Středa, 7. října 2015Tiskové zprávy
Současná kontrola Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) nefunguje a měla by ji zajišťovat nezávislá komise odborníků nadaná pravomocemi, shodla se většina účastníků dnešního semináře v Senátu na téma „Funguje kontrola Generální inspekce bezpečnostních sborů“?
Seminář zorganizoval senátor Václav Láska (SZ) ve spolupráci s Ligou lidských práv. Jako řečníci dále vystoupili poslankyně Helena Válková a Jana Lorencová (ANO), ředitel GIBS Ivan Bílek, ústavní právník a pracovník Úřadu Vlády Jan Kudrna a Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou.
„Diskuze ukázala, že systém vnější kontroly GIBS postavený na sněmovní kontrolní komisi, je nefunkční. Poslancům v této komisi k důsledné kontrole chybí zákonná oprávnění a nezřídka i odborné znalosti. Řešením by mohla být speciální kontrolní skupina, volená zákonodárným sborem, na jejíž členy budou kladeny nároky na odbornost. Budou vázáni zákonnou mlčenlivostí, ale také vybaveni oprávněními, která jim důslednou kontrolu umožní,“ uvedl senátor Václav Láska.
Současná poslanecká komise pro kontrolu GIBS prakticky žádné pravomoci ke kontrole nemá, jak potvrdila její členka a místopředsedkyně Jana Lorencová. Komise nemůže nahlížet do spisů inspekce a musí se spolehnout na to, co jim GIBS sama předloží. Upozornila rovněž na praktiky uvnitř komise, například že se projednávané věci projednávají v utajovaném režimu a poslankyně tak nemůže veřejnost informovat o její činnosti. Dále i přes její žádost nebyly pořizovány zvukové záznamy z jednání komise a neexistují tak důkazy o výpovědích poškozených policistů před komisí.
Poslankyně Helena Válková informovala o tom, že v rámci hnutí ANO byla zpracována kritická analýza ke GIBS a její kontrole se závěrem, že ve skutečnosti žádná kontrola neexistuje.
S tímto závěrem se ztotožňuje i advokátka Zuzana Candigliota: „Z naší činnosti vyplývá, že ať už si osoba stěžuje na protiprávní činnost GIBS ke státnímu zástupci, k poslanecké kontrolní komisi nebo k předsedovi vlády, který je nadřízeným ředitele GIBS, žádná z cest nevede k jejímu důkladnému a odbornému prošetření.“
Bližší informace poskytnou:
Václav Láska, senátor, e-mail: vaclav.laska@vaclavlaska.cz, tel. 602 379 574
Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, e-mail: zcandigliota@llp.cz, tel. 607 005 043
Liga lidských práv se věnuje zastupování případů policejního násilí a monitoringu Generální inspekce bezpečnostních sborů díky podpoře z Fondu Otakara Motejla spravovaného Nadací Open Society Fund Praha.
Na problematické postupy GIBS Liga upozorňuje například v posledním čísle svých Extra ligových novin.
Pondělí, 5. října 2015Aktuality
Po více než ročním projednávání byla poslaneckou sněmovnou přijata novela zákona o ochraně veřejného zdraví. Poslanecká sněmovna nakonec nepřijala senátní pozměňovací návrh, který by rušil povinnost mateřských školek, organizátorů táborů a dalších institucí přijímat jen řádně očkované děti a s tím spojené sankce. Tato povinnost a sankce tedy zůstávají. K úplnému schválení novely zákona už chybí jen podpis prezidenta.
Je třeba však zdůraznit, že v oblasti očkování se nic zásadního nemění oproti stávající právní úpravě. Častější kontroly ze strany krajských hygienických stanic a ředitelek MŠ jsou způsobeny rozvířením debaty o očkování, nikoli právními změnami.
Schválené znění novely naleznete zde.
Přijetím novely dojde k několika změnám, které se týkají následujících oblastí:
-
Přístup dětí do školek a dětských skupin – upravené ustanovení § 50 zákona
Novelou byly konkretizovány subjekty, na které se vztahuje povinnost přijímat jen očkované děti. Na jesle, dětské skupiny a školky se povinnost vztahovala i před novelou zákona. Novelou se povinnost rozšířila pro fyzické osoby pečující o děti do tří let ve své provozovně. Povinnost přijímat do péče jen očkované děti tedy neplatí pro chůvy, které nemají vlastní provozovnu. Povinnost také neplatí pro neregistrované dětské spolky a kluby pečující o děti od tří let.
Novela rovněž uvádí, že z povinnosti přijímat jen očkované děti existuje výjimka pro zařízení, do nichž je docházka povinná. V důvodové zprávě (na str. 113) se uvádí, že tato výjimka platí například pro poslední ročník mateřské školy. Ministerstvo zdravotnictví při tvorbě novely počítalo s možností povinné předškolní docházky, kterou připravuje Ministerstvo školství.
-
Výjimka pro neočkované děti z důvodu trvalé kontraindikace zůstává beze změny
Výjimkou pro vstup neočkovaného dítěte do školky je trvalá kontraindikace, což platilo i před novelou. V tomto ohledu se tedy nic nemění. Ustanovení však nelze vykládat doslovně. Na to upozornil i Ústavní soud v rozhodnutí Pl. ÚS 16/14 (odst. 93 a násl.). Jako trvalou kontraindikaci je nutné brát i případy, kdy je zjištěn takový zdravotní stav dítěte, který brání podání očkovací látky. Může se jednat i o kontraindikaci dočasnou nebo v potvrzení lékaře slovo kontraindikace vůbec být nemusí, ale musí z něj vyplývat, že zdravotní stav dítěte brání podání očkovací látky.
-
Sankce pro školky – nové ustanovení § 92k zákona
Za porušení povinnosti přijmout jen řádně očkované dítě hrozila školkám pokuta i dle stávající právní úpravy. Novela zákona pouze konkretizovala sankci pro případ přijetí neočkovaného dítěte. Dříve bylo teoreticky možné uložit pokutu na základě ustanovení § 92 do výše dvou, resp. tří milionů korun. Tyto vysoké sankce však byly stanoveny obecně pro porušení jakéhokoli ustanovení zákona a nebyly nijak konkretizovány. Nikdo nepředpokládal, že by takto vysoké sankce připadaly v úvahu v souvislosti s trestáním školek. Novelou došlo k přesnějšímu vymezení sankcí, a to na 500.000,- Kč.
Stále však platí, že pokuta nesmí být likvidační. Jelikož půlmilionová pokuta by pro většinu zařízení jistě likvidační byla, opět se jedná pouze o teoretickou výši pokuty, která by v praxi nemohla být udělena. Sankce v tomto případě má tedy působit zastrašujícím dojmem, aby odradila ředitelky, které chtějí rodičům nekompletně očkovaných dětí vyjít vstříc.
Novela zákona však nemá vliv na platnost stávající judikatury, která umožňuje ředitelkám přijmout dítě na základě výjimky z důvodu svědomí, myšlení a náboženského přesvědčení. Více se o této problematice dočtete v článku „Jak si nenechat vyhodit neočkované dítě z mateřské školy“.
-
Přijetí dětí na zotavovací akce a školy v přírodě – nové ustanovení § 92d
Ani v této oblasti se situace příliš nemění. I před novelou zákona totiž platilo, že dítě, které nebylo řádně očkováno, nesmí být přijato na školu v přírodě a zotavovací akci.
Zotavovací akcí je pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost. Zotavovací akcí tedy může být tábor nebo školní lyžařský výcvik.
Pokud se jedná o školu v přírodě, nezohledňuje se délka pobytu ani počet vyslaných dětí. I kdyby byl pobyt kratší než pět dní, pokud je pojmenován „škola v přírodě“, dítě nemůže být přijato. Je tedy celkem absurdní, že je rozdíl v zákonných podmínkách pro lyžařský výcvik a školu v přírodě. I zde je však možné udělit výjimku z důvodu svědomí, myšlení a náboženského přesvědčení.
Novelou bylo stejně jako u školek a dětských skupin vytvořeno zvláštní ustanovení (§ 92d), které specifikuje sankci za porušení povinnosti přijímat jen řádně očkované děti na školy v přírodě a zotavovací a akce. Pokud škola nebo pořadatel povinnost poruší, hrozí jim pokuta až do 30.000,- Kč.
Co je dále nového v oblasti očkování?
Novela sama o sobě nepřináší zásadní změny v oblasti očkování, pouze upřesňuje povinnosti a sankce. Její schválení také nemá vliv na možné udělení výjimky z důvodu svědomí, myšlení a náboženského vyznání.
Zájem veřejnosti o problematiku však přispěl k tomu, že Ministerstvo zdravotnictví vydalo stanovisko, které říká, že řádně očkovaným dítětem pro přijetí do školky nebo na školu v přírodě se rozumí dítě, které bylo očkováno hexavakcínou ve schématu 2+1 a má jednu dávku MMR vakcíny.
Díky zájmu veřejnosti a tlaku na zákonodárce se také podařilo přimět Ministerstvo zdravotnictví, aby se právní úpravou očkování dále zabývalo. K tomu byla zřízena Komise pro problematiku očkování. Zápisy z jednání komise sepsané právničkou Ligy lidských práv a autorkou tohoto článku si můžete přečíst zde a zde.
Ministerstvo také připravilo novelu vyhlášky, která upravuje očkovací kalendář. Znění novely zatím nebylo zveřejněno, ale mělo by se týkat stanovení horní hranice první dávky MMR vakcíny a odsunutí druhé dávky do pozdějšího věku. Dle připravované novely má od roku 2016 platit, že první dávku bude třeba aplikovat do 18. měsíce věku dítěte, druhá dávka bude aplikována v sedmi letech dítěte.
Pondělí, 21. září 2015Zprávy z médií
Aktivisté zpochybňují výroční zprávu o činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů za rok 2014. Z ní vyplývá, že policisté minulý rok více hřešili. Podle kritiků však hlídači policistů pouze prezentují čísla bez bližší analýzy. Navíc je otázkou, zdali se jen nezlepšila efektivita inspektorů.
V roce 2012 policista Jiří T. vystřelil ve Strakonické ulici po ujíždějícím řidiči. Kulka ale zasáhla mladou dívku na sedadle spolujezdce, která zraněním podlehla. Nyní byl policista obviněn z usmrcení z nedbalosti. To je jeden z případů, které řeší Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).
Na rozdíl od roku 2013 loni hlídači policistů zdokumentovali o 28 % protiprávních případů víc. Zatímco násilné delikty poklesli, dramaticky stouplo podezření z podvodů a zpronevěr. Číslo v těchto případech narostlo až o 95 %. Informovala o tom zpráva o činnosti inspekce za rok 2014, kterou má server Lidovky.cz k dispozici.
Z dat mimo jiné také vyplývá, že nejčastěji zákon nebo své pravomoci překračují mladí policisté. Největší skupina hříšníků je od 25 do 29 let (až 26 %). Proč tomu ale tak je, zpráva neobjasňuje. „Zprávy GIBS jsou velmi nekvalitní a nejsou vůbec analytické. Chybí tam konkrétnější údaje a informace, které GIBS poskytuje jsou podle mě k ničemu,“ pochybuje o důvěryhodnosti instituce právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
Ta spolu s Ligou usiluje o to, aby inspekce byla otevřenější a poskytovala o svém vyšetřování podrobnější informace. Navíc aktivisté již delší čas požadují odvolání šéfa GIBS Ivana Bílka.
Podle senátora Václava Lásky (SZ) zase není patrné, jestli se kriminalita u policistů zvyšuje. „Počet vyšetřovaných případů nemusí odpovídat skutečnému stavu, protože nezáleží jen na kriminalitě policistů, ale také schopnosti GIBS případy zaznamenat,“ upozorňuje.
Senátor na druhou stranu ale oceňuje, že zprávy o činnosti GIBS vůbec vydává. „Tato čísla jsou spíše odrazem, jak je inspekce schopna odhalovat trestné činy policistů. Kvalitu práce můžeme hodnotit ale až s odstupem,“ dodává Láska. Podstatné je totiž, jak případy projdou soudním procesem a jestli k nim byly dostatečně kvalitně zpracované podklady.
Peníze za informace
Inspektoři oproti roku 2013 také zaznamenali větší počet případů, ve kterých by se mohlo jednat o korupci (41). Nejčastější forma korupce podle GIBS stále vypadá tak, že policista řekne za peníze či protislužbu nějakou informaci.
Podstatnou část zprávy věnuje inspekce úniku informací o vyšetřování. Domnívá se, že nejčastějším důvodem může být snaha mařit průběh řízení nebo poškodit někoho z okolí vyšetřovaného. V roce 2014 vyšetřoval GIBS únik informací ve 12 případech.
Zprávu vydal server Lidovky.cz dne 19. září 2015.
Středa, 16. září 2015Aktuality
Represivní přístup ze strany státu zůstává stejný jako před novelou.
Dnešní debata o senátním návrhu se točila hlavně kolem nezbytnosti a výhod očkování, nebezpečí zavlečení nemocí v souvislosti s uprchlickou krizí a chybějící odpovědnosti státu za nežádoucí účinky vakcín. Jen několik politiků mluvilo k věci, tedy že senátní novela se týkala zrušení povinnosti školek a organizátorů táborů přijímat jen řádně očkované děti – tedy zbytečné nepřímé sankce rodičů a zároveň nepřiměřeného přenášení povinností orgánů ochrany veřejného zdraví na školská zařízení.
Během projednávání zaznělo z úst poslanců spousta zajímavých výroků. Poslanec Leoš Heger prohlásil, že přijetí senátní novely by bylo radikální změnou, která by de facto způsobila nepovinnost očkování. To ovšem rozhodně není pravda.
“Zarazil nás také výrok poslance pediatra Jaroslava Krákory, který prohlásil, že minulý rok bylo provedeno přes 6 milionů vpichů vakcíny a hlášeno bylo pouze 613 případů nežádoucích účinků. Poslanec dovodil, že pravděpodobnost nežádoucího účinku je tedy 1:60 000. Není ovšem vůbec jasné, jak poslanec dospěl k tomu, že se očkuje takovéto množství vakcín, číslo je velice nadnesené. Při výpočtu, který měl upozornit na bezpečnost vakcinace, také poslanec nevzal v potaz, že dochází k výrazné podhlášenosti nežádoucích účinků, na kterou upozorňuje i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Jeho výroky přesně ilustrují přístup řady pediatrů, kteří se snaží výskyt nežádoucích účinků bagatelizovat,“ komentuje jednání právnička Ligy lidských práv Tereza Hrubá.
Padaly ovšem i kritické komentáře k problematice vakcinace. Poslanec Petr Bendl například zdůraznil, že nesouhlasí s povinným očkováním a uvedl, že nechápe, proč je třeba kojence očkovat proti žloutence typu B přenosné krví a pohlavním stykem. V této souvislosti také uvedl, že hexavakcína je zločin.
V poslanecké sněmovně dále zaznívalo, že novela zákona o ochraně veřejného zdraví se nesoustředila na očkování, nýbrž se týkala primárně problematiky hluku. Opakovaně se zdůrazňovalo, že legislativou v oblasti očkování se Ministerstvo zdravotnictví bude podrobněji zabývat. K tomu byla zřízena Komise pro problematiku očkování, jejíž členkami jsou i Tereza Hrubá z Ligy a Martina Suchánková ze Spolku ROZALIO.
Na činnost komise se výslovně odvolal i poslanec Heger. Uvedl, že komise pracuje velmi intenzivně a spěje ke konečnému stavu, kdy by byl očkovací kalendář přehodnocen. Tato komise se však sešla pouze od začátku června pouze dvakrát na dvě hodiny, z toho první schůzka byla převážně organizační. Druhá schůzka také nepřinesla žádné konkrétní návrhy změn. Rozhodně tedy nelze tvrdit, že by komise pracovala intenzivně, ani že by spěla k přehodnocení očkovacího kalendáře, jak uvádí bývalý ministr zdravotnictví Heger.
„Mnoho poslanců spoléhá na výsledky jednání, zatím však nemáme pocit, že by byla komise při svém počtu členů a četnosti schůzek „akceschopná“. Reporty z jednání komise vždy zveřejňujeme na našem webu, aby veřejnost i poslanci věděli o tom, jak jednotlivá jednání probíhají. Další jednání komise nás čeká 29. září,“ říká Tereza Hrubá.
Novelu zákona nyní čeká podpis prezidenta republiky. Pokud prezident novelu nevetuje, vstoupí v platnost. Pro školky a organizátory táborů se v podstatě nic zásadně nemění, sankce jim totiž v případě přijetí neočkovaného dítěte hrozily i před přijetím novely, jen jejich výše nebyla konkretizována. Poslanci jen promarnili šanci podpořit návrh, který by přispěl k tomu, abychom se s naší očkovací politikou zařadili mezi naprostou většinu států Evropy, které očkování pro přístup do školky nevyžadují.
Středa, 16. září 2015Tiskové zprávy
Ačkoli je Česká republika zatím pro většinu migrantů a migrantek jen tranzitní zemí, již nyní se ukazuje, že není schopna zajistit jejich odpovídající ochranu, a to ani v případě, že se jedná o rodiny s dětmi. Alarmující situace může v některých případech vyústit až v mučení a nelidské či ponižující zacházení. Nevyhovující podmínky panují zejména v českých zajišťovacích zařízeních. České neziskové organizace proto sestavily desatero nejzávažnějších problémů s důrazem na práva dětí a apelují na vládu, aby zajistila jejich nápravu.
„K největším prohřeškům patří zbavování osobní svobody migrantů a migrantek, omezování v pohybu a také v nakládání s vlastními finančními prostředky či nucený pobyt v nehumánních a ponižujících podmínkách,“ uvedl Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.
“Jakékoli umisťování dětí-migrantů a rodin s dětmi do detenčních zařízení přitom hrubě odporuje nejlepšímu zájmu dítěte a jeho právu na příznivý vývoj a v konečném důsledku může vyústit až v nelidské či ponižující zacházení. Česká republika je za tuto praxi dlouhodobě kritizovaná, a to i Výborem OSN pro práva dítěte, přesto v ní stále pokračuje,” uvedla Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv.
„Na hlavním nádraží v Praze opakovaně potkáváme psychicky vyčerpané migranty propuštěné nejčastěji ze zařízení ve Vyšních Lhotách, kteří mají na sobě jen letní oblečení a v kapse kromě příkazu k opuštění republiky do určitého dne už vůbec nic. Nabízíme jim nocleh ve svých bytech a suplujeme tak roli státu a města. To je neudržitelná situace, protože počet potřebných neklesá. Spíš naopak,“ popsala zkušenosti z praxe Monika Horáková, iniciátorka dobrovolnické pomoci na hlavním nádraží v Praze.
Vyzýváme čtyři odpovědná ministerstva (MV, MPSV, MS a MŠMT), aby spolu s odborníky a odbornicemi z nevládního sektoru vydala společnou instrukci k nastavení bezpečných a humánních podmínek ve všech fázích kontaktu s migranty, kteří se ocitají na území ČR.
Více informací poskytnou:
Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům: 731 170 885
Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv a členka Výboru pro práva dítěte Rady vlády pro lidská práva: 605 111 510
Monika Horáková, iniciátorka dobrovolnické pomoci na hlavním nádraží v Praze: 737 810 593
Desatero problémů s důrazem na práva dětí:
1. Děti a rodiny nesmějí být zajišťovány v zařízeních pro zajištění cizinců.
Přesto se tak děje.
2. Dětem a jejich rodinám musí být nezbytně zajištěna okamžitá krizová intervence a odborné služby psychoterapeutů a sociálních pracovníků.
Děti přicházejí z oblastí, kde jim hrozí vážná újma v důsledku ozbrojených konfliktů, nesou si z těchto oblastí četné traumatizující zkušenosti a soustavně se ocitají ve zcela nových stresujících situacích.
3. Nezletilí bez doprovodu musí být sloučení s příbuznými v EU v co nejkratším možném čase.
Apelujeme na efektivní spolupráci s dožádaným státem v souladu s nejlepším zájmem dítěte tak, aby řízení trvalo co nejkratší možnou dobu. Zároveň urgentně apelujeme na to, aby nezletilí byli o tomto řízení včas, srozumitelně a aktuálně informováni za účelem prevence útěků nezletilých.
4. Péče o nezletilé bez doprovodu musí být zajišťována vhodným způsobem.
Po svém příchodu do České republiky jsou nezletilí bez doprovodu primárně umísťováni do specializovaného Zařízení pro děti–cizince MŠMT, pokud však jsou jeho kapacity naplněny, jsou umísťováni náhodně do sítě diagnostických ústavů, dětských domovů a výchovných ústavů v rámci celé ČR, podle volných kapacit. Umísťování dětí, které zpravidla prošly hlubokými traumaty a potřebují zvlášť citlivý přístup do výchovných ústavů, je zcela nevhodné.
5. Dětem musí být o jejich situaci poskytovány dostačující informace ve srozumitelné formě plně v souladu s jejich participačními právy.
6. Dětem a jejich rodinám musí být zajištěn účinný přístup k právní pomoci.
V současné situaci tuto povinnost nezajišťuje stát, právní poradenství je poskytováno neziskovými organizacemi na dobrovolné bázi. Tyto organizace disponují zcela nedostatečným množstvím pracovníků i finančních prostředků. Způsob, jakým se zájemci o právní pomoc v zařízeních pro zajištění cizinců informují a zapisují, je faktickou překážkou jejího efektivního poskytování.
7. Dětem a jejich rodinám musí být zajištěny dostupné, přístupné a vhodné tlumočnické služby.
8. Dětem musí být zajištěno právo na vzdělání, ale také účast ve hře a oddechové činnosti.
V zařízeních, do kterých jsou v současnosti děti umisťovány, děti často nemají přístup k nejjednodušším činnostem odpovídajícím jejich věku, je jim znemožňována hra. Pokud zařízení samo není schopno zajistit oddechovou činnost pro děti, apelujeme alespoň na umožnění přístupu dobrovolníkům a službám neziskových organizací, které tuto činnost zařízení mohou po určitou dobu nahradit.
9. V jakémkoli zařízení pro nezletilé a jejich rodiny je nutné minimalizovat zásahy do osobní sféry.
V současné době děti i rodiny migrantů často končí v zařízeních, kde jim jsou odebírány mobilní telefony, přestože je to pro většinu z nich jediné spojení s okolním světem, často s členy vlastní rodiny či přáteli, kteří se sami ocitají v nelehkých podmínkách.
10. V zařízeních pro zajištění cizinců je nutné apelovat na lidský, nikoli represivní přístup personálu.
Detenční centra se zakládají především na represivním přístupu ke klientům. Děti jsou zde vystaveny strachu a nejistotě, mnohdy i hrubému zacházení z řad personálu. V situaci, v níž se nacházejí, by děti měly mít možnost ke hře, která jim pomáhá se se svou situací vyrovnat.
Středa, 16. září 2015Tiskové zprávy
Tisková konference
Selhání České republiky v probíhající uprchlické krizi. Kritika zařízení pro zajišťování cizinců
Kdy: 16. 9. 2015 v 11 hodin
Kde: Langhans, Vodičkova 37, Praha 1
Pořádají:
Organizace pro pomoc uprchlíkům
Liga lidských práv (Anna Hofschneiderová)
Výbor pro práva dítěte Rady vlády pro lidská práva (Klára Laurenčíková)
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR
Iniciativa Hlavák (dobrovolnická skupina pomáhající migrantům a migrantkám na hlavním nádraží v Praze)
Kontakt za Ligu lidských práv: Anna Hofschneiderová, ahofschneiderova@llp.cz, +420 605 111 510
Pondělí, 14. září 2015Aktuality
Odborný tým z Ligy lidských práv, ale i další experti z Čech zabývající se právy osob se zdravotním postižením vyjeli do Švýcarského Nottwilu k získání potřebného know-how.
V rámci projektu Česko-švýcarská spolupráce pro lepší podporované rozhodování, který byl podpořen z Programu švýcarsko-české spolupráce, měli možnost experti z Čech vyjet do Švýcarska za účelem získání informací od zahraničního partnera, kterým je Swiss Paraplegic Research v Nottwilu. Odborný tým z Čech tvořily právničky Ligy věnující se tématu práv osob s postižením, odborník na PR, ale i další právničky věnující se podporovanému rozhodování osob s mentálním postižením i duševní poruchou. Ve švýcarském centru je přivítal Jerome Bickenbach, vedoucí zahraničního týmu, který se podílel na legislativních změnách v Kanadě. V rámci společně strávených dnů byly představeny práce jeho kolegů, kteří se zaměřují jak na procesní stránku soudního řízení, ve které může být formalizována možnost využití alternativ, tak i na praktické aspekty podporovaného rozhodování v každodenním životě. Mezi příspěvky nechyběly ani informace z mezinárodní úrovně lidskoprávních dokumentů.
Díky této stáži měli možnost se čeští experti seznámit s novými pohledy na problematiku podporovaného rozhodování a jeho prosazování. Získali také množství materiálů vhodných pro další studium daného tématu. Některá témata byla prodiskutována s vizí sledování budoucího vývoje, závislého i na situaci v České republice.
Více informací o projektu.
Pátek, 11. září 2015Tiskové zprávy
Neziskovky po celém světě slaví v neděli 13. září Mezinárodní den závětí. 180 milionů korun z majetku zemřelých připadlo loni v České republice státu
Jen loni připadlo v České republice 180 milionů korun státu z majetku zemřelých, kteří neměli dědice. I tato statistika dovedla české neziskovky k tomu, že spolu s těmi zahraničními oslaví v neděli 13. září Mezinárodní den závětí. Chtějí lidem připomenout, že odkázat svůj majetek nebo jeho část neziskovým organizacím je jednoduchá možnost, jak podpořit dobrou věc.
Na webu www.zavetpomaha.cz neziskovky vybízejí k tomu, aby sepsáním poslední vůle dárci zabezpečili především svou rodinu i své blízké. Teprve poté je čas díky daru ze závěti podpořit činnost vybrané dobročinné organizace.
„S dary ze závěti se v Česku setkávám již několik let. Při osobním jednání s takovými dárci mě vždy překvapí, jakou úlevu a pocit klidu v nich rozhodnutí vypořádat své majetkové poměry vyvolává. Nejčastěji se jedná o dárce, kteří znají konkrétní dobročinnou organizaci a jsou jasně rozhodnuti, jakou část majetku chtějí předat svojí rodině a jakou část věnovat na dobrou věc,“ vysvětluje mluvčí kampaně Tomáš Vyhnálek. I proto se se heslem české kampaně stal slogan: Pomáhám za života, budu i po něm.
Zatímco v Anglii, USA či Kanadě sepíše závěť přes polovinu obyvatel, v Česku jde stále o citlivou věc spojenou s mnoha dogmaty. „Lidé se bojí, že pak dříve zemřou nebo, že naštvou své příbuzné,“ vypráví Vyhnálek. Přitom například průzkum z USA ukazuje, že lidé, kteří sepíšou závěť ve prospěch dobročinné organizace, se dožívají vyššího věku než zbytek populace. Anketa serveru Novinky.cz mezi více jak 8000 čtenáři zase ukázala, že 82,5 % z nich by nevadilo, kdyby jejich příbuzní odkázali část svého majetku na dobročinnost.
Ve světě se Mezinárodního dne dědictví zúčastní přes tisícovku významných neziskových organizací. V mnoha zemích už kampaně z dřívějších let přináší plody. Ve Velké Británii odkázali lidé na charitu v loňském roce 2,24 miliardy liber (83 miliard korun v celkem 113 000 závětech). Podle průzkumů se většinou jedná o ženy, které za svého života dobročinnou organizaci podporovaly ať již formou darů, nebo například dobrovolnictvím. Pomohla k tomu kampaň i Legacy10, které se podařilo prosadit pro dárce slevy na dědické dani. Do kampaně se zapojilo i 250 notářů, kteří v druhém zářijovém týdnu se svými klienty hovoří o možnostech daru ze závěti pro neziskové organizace. V Holandsku proudí na charitu každý rok půl miliardy euro (13,5 miliardy korun) od lidí, kteří se jim rozhodli odkázat celé nebo část svého jmění.
I když v Česku je dar ze závěti spíše ojedinělý, na stránkách www.zavetpomaha.cz je shromážděna více než desítka příběhů českých dárců, kteří se rozhodli pro tuto formu daru. K darování existuje několik možností, nejde však o složitý proces. Na stránkách kampaně najdou případní dárci rady, jak postupovat.
Podrobnosti včetně zdrojů informací najdete na www.zavetpomaha.cz v sekci pro media.
Zajímavosti
- Polovina českých seniorů pravidelně nebo příležitostně přispívá na dobrou věc.
- Pokud v ČR nemáte dědice a nezanecháte závěť, dědí po vás stát. Loni tak státu propadlo bezmála 180 milionů korun.
- 70 % odkazů v závěti zanechají ženy, které nemají děti, nebo jsou jejich děti již dostatečně zajištěny. • Ve Velké Británii odkázali lidé v roce 2014 přes 2.24 miliardy liber na charitu.
- Ve Spojených státech darují lidé v závětích dobročinným organizacím více peněz, než všechny americké firmy.
- Typickým dárcem závěti jsou lidé, kteří za svého života podporovali charitu dary a dobrovolnictvím. • Podle výzkumu profesora Jamese Russella z USA se lidé, kteří sepíšou závěť ve prospěch dobročinné organizace, dožívají vyššího věku než zbytek populace.
- Při myšlení o závětích se aktivizují jiné části mozku než při myšlence na normální dar.
- Ve Velké Británii je díky fondům zřízeným ze závěti milionářem 8 psů, 3 kočky a jeden papoušek.
Odkaz na vybrané kampaně
Australia: Include a Charity, http://www.includeacharity.com.au/
Austria: Vergiss Mein Nicht, http://www.vergissmeinnicht.at/
Belgium: Testament.Be, http://www.testament.be/
Canada: Give Green Canada, http://www.givegreencanada.ca/ and Leave a Legacy http://www.leavealegacy.ca/
Czech Republic: Závěť pomáhá, http://www.zavetpomaha.cz/
Germany: Mein Erbe Tut Gutes: http://www.mein-erbe-tut-gutes.de/
Finland: Hyva Testamentti, http://www.hyvatestamentti.fi/
Ireland: Legacy Promotion Ireland, http://www.mylegacy.ie/
Italy::Testamento Solidale http://www.testamentosolidale.org/
Netherlands: Goed Nalaten, http://www.goednalaten.nl/
New Zealand: Include a Charity, http://www.includeacharity.org.nz/
Poland: Dobry Testament, http://www.dobrytestament.pl/
Spain: Legado Solidario, http://www.legadosolidario.org/
Sweden, Goda Testamentet, http://www.godatestamentet.se/
Switzerland: My Happy End, http://www.myhappyend.org/
United Kingdom: Remember a Charity, http://www.rememberacharity.org.uk/
United States: Leave a Legacy, http://www.leavealegacy.org/
Čtvrtek, 10. září 2015Zprávy z médií
Odškodnění za sterilizaci z minulých desetileté se týká třeba romských žen nebo postižených osob, ombudsmanovi se kvůli tomu přihlásily desítky žen. Návrh vymezuje období téměř 46 let, odškodné by tedy mohlo připadnout osobám, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012. Návrh by nyní měla projednat vláda. Některé resorty jsou ale proti, tvrdí, že se oběti mohly kvůli odškodnému obrátit na soud a mělo by také stačit, že se jim stát už v roce 2009 omluvil a pravidla zákroku změnil. Za to, že stát porušoval práva lidí a dosud je neodškodnil, ČR sklízí kritiku od mezinárodních organizací.
Praha – Oběti protiprávních sterilizací z minulých desetiletí by se mohly v příštích letech možná dočkat odškodnění od státu. Podle návrhu obrysů zákona, který připravil tým ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), by mohly dostat 300 000 korun. Týkat by se to mělo třeba romských žen či postižených osob. Záměr dostane k projednání vláda. Některé resorty jsou proti. Podle nich se oběti mohly kvůli odškodnému obrátit na soud a mělo by také stačit, že se jim stát už omluvil a pravidla zákroku změnil.
Ombudsmanovi se přihlásily desítky žen
S podezřením na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC).
Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil. Za to, že stát porušoval práva lidí a dosud je neodškodnil, ČR sklízí kritiku od mezinárodních organizací. Nový zákon by měl podle svých autorů umožnit odškodné obětem, které ho nemůžou kvůli promlčení dostat soudní cestou.
Zákrok od roku 1966
Návrh vymezuje období téměř 46 let od platnosti zákona o zdraví lidu do přijetí nových norem. Odškodné by tedy mohlo připadnout osobám, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012. Pro sterilizaci se nerozhodly svobodně, ale po přesvědčování, hrozbě odebrání dětí či dávek. Motivací mohla pak být finanční či věcná odměna v zájmu „zdravé populace“. Tento postup upravovaly tehdejší předpisy.
„Z této skutečnosti lze bezesporu dovozovat nepřípustný eugenický charakter této praxe, která směřovala k omezení počtu narozených dětí v některých skupinách obyvatel, které byly tehdejším režimem vnímány jako problémové, nepřizpůsobivé či nežádoucí,“ uvedli autoři návrhu. Jmenovali třeba Romy, lidi s postižením, věřící či s odlišnými než oficiálními názory.
Ministrovi by radila komise
Podle návrhu by oběti mohly dostat omluvu, odškodné 300.000 korun a také náhradu nákladů za případnou léčbu a rehabilitaci kvůli početí dítěte. Žádost by podávaly do tří let od účinnosti zákona ministerstvu zdravotnictví. O rozkladu by pak rozhodl ministr. Radila by mu komise expertů. Vycházeli by ze zdravotnické dokumentace, výpovědí svědků, znaleckých posudků či jiných listin.
Podle autorů není jasné, kolik by mohl stát celkem na odškodném vyplatit. Není totiž možné odhadnout počet osob, které by se přihlásily. Sumu vyčíslili na 25,2 milionu korun až na 2,13 miliardy. Další peníze by si vyžádaly náklady na rehabilitace či na personál, který by žádosti vyřizoval. Celkové výdaje by se tak mohly podle podkladů pro vládu pohybovat od 78,9 milionu do 2,49 miliardy.
Ministerstvo financí nesouhlasí
Ministerstvo financí s navyšováním počtu pracovníků a výdajů na mzdy nesouhlasí. Podle něj se měly oběti obrátit na soud a dostatečným řešením od státu je to, že se vláda omluvila a upravila pravidla sterilizací. Také podle ministerstva zdravotnictví poškozené osoby měly jít soudní cestou, odškodnění jedné „skupiny pacientů“ považuje za nesystémové. Ministerstvo zemědělství nesouhlasí s částkou. Poukazuje na to, že pro oběti komunismu bylo odškodné 100 000 korun.Žádosti by mělo být podle návrhu možné podávat po tři roky poté, co by zákon začal platit.
Návrh měla vláda mít podle původního plánu už loni v prosinci, paragrafy měly být hotové koncem letoška a zákon měl pak platit od pololetí příštího roku. Dienstbier materiál dokončil letos v dubnu, od té doby záměr čeká na projednání.
Zdroj: ČTK
Neděle, 6. září 2015Tiskové zprávy
V roce 2015 si Česká republika připomíná pětileté výročí od vyhlášení Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a osmileté výročí od vyhlášení rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D.H. a ostatní proti České republice. Obě výročí upozorňují na jedno: po tolika letech stále neumíme uspokojivě uchopit právo všech dětí na inkluzivní vzdělávání. Co více, diskuze ohledně tohoto práva je často provázena neshodou na základních principech a termínech.
Tématem inkluzivního vzdělávání se zabýval kulatý stůl, který 3. září 2015 v Praze pořádaly organizace Liga lidských práv, Nadace Open Society Fund Praha a Mental Disability Advocacy Center (MDAC) s podporou Vládního výboru pro zdravotně postižené občany. Cílem kulatého stolu bylo především pojmenovat základní principy a závazky státu ve vztahu k zajištění inkluzivního vzdělávání a budoucí kroky v oblasti prosazování tohoto práva v ČR. Kulatého stolu se zúčastnilo několik zahraničních hostů a zástupci vládního, nevládního i akademického sektoru České republiky.
“Inkluzivní vzdělávání je jediný typ vzdělávání, který zajišťuje kvalitu tím, že uznává a rozvíjí potenciál každého jednotlivého dítěte. Jako lidskoprávní standard především vyžaduje, aby žádné dítě nebylo odmítnuto ze své spádové školy a zároveň, aby každá škola byla schopna poskytnout adektávní přiměřené úpravy ve vztahu k potřebám každého dítěte”, zdůraznil Facundo Chávez, právník Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a expert na práva lidí se zdravotním postižením.
Inkluzivní vzdělvání je tedy základem pro zajištění rovného přístupu ke vzdělávání všech dětí a je jediným odpovídajícím přístupem umožňujícím eliminaci diskriminace vůči romským dětem i dětem s postižením. Adam Weiss, právní ředitel organizace European Roma Rights Center (ERRC) zdůraznil, že “organizace bojující za práva romských dětí i ty bojující za děti s postižením by se měly na podkladu čl. 24 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením spojit ke společné strategii prosazující inkluzivní vzdělávání.”
Oana Georgiana Girlescu z organizace MDAC v navazujícím příspěvku zdůraznila, že inkluzivní vzdělávání musí být zajištěno skutečně pro všechny děti. “Právo na inkluzivní vzdělávání skutečně nepřipouští výjimky a musí tak být zajištěno i pro děti s nejtěžím typem postižení. Je však pravda, že toto právo by mělo být vyváženo právem školu si zvolit. Podle Úmluvy však není přípustné nezajistit přiměřené úpravy dítěti z důvodu nedostatku zdrojů; škola i stát musí dělat vše co je nezbytné pro to, aby dostatečné zdroje na přiměřené úpravy našli.” Toto jsou základní principy, které česká vláda také v kontextu budoucí reformy financování regionálního školství musí myslet.
“Česká republika stále čeká na zakotvení principů inkluze v legislativě a její plné prosazení v praxi”, zdůraznila Šárka Dušková, právnička Ligy lidských práv. Kromě zakotvení tohoto práva do školského zákona je nutné dále pracovat s pedagogickými pracovníky, zajistit přístup ke spravedlnosti pro děti, kterým nebylo umožněno vzdělávat se podle inkluzivních přístupů a sbírat kvalitní a lidskoprávně relevantní data. „Pro kvalitní inkluzivní vzdělávání je nezbytné zavést systém sběru dat, která nám budou ukazovat, jak se daří jednotlivým skupinám jako žákům s postižením nebo etnickým menšinám v našem školství“, říká Štěpán Drahokoupil z Nadace OSF.
Více informací o stavu inkluzivního vzdělání v ČR a o kulatém stole poskytnou:
Šárka Dušková z Ligy lidských práv – sduskova@llp.cz, 731 563 427
Štěpán Drahokoupil z Nadace Open Society Fund Praha – stepan.drahokoupil@osf.cz, 602 297 268
