Pondělí, 3. února 2014Aktuality
V tomto článku naleznete výtah toho nejdůležitějšího, co zaznělo na senátním kulatém stole o (ne)vyšetřování trestných činů policistů, který pořádal 9.12. 2013 Ústavně-právní výbor Senátu ČR ve spolupráci s Ligou lidských práv. LLP vydala své připomínky k fungování Generální inspekce bezpečnostních sborů ve Stínové výroční zprávě Generální inspekce bezpečnostních sborů. Na webových stránkách Senátu je k dispozici psaný záznam kulatého stolu.
Zuzana Candigliota (právnička Ligy lidských práv):
- Efektivní vyšetřováním špatného zacházení:
– Případy, kdy osoba tvrdí, že byla podrobena bití ze strany policistů, ale v těch případech Generální inspekce byla nečinná
– Oznámení inspekce vůbec sama neprošetřovala, nečinila sama nějaké úkony, ale předávala tato oznámení jako stížnosti, překvalifikovala trestní oznámení na stížnost a předávala to odborům vnitřní kontroly.
– Naše návrhy v této oblasti jsou takové, že veškerá taková podezření na špatné zacházení musí prověřovat sama Generální inspekce.
– V případě, že takové oznámení bude odloženo, tak by měli být poškození poučeni o možnosti podat stížnost ke státnímu zástupci.
– Inspekce by měla zveřejňovat případy a výsledky šetření
– V případě, kdy nedojde k vyšetřování, tak by mělo být takové jednání u konkrétní osoby, která je za to vyšetřování odpovědná, chápáno jako hrubé porušení jejích povinností a měla by z toho být vyvozena odpovědnost.
- Problém je ale i personální obsazení Generální inspekce
– Současné vedení inspekce nemá důvěru ani policistů, ani veřejnosti, ani poškozených
– Přestože v důvodové zprávě je uvedeno, že nová Generální inspekce právě vzniká z toho důvodu, aby se zamezilo podezřením z nějakých politických vyšetřování atd., tak nová inspekce obsahuje ty stejné lidi prakticky, kteří dříve se dopouštěli ať už případně zametání některých případů pod koberec, zejména policejní násilí, anebo naopak nějaké svévolné šetření.
– V čele úřadu by měla být důvěryhodná osoba. Měla by to být osoba s právnickým vzděláním a neměl by to být bývalý policista, nebo obecně aby to nebyl příslušník sborů, které GIBS právě má kontrolovat, především z důvodů vazeb ze jeho minulého působení.
– GIBS by měl zveřejnit, kdo vlastně ve vedení inspekce pracuje
– Měla by se zbavit těch příslušníků inspekce, kteří se v minulosti dopouštěli pochybení
- Jmenování ředitele a kontrola nad Generální inspekcí bezpečnostních sborů
– Jiný systém, kde by bylo něco jako výběrové řízení třeba na právě veřejného ochránce práv. Tam navrhuje kandidáty jak prezident, tak Senát, takže potom je možné vybírat z několika kvalitních kandidátů
– Stálá komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů
Jiří Pavlík (státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství):
– Osobně mám za to, že na nějaké komplexnější hodnocení činnosti GIBSu je ještě brzy.
- Personální obsazení inspekce
– Zčásti samozřejmě přešly do GIBSu osoby z předešlé inspekce, částečně, pokud mám informace, se doplnily novými osobami
– Na GIBSu minimálně zčásti musí skutečně působit osoby, které jsou obeznámeny s prostředím bezpečnostních sborů.
– Asi by bylo iluzorní si myslet, že bylo možné postavit GIBS i personálně zcela na zelené louce osobami, které na jedné straně by měly být obeznámeny s problematikou bezpečnostních sborů, na druhé straně nebyly dotčeny v podstatě třeba i v těch případech
- Způsob jmenování vedení inspekce
– V čele GIBSu stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny předseda vlády
– Za dané situace se mně jeví, že postavení ředitele GIBS je do jisté míry výhodnější, stabilnější než nejvyššího státního zástupce
- Zda ředitelem GIBS by měla být osoba se zkušenostmi v bezpečnostních sborech?
– Na jedné straně samozřejmě lze vnímat určitou snahu obsazovat tato místa osobami mimo struktury. Na druhé straně ředitel takové instituce především musí fungovat i dovnitř té instituce z hlediska řízení, metodického vedení, schopnosti práce, schopnosti i třeba personální, výběru osob, které samozřejmě budou v té instituci působit. Takže určitá zkušenost s bezpečnostními sbory podle mého názoru v dané věci může být výhodou.
- Kontroly zákonnosti činnosti inspekce, zda je transparentní, efektivní, nezávislá.
– Je více možností jak GIBS kontrolovat, například vnitřní kontrola GIBS a kontrola stálou komisí Poslanecké sněmovny. Další kontrola se odehrává v rámci trestního řízení, kdy GIBS vystupuje jako policejní orgán a státní zástupce nad ním vykonává dozor. Dále je dohled vykonáván vrchními státními zástupci. Prověřování je dozorováno ze strany státního zástupce, zde opětovně specializovaného na úrovni Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1.
- Transparentnost činnosti inspekce
– Státní zástupce ve vztahu k činnosti Generální inspekce: vztahy jsou zde úplně na jiných principech než na transparentnosti, ale pakliže GIBS funguje jako policejní orgán, trestní řízení je založeno sice na procesní samostatnosti policejního orgánu, ale státní zástupce nad ním vykonává dozor, je dominus litis přípravného řízení
Radek Bělor (státní zástupce na Krajském státním zastupitelství v Ústí nad Labem):
– Generální inspekce, co se trestné činnosti týče, neřeší nejenom takzvané „špatné zacházení“, ale ze své praxe mohu říct, že se jedná i o loupeže, laicky řečeno neplacení alimentů, řízení pod vlivem alkoholu, dopravní nehody, pohlavní zneužívání, šíření dětské pornografie. „Špatné zacházení“ nečiní, aspoň z mých poznatků, hlavní náplň činnosti Generální inspekce
– Riziko vidím pouze v personálním poddimenzování Generální inspekce bezpečnostních sborů
- Složení Generální inspekce
– Logicky by mělo být dle mého názoru takové, že tam budou samozřejmě zastoupeni bývalí policisté, kteří se vyznají v policejním prostředí, v práci policie. Vědí, jak policie pracuje, například s informačními zdroji z kriminálního prostředí a obecně od osob, které spolupracují s policií, tak pochopitelně i příslušníci nebo osoby se zkušeností s prací vězeňské služby a celní správy.
– Ono totiž nejde jenom o prostou práci s právem, ale i právě o práci v prostředí. A i kontakty například na policejní složky, bavíme-li se o trestné činnosti páchané policisty, tak tam jsou nezbytné. Já se domnívám, že GIBS při prověřování vyšetřování trestné činnosti policie by měla mít skutečně velká oprávnění.
- Otázka osobní známosti příslušníků Generální inspekce
– Určitě by asi nebyl problém s ohledem na transparentnost, kdyby byli známi vedoucí oddělení, která jsou z mé zkušenosti dislokována krajsky, nicméně jsem zásadně proti tomu a velmi bych nabádal k opatrnosti, pokud by Generální inspekce bezpečnostních sborů měla ventilovat jména svých příslušníků.
– Příslušníci Generální inspekce jsou nejenom tzv. vyšetřovatelé nebo v pozici vyšetřovatelů, kteří sepisují usnesení o zahájení trestního stíhání, vyslýchají svědky, obviněné, ale jsou to i osoby, které zpracovávají tzv. operativu, čili skutečně vykonávají sledování osob a věcí, pohybují se v prostředí a jakákoliv známost operativců obecně.
Ivan Bílek (ředitel GIBS):
– Bylo by skutečně nutné zajistit kontinuitu všech trestních řízení, protože pokud toto bychom nezajistili, tak by samozřejmě nastal problém. Navíc samozřejmě i zákon je koncipován tak, že ředitel inspekce mohl samozřejmě doručit písemné sdělení příslušníkům policie, kteří byli zaměstnáni v původní inspekci policie s tím, že nepřecházejí do Generální inspekce. Takto jsme to učinili celkem v 13 případech.
– Nabíráme lidi nebo vybíráme lidi ze všech bezpečnostních sborů, ale i z jiných subjektů veřejné správy a i z civilního zaměstnání.
Petr Sobotovič (bezpečnostní ředitel GIBS):
- K transparentnosti a k poskytování informací
– Náš bezpečnostní sbor samozřejmě musí i přezkoumávat, zdali toto právo z důvodných, podotýkám z důvodných a zákonných oprávnění může toto právo na informace omezit.
– Tam potřeba znalosti prostředí, už to tady bylo zmíněno, já to nebudu opakovat, je naprosto důležitá.
- Vyšetřování mučení, nelidského zacházení
– Můžeme se zabývat otázkou, zdali tam, kde je GIBS věcně nepříslušná, nejde o podezření z trestného činu, převezme působnost orgánů vnitřní kontroly policie, to znamená tak, abychom věcně v podstatě převzali a infiltrovali tyto orgány.
Ivan Bílek (ředitel GIBS):
– Skutečně není povinnost, abychom zveřejňovali jména a podobizny našich lidí
– Pokud jsme informováni kterýmkoliv bezpečnostním sborem, protože sami nemáme přístup do těch informačních systémů, že tam došlo k nějakému problému z hlediska mučení nebo jiného nelidského nebo krutého zacházení, tak my na místo vyjíždíme.
- Kummer versus Česká republika
– Že byly provedeny výslechy až po třech měsících, musím konstatovat, bylo to až poté, kdy byly zahájeny úkony v trestním řízení ve věci. Do té doby probíhalo samozřejmě prošetřování podle zákona o policii tehdy platného.
David Dlouhý (kancelář ombudsmana PČR):
- Nečisté praktiky příslušníků GIBSu
– Policista, který byl podezřelý z nějakého protiprávního jednání, tak byl příslušníky GIBSu v podstatě vydírán k nějakému jednání a jako důvod nebo předmět vydíráno bylo to, že v podstatě odposlechy, resp. informace z odposlechů o tom, že se stýká s nějakou milenkou, tak že zveřejní přítelkyni, se kterou on žije ve společné domácnosti, což následně tedy, když policista nespolupracoval, učinili.
Ivan Bílek (ředitel GIBS):
– U nás by měli být ti nejlepší z nejlepších
- Oblasti kontroly a toho, o čem tady hovořil pan Dlouhý
– Nikdy jsem s nimi nesouhlasil ani u policie, kde jsem pracoval, ani v Generální inspekci, a v případě, že takové jsou, tak samozřejmě s nimi velmi významně chci bojovat.
Zuzana Candigliota (právnička Ligy lidských práv):
– Pan Kummer si stěžoval i na to, že mezitím ti policisté nebo jejich kolegové ho zastavili na ulici a vyhrožovali mu, a to vůbec nebylo založeno do spisu.
– Když poškozený přijde s lékařskou zprávou okamžitě po propuštění z cely, kde podá trestní oznámení, že je pobitý po celém těle, a dát těm policistům, kteří jsou v podezření z toho, že ho zbili, bezdůvodně tedy, nikoliv jako zákonné použití donucovacích prostředků, ale jako demonstraci síly atd., tak dát jim tři měsíce na to, aby byli vyslechnuti – i žák základní školy by dokázal zajistit efektivnější vyšetřování, než když inspektor Hudec karlovarské pobočky dá tři měsíce čas podezřelým.
– Ohledně širšího vedení, jaké měli odměny, zvlášť když někteří lidé byli podezřelí ze zneužívání odměn, tak tyto informace i přes judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle které byste nám to měli poskytnout, tak jste nám to neposkytli.
Ivan Bílek (ředitel GIBS):
- V případě Kummer versus Česká republika
– Prozatím vycházím z pozitivního stavu věci, to znamená, že tam bylo konstatováno pochybení, ale nebylo konkrétně uvedeno v čem.
– Co se týká těch třech měsíců, je potřeba říct, že my jsme informaci o tom napadení dostali nikoliv bezprostředně, ale prakticky až po týdnu, kdy pán přišel na policii, a policie než nám to postoupila. Následně na to byla věc prošetřována a byly samozřejmě zajištěny příslušné záznamy těch příslušníků, kteří se k té věci vyjadřovali, tudíž není to úplně přesně tak, že by nebyli vyslechnuti a že by nebyl znám jejich názor.
Benedikt Vangeli (Ministerstvo vnitra ČR):
– V kolika případech a v jakých typech případů došlo k odejmutí věci právě třeba pro podezření, podjatost, nebo nebyla tam důvěra v policejní orgán, došlo k odejmutí a bylo to svěřeno jinému policejnímu orgánu, protože to je mechanismus, který aspoň v některých případech by mohl některé pochybnosti těch stran rozptýlit.
Jiří Čunek (Senátor):
Závěrečná řeč
– To znamená, zlepšení by mělo začít od soudců, pak by přešlo přes státní zástupce a pak teprve přijde na policii. Pokud ta nejvyšší rovina není úplně v pořádku, nejsou trestány očividné nespravedlnosti, tak pak samozřejmě jsou demotivováni státní zástupci, policisté a rozklad jakoby či ta hniloba působí.
Neděle, 19. ledna 2014Zprávy z médií
19.1.2014 | 18:55 | Pořad: Zprávy FTV Prima
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
——————–
Dobrý večer. Na Primě pro vás vysíláme nedělní zprávy. Děkujeme vám, že se díváte. Tomáš Hauptvogel a Terezie Kašparovská vás budou provázet.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor
——————–
Dobrý večer. Jsme rádi, že chcete vědět, co se děje. Pacienti a jejich příbuzní musí v některých nemocnicích platit, když chtějí nahlédnout do zdravotní dokumentace. Nejedná se přitom o malé částky. Zdravotnická zařízení si účtují i stovky korun. Proti tomu se ale pacienti a příbuzní bouří. Poplatky za dodatečné vyhledání dokumentace už dokonce řeší i soud.
Anna HÁJKOVÁ, redaktorka
——————–
Při pobytu v nemocnici je dokumentace pro pacienta a jeho blízké k dispozici zdarma snad všude. To, že vám ale tentýž dokument někdo později vyhledá a přinese, se už může prodražit.
osoba
——————–
Já myslím, že to by měla být jako samozřejmost pro každého.
osoba
——————–
Každý má nárok, ne, vědět o svým blízkým.
osoba
——————–
Já to beru, že prostě by se nemělo vůbec jako využívat ty nemocné lidi.
Anna HÁJKOVÁ, redaktorka
——————–
Za nahlédnutí do zdravotní dokumentace zaplatíte v každé nemocnici výrazně jiné peníze. A liší se také částky, které nemocnice požadují za výpisy. Například v Berouně hodina vyhledávání v dokumentaci vyjde na 2 stovky. Vyhledávání v Trutnově už ale stojí 240 korun. Nemocnice v ostravských Vítkovicích pacienty také nešetří. Za nahlédnutí do neaktuální dokumentace chce 150 korun.
Petra BAKOVÁ, mluvčí Vítkovické nemocnice
——————–
Tento poplatek se váže, se váže na náklady pracovníka, který musí dokumentaci vyhledat v archivu, musí dokumentaci chronologicky seřadit a očíslovat a dále tento pracovník je přítomen samotnému nahlížení.
Anna HÁJKOVÁ, redaktorka
——————–
David Zahumenský zastupuje klientku, která se chce bránit proti osmdesátikorunovému poplatku. Věří, že u soudu uspějí a nemocnice budou muset tyto poplatky zrušit.
David ZAHUMENSKÝ, advokát
——————–
Zdravotnické zařízení může požadovat pouze poplatek za pořízení kopie nebo výpisu ze zdravotnické dokumentace. Zákon s poplatkem za nahlížení do dokumentace nepočítá, takový poplatek je protizákonný.
Anna HÁJKOVÁ, redaktorka
——————–
Některé nemocnice zavedly výjimky pro pacienty, kteří jsou prokazatelně v hmotné nouzi. Spousta zdravotnických zařízení ale samotné nahlédnutí ani v ceníku nevede.
Jitka ZINKE, mluvčí Ústřední vojenské nemocnice, Praha
——————–
Za to samotné nahlédnutí není žádný poplatek, nicméně samozřejmě potom za výpis, to už je spojené s nějakými finančními náklady a ty vyplývají z vlastně administrativních činností.
Anna HÁJKOVÁ, redaktorka
——————–
Jestli si nemocnice poskytnutí dokumentu smí účtovat jako náklad, nebo ne, rozhodne soud během příštích měsíců. Krajské štáby a Anna Hájková, Prima FTV.
Středa, 8. ledna 2014Zprávy z médií
Stále více lidí si stěžuje na policisty. Důvody jsou různé, od nevhodného chování při běžné dopravní kontrole až po podezření ze spáchání trestného činu. Policie loni prověřovala více než 2500 stížností, uspěla ale jen každá desátá.
Reportáž Českého rozhlasu připravili Květa Moravcová, Ondřej Houska, Ondřej Himmer a Jiří Hošek.
Pochybení ze strany policisty se neprokázalo – to je věta, kterou si v dopise od policie přečte většina stěžovatelů.
„Hlavní problém je to, že policie stížnosti nedostatečně prošetřuje. My jsme se setkávali a setkáváme se s případy, kdy na řádně odůvodněnou stížnost občana, který popíše dopodrobna, co se mu stalo, přijde jenom odpověď, že se to neprokázalo a že stížnost je nedůvodná,“ potvrzuje právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv.
Podle ní je kromě policie na vině i Generální inspekce bezpečnostních sborů, která má prohřešky policistů vyšetřovat.
„Generální inspekce bezpečnostních sborů vznikla na základě požadavků soudu ve Štrasburku, ale z našich poznatků vyplývá, že se nic nezměnilo a že stále k efektivnímu vyšetřování nedochází,“ dodává právnička.
Radka Sandorová z Generální inspekce bezpečnostních sborů ale oponuje. Zákon prý úřadu umožňuje vyšetřovat jen trestnou činnost policistů, nikoli kázeňské prohřešky.
„Pokud pošlete k nám na generální inspekci nějakou stížnost, my ji samozřejmě vyhodnotíme. A pakliže není zřejmé, že by to, na co si stěžujete, spadalo do roviny trestného činu, tak my ten podnět postupujeme do bezpečnostního sboru, kterého se to týká,“ vysvětluje.
Více stížností, méně těch odůvodněných
Na policisty si za loňských 11 měsíců stěžovalo víc lidí než za roky 2011 a 2012, policie řešila skoro 2570 případů.
„Proč lidé posílají více stížností, těžko říct. Pro nás je podstatné, že je nižší počet stížností, které jsou odůvodněné. Pokles si vysvětlujeme mimo jiné tím, že policisty permanentně školíme,“ říká Jana Macalíková z Policejního prezidia.
Pokud se ukáže, že stížnost byla opodstatněná, existuje několik možností. „V kázeňském řízení může být policista potrestán buď písemným napomenutím, nebo snížením základního tarifu, odnětím služební medaile, odnětím služební hodnosti, pokutou a podobnými tresty,“ dodává Macalíková.
Proti rozhodnutí o nedůvodné stížnosti je možné se odvolat k Policejnímu prezidiu, obrátit se na ombudsmana nebo na ministerstvo vnitra s požadavkem vyplacení odškodného.
Belgická policie se prý často uchyluje k násilí
Belgičané podali na své policisty rekordní počet stížností kvůli údajně nepřiměřenému násilí. Uvedl to zvláštní výbor, který řeší stížnosti na chování policie. Ta prý podle údajů z poslední dostupné statistiky použila neadekvátní násilí ve skoro 600 případů.
Údajné násilí je vůbec nejčastější stížností na činnost belgické policie. Celkem podali Belgičané skoro 2700 stížností. Policie na základě toho vyšetřovala 168 svých členů, necelá třetina z nich skutečně porušila předpisy.
Někteří lidé ale nejsou s prošetřováním údajných policejních přečinů spokojení. Založili proto zvláštní internetovou stránku, kam můžou občané anonymně nahlásit údajné policejní násilí. Každý týden se na stránku přihlásí v průměru čtyři lidé, kteří si na policisty stěžují.
Na Slovensku vzrostl počet obviněných policistů
Ze statistik Sekce kontroly a inspekce slovenského ministerstva vnitra vyplývá, že počet stížností na polici klesl meziročně o čtvrtinu. Slovenská inspekce řešila předloni přes 2900 stížností, opodstatněná byla ani ne každá desátá.
Policistům byla vytýkána hlavně neznalost nebo nesprávný výklad norem, případně nedisciplinovanost a nedbalost. Tresty byly většinou jen ve formě důtky. Propuštěn nebyl nikdo, 16 policistů se ale muselo smířit se snížením platu.
Inspekce řešila také přes 2400 trestních oznámení mířících na policisty, 135 mužů zákona nakonec obvinila. To je oproti předchozímu roku mírný nárůst.
Organizace, které Slovákům pomáhají v boji proti policistům překračujícím zákon, radí konflikt s policií co nejlépe zaznamenat. Třeba na mobilní telefon. Policista vystupuje jako veřejný činitel, a nemá tak právo na ochranu soukromí.
Sporný postup britské policie prošetřuje nezávislý orgán
Až 4500 podnětů od občanů dostává ročně britská Nezávislá komise pro stížnosti na policii. Ta prošetřuje nejzávažnější případy, kdy strážci zákona údajně pochybili nebo se dokonce dopustili trestného činu. Obracejí se na ni také lidé, kterým se nelíbí, jak s jejich stížností naložila místní policie.
Nezávislá komise má teď na starosti největší vyšetřování ve své desetileté historii. Týká se podezření na zneužití pravomocí policie, včetně falšování výpovědí, po největší fotbalové tragédii v britských dějinách. Kvůli neštěstí na stadionu Hillsborough musela zřídit úplně novou pobočku a ustavit speciální tým.
„Součástí naší práce je ujistit veřejnost, že policie své silné pravomoci používá přiměřeně a jen tehdy, kdy je to zapotřebí. Existence naší instituce je zásadní součástí důvěry lidí v práci policie. Čím víc veřejnost věří nám, tím víc věří samotné policii,“ uvádí šéfka Nezávislé komise Anne Owersová.
Dohled nad vyšetřováním má vždy jeden z celkem 12 komisionářů, kteří nikdy nepracovali pro policii. Stížnosti se týkají jen práce policistů v Anglii a Walesu. Komise může přijímat také stížnosti na daňové úřady nebo celníky.
Pondělí, 6. ledna 2014Zprávy z médií
V posledních letech v Česku výrazně vzrostl počet lidí, o které se starali opatrovníci. Soudy omezily nebo úplně zbavily svéprávnosti více než 35 tisíc osob. Od ledna ale platí nový občanský zákoník, který posiluje práva duševně nemocných lidí. Už není možné je úplně zbavit svéprávnosti. Soudci proto musí během tří let znovu přezkoumat všechny případy postižených pacientů.
Reportáž Českého rozhlasu připravily Petra Benešová, Anna Maňourová a Michaela Vydrová.
Osoby, které byly zbavené svéprávnosti, vstoupili od 1. ledna podle právničky Ligy lidských práv Barbory Rittichové do statutu osob pouze omezených. I nadále ale budou mít v ruce starý rozsudek o zbavení práv. „Reálně to bude vypadat tak, že nebudou moci dělat žádné právní jednání, vyjma běžných každodenních záležitostí – nákupu potravin, jízdenek, drobných věcí pro domácnost a podobně,“ vysvětluje Rittichová.
- Podrobnosti o soudních přezkoumáních zjišťovala Petra Benešová – stáhnout audio
Nové podmínky omezení jsou podle ní daleko striktnější
„Omezit člověka nebude možné jen proto, že má duševní poruchu. Je tam vždycky třeba zvážit, jestli je tam opravdu natolik závažná újma, aby se toto opatření použilo. A zároveň nejde využít žádného jiného restriktivnějšího a mírného opatření,“ dodává právnička.
Případy lidí s omezenou svéprávností musí co nejdříve projednat soudy. Mají na to tři roky, popisuje prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník. „Od 1. ledna budou muset soudy znovu přezkoumat všechna rozhodnutí, takže během tří let musí být u každého takto omezeného či zbaveného člověka znovu rozhodnuto a musí být přesně stanoveno, v jakém rozsahu je omezen ve své svéprávnosti,“ vysvětluje.
Posoudit desítky tisíc případů prý nebude snadné
„Vždy budeme potřebovat znalecký posudek a nebude jednoduché ani přesně formulovat výroky, jak je kdo omezen ve své svéprávnosti,“ dodává Lichovník.
Jak velký objem práce to pro soudce bude, ilustruje Tomáš Lichovník na okresním soudu ve Žďáru nad Sázavou. „Je tam asi čtyři sta osob, které jsou omezeny nebo částečně zbaveny způsobilosti k právním úkonům, nově tedy svéprávnosti. A má-li se rozhodnout o všech těchto osobách, tak je to trochu víc než práce pro jednoho soudce na jeden rok bez toho, že by dělal cokoliv jiného,“ popisuje.
- Rozhovor s panem Jaroslavem Červenkou, jednou z obětí, která byla soudem zbavena svéprávnosti, natočila Petra Benešová – stáhnout audio
Posuzování jednoho případu o svéprávnosti podle dosavadní praxe a statistik Ligy Lidských práv trval zhruba jeden a půl roku. Doba se ale v extrémních případech vyšplhala i na čtyři roky. Bude tedy záležet na tom, jak se soudy ke svéprávnosti postaví.
Na novou situaci se už připravují také ústavy a léčebny. Mezi nimi je i Psychiatrická nemocnice Bohnice, říká její právník Tomáš Němeček. „Od 1. ledna zřizujeme v nemocnici soudní místnost, do které budou klienti postupně převáděni, aby je soudce viděl a mohl efektivně posoudit. Počítá se, že jich bude nejspíš docela hodně,“ uvádí.
Můžou postižení volit?
Posilováním práv duševně nemocných lidí se intenzivně zabývají i další evropské státy. Mezi právníky je často diskutovaným tématem, zda by postižení měli mít také volební právo. „Skutečně na to, ani na evropské úrovni, nejsou úplně jasné názory. Protože na jednu stranu to zní samozřejmě správně, že by soudy měly minimalizovat zásahy do občanských a politických práv,“ říká Němeček. „Druhá část namítá, že pokud soud po zralé úvaze dospěl k názoru, že člověk není schopen si obstarávat svoje záležitosti s částkami vyššími než například 1500 korun měsíčně, tak potom je otázka, jestli má zároveň volit poslance,“ dodává.
I český Ústavní soud v minulosti tlačil na to, aby soudy zvlášť rozhodovaly například o politických právech duševně nemocných a odlišily je od práv majetkových.
