Středa, 16. září 2015Tiskové zprávy
Ačkoli je Česká republika zatím pro většinu migrantů a migrantek jen tranzitní zemí, již nyní se ukazuje, že není schopna zajistit jejich odpovídající ochranu, a to ani v případě, že se jedná o rodiny s dětmi. Alarmující situace může v některých případech vyústit až v mučení a nelidské či ponižující zacházení. Nevyhovující podmínky panují zejména v českých zajišťovacích zařízeních. České neziskové organizace proto sestavily desatero nejzávažnějších problémů s důrazem na práva dětí a apelují na vládu, aby zajistila jejich nápravu.
„K největším prohřeškům patří zbavování osobní svobody migrantů a migrantek, omezování v pohybu a také v nakládání s vlastními finančními prostředky či nucený pobyt v nehumánních a ponižujících podmínkách,“ uvedl Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.
“Jakékoli umisťování dětí-migrantů a rodin s dětmi do detenčních zařízení přitom hrubě odporuje nejlepšímu zájmu dítěte a jeho právu na příznivý vývoj a v konečném důsledku může vyústit až v nelidské či ponižující zacházení. Česká republika je za tuto praxi dlouhodobě kritizovaná, a to i Výborem OSN pro práva dítěte, přesto v ní stále pokračuje,” uvedla Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv.
„Na hlavním nádraží v Praze opakovaně potkáváme psychicky vyčerpané migranty propuštěné nejčastěji ze zařízení ve Vyšních Lhotách, kteří mají na sobě jen letní oblečení a v kapse kromě příkazu k opuštění republiky do určitého dne už vůbec nic. Nabízíme jim nocleh ve svých bytech a suplujeme tak roli státu a města. To je neudržitelná situace, protože počet potřebných neklesá. Spíš naopak,“ popsala zkušenosti z praxe Monika Horáková, iniciátorka dobrovolnické pomoci na hlavním nádraží v Praze.
Vyzýváme čtyři odpovědná ministerstva (MV, MPSV, MS a MŠMT), aby spolu s odborníky a odbornicemi z nevládního sektoru vydala společnou instrukci k nastavení bezpečných a humánních podmínek ve všech fázích kontaktu s migranty, kteří se ocitají na území ČR.
Více informací poskytnou:
Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům: 731 170 885
Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv a členka Výboru pro práva dítěte Rady vlády pro lidská práva: 605 111 510
Monika Horáková, iniciátorka dobrovolnické pomoci na hlavním nádraží v Praze: 737 810 593
Desatero problémů s důrazem na práva dětí:
1. Děti a rodiny nesmějí být zajišťovány v zařízeních pro zajištění cizinců.
Přesto se tak děje.
2. Dětem a jejich rodinám musí být nezbytně zajištěna okamžitá krizová intervence a odborné služby psychoterapeutů a sociálních pracovníků.
Děti přicházejí z oblastí, kde jim hrozí vážná újma v důsledku ozbrojených konfliktů, nesou si z těchto oblastí četné traumatizující zkušenosti a soustavně se ocitají ve zcela nových stresujících situacích.
3. Nezletilí bez doprovodu musí být sloučení s příbuznými v EU v co nejkratším možném čase.
Apelujeme na efektivní spolupráci s dožádaným státem v souladu s nejlepším zájmem dítěte tak, aby řízení trvalo co nejkratší možnou dobu. Zároveň urgentně apelujeme na to, aby nezletilí byli o tomto řízení včas, srozumitelně a aktuálně informováni za účelem prevence útěků nezletilých.
4. Péče o nezletilé bez doprovodu musí být zajišťována vhodným způsobem.
Po svém příchodu do České republiky jsou nezletilí bez doprovodu primárně umísťováni do specializovaného Zařízení pro děti–cizince MŠMT, pokud však jsou jeho kapacity naplněny, jsou umísťováni náhodně do sítě diagnostických ústavů, dětských domovů a výchovných ústavů v rámci celé ČR, podle volných kapacit. Umísťování dětí, které zpravidla prošly hlubokými traumaty a potřebují zvlášť citlivý přístup do výchovných ústavů, je zcela nevhodné.
5. Dětem musí být o jejich situaci poskytovány dostačující informace ve srozumitelné formě plně v souladu s jejich participačními právy.
6. Dětem a jejich rodinám musí být zajištěn účinný přístup k právní pomoci.
V současné situaci tuto povinnost nezajišťuje stát, právní poradenství je poskytováno neziskovými organizacemi na dobrovolné bázi. Tyto organizace disponují zcela nedostatečným množstvím pracovníků i finančních prostředků. Způsob, jakým se zájemci o právní pomoc v zařízeních pro zajištění cizinců informují a zapisují, je faktickou překážkou jejího efektivního poskytování.
7. Dětem a jejich rodinám musí být zajištěny dostupné, přístupné a vhodné tlumočnické služby.
8. Dětem musí být zajištěno právo na vzdělání, ale také účast ve hře a oddechové činnosti.
V zařízeních, do kterých jsou v současnosti děti umisťovány, děti často nemají přístup k nejjednodušším činnostem odpovídajícím jejich věku, je jim znemožňována hra. Pokud zařízení samo není schopno zajistit oddechovou činnost pro děti, apelujeme alespoň na umožnění přístupu dobrovolníkům a službám neziskových organizací, které tuto činnost zařízení mohou po určitou dobu nahradit.
9. V jakémkoli zařízení pro nezletilé a jejich rodiny je nutné minimalizovat zásahy do osobní sféry.
V současné době děti i rodiny migrantů často končí v zařízeních, kde jim jsou odebírány mobilní telefony, přestože je to pro většinu z nich jediné spojení s okolním světem, často s členy vlastní rodiny či přáteli, kteří se sami ocitají v nelehkých podmínkách.
10. V zařízeních pro zajištění cizinců je nutné apelovat na lidský, nikoli represivní přístup personálu.
Detenční centra se zakládají především na represivním přístupu ke klientům. Děti jsou zde vystaveny strachu a nejistotě, mnohdy i hrubému zacházení z řad personálu. V situaci, v níž se nacházejí, by děti měly mít možnost ke hře, která jim pomáhá se se svou situací vyrovnat.
Středa, 16. září 2015Tiskové zprávy
Tisková konference
Selhání České republiky v probíhající uprchlické krizi. Kritika zařízení pro zajišťování cizinců
Kdy: 16. 9. 2015 v 11 hodin
Kde: Langhans, Vodičkova 37, Praha 1
Pořádají:
Organizace pro pomoc uprchlíkům
Liga lidských práv (Anna Hofschneiderová)
Výbor pro práva dítěte Rady vlády pro lidská práva (Klára Laurenčíková)
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR
Iniciativa Hlavák (dobrovolnická skupina pomáhající migrantům a migrantkám na hlavním nádraží v Praze)
Kontakt za Ligu lidských práv: Anna Hofschneiderová, ahofschneiderova@llp.cz, +420 605 111 510
Pondělí, 14. září 2015Aktuality
Odborný tým z Ligy lidských práv, ale i další experti z Čech zabývající se právy osob se zdravotním postižením vyjeli do Švýcarského Nottwilu k získání potřebného know-how.
V rámci projektu Česko-švýcarská spolupráce pro lepší podporované rozhodování, který byl podpořen z Programu švýcarsko-české spolupráce, měli možnost experti z Čech vyjet do Švýcarska za účelem získání informací od zahraničního partnera, kterým je Swiss Paraplegic Research v Nottwilu. Odborný tým z Čech tvořily právničky Ligy věnující se tématu práv osob s postižením, odborník na PR, ale i další právničky věnující se podporovanému rozhodování osob s mentálním postižením i duševní poruchou. Ve švýcarském centru je přivítal Jerome Bickenbach, vedoucí zahraničního týmu, který se podílel na legislativních změnách v Kanadě. V rámci společně strávených dnů byly představeny práce jeho kolegů, kteří se zaměřují jak na procesní stránku soudního řízení, ve které může být formalizována možnost využití alternativ, tak i na praktické aspekty podporovaného rozhodování v každodenním životě. Mezi příspěvky nechyběly ani informace z mezinárodní úrovně lidskoprávních dokumentů.
Díky této stáži měli možnost se čeští experti seznámit s novými pohledy na problematiku podporovaného rozhodování a jeho prosazování. Získali také množství materiálů vhodných pro další studium daného tématu. Některá témata byla prodiskutována s vizí sledování budoucího vývoje, závislého i na situaci v České republice.
Více informací o projektu.
Pátek, 11. září 2015Tiskové zprávy
Neziskovky po celém světě slaví v neděli 13. září Mezinárodní den závětí. 180 milionů korun z majetku zemřelých připadlo loni v České republice státu
Jen loni připadlo v České republice 180 milionů korun státu z majetku zemřelých, kteří neměli dědice. I tato statistika dovedla české neziskovky k tomu, že spolu s těmi zahraničními oslaví v neděli 13. září Mezinárodní den závětí. Chtějí lidem připomenout, že odkázat svůj majetek nebo jeho část neziskovým organizacím je jednoduchá možnost, jak podpořit dobrou věc.
Na webu www.zavetpomaha.cz neziskovky vybízejí k tomu, aby sepsáním poslední vůle dárci zabezpečili především svou rodinu i své blízké. Teprve poté je čas díky daru ze závěti podpořit činnost vybrané dobročinné organizace.
„S dary ze závěti se v Česku setkávám již několik let. Při osobním jednání s takovými dárci mě vždy překvapí, jakou úlevu a pocit klidu v nich rozhodnutí vypořádat své majetkové poměry vyvolává. Nejčastěji se jedná o dárce, kteří znají konkrétní dobročinnou organizaci a jsou jasně rozhodnuti, jakou část majetku chtějí předat svojí rodině a jakou část věnovat na dobrou věc,“ vysvětluje mluvčí kampaně Tomáš Vyhnálek. I proto se se heslem české kampaně stal slogan: Pomáhám za života, budu i po něm.
Zatímco v Anglii, USA či Kanadě sepíše závěť přes polovinu obyvatel, v Česku jde stále o citlivou věc spojenou s mnoha dogmaty. „Lidé se bojí, že pak dříve zemřou nebo, že naštvou své příbuzné,“ vypráví Vyhnálek. Přitom například průzkum z USA ukazuje, že lidé, kteří sepíšou závěť ve prospěch dobročinné organizace, se dožívají vyššího věku než zbytek populace. Anketa serveru Novinky.cz mezi více jak 8000 čtenáři zase ukázala, že 82,5 % z nich by nevadilo, kdyby jejich příbuzní odkázali část svého majetku na dobročinnost.
Ve světě se Mezinárodního dne dědictví zúčastní přes tisícovku významných neziskových organizací. V mnoha zemích už kampaně z dřívějších let přináší plody. Ve Velké Británii odkázali lidé na charitu v loňském roce 2,24 miliardy liber (83 miliard korun v celkem 113 000 závětech). Podle průzkumů se většinou jedná o ženy, které za svého života dobročinnou organizaci podporovaly ať již formou darů, nebo například dobrovolnictvím. Pomohla k tomu kampaň i Legacy10, které se podařilo prosadit pro dárce slevy na dědické dani. Do kampaně se zapojilo i 250 notářů, kteří v druhém zářijovém týdnu se svými klienty hovoří o možnostech daru ze závěti pro neziskové organizace. V Holandsku proudí na charitu každý rok půl miliardy euro (13,5 miliardy korun) od lidí, kteří se jim rozhodli odkázat celé nebo část svého jmění.
I když v Česku je dar ze závěti spíše ojedinělý, na stránkách www.zavetpomaha.cz je shromážděna více než desítka příběhů českých dárců, kteří se rozhodli pro tuto formu daru. K darování existuje několik možností, nejde však o složitý proces. Na stránkách kampaně najdou případní dárci rady, jak postupovat.
Podrobnosti včetně zdrojů informací najdete na www.zavetpomaha.cz v sekci pro media.
Zajímavosti
- Polovina českých seniorů pravidelně nebo příležitostně přispívá na dobrou věc.
- Pokud v ČR nemáte dědice a nezanecháte závěť, dědí po vás stát. Loni tak státu propadlo bezmála 180 milionů korun.
- 70 % odkazů v závěti zanechají ženy, které nemají děti, nebo jsou jejich děti již dostatečně zajištěny. • Ve Velké Británii odkázali lidé v roce 2014 přes 2.24 miliardy liber na charitu.
- Ve Spojených státech darují lidé v závětích dobročinným organizacím více peněz, než všechny americké firmy.
- Typickým dárcem závěti jsou lidé, kteří za svého života podporovali charitu dary a dobrovolnictvím. • Podle výzkumu profesora Jamese Russella z USA se lidé, kteří sepíšou závěť ve prospěch dobročinné organizace, dožívají vyššího věku než zbytek populace.
- Při myšlení o závětích se aktivizují jiné části mozku než při myšlence na normální dar.
- Ve Velké Británii je díky fondům zřízeným ze závěti milionářem 8 psů, 3 kočky a jeden papoušek.
Odkaz na vybrané kampaně
Australia: Include a Charity, http://www.includeacharity.com.au/
Austria: Vergiss Mein Nicht, http://www.vergissmeinnicht.at/
Belgium: Testament.Be, http://www.testament.be/
Canada: Give Green Canada, http://www.givegreencanada.ca/ and Leave a Legacy http://www.leavealegacy.ca/
Czech Republic: Závěť pomáhá, http://www.zavetpomaha.cz/
Germany: Mein Erbe Tut Gutes: http://www.mein-erbe-tut-gutes.de/
Finland: Hyva Testamentti, http://www.hyvatestamentti.fi/
Ireland: Legacy Promotion Ireland, http://www.mylegacy.ie/
Italy::Testamento Solidale http://www.testamentosolidale.org/
Netherlands: Goed Nalaten, http://www.goednalaten.nl/
New Zealand: Include a Charity, http://www.includeacharity.org.nz/
Poland: Dobry Testament, http://www.dobrytestament.pl/
Spain: Legado Solidario, http://www.legadosolidario.org/
Sweden, Goda Testamentet, http://www.godatestamentet.se/
Switzerland: My Happy End, http://www.myhappyend.org/
United Kingdom: Remember a Charity, http://www.rememberacharity.org.uk/
United States: Leave a Legacy, http://www.leavealegacy.org/
Čtvrtek, 10. září 2015Zprávy z médií
Odškodnění za sterilizaci z minulých desetileté se týká třeba romských žen nebo postižených osob, ombudsmanovi se kvůli tomu přihlásily desítky žen. Návrh vymezuje období téměř 46 let, odškodné by tedy mohlo připadnout osobám, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012. Návrh by nyní měla projednat vláda. Některé resorty jsou ale proti, tvrdí, že se oběti mohly kvůli odškodnému obrátit na soud a mělo by také stačit, že se jim stát už v roce 2009 omluvil a pravidla zákroku změnil. Za to, že stát porušoval práva lidí a dosud je neodškodnil, ČR sklízí kritiku od mezinárodních organizací.
Praha – Oběti protiprávních sterilizací z minulých desetiletí by se mohly v příštích letech možná dočkat odškodnění od státu. Podle návrhu obrysů zákona, který připravil tým ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), by mohly dostat 300 000 korun. Týkat by se to mělo třeba romských žen či postižených osob. Záměr dostane k projednání vláda. Některé resorty jsou proti. Podle nich se oběti mohly kvůli odškodnému obrátit na soud a mělo by také stačit, že se jim stát už omluvil a pravidla zákroku změnil.
Ombudsmanovi se přihlásily desítky žen
S podezřením na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC).
Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil. Za to, že stát porušoval práva lidí a dosud je neodškodnil, ČR sklízí kritiku od mezinárodních organizací. Nový zákon by měl podle svých autorů umožnit odškodné obětem, které ho nemůžou kvůli promlčení dostat soudní cestou.
Zákrok od roku 1966
Návrh vymezuje období téměř 46 let od platnosti zákona o zdraví lidu do přijetí nových norem. Odškodné by tedy mohlo připadnout osobám, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012. Pro sterilizaci se nerozhodly svobodně, ale po přesvědčování, hrozbě odebrání dětí či dávek. Motivací mohla pak být finanční či věcná odměna v zájmu „zdravé populace“. Tento postup upravovaly tehdejší předpisy.
„Z této skutečnosti lze bezesporu dovozovat nepřípustný eugenický charakter této praxe, která směřovala k omezení počtu narozených dětí v některých skupinách obyvatel, které byly tehdejším režimem vnímány jako problémové, nepřizpůsobivé či nežádoucí,“ uvedli autoři návrhu. Jmenovali třeba Romy, lidi s postižením, věřící či s odlišnými než oficiálními názory.
Ministrovi by radila komise
Podle návrhu by oběti mohly dostat omluvu, odškodné 300.000 korun a také náhradu nákladů za případnou léčbu a rehabilitaci kvůli početí dítěte. Žádost by podávaly do tří let od účinnosti zákona ministerstvu zdravotnictví. O rozkladu by pak rozhodl ministr. Radila by mu komise expertů. Vycházeli by ze zdravotnické dokumentace, výpovědí svědků, znaleckých posudků či jiných listin.
Podle autorů není jasné, kolik by mohl stát celkem na odškodném vyplatit. Není totiž možné odhadnout počet osob, které by se přihlásily. Sumu vyčíslili na 25,2 milionu korun až na 2,13 miliardy. Další peníze by si vyžádaly náklady na rehabilitace či na personál, který by žádosti vyřizoval. Celkové výdaje by se tak mohly podle podkladů pro vládu pohybovat od 78,9 milionu do 2,49 miliardy.
Ministerstvo financí nesouhlasí
Ministerstvo financí s navyšováním počtu pracovníků a výdajů na mzdy nesouhlasí. Podle něj se měly oběti obrátit na soud a dostatečným řešením od státu je to, že se vláda omluvila a upravila pravidla sterilizací. Také podle ministerstva zdravotnictví poškozené osoby měly jít soudní cestou, odškodnění jedné „skupiny pacientů“ považuje za nesystémové. Ministerstvo zemědělství nesouhlasí s částkou. Poukazuje na to, že pro oběti komunismu bylo odškodné 100 000 korun.Žádosti by mělo být podle návrhu možné podávat po tři roky poté, co by zákon začal platit.
Návrh měla vláda mít podle původního plánu už loni v prosinci, paragrafy měly být hotové koncem letoška a zákon měl pak platit od pololetí příštího roku. Dienstbier materiál dokončil letos v dubnu, od té doby záměr čeká na projednání.
Zdroj: ČTK
Neděle, 6. září 2015Tiskové zprávy
V roce 2015 si Česká republika připomíná pětileté výročí od vyhlášení Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a osmileté výročí od vyhlášení rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D.H. a ostatní proti České republice. Obě výročí upozorňují na jedno: po tolika letech stále neumíme uspokojivě uchopit právo všech dětí na inkluzivní vzdělávání. Co více, diskuze ohledně tohoto práva je často provázena neshodou na základních principech a termínech.
Tématem inkluzivního vzdělávání se zabýval kulatý stůl, který 3. září 2015 v Praze pořádaly organizace Liga lidských práv, Nadace Open Society Fund Praha a Mental Disability Advocacy Center (MDAC) s podporou Vládního výboru pro zdravotně postižené občany. Cílem kulatého stolu bylo především pojmenovat základní principy a závazky státu ve vztahu k zajištění inkluzivního vzdělávání a budoucí kroky v oblasti prosazování tohoto práva v ČR. Kulatého stolu se zúčastnilo několik zahraničních hostů a zástupci vládního, nevládního i akademického sektoru České republiky.
“Inkluzivní vzdělávání je jediný typ vzdělávání, který zajišťuje kvalitu tím, že uznává a rozvíjí potenciál každého jednotlivého dítěte. Jako lidskoprávní standard především vyžaduje, aby žádné dítě nebylo odmítnuto ze své spádové školy a zároveň, aby každá škola byla schopna poskytnout adektávní přiměřené úpravy ve vztahu k potřebám každého dítěte”, zdůraznil Facundo Chávez, právník Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a expert na práva lidí se zdravotním postižením.
Inkluzivní vzdělvání je tedy základem pro zajištění rovného přístupu ke vzdělávání všech dětí a je jediným odpovídajícím přístupem umožňujícím eliminaci diskriminace vůči romským dětem i dětem s postižením. Adam Weiss, právní ředitel organizace European Roma Rights Center (ERRC) zdůraznil, že “organizace bojující za práva romských dětí i ty bojující za děti s postižením by se měly na podkladu čl. 24 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením spojit ke společné strategii prosazující inkluzivní vzdělávání.”
Oana Georgiana Girlescu z organizace MDAC v navazujícím příspěvku zdůraznila, že inkluzivní vzdělávání musí být zajištěno skutečně pro všechny děti. “Právo na inkluzivní vzdělávání skutečně nepřipouští výjimky a musí tak být zajištěno i pro děti s nejtěžím typem postižení. Je však pravda, že toto právo by mělo být vyváženo právem školu si zvolit. Podle Úmluvy však není přípustné nezajistit přiměřené úpravy dítěti z důvodu nedostatku zdrojů; škola i stát musí dělat vše co je nezbytné pro to, aby dostatečné zdroje na přiměřené úpravy našli.” Toto jsou základní principy, které česká vláda také v kontextu budoucí reformy financování regionálního školství musí myslet.
“Česká republika stále čeká na zakotvení principů inkluze v legislativě a její plné prosazení v praxi”, zdůraznila Šárka Dušková, právnička Ligy lidských práv. Kromě zakotvení tohoto práva do školského zákona je nutné dále pracovat s pedagogickými pracovníky, zajistit přístup ke spravedlnosti pro děti, kterým nebylo umožněno vzdělávat se podle inkluzivních přístupů a sbírat kvalitní a lidskoprávně relevantní data. „Pro kvalitní inkluzivní vzdělávání je nezbytné zavést systém sběru dat, která nám budou ukazovat, jak se daří jednotlivým skupinám jako žákům s postižením nebo etnickým menšinám v našem školství“, říká Štěpán Drahokoupil z Nadace OSF.
Více informací o stavu inkluzivního vzdělání v ČR a o kulatém stole poskytnou:
Šárka Dušková z Ligy lidských práv – sduskova@llp.cz, 731 563 427
Štěpán Drahokoupil z Nadace Open Society Fund Praha – stepan.drahokoupil@osf.cz, 602 297 268
Úterý, 1. září 2015Aktuality
Ve středu 12. 8. se právničky Ligy lidských práv Zuzana Candigliota a Tereza Hrubá sešly s náměstkem pro legislativu a právo Ministerstva zdravotnictví JUDr. Radkem Policarem k otázce připravované právní úpravy odškodnění nežádoucích účinků očkování. Co se na schůzce probíralo, si můžete přečíst v reportu Terezy Hrubé.
Pan náměstek s námi chtěl problematiku probrat a zjistit, jak by dle našeho názoru měla úprava vypadat. Shodli jsme se na mnoha bodech – například aby byla právní úprava co nejjednodušší. Mělo by se vycházet jednak ze zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a dále z občanského zákoníku.
Liga lidských práv původně zákonodárcům navrhovala vložit do zákona č. 82/1998 jeden odstavec a jednoduše tak zakotvit odpovědnost státu za újmu způsobenou očkováním (https://llp.cz/publikace/pozmenovaci_navrh_senat/). Ministerstvo ovšem upřednostňuje komplexnější právní úpravu, patrně nový zákon, který bude odškodnění nežádoucích účinků upravovat. Zákon se bohužel nestihne dokončit do konce tohoto roku, ale rozhodně je pozitivní, že se jeho přípravě začalo Ministerstvo opravdu věnovat.
Pan náměstek sdílí náš názor, že by proces odškodnění měl být založen primárně na mimosoudním vyrovnání. Poškozený by zažádal o odškodnění Ministerstvo zdravotnictví, jeho žádost by byla posouzena odborníkem z ministerstva, který by rozhodl o přiznání či nepřiznání odškodnění. Pokud by došlo k zamítnutí žádosti, mohl by se poškozený obrátit s žalobou na soud, který by ve věci rozhodl – tedy obdobně, jako když člověk žádá náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem.
Co se týče výše odškodnění, shodli jsme se na tom, že není třeba vymýšlet speciální systém pro očkování, nýbrž poslouží současná právní úprava, která umožňuje stanovení výše odškodnění v případě újmy na zdraví – čím méně novinek, tím méně problémů v praxi.
Otazníkem zůstává, jak bude škoda definována – my navrhujeme, aby měli na odškodnění nárok poškození, kterým vznikla „újma nikoliv nezanedbatelná“ případně a výklad tohoto pojmu ustálily případně soudy. Pan Policar by však raději našel definici, která bude konkrétnější.
Stejně jako definice škody není zatím jasné, jak bude zákon upravovat prokazování souvislost mezi očkováním a zdravotní újmou. Navrhujeme, aby bylo odškodnění poskytnuto poškozeným, kteří prokáží, že ke vzniku újmy došlo v pravděpodobné souvislosti s aplikací vakcíny, tak jako je tomu v Německu. Prokázat totiž příčinnou souvislost v případě nežádoucích účinků vakcín je v podstatě nemožné. Pokud by tedy nedošlo ke zmírnění prokazování příčinné souvislosti, byl by celý zákon v podstatě k ničemu, protože by nikdo nemohl být odškodněn. Pan náměstek si je toho samozřejmě vědom, protože je však pojetí „pravděpodobné souvislosti“ netypické a český právní řád jej nezná, hodlá k tvorbě tohoto ustanovení přistoupit velmi zodpovědně a probrat znění úpravy s širším okruhem odborníků.
Ze schůzky jsme odcházely s pocitem, že Ministerstvo zdravotnictví konečně přestalo o odpovědnosti pouze hovořit, nýbrž přistoupilo k řešení problému a vytváří chybějící zákon. Dokument s našimi stručnými poznámkami k problematice, který jsme na schůzku s náměstkem připravily, si můžete přečíst zde. S panem náměstkem Policarem zůstáváme v kontaktu a o dalším vývoji situace a dalších schůzkách vás budeme informovat.
Pondělí, 17. srpna 2015Aktuality
Liga lidských práv uspořádala v Praze v pátek 14.8 setkání k monitorování omezení svéprávnosti a jeho alternativ. Na setkání, kterého se účastnili zástupci ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti i ministerstva práce a sociálních věcí, jsme poukázali na významné deficity v naplňování povinnosti státu sledovat zásahy do svéprávnosti, výkon opatrovnictví i další související instituty. Přestože stát sbírá množství významných údajů o osobách s postižením, není schopen je zpracovat takovým způsobem, aby získal vypovídající informace o situaci lidí s omezenou svéprávností, s opatrovníkem bez omezení svéprávnosti, podpůrcem či zástupcem z členů domácnosti. Současné registry státu totiž nejsou nastaveny tak, aby byly schopny danou monitorovací funkci efektivně plnit. V rámci setkání byla s příslušnými rezorty diskutována možná řešení, včetně otázky, zda je třeba přistoupit k nezbytným legislativním změnám či zda k žádoucí nápravě postačí pouze technické úpravy systému, který data zpracovává.
„Úmluva o právech osob se zdravotním postižením jasně stanovuje závazek státu monitorovat situaci osob se zásahem do svéprávnosti i těch, které využívají podpůrná opatření. Pokud stát nepracuje efektivně s daty, nemůže nikdy získat dostatečný přehled o naplňování svých závazků v oblasti práv osob se zdravotním postižením ani přijímat kvalitní politická rozhodnutí o nutných systémových změnách. Změny v zákonech jsou pak jen nahodilé a podléhají vlivu jednotlivých lobbingových skupin. Toto riziko hrozí i u novely občanského zákoníku, která se právě chystá.“ Řekla Barbora Rittichová, právnička Ligy lidských práv.
Ministerstva se na setkání zavázala k informování o tom, jaké konkrétní kroky budou provedeny k nápravě tohoto nežádoucího stavu. O jejich plánech bude Liga na svých stránkách veřejnost informovat.
Úterý, 11. srpna 2015Tiskové zprávy
Přestože Ministerstvo zdravotnictví opakovaně tvrdí, že patříme mezi nejvyspělejší zdravotnické systémy světa, naposledy před měsícem, brání zveřejnění a poskytování dat týkající se porodnické péče. Výzkumnice a bioložka Jarmila Hnilicová se od ledna nemůže domoci statistických informací z jednotlivých porodnic, ani právnička Adéla Hořejší nedostala odpověď na svoji podrobnou žádost. A Liga lidských práv právě podala kasační stížnost kvůli utajování právní analýzy k porodům doma.
Jarmila Hnilicová je zvyklá pracovat s daty, ale když se sama rozhodovala, jakou porodnici si zvolí, zjistila, že data o kvalitě péče v jednotlivých porodnicích nejsou dostupná. Založila proto web http://jaksekderodi.cz/, kde upozorňuje na to, že ve kvalitě péče panují mezi českými porodnicemi obrovské rozdíly. Například existují porodnice, odkud po vaginálním porodu odchází bez zranění pouze 8 % žen, a porodnice, kde je bez poranění 80 % žen.
Dostupná data jsou však pouze anonymní, jména nemocnic nechce Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR sdělit. Paní Hnilicová požádala ústav v polovině ledna o konkrétní jména nemocnic spolu s údaji o celkovém počtu porodů, císařských řezů, nástřihů hráze a porodů, které skončily poraněním hráze nebo čípku. Po zrušení původního nepřezkoumatelného rozhodnutí ústav znovu odmítl informace poskytnout, proto výzkumnice podala v dubnu 2015 odvolání, o kterém dosud ministerstvo nerozhodlo a je nečinné (lhůta je přitom 30dní).
„Důvodů, proč je odpírání informací protiprávní, je více. Právo na informace je ústavně zaručené právo. České porodnice poskytují péči na základě veřejného zdravotního pojištění. Rodičky mají ze zákona právo na informace o poskytovaných zdravotních službách a součástí toho je nepochybně i informace o praxi a statistických údajích dané porodnice. Pokud v některé porodnici mají nadměrný výskyt porodních zranění, který nemá žádné medicínské opodstatnění a jde o škodlivou praxi, ženy mají právo vědět, která porodnice to je.“ komentuje případ Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou, která paní Hnilicové pomáhá se domoci informací.
Informace k porodní péči prý nejsou v působnosti Ministerstva
Jiná advokátka Adéla Hořejší rovněž podala podrobnou žádost o informace týkající se statistických informací k porodní péči v porodnicích a při porodech doma. Ministerstvo zdravotnictví jí ale dopisem z 3. 8. 2015 odpovědělo, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti.
V působnosti ministerstva tak údajně není sledování spokojenosti rodiček s poskytovanou péčí, podíl nízkorizikových a rizikových rodiček a způsob jejich rozlišování, sledování počtu intervencí do porodů včetně kontroverzní, nebezpečné, ale v Česku stále běžně užívané praktiky tlačení na břicho rodičky, ani sledování počtu převozů rodiček při domácích porodech. „Je s podivem, na základě čeho ministerstvo tvoří zdravotnickou politiku a své vyhlášky, když k tomu nemá základní nezbytné údaje a podklady,“ konstatuje advokátka Adéla Hořejší.
Spor o analýzu k domácím porodům míří k Nejvyššímu správnímu soudu
O informace a poskytnutí právní analýzy k trestní odpovědnosti v souvislosti domácím porodem se Liga lidských práv s ministerstvem soudí už pět let. Nyní se Liga opět obrátila na Nejvyšší správní soud s kasační stížností, neboť ministerstvo před Městským soudem obhájilo odepření informace tím, že analýza, za kterou zaplatilo advokátní kanceláři bývalého ministra spravedlnosti Pavla Němce asi 50.000 Kč, je chráněna autorským právem.
„Pokud si státní orgán nechá smluvně zpracovat za veřejné prostředky analýzu, musí smluvní vztah umožňovat zveřejnění analýzy, jinak jde o obcházení zákona a práva občanů na informace a vytváření možnosti vyvádění peněz z veřejných rozpočtů,“ vysvětluje podstatu kasační stížnosti advokátka Zuzana Candigliota.
Bližší informace poskytnou:
Poznámky:
- Článek Jarmily Hnilicové „Jak se daří získávat informace“ – http://jaksekderodi.cz/jak-se-dari-ziskavat-data
- Tisková zpráva ČTK z 14. 12. 2014 k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu k poskytnutí právní analýzy o trestní odpovědnosti spojenou s porodem doma – https://llp.cz/2014/12/nss-ministerstvo-zrejme-v-pripadu-domacich-porodu-chybovalo
- Žádost Adély Hořejší a odpověď Ministerstva zdravotnictví naleznete v příloze této zprávy.
Úterý, 11. srpna 2015Aktuality
Zajímají vás vaše práva v tématu očkování nebo porodnictví a novinky v těchto oblastech?
Liga lidských práv ve spolupráci s dalšími organizacemi pro Vás vydává od začátku roku 2015 tematické newslettery, které Vás budou pravidelně zásobují nejaktuálnějšími informacemi o změnách právní úpravy, soudních případech, seminářích, publikacích a dalších aktualitách.
Newsletter ke svobodě v porodnictví připravujeme ve spolupráci s Unií porodních asistentek, Nesehnutí a dalšími organizacemi. Přihlaste se do něj zde.
Newsletter ke svobodě v očkování ve spolupráci s organizacemi Rozalio a Unicampus. Přihlásit se k jeho odběru můžete zde.
