Desatero největších lidskoprávních výzev pro novou vládu

Sociální bydlení jako pomoc ohroženým dětem i lidem s postižením

Chybějící sociální bydlení trápí z našich klientů jak sociálně slabé rodiny, kterým jsou nepřípustně odebírány děti ze sociálních důvodů, tak i lidi s postižením. Tito lidé nemohou ve své situaci dosáhnout na odpovídající bydlení na otevřeném trhu. Často žijí v nedůstojných podmínkách na předražených ubytovnách, děti a postižení v ústavech mimo běžnou komunitu lidí. Rodiny s odebranými dětmi se navíc dostávají do neřešitelného kruhu. Naše klientka spolu s dítětem umístěným do ústavu přišla i o sociální dávky na bydlení, čímž se snížila její možnost si vhodné bydlení zajistit a usilovat o navrácení dítěte.

Přijetím zákona o sociálním bydlení by se vytvořil odpovídající systém sociálního bydlení. Zákon by upravoval odpovědnost konkrétních subjektů veřejného sektoru za jeho zajištění, vymezení okruhu oprávněných osob a úpravy technických parametrů důstojného bydlení.

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání

V současné době je mnoha dětem odepírána možnost chodit do běžné základní školy v místě jejich bydliště. Kvůli své „jinakosti“ (například postižení), tak tyto děti musí často daleko dojíždět do školy specializované (ZŠ praktická nebo speciální). Těmto dětem je upírána nejen možnost dosažení kvalitního vzdělání, ale také možnost najít si kamarády žijící v jejich blízkém okolí.

Aby k těmto problémům nedocházelo, měl by zákon jasně zakotvovat, že všechny děti mají právo se vzdělávat v běžných základních školách. Ministerstvo školství by mělo rovněž jasně říci, že tento inkluzivní způsob výuky není pouhou alternativou ale prioritou českého školství. Fungování v praxi by mělo pomoci zavedení povinného předmětu na pedagogických fakultách, který by budoucí učitele naučil, jak v jedné třídě učit všechny děti.

Ministerstvo školství by mělo zavést systém hodnocení učitelů (a přijmout tzv. kariérní řád), který by učitele motivoval k individuálnímu přístupu ve vzdělávání dětí. Krokem kupředu, který by měla příští vláda zajistit, je pilotní projekt transformace školy. Ten by zajistil a ukázal, jak speciální školu by se proměnit ve školu běžnou a co všechno to sebou přináší.

Profesionální opatrovníci pro lidi s postižením

Pokud člověk se zdravotním postižením nemá podporující rodinu, často potřebuje jiného funkčního opatrovníka, který by mu pomáhal obstarávat jeho věci a chránit jeho práva. V případě našich klientů tuto úlohu často plní úředníci, kteří nejednají v jejich zájmu. Problém jsou také chybějící standardy, podpora a služby pro opatrovníky, podobně jako v případě pěstounů. Opatrovníci tak neví, čím se řídit a jak postupovat a jejich praxe je nejednotná a roztříštěná.

Před novou vládou stojí úkol úspěšně dokončit reformu zastaralého systému opatrovnictví. V návaznosti na nový občanský zákoník je potřebné urychleně přijmout nový opatrovnický zákon, který by měl přinést jednotná pravidla pro všechny opatrovníky s cílem zajistit profesionální a kvalitní výkon opatrovnictví a podpory pro osoby se zdravotním postižením.

Práva dětských delikventů

Naši dětští klienti, kteří jsou vyšetřováni pro jednání odpovídající trestnému činu, mají okleštěná práva na rozdíl od dospělých a mladistvých nad 15 let. Není jim zajištěn advokát, ale často je také rodičům bráněno, aby byli přítomni výslechu. To nahrává zastrašování a nucení dítěte k přiznání. Rodině není umožňován jinak standardní přístup do spisu. Případ řeší pro dítě stresující soud, i když by šla věc řešit mediací a usmířením s poškozenými apod. Systém čelí kritice mezinárodních lidskoprávních orgánů.

Je potřeba připravit novelizaci zákona o soudnictví ve věcech mládeže s cílem posílit procesní práva dětí mladších patnácti let. Do zákona by také měly být zavedeny funkční prvky, které umožní smírné řešení věci a nápravu činu.

Zveřejňování rozsudků všech soudů

Pouze nejvyšší soudní instance zveřejňují na internetu své rozsudky. Přístup veřejnosti k rozhodnutím všech soudů ovšem nabývá na důležitosti s účinností nového občanského zákoníku, zejména v oblasti náhrady škody na zdraví, ať již v důsledku úrazů, nehod nebo pochybení lékařů. Stará vyhláška s bodovým ohodnocením těchto škod byla bez náhrady zrušena a poškozeným hrozí, že je pojišťovny budou odškodňovat nedostatečně.

Dostupnost rozvíjející se judikatury by zajistilo dokončení k tomu určené aplikace na stránkách Ministerstva spravedlnosti. Už i Slovensko začalo zveřejňovat všechna soudní rozhodnutí po vzoru např. Norska či Kanady. Ztransparentnění justice by jistě přineslo nejen větší předvídatelnost rozhodování, ale i zvýšení její důvěryhodnosti.

Průhlednější zdravotnictví a platby za pacientem

Z nemocnic a pojišťoven nelze dostat informace o tom, kolik stojí léčba jednoho pacienta. Nemocnice dostávají balík peněz a platby se nedůvodně různí, na druhou stranu skutečná kvalita péče se nesleduje. Tento netransparentní stav nahrává korupci i nekvalitní péči. Vede i k odpírání péče například u pacientů s roztroušenou sklerózou kvůli nejasným limitům. Stejně netransparentní je řešení stížností pacientů, což vede k zametání případů pochybení pod koberec a k nepřijetí opatření k předcházení podobným pochybením.

Prvním krokem k řešení situace je zveřejňování relevantních údajů o platbách pojišťoven. Dalším krokem u plateb z veřejného zdravotního pojištění by mělo být zákonné zakotvení principu, že peníze jdou za pacientem, u něhož nastala pojistná událost (nemoc). U stížností by pomohlo, kdyby příslušné orgány za každý rok zveřejňovaly reporty o vyřízení stížností včetně svých právních názorů, aby mohly fungovat i do budoucna.

Důvěryhodná inspekce pro trestnou činnost policistů

Současná Generální inspekce bezpečnostních sborů se netěší důvěře veřejnosti, ani samotných policistů. Je tomu tak zejména kvůli personálnímu obsazení. Do vedení byl na základě politické dohody dosazen bývalý příslušník komunistické policie a Langerův člověk. Nová inspekce převzala lidi z předchozí nedůvěryhodné inspekce, proto praktiky zůstaly stejné. V případech policejního násilí a špatného zacházení je inspekce nečinná, na druhou stranu svévolně stíhá nepohodlné policisty. Problémem je i netransparentnost a neposkytování dostatečných informací o činnosti inspekce. Výroční zpráva za rok 2012 nám byla poskytnuta až v říjnu 2013.

Předpokladem změny je obsadit vedoucí funkce inspekce důvěryhodnými lidmi motivovanými k efektivnímu vyšetřování policejní trestné činnosti.

Bezplatná právní pomoc

Ze zkušeností Ligy vyplývá, že realizace ústavně zaručeného práva na bezplatnou právní pomoc je v některých případech problematická. Prvním problémem je, že zástupce je ustanoven až pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, přitom by ale v mnoha případech by bylo efektivnější, kdyby se tak stalo dříve (pro sepis smlouvy, mimosoudní vyjednávání apod.), protože k soudnímu řízení by tak možná vůbec nedošlo.

Další problémem jsou nejednotně stanovená kritéria nemajetnosti. Stejná klientka Ligy byla v jednom případě osvobozena od soudních poplatků (což je dnes předpoklad pro bezplatné ustanovení zástupce) a jiným soudem osvobozena nebyla. Předpokladem pro osvobození od soudních poplatků je navíc vyplnění poměrně složitého formuláře, který řada nemajetných není schopna samostatně vyplnit. Jakékoli opomenutí či nesprávné vyplnění přitom může být důvodem pro zamítnutí.

Nová vláda by měla přijmout zákon o bezplatné právní pomoci, který by v určitých rolích počítal i s neziskovými organizacemi. Bylo by to levnější, než kdyby všechny služby poskytovali jen advokáti, neziskové organizace mají na rozdíl od nich v řadě případů také specifické „know how“ (např. práva lidí s mentálním postižením, domácí násilí, cizinecké právo apod.).

Anticiganismus

V posledních letech v ČR můžeme sledovat nárůst protiromských postojů a nálad, které jsou spojeny s aktivizací skupin a jednotlivců nabízejících jednoduchá řešení „romské otázky“. V roce 2010 byla Nejvyšším správním soudem zakázána Dělnická strana, která ale své aktivity transformovala do nástupnické organizace DSSS.

Liga lidských práv společně s think tankem Evropské hodnoty realizovala výzkum, z něhož vyplývá, že politické strany hlavního proudu jsou, na rozdíl od extremistických stran, mnohem méně ochotné, anebo schopné zdůvodnit a vysvětlit voličům své politické postoje ohledně imigrantů a menšin. Předpokládáme, že tento nedostatek v komunikaci je hlavním důvodem dominance populistů a extremistů ve veřejné debatě na tato témata.

Mezi naše hlavní doporučení stranám patří politizace témat, tedy to, že je potřeba vést veřejnou diskusi o těchto tématech a umět své postoje konzistentně vysvětlit. Vedle toho je zapotřebí sbírat etnická data, abychom byli schopni zmapovat rozsah problém a vyhodnocovat pokrok při jejich řešení. Jak Liga uvedla již ve svém systémovém doporučení č. 4 z roku 2007: „Vytvářet politiku rovných příležitostí bez monitoringu etnicity se podobá záměru nastavit podmínky pro úspěšný finanční management bez vedení účetnictví“. Seznam kompletních doporučení, které jsou výstupem analýzy, tvoří přílohu tohoto dokumentu.

Průtahy v soudních řízeních a efektivní justice

Jde o jeden z největších problémů české justice – soudci nestíhají řešit případy, které mají přidělené, což snižuje vykonatelnost práva a důvěru v justici. Podle zprávy ministerstva spravedlnosti z roku 2011 je problémovým místem hlavně Brno a okolí. Například Městský soud v Brně je nejhorší v civilních sporech: 452 případů se tu táhne přes sedm let.

Nová vláda by se vedle zjednodušování a zkvalitňování přijímané legislativy měla zaměřit také na podporu efektivní organizace práce na soudech. Na místo dnešních soudních oddělení organizovaných podle jednotlivých agend by vláda měla plošněji zavést efektivnější model tzv. soudních „minitýmů“, kdy každý soudce je obklopen vlastním administrativním aparátem tvořeným např. vyšším soudním úředníkem a zapisovatelkou. Tyto minitýmy již na některých soudech fungují a je možné se tak opřít o zkušenosti, které již máme např. od Okresního soudu v Novém Jičíně.

Žena chce po státu odškodnění za to, že ji soud poslal do psychiatrické léčebny

Květoslava Šamajová z Prahy chce po státu odškodnění za to, že ji soud loni poslal do Bohnic. V léčebně strávila více než půl roku kvůli tomu, že napsala na svůj blog pomluvu. Neobvyklý případ míří k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Důchodkyně totiž neuspěla u Ústavního soudu, který její stížnost odmítl. Přesto bylo podle něj nařízení ochranného léčení sporné.

(Pokračování textu…)

Fotostřípky z konference o zaměstnávání postižených

V úterý 1. října 2013 jsme v pražském Centru národnostních menšin pořádali mezinárodní konferenci o zaměstnávání lidí s postižením. Pozvali jsme odborníky z Finska, Nizozemska a Anglie, aby nám ukázali, jak se s touto problematikou potýkají u nich. Mezi více než 130 tuzemskými hosty byly poskytvatelé sociálních služeb, představitelé státní správy a krajských úřadů, pracovníci úřadů práce a firmy nabízející práci. Akci zaštítila zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, kterou na zahájení konference zastoupil Pavel Ptáčník z Vládního výboru pro zdravotně postižené občany.

Malou fotogalerii z konference najdete zde nebo na našem Facebooku.

Více informací o konferenci a našem projektu Férové zaměstnávání najdete v EXTRA ligových novinách nebo zde.

Hledáme dobrovolníky na fundraising v Brně

Chcete získat praxi ve fundraisingu a v PR?

Chcete se podílet na ojedinělém fundraisingovém projektu?

Staňte se dobrovolníkem pro Ligu lidských práv

Zapojte se do projektu www.lidiligy.cz a vyzkoušejte si:

  • Přípravu a psaní PR článků
  • Vytváření spotů do rádia
  • Tvorbu virálních videí
  • Aktivní vyhledávání a oslovování nových kampaníků
  • Domlouvání mediálních partnerství
  • Organizaci propagačních side-eventů
  • Propagaci projektu na středních a vysokých školách apod.


V případě zájmu pošlete email na: pjerabek@llp.cz a napište nám proč byste na projektu chtěli pracovat a co nám můžete nabídnout. Těšíme se na spolupráci s vámi!

Škola jako veřejná služba aneb splní očekávání veřejnosti?

Nedávný průzkum společnosti EDUin v kampani Česko mluví o vzdělávání odhalil představy a očekávání veřejnosti o vzdělávání národa a české škole. Je důležitější předávané penzum encyklopedických znalostí, nebo výchova k hodnotám a tradicím? A co znamená PR vaší školy? Inspirujte se ve vývoji a modernizaci vaší školy.

Autorkou článku je Katarína Krahulová, pedagožka Ligy lidských práv. Zprávu vydal 1. 10. 2013 časopis Řízení školy.

(Pokračování textu…)

Na přepadové kontroly v Litvínově si posvítí ombudsman

Litvínov – Večerní přepadové kontroly v problémových rodinách a testování, zda jsou rodiče opilí nebo pod vlivem drog, jsou podle ombudsmana minimálně sporné. Jeho úřad proto nyní prověřuje postup strážníků a úřednic sociálně-právní ochrany dětí v Litvínově. Město si za kontrolami stojí, i když přiznává, že k určitým chybám došlo. Rodina, která na zveřejněném záznamu vystupuje, zvažuje obranu. Pomoc jí nabízí Liga lidských práv. O namátkových kontrolách informovala Česká televize v úterý.

Zprávu vydal dne 21. 9. 2013 server ČT24.

(Pokračování textu…)

Jak bude vypadat svéprávnost v novém Občanském zákoníku?

Jak bude vypadat svéprávnost v novém Občanském zákoníku Vám přiblíží v reportáži ČT i náš kolega, advokát Maroš Matiaško (začátek asi od 107. minuty).

Jsou to čtyři roky, co Česká republika ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením. Jejím cílem je odstranění přetrvávající diskriminace, stigmatizace a sociálního vyloučení této zranitelné skupiny. Prvním významným krokem, který ČR učinila, je umožnění lidem s duševním postižením, aby rozhodovali o svém životě – prostřednictvím změny úpravy svéprávnosti a opatrovnictví.

Mapujeme školy, které dávají šanci všem dětem


Se začátkem školního roku spouští Liga lidských práv webový portál www.mapaferovychskol.cz, který podporuje otevřenost škol ke společnému vzdělávání všech děti. Učitelé a vedení běžných základních škol se na webu mohou podělit o své zkušenosti se vzděláváním zdravotně či sociálně znevýhodněných žáků, kteří mají to štěstí a navštěvují školu společně s ostatními dětmi z jejich okolí.

To, že společné vzdělávání všech dětí bez ohledu na jejich fyzické dispozice, intelektové předpoklady nebo etnickou příslušnost je možné, dokazuje Ligou udělovaný certifikát kvality „Férová škola“, který získalo už 23 škol. „Z naší práce víme, že vhodné podmínky pro vzdělávání znevýhodněných žáků v kolektivu běžných tříd vytváří především nadšení a vnímaví učitelé spolu s vedením škol. Férových škol s certifikátem je zatím 23. My ale věříme, že běžných škol, které vzdělávají alespoň jednoho žáka se sociálním či zdravotním znevýhodněním je v Česku určitě mnohem víc,“ uvedla pedagožka Ligy lidských práv Katarína Krahulová. Vyzývá proto k zapojení do projektu zástupce dalších škol, které se nebojí odlišnosti.

Předávání zkušeností

V České republice dlouhodobě chybí systémová a ekonomická podpora škol, které se vydaly cestou otevřenosti vůči všem dětem. Školy to v dnešní době nemají z důvodu citelné absence zdrojů jednoduché, a proto si zaslouží dostat prostor pro prezentaci velkých i malých úspěchů, kterých se jim daří i přes stávající podmínky dosahovat. Právě za tímto účelem byl spuštěn webový portál www.mapaferovychskol.cz, který současně slouží ke vzájemné podpoře a možnostem sdílení, výměny a předávání zkušeností mezi jednotlivými školami. Příklady dobré praxe pak mohou inspirovat ostatní učitele a pomoci jim překonat obavy a překážky spojené se začleňováním znevýhodněných dětí do výuky a života běžných základních škol.

Nutnost změny

Českému školství se dlouhodobě nedaří reagovat na výzvy, které před něj klade současná společenská situace plná změn a nedorozumění. V důsledku toho dochází k jejich systematickému uzavírání vůči příslušníkům různých minoritních skupin narušujících homogenitu školních kolektivů, které však ani zdaleka neodpovídají skutečnému složení populace.Možnosti řešení jsou ve změně forem a metod výuky s důrazem kladeným na individuální přístup, který vychází z konkrétních potřeb každého jedince a snaží se rozvíjet jeho maximální potenciál. „O podporu společného vzdělávání všech dětí usilujeme z důvodů prospěšnosti nejenom pro děti s postižením či znevýhodněním, ale také pro jejich zdravé spolužáky s dobrým sociálním zázemím a v celkovém důsledku pro celou společnost“, dodává koordinátor projektu Marek Zemský.

Bližší informace poskytnou

Marek Zemský, koordinátor projektu Mapa férových škol, mzemsky@llp.cz, tel. 777 621 227
Katarína Krahulová, pedagog Ligy lidských práv, kkrahulova@llp.cz, tel. 731 455 789

 

Krajský soud v Brně svévolně zakazuje pořizování nahrávek z jednání. Čelí proto stížnosti k ministerstvu spravedlnosti.

Místopředseda Krajského soudu v Brně Pavel Bachratý doporučil soudcům, aby zakazovali pořizování zvukových záznamů ze soudních jednání. Takový postup je podle Ligy lidských práv v rozporu se zákonem, ústavními principy veřejnosti a transparentnosti soudního řízení, ale i s ustálenou soudní praxí. Advokát spolupracující s Ligou proto podal na postup soudu stížnost k ministerstvu spravedlnosti.

Se zákazem pořizování nahrávek se setkal pro bono advokát Mgr. Robert Cholenský, Ph.D. U soudu zastupoval muže s duševním onemocněním, který se přel s léčebnou za ponižující zacházení. Kvůli zákazu pořizování nahrávek podal na soudkyni Dagmar Bastlovou stížnost. Soud ji ale smetl ze stolu pro nepřípustnost. Vedení soudu argumentovalo údajným zneužitím nahrávek v minulosti osobami z řad veřejnosti, které Bachratý označil za „samozvané aktivisty či strážce zákonnosti“.

Podle zákona má přitom účastník řízení, advokát nebo veřejnost na pořizování nahrávek právo. Soudce může tuto možnost vyloučit jen tehdy, pokud by to narušovalo průběh a důstojnost jednání. Krajský soud tvrdí, že zákazem chrání soukromí účastníků řízení, ale nemá ke svému jednání žádnou oporu v zákoně. Navíc v případě klienta Ligy nemohlo být žádné soukromí psychiatrické léčebny dotčeno.

„Nahrávání jednání má sloužit k ochraně klienta, neboť pokud soudce nesprávně protokoluje výpovědi svědků nebo má nevhodné komentáře, má advokát důkaz, co skutečně u soudu zaznělo,“ vysvětluje právní ředitelka Ligy Zuzana Candigliota. K nesrovnalostem v protokolu z jednání v tomto případě skutečně došlo. Podle právničky je postup soudu svévolný a hrubým způsobem narušuje důvěru veřejnosti v soudnictví.

Advokát Cholenský proto podal na postup soudu stížnost k Ministerstvu spravedlnosti. Zapravdu mu dal i odbor vnější a vnitřní legislativy České advokátní komory, podle kterého soud zákazem nepřiměřeně zasahuje do práv účastníků řízení a postupuje „zřetelně mimo svou pravomoc“.

 

Bližší informace poskytnou:

Mgr. Robert Cholenský, Ph.D., advokát, tel. 608 967 423

Zuzana Candigliota, právní ředitelka Ligy lidských práv, tel. 607 005 043

Česká advokátní komora, kontakt viz stanovisko níže.

 

Odkazy:

Stížnost na soudkyni

Odpověď místopředsedy Krajského soudu v Brně

Stížnost k Ministerstvu spravedlnosti

Stanovisko odboru vnější a vnitřní legislativy České advokátní komory

Evropští soudci mají řadu otázek k domácím porodům v Česku. Stát tvrdí, že je to jeho věc.

Dnešní projednávání stížnosti dvou českých rodiček u Evropského soudu pro lidská práva ukázalo zájem soudců o situaci v Česku. Podle očekávání nešlo o formální jednání – soudci kladli řadu doplňujících otázek, zejména vládě. Předmětem stížnosti je přístup státu k domácím porodům, které se snaží omezit tím, že u nich zabraňuje poskytování péče porodními asistentkami. Rozhodnutí ve věci lze očekávat v řádu týdnů nebo měsíců.

Soudci požádali vládu o komentář k rozhodnutí Ústavního soudu ve věci kriminalizované porodní asistentky Ivany Königsmarkové a k jeho závěru, že rodičům je nutné nechat určitou míru rozhodování a že součástí přijatelného rizika je i porod mimo nemocnici. Dále chtěli znát procenta případů, kdy dochází k nepředvídatelným komplikacím. Zeptali se také na to, proč vláda rovnou nezakáže domácí porody jako takové, když je považuje za nebezpečné.

Vláda argumentovala například tím, že asistovaný porod v domácím prostředí nechce povolit, neboť jí to neumožňují další mezinárodní závazky. „Tuto argumentaci odmítáme, neboť pak by své mezinárodní závazky porušovaly země jako Německo, Rakousko či Velká Británie. V těchto zemích se pro plánovaný porod doma rozhodne jedno až tři procenta žen,“ říká právní ředitelka Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Právo žen je podle ní porušováno jednak tím, že porodní asistentky jsou odstrašovány od poskytování péče u porodů doma, ale také chybějící právní úpravou, která by je umožnila.

Souboj statistik

Dalšími argumenty vlády byly zejména statistiky dokládající špičkové výsledky české porodnické péče založené na porodech výhradně v nemocnicích. Dále zástupci státu upozornili, že je věc státu si regulovat zdravotnictví a rozsah přípustné péče podle svého a soud by do této oblasti neměl zasahovat.

Zástupci stěžovatelek, advokáti Richard Hořejší a David Zahumenský s pomocí biostatističky Markéty Pavlíkové, zase poukázali na jiné statistiky a výzkumy, které potvrzují, že porod v domácnosti je srovnatelně bezpečný s porodem v nemocnici. Upozornili také na praxi v západních státech, kde je porod doma dostupnou variantou a výsledky péče jsou rovněž na vynikající úrovni.

Další informace poskytnou:

Zuzana Candigliota, právní ředitelka Ligy lidských práv, tel. 607 005 043

Adéla Hořejší, právní zástupkyně jedné ze stěžovatelek, tel. 776 696 656

 

Videozáznam z dnešního jednání naleznete zde.

Podrobnosti k případu naleznete zde.