i jejich procesní práva? Z naší praxe navíc víme, že u výslechu dítěte bez právníka je zvýšené riziko, že se dítě přizná i k věcem, které nespáchalo. Často jenom proto, že podlehne snaze vyhovět dospělé autoritě, silnému přání vrátit se co nejdříve domů k rodině, nebo strachu z umístění do ústavu,“ řekla právnička Ligy lidských práv Anna Hofschneiderová.
Výbor OSN pro lidská práva dále vyzval Českou republiku k tomu, aby zajistila, že děti mladší patnácti let nemusí nutně stanout před soudem pro mládež. Výbor poukázal na to, že současný systém neumožňuje využít na míru šitou alternativu k soudnímu řízení a v podstatě nutí státní zástupce k tomu, aby případy dětí mladších patnácti let podávaly k soudům pro mládež i tehdy, kdy to není vůbec nutné. „To je bohužel v rozporu se základními právy dětí, tak jak je vykládá OSN ve svých doporučeních a v rozporu s principy restorativní justice, na kterých je zákon o soudnictví ve věcech mládeže postaven“, dodává právnička Ligy lidských práv Barbora Rittichová.
Bližší informace poskytne:
Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv, tel. 605 111 510
Odkaz na doporučení Výboru pro lidská práva:
http://www.ccprcentre.org/doc/2013/06/CCPR-C-CZE-CO-3_en.doc
Pátek, 21. června 2013Zprávy z médií
I v medicíně platí, že internet je dobrý sluha, ale špatný pán
Píchá vás v boku? Vidíte rozmazaně? Brní vás konečky prstů? Je pravděpodobné, že brzy umřete. Takový výhled vám zcela jistě nabídne minimálně jeden odkaz z deseti, pokud se po příčinách svých obtíží rozhodnete pátrat na internetu. Nepsaný virtuální zákon totiž zní – ať už jsou příznaky jakékoli, vždycky se najde katastrofický scénář. Pro lidi, kteří jim vyděšeně podléhají, existuje dokonce již nová diagnóza -kyberchondrie.
Možností, jak na internetu zabloudit, je opravdu dost, nedá se ale říci, že by jeho přínos pro naše zdraví byl negativní. Naopak. Stále více Čechů se díky dostupným informacím učí větší zodpovědnosti a partnerskému postoji vůči lékařům.
Pod vlastní kontrolou
Jednadvacetiletá studentka Dominika Moravčíková z Bratislavy lékařům příliš nedůvěřuje. Když ji před časem začaly trápit záchvaty bolestí hlavy a břicha, neměla chuť absolvovat řadu nejrůznějších vyšetření, rozhodla se proto vyzkoušet samoléčbu. Do internetového vyhledávače zadala své příznaky a po nějaké době se webovými stránkami a diskusními fóry proklikala ke své pravděpodobné diagnóze – hyperglykemii. „Myslím, že jsem to vyhodnotila správně,“ říká mladá žena dnes. „Rady, jak hyperglykemii předcházet, byly ale všude různé, takže jsem si na to musela přijít sama.“
Hyperglykemie je poměrně vážný zdravotní stav způsobený vysokou hladinou cukru v krvi. Často může jít o projev cukrovky, s níž lékaři neradí si zahrávat. Dominika však nepropadla obavám a z houštiny protichůdných doporučení si pro sebe nakonec vybrala řešení – úpravu stravy. Vynechala sladké, přidala zeleninu, ovoce a pohyb a její problémy časem zmizely. „S větším problémem bych samozřejmě šla k lékaři,“ shrnuje Dominika, „a prozatím mi internet nejen dostatečně poradil, ale také mi dal příjemný pocit, že stejná věc trápí víc lidí a nejsem v tom sama.“
Diabetologové by možná s takovým postupem nesouhlasili, jisté však je, že k webové samoléčbě se obrací čím dál více lidí. Podle amerických průzkumů využívá 84 procent uživatelů internet k vyhledávání informací o svém zdravotním stavu, a 65 procent dokonce hledá svou diagnózu výhradně on-line a vyhýbá se návštěvě lékaře.
Situace ve Spojených státech je samozřejmě specifická, řada nemocných volí samoléčbu, protože nemají dostatečné zdravotní pojištění. České statistiky neexistují a velkorysý systém státní péče i tradičně vysoká důvěra k lékařům samozřejmě snižují pravděpodobnost obcházení doktorů z ekonomických důvodů. Podle zkušeností zdravotníků se však internetové léčení rozmáhá i v Česku. „Pacienti jsou dnes samostatnější ve všech oblastech života. Už jenom slepě neposlouchají, ale přebírají větší odpovědnost za své zdraví a nespoléhají se pouze na jeden zdroj,“ vysvětluje Kateřina Červená z Ligy lidských práv, která provozuje třeba projekt Férová nemocnice zabývající se právy pacientů. Změnu podle ní způsobuje větší vzdělanost a přístup k informacím.
Podobný názor má i psycholožka Eliška Kodyšová, jež se věnuje výzkumu komunikace mezi lékaři a matkami v porodnicích, podle níž medicína na tyto společenské změny nereaguje dostatečně rychle: „Lidem v klasickém zdravotnictví chybí větší míra kontroly nad procesem léčby, kterou v alternativní medicíně, nebo dokonce v internetových návodech nacházejí.“
Zaplacená rada
Motivace k e-léčení je tedy logická, ovšem úspěch takového postupu pokaždé nejistý. Záleží na vážnosti obtíží a zdravém rozumu pacienta – na tom, jakým informacím uvěří a zda své pátrání chápe jen jako rozšíření možností, nebo jako náhradu klasické medicíny, což v komplikovanějších případech nelze doporučit.
Řada lékařů se se samostudiem pacientů nevyrovnává snadno. „Internet pro lékaře na jedné straně věci zjednodušuje, na druhé komplikuje,“ popisuje své zkušenosti známý onkolog Pavel Klener. „Je to ohromná věc pro získávání nejnovějších informací. Musíme však zápasit s údaji, které jsou na webu nesprávné. Často pacientům slibují okamžitý úspěch a my máme potom problém jim vysvětlit, že takhle jednoduché to není.“ Důvěryhodnost je základním dilematem internetu a netýká se zdaleka jen starého sporu o alternativní medicínu. V českém prostředí existují stránky jako Vitalia.cz, na něž se s trochou zdravého rozumu dá obrátit, ale také řada problematičtějších zdrojů. Spousta zdravotních informací například pochází od farmaceutických společností, jimž jde o prodej vlastních preparátů. Při hledání informací o antikoncepci tak například ženy narazí na portál s jednoduchým názvem Antikoncepce. cz, který je provozován společností Bayer (jeho slovenská obdoba Antikoncepcia. sk patří firmě Merck). Obě se zabývají výrobou hormonální antikoncepce a efekt je stejný jako číst si recept na správné pěstování zeleniny od výrobce hnojiv.
Obchodní zájmy zkrátka vládnou i v éře svobodných informací. Minulý měsíc se například na slovenských zpravodajských portálech objevil článek, který tvrdil, že chemoterapie podporuje rakovinu a skutečná léčba se ukrývá v přírodních produktech. Původně jej vydala soukromá tisková agentura SITA jako zaplacenou PR zprávu společnosti, která výživové doplňky prodává. Vzhledem k tomu, že se text odvolával na jednu studii, přebralo jej bezmyšlenkovitě několik slovenských médií jako objektivní.
Mluvit spolu
Kouzlo internetové ordinace láká pacienty všude na světě, v českém prostředí má ale fenomén ještě jednu příčinu: špatnou komunikaci ve zdravotnictví. I Pavel Klener přiznává, že svým způsobem posílají lékaři pacienty před obrazovky sami. „Řada kolegů si nenajde čas s pacienty promluvit, takže není divu, že hledají chybějící informace jinde,“ vysvětluje onkolog.
Biolog a teolog Marek Vácha, který vyučuje mladé mediky lékařské etice, dodává, že arogance a neochota jsou častější příčinou stížností na lékaře než odborná pochybení. „Znalosti a dovednosti máme stejné jako na Západě, možná i o něco málo lepší, v komunikaci ale těžce propadáme,“ přiznává Vácha. Situace se však podle něj pomalu mění k lepšímu také díky novým metodám výuky dnešních lékařů, k nimž patří analýza videozáznamů nebo nácvik různých situací s hercem.
Je to důležitý posun, protože právě partnerství a spolupráce mohou posílit výhody a snížit rizika internetové domácí léčby. Americká profesorka Lisa Neal Gualtieriová, autorka studie The Doctor as the Second Opinion and the Internet as the First upozorňuje, že medicínská gramotnost pacientů a diagnostické schopnosti domácího počítače mají svá omezení. Pokud má internet prospívat zdraví, musí se lékaři zapojit do tvorby důvěryhodných zdravotních stránek a zároveň se naučit přijímat výsledky pátrání pacientů na síti bez despektu a pracovat s nimi. Dnes se lidé před lékařem často o svých zjištěních stydí mluvit z obavy, že budou považováni za kyberchondriky. Pokud však chtějí z internetu vytěžit co nejvíce, měli by se podle Gualtieriové chovat úplně opačně a s lékařem diskutovat o informacích, jež si z webu přinesli. „Je to proces, který je nevratný,“ shrnuje Kateřina Červená z Ligy lidských práv. „Pacient už nebude chtít slyšet jenom – berte tyhle prášky. Bude chtít slyšet proč, nebo si to zjistí sám.“
(Zprávu vyšla 17. 6. 2013 v týdeníku RESPEKT, autorkou textu je Eva Mošpanová)
Úterý, 11. června 2013Aktuality
Liga lidských práv si vás dovoluje upozornit na pravděpodobně poslední soudní jednání ve věci Ladislava Flekala, který byl nespravedlivě odsouzen za křivé obvinění poté, co si stěžoval na policisty. Pana Flekala se zastal až Nejvyšší soud (usnesení naleznete zde). Případ sledujeme pro možné zneužití deliktu „křivé obvinění z trestného činu“ proti nepohodlnému stěžovateli.
19. června 2013 od 13.00, v budově Okresního soudu v Písku, Velké náměstí 121, v místnosti č. 401, 3. patro
V únoru 2011 pana Flekala na chodníku srazil cyklista a na místo ihned přijela policie. Pan Flekal si na jejich jednání později stěžoval a upozornil na to, že se k němu policisté chovali arogantně, svévolně mu odebrali mobilní telefon, nepřivolali mu lékaře a neprovedli test na drogy u muže, který jej srazil na kole. Podle soudců Nejvyššího soudu se o trestný čin křivého nařčení nemohlo jednat, protože i kdyby se jeho tvrzení neprokázala nebo byla nepravdivá, ani v jednom případě se nejednalo o nařčení policistů z trestného činu.
Okresní soud v Písku tak znovu věc projedná a vzhledem k tomu, že se musí řídit právním názorem Nejvyššího soudu, lze očekávat zproštění viny.
Nejvyšší soud tak dal veřejnosti i orgánům činným v trestním řízení signál, že je ochoten se postavit nedůvodné kriminalizaci stěžovatelů.
Liga lidských práv už dříve varovala před tím, že nový trestní zákoník rozšiřuje možnosti stíhat občany za křivé obvinění a jiné verbální delikty. Tento institut tak může být snadno zneužit proti nepohodlným stěžovatelům i obecně proti svobodě slova. V praxi se tak podle našich poznatků skutečně často děje. Právě proto by tyto případy neměly unikat pozornosti médií a veřejné kontrole.
Kontakt na obviněného Ladislava Flekala – tel. 774 244 370
Kontakt na Zuzanu Candigliota, právničku Ligy lidských práv – tel. 777 893 871
Tisková zpráva Ligy lidských práv ze dne 5. 1. 2010 – Nový trestní zákoník zůstává nástrojem proti svobodě slova
Stížnost pana Flekala najdete zde.
Středa, 22. května 2013Aktuality
Na naši výzvu rodičkám s negativní zkušeností z porodnic zareagovalo na šest desítek žen, kterým tímto za jejich dopisy děkujeme. I na základě jejich příběhů jsme sestavili zprávu pro Evropský soud pro lidská práva, který se aktuálně českým porodnictvím zabývá. Klíčové argumenty shrnula na svém blogu právnička Ligy Zuzana Candigliota.
Pondělí, 6. května 2013Aktuality
Přes 400 obhájců lidských práv z více než 200 nevládních organizací ze 130 zemí světa se na konci května sejde v Istanbulu na kongresu Mezinárodní federace lidských práv (FIDH). Jejím členem je od roku 2004 také Liga lidských práv, kterou bude reprezentovat její předseda David Zahumenský.
Turecko není hostitelem konference náhodou – FIDH předala předsedovi vlády výzvu k implementování osmi opatření v souladu s mezinárodními závazky Turecka, který by měly posílit mír zemi.
„Turecko dosáhlo významného milníku. Náš kongres se koná v příhodný čas a my doufáme, že výměna názorů a informací, která se odehraje v období těchto pěti dnů, umožní občanské společnosti lepší porozumění výzvám, které jsou spojeny s problémy svobody projevu, menšinových práv a spravedlnosti,“ řekl v tiskové zprávě ke konferenci prezident FIDH Souhayr Belhassen.
FIDH je mezinárodní nevládní organizace která sdružuje 164 organizací lidských práv ve více než 100 zemích. FIDH pořádá kongres každé tři roky; událost v rámci níž členové společně definují strategie pro další aktivity a zvolí Mezinárodní výbor FIDH.
Program světového kongresu FIDH
23/24 květen – Forum na téma „Lidská práva a přechod k demokracii: Zkušenosti a výzvy.“
25/26/27 květen – Interní kongres FIDH
Středa, 24. dubna 2013Tiskové zprávy
Z pracovní skupiny, která měla nastartovat koncepční změny v současném nevyhovujícím systému porodní péče, vyloučili úředníci ministerstva zástupkyně rodiček, porodních asistentek a zmocněnkyni pro lidská práva. Bývalé členky skupiny, Česká ženská lobby a Liga lidských práv proto posílají ministrovi Hegerovi protestní otevřený dopis. „Současně vyzýváme ženy se špatnou zkušeností z porodnic, aby nám zaslaly svůj příběh – pomůže při jednání před Evropským soudem pro lidská práva, kde se Česká republika zodpovídá z porušování práv rodiček,“ říká právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
Cílem pracovní skupiny jsou návrhy na změny a koncept porodní péče, který bude respektovat práva žen a dětí a současně nejnovější vědecké poznatky, jako je tomu v západních zemích. V současnosti již vyloučené členky skupiny se vzděláním v oboru právo, porodní asistence či biostatistika proto přicházely s řadou konstruktivních návrhů podložených výzkumy. Alarmující je i to, že ze skupiny byly vyloučeny právničky Adéla Hořejší a zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, tudíž v „odborné“ pracovní skupině zcela chybí odborníci na právo.
Nejde jen o domácí porody
Po zásahu ministerských úředníků zůstali v pracovní skupině především lékaři, kteří dosud činnost skupiny a navrhované změny bojkotovali s tvrzením, že současný stav v českém porodnictví je optimální. K zajištění svobodnějších podmínek v českém porodnictví přitom nedávno vyzvala i Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů.
„V konceptu moderní porodnické péče přitom zdaleka nejde jen o mediálně přitažlivé téma legalizace porodů doma s porodní asistentkou, což je menšinový problém týkající se procenta žen, ale o právo každé ženy na svobodný a informovaný souhlas, právo odmítnout rutinní postupy, právo na nepřerušovaný kontakt s dítětem po porodu, právo na bezplatnou přítomnost podporující osoby u porodu, či právo odejít dříve z porodnice se zdravým dítětem,“ říká právnička Adéla Hořejší, bývalá členka pracovní skupiny.
Osobní svědectví mohou rozhodnout ve Štrasburku
Kvůli porušování práv rodiček probíhá v současnosti řízení před Evropským soudem pro lidská práva. Vláda v něm nepravdivě argumentuje tím, že je v českých porodnicích vynikající péče přátelská k přáním a právům žen. Rutinní praxe v porodnicích přitom často neodpovídá postupům doporučovaným Světovou zdravotnickou organizací, a ženy, které mají odlišnou představu o svém těhotenství a porodu, jsou vystaveny různým formám represe a manipulace ze strany zdravotníků.
Liga lidských práv proto žádá ženy, jejichž přání v porodnicích nebyla respektována, o zaslání svých písemných vyjádření pro použití před Evropským soudem pro lidská práva.
Bližší informace poskytnou:
Adéla Hořejší, právnička, bývala členka pracovní skupiny, adela.horejsi@horejsilegal.cz, 776 696 656
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, zcandigliota@llp.cz tel. 777 893 871
Kateřina Hájková Klíčová, výkonná ředitelka Unie porodních asistentek, klicova@unipa.cz, +420 734 637 379
Přílohy a odkazy:
Otevřený dopis k porodnictví a pracovní skupině při MZČR.
Příloha otevřeného dopisu – odpověď MZ na žádost o informace ZC 29.3.2013.
Vyjádření vlády u Evropského soudu pro lidská práva – plná verze.
Odkaz na článek na blogu Zuzany Candigliota, právničky Ligy lidských práv.
Výzva ženám k zaslání prohlášení se špatnou zkušeností z porodnice.
Středa, 24. dubna 2013Aktuality
V současnosti vedeme řízení před Evropským soudem pro lidská práva proti České republice, kde se aktuálně řeší otázka, zda české porodnictví respektuje práva žen. S ohledem na nepravdivé vyjádření vlády, která stav líčí v růžových barvách, si dovolujeme vyzvat ženy, aby nám zaslaly svá písemná vyjádření popisující jejich reálné zkušenosti pro použití jako svědectví před tímto zahraničním soudem.
Jak a kam své vyjádření poslat
Stručně prosím popište svoji zkušenost z české porodnice, pokud možno ne starší než 5 let, se zaměřením na otázky, zda:
- Byla respektována Vaše přání odchylující se od rutinního postupu porodnice nebo Váš písemný porodní plán?
- Byla jste před každým zdravotním výkonem (např. protržení vaku blan, nástřih hráze) informována a požádána o souhlas?
- Byl podporován nepřetržitý kontakt mezi Vámi a dítětem a byla jste žádána o souhlas s každým zdravotním výkonem na novorozenci?
- Bylo respektováno v maximální míře Vaše soukromí a byl přístup personálu empatický a vstřícný bez jakékoliv formy nátlaku, manipulace a nařizování?
Svoje písemné vyjádření s uvedením, v které porodnici a kdy (alespoň rok) jste rodila, prosím zašlete nejpozději do 10. 5. 2013 obyčejnou poštou na adresu Liga lidských práv, Zuzana Candigliota, Burešova 6, 602 00 Brno. Pod vyjádření můžete, ale z důvodu ochrany soukromí nemusíte napsat svoje osobní a kontaktní údaje.
Co tvrdí vláda
Podle vlády je české porodnictví kvalitní a české porodnice jsou schopny zajistit v maximální možné míře domácí prostředí ve zdravotnických zařízeních, soukromí a široký výběr okolností porodu. Podle vlády porodnice v zásadě respektují přání žen ohledně výběru způsobu porodu a polohy při porodu, nezasahování do průběhu porodu, nepřetržitého kontaktu matky s dítětem po porodu či připravený porodní plán.
Co se řeší ve Štrasburku
Stížnost podala žena, která si vinou státu nemohla svobodně zvolit porod doma za asistence porodní asistentky. V této věci nejde ovšem jen o porody doma, ale celkově o právo žen rozhodovat o svém porodu běžné v západní Evropě. Jde také o právo ženy na porod a péči o dítě dle vědeckých poznatků, neboť rutinní praxe v porodnicích přitom často neodpovídá postupům doporučovaným Světovou zdravotnickou organizací. Právě Světová zdravotnická organizace považuje volbu místa porodu včetně porodu doma jako prospěšnou.
Za Vaši pomoc a spolupráci děkujeme.
